22 Af 92/2011 – 25   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY       Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobce P. P., zastoupeného JUDr. Stanislavem Blažkem, advokátem se sídlem Moskevská 24a, Havířov – Město, proti žalovanému Generálnímu ředitelství cel se sídlem Praha 4, Budějovická 7, o přezkoumání rozhodnutí Celního ředitelství Ostrava ze dne 31.3.2011 č.j. 1573-2/2011-140100-21, ve věci spotřební daně z minerálních olejů,     t a k t o :      I. Rozhodnutí Celního ředitelství Ostrava ze dne 31.3.2011 č.j. 1573-2/2011-140100-21 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.    II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku        7.808,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Stanislava Blažka, advokáta se sídlem Moskevská 24a, Havířov-Město.   O d ů v o d n ě n í :             Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal přezkoumání výše uvedeného rozhodnutí Celního ředitelství Ostrava (jehož působnost přešla s účinností od 1.1.2013  na Generální ředitelství cel – dále jen žalovaný), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Celního úřadu Karviná ze dne 28.12.2010 čj. 17738/2010-046100-024-R, kterým byla žalobci vyměřena spotřební daň z minerálních olejů za zdaňovací období červenec 2010.             Žalobce v žalobě namítl, že 1) nebyl přítomen odběru vzorků, takže neví, zda byