22 A 25/2012 - 33   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY         Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobce SOLAR PRIK s.r.o. se sídlem Odry - Kamenka 58, v řízení zastoupeného JUDr. Richardem Pustějovským, advokátem se sídlem Ostrava, Matiční 3, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje se sídlem Ostrava, 28. října 117, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5.12.2011 č.j. MSK 179274/2011, ve věci umístění stavby,     t a k t o :    I. Rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 5.12.2011 č.j. MSK 179274/2011se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.    II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 7.800,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Richarda Pustějovského, advokáta se sídlem Ostrava, Matiční 3.    III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í :     Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo změněno usnesení Městského úřadu Odry (dále jen „stavební úřad“) ze dne 28.4.2011 č.j. MěÚO/224786/2011, jímž bylo zastaveno řízení ve věci umístění stavby „FVE – Odry v katastru Odry, p.č. 2240/6, 2240/14, 2240/15 – 2. etapa“.   Namítá, že: 1) stavební úřad nerozhodl řádně o žalobcových žádostech ze dne 4.5.2011, 8.6.2011 a 27.6.2011, o prodloužení lhůty k doplnění žádosti, a následně řízení zastavil s odůvodněním, že žádostem nebylo vyhověno; 2) lhůta k doplnění navíc byla stanovena v šikanózně krátké délce; 3) není pravdou, že by žalobce požadované doklady stavebnímu úřadu nedodal, když při osobní návštěvě na stavebním úřadě byl žalobce ujištěn, že vyžadovaná kopie katastrální mapy je již součástí spisu, což ostatně plyne i z předchozích rozhodnutí stavebního úřadu a žalovaného v této věci; 4) změna usnesení stavebního úřadu, jak ji provedl žalovaný, je provedena tak, že je nepřehledně uvedena výroková část, která má být měněna, a odůvodnění, t.j. změna důvodů pro rozhodnutí. Žalobci tak není zřejmé, čeho se změna týká, když nejsou zachovány náležitosti rozhodnutí – výroková část a odůvodnění.    Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. K jednotlivým žalobním bodům uvádí: 1) žalobce žádal o prodloužení lhůty do 27.6.2011 (dne 27.6.2011 sice bylo učiněno podání do spisu, nikoli však žádost o prodloužení lhůty), stavební úřad pak rozhodoval až 24.8.2011, čímž navrhované prodloužení lhůty akceptoval (jakkoli formálně mu nevyhověl); 2) proti výzvě k doplnění podkladů měl žalobce právo podat odvolání, požadoval-li stanovenou lhůtu za šikanózní. Neučinil-li tak, nevyužil na ochranu svých práv prostředků správního práva; 3) je skutečností, že žalobce požadovanou kopii katastrální mapy ani výkres současného stavu území v měřítku katastrální mapy nikdy nedoplnil. Tvrzení žalobce o jednání s pracovníkem stavebního úřadu není nikterak doloženo a ani spis neobsahuje nic, co by tvrzení žalobce svědčilo; 4) žalovaný v souladu s § 90 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, změnil toliko část odůvodnění (nikoli výrok) usnesení stavebního úřadu, když vypustil nepodstatné úvahy o důvodech nevyhovění žádosti o prodloužení lhůty a jako důvod zastavení řízení uvedl, že žadatel nedoplnil svou žádost ani ve lhůtě, kterou si sám stanovil a kterou stavební úřad fakticky akceptoval.    Osoby zúčastněné na řízení se k žalobě nevyjádřily.   Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel                        ze skutkového  a  právního stavu,  který  tu  byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)] a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.   Z obsahu správních spisů soud zjistil, že žalobce podal žádost o umístění stavby, za kterou ve spise bezprostředně následují dvě totožné kopie katastrální mapy tvořící přílohu oznámení zahájení řízení ze dne 11.6.2010 (ve spise stavebního úřadu listina označená č. 7) se zákresem konkrétního území a několika kótami. Stavební úřad stavbu umístil, avšak jeho rozhodnutí bylo žalovaným dne 2.3.2011 zrušeno s odůvodněním, že rozhodnutí stavebního úřadu bylo nepřezkoumatelné a že stavební úřad umístil stavbu s odkazem na výkres D-3 Celková situace, který však umístění všech staveb neobsahuje. V tomto rozhodnutí žalovaný konstatuje na str. 6 in fine, že spis obsahuje kopii katastrální mapy s grafickým vyznačením zastavěné plochy fotovoltaické elektrárny. Nato stavební úřad opatřením ze dne 14.4.2011 žalobce vyzval, aby ve lhůtě 30 dnů od nabytí právní moci usnesení o přerušení řízení (tj. do 17.6.2011) doplnil žádost o umístění stavby o: a) kopii katastrální mapy a situační výkres současného stavu území v měřítku katastrální mapy včetně parcelních čísel, se zakreslením stavebního pozemku, požadovaného umístění stavby, s vyznačením vazeb a účinků na okolí, zejména vzdálenosti od hranic pozemku a sousedních staveb, a b) celkovou situaci stavby nebo areálu zpravidla v měřítku 1:500 nebo 1:1000, u staveb rozsáhlých velkoplošných v měřítku 1:2000 až 1:5000, s vyznačením hranic pozemků a jejich parcelních čísel včetně sousedních pozemků a s vyznačením napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, popřípadě s vyznačením ochranných pásem, se zákresem navržené stavby s vyznačením odstupů od hranic pozemku a od sousedních staveb, jejich polohopisného a výškového osazení a výšky. Žalobce požádal 9.5.2011 o prodloužení lhůty o 30 dnů, dne 8.6.2011 pak dále do 27.6.2011. Dne 27.6.2011 pak byla stavebnímu úřadu doručena jediná písemnost – substituční plná moc pro J. K., jednající za JUDr. Richarda Pustějovského, nikoli však žádost o další prodloužení lhůty. Dne 11.7.2011 pak byl do spisu založen výkres D-4 Celková situace. Stavební úřad usnesením ze dne 24.8.2011 řízení zastavil. Žalobce reagoval včasným odvoláním, které je obsahově totožné s žalobními body 1) - 2). O odvolání rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím, kde je evidentní rozlišení výrokové části napadeného rozhodnutí a odůvodnění, a to nadpisem „Odůvodnění“ na str. 4 napadeného rozhodnutí; výroková část obsahuje text, že usnesení stavebního úřadu: „... mění ... následujícím způsobem: vypouští text odůvodnění rozhodnutí na str. 2 a 3 ve znění (viz citace): ,Žadatel ale výše uvedenými podáními ... územní řízení zastavuje.’ (konec citace) a nahrazuje tento text novým textem ve znění (viz citace): ,Výrok vydaného usnesení ... nevyjádřil k podkladům rozhodnutí’ (konec citace) Ve zbývajících částech ... napadené rozhodnutí potvrzuje. Účastníci řízení ...: - SOLAR PRIK s. r. o., IČ 28595424, Kamenka 58, 742 35 Odry - Kamenka". Vlastní úvahy a závěry žalovaného jsou v odůvodnění napadeného rozhodnutí po konstataci obsahu spisu zřetelně nadepsány „Výrok rozhodnutí o odvolání odvolací orgán opírá o následující posouzení věci“, kdy otázce (ne)dodání vyžadovaných podkladů žalobcem se věnuje toliko text na 10. straně napadeného rozhodnutí, který soud pro jeho stručnost cituje: „Jak již bylo uvedeno, žadatel předložil jen část požadovaných podkladů, a to pouze ,Celkovou situaci, číslo výkresu D-3’ (požadavek č. 2 výzvy stavebního úřadu). Další požadavek vyjádřený v bodě č. 1 výzvy\ stavebního úřadu, t.j. ,kopii katastrální mapy a situační výkres současného stavu území v měřítku katastrální mapy...’ žadatel nedoplnil. V této souvislosti odvolatel v odvolání namítá, že při osobní návštěvě zástupce  žadatele  na  stavebním  úřadě  mu  bylo  pracovníkem  stavebního  úřadu   ,výslovně sděleno, že ve výzvě k doplnění vyžadovaná kopie katastrální mapy (katastrální území Odry, měřítko 1:2000) je již součástí spisu, proto se následné doplnění týkalo výkresu D-4,...’ Vzhledem k tomu, že uvedené tvrzení nebylo odvolatelem nijak doloženo a ani spis v této věci neobsahuje žádný doklad o tom, že stavební úřad doložení druhého požadovaného výkresu nevyžadoval, je odvolací orgán nucen uvést, že nepodložené tvrzení odvolatele nemá pro posouzení věci žádný právní význam. současně odvolací orgán podotýká, že zmiňované doplnění se týkalo výkresu,D-3’ a nikoli ,D-4’, jak uvádí odvolatel“.   Krajský soud především považuje za nedůvodný žalobní bod 4). Z napadeného rozhodnutí, jak bylo právě citováno, je evidentní, že žalovaný změnil toliko odůvodnění usnesení stavebního úřadu a pakliže vyjádřil, že ve zbývajících částech toto usnesení potvrzuje, je evidentní, že výrok usnesení stavebního úřadu ponechal beze změny.   Krajský soud pokládá tuto formulaci za zcela jasnou a určitou, běžnému adresátu správního rozhodnutí srozumitelnou, a neshledává důvody, proč by tato formulace nemohla být srozumitelná žalobci, navíc zastoupenému i ve správním řízení advokátem – právnickým profesionálem.   Otázkou, zda bylo namístě obsah odůvodnění usnesení stavebního úřadu měnit výrokem napadeného rozhodnutí žalovaného, se soud – jako čistě akademickou – nezabýval, neboť i za situace, kdy by tento postup představoval formální pochybení, je evidentní, že takto zvoleným postupem nemohl být žalobce nikterak dotčen na svých právech. Jen dotčení žalobce na jeho právech pak může být důvodem pro úspěšnost žalobního bodu (§ 65 s.ř.s.).   Důvodným pak nejsou ani žalobní body 1) a 2). Jakkoli nebylo formálně rozhodnuto o dvou žalobcových žádostech o prodloužení lhůty (27.6.2011 žádná taková žádost podána nebyla), žalobce žádal sám výslovně o prodloužení lhůty do 27.6.2011. Stavební úřad nejenže vyčkal do data navrhovaného žalobcem, ale ještě déle, čímž fakticky žalobcovu žádost akceptoval.   Bez ohledu na to, jak stavební úřad následně nahlížel na důvodnost žádosti o prodloužení lhůty a bez ohledu na to, zda bylo o žádosti o prodloužení lhůty formálně rozhodnuto, je tedy evidentní, že vyčkal-li stavební úřad doplnění žádosti ještě déle, než vůbec žalobce žádal, nemohl být ani zde žalobce postupem správních orgánů jakkoli zkrácen na svých právech. Krajský soud i zde opakuje, že důvodnost žalobních bodů 1) – 2) by mohl shledat jen při dotčení žalobce na jeho právech, k čemuž však zde evidentně nedošlo.   Pro úplnost lze dodat, že lze souhlasit s žalovaným v tom, že pokládal-li žalobce lhůtu k doplnění podkladů za šikanózní, mohl proti výzvě ze dne 14.4.2011 podat odvolání. Neučinil-li tak, nevyužil prostředků, které k jeho ochraně poskytují předpisy upravující správní řízení, proto je dán i důvod pro to, aby se soud žalobním bodem 2) vůbec nezabýval z důvodu § 68 písm. a) s.ř.s.   Důvodným je však žalobní bod 3). Žalovaný vystavěl své rozhodnutí na úvaze, že žalobce nedoložil kopii katastrální mapy a situační výkres současného stavu území v měřítku katastrální mapy včetně parcelních čísel, se zakreslením stavebního pozemku, požadovaného umístění stavby, s vyznačením vazeb a účinků na okolí, zejména vzdálenosti od hranic pozemku a sousedních staveb; a to s tím, že pokud byl (snad) pracovníkem stavebního úřadu ujištěn, že katastrální mapa ve spise už je, nikterak to nebylo doloženo.   Tento závěr je však v rozporu s kopií katastrální mapy založenou již na počátku správního spisu (ve spise stavebního úřadu listina označená č. 7) se zákresem konkrétního území a několika kótami. Je v rozporu i s odůvodněním předcházejícího zrušovacího rozhodnutí žalovaného, kde sám žalovaný uvedl, že spis obsahuje kopii katastrální mapy s grafickým vyznačením zastavěné plochy fotovoltaické elektrárny.   Otázkou, zda uvedená kopie katastrální mapy naplňuje požadavky předpisů o územním řízení, se krajský soud dále nezabýval, když tak neučinil ani žalovaný a krajskému soudu nepřísluší neexistentní úvahy žalovaného domýšlet. Bylo na žalovaném, aby řádně zkonstatoval existenci této kopie katastrální mapy ve spise a aby vyhodnotil, zda tato kopie naplňuje požadavky kladené předpisy o územním řízení či nikoli. Pokud by měl žalovaný za to, že tato kopie předmětné požadavky nenaplňuje, bylo na něm, aby v napadeném rozhodnutí řádně osvětlil, na základě jakých skutečností a úvah k tomuto závěru dospěl. Tomuto požadavku však žalovaný nedostál. Lze tak konstatovat, že zatížil své rozhodnutí nepřezkoumatelností.   Po konstatování uvedeného rozporu s obsahem spisu a právě shledané nepřezkoumatelnosti se krajský soud zabýval otázkou, zda byl žalobce těmito vadami řízení dotčen na svých právech (§ 65 s.ř.s.). Za situace, kdy o (případné) nedostatečnosti uvedené kopie katastrální mapy nebyl žalobce zpraven ani v předcházejících úkonech stavebního úřadu a žalovaného [krajský úřad osvětluje v předcházejícím zrušovacím rozhodnutí toliko nedostatečnost (původního) výkresu celkové situace], dospěl k závěru, že žalobce nebyl o (případné) nedostatečnosti uvedené kopie katastrální mapy zpraven nikdy, a proto byl dotčen na svém právu na to, aby se správní orgány vypořádaly se všemi skutečnostmi vyplývajícími z obsahu spisu.   Proto krajský soud napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. a) a b) s.ř.s. bez jednání zrušil a věc podle § 78 odst. 4 s.ř.s. vrátil žalovanému k dalšímu řízení, v němž jsou správní orgány vázány právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s.ř.s.).    O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobce byl v řízení plně procesně úspěšní a vzniklo mu tak vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří: a) zaplacený soudní poplatek   3.000,00 Kč b) náklady právního zastoupení advokátem (všechny úkony právní služby poskytnuty do 31.12.2012)       α) odměna advokáta za zastupování v řízení ve výši 2.100,- Kč / úkon při těchto poskytnutých úkonech právní služby:     § 7, § 9 odst. 3 písm. f) § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění do 31.12.2012       1) příprava a převzetí věci       2) sepis žaloby 4.200,00 Kč   β) paušální  náhrada  hotových  výdajů advokáta ve výši 300,- Kč / úkon při úkonech právní pomoci vypočte-ných pod písm. α)     § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.       600,00 Kč Celkem   7.800,00 Kč Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení tuto částku, a to dle § 149 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o.s.ř.“), užitého dle § 64 s.ř.s., k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval. Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a o.s.ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s.ř.s., § 159, § 160 odst. 1 o.s.ř.), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.    O náhradě nákladů řízení osob zúčastněných na řízení bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 5 s.ř.s., když soud těmto osobám v řízení neuložil žádnou povinnost ani neshledal žádné důvody zvláštního zřetele hodné, které by přiznání náhrady nákladů řízení některé z těchto osob odůvodňovaly.     P o u č e n í :  Proti tomuto rozsudku je   m o ž n o   podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.    Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.     V Ostravě dne 22. srpna 2013                                                     JUDr. Monika Javorová                                                     předsedkyně senátu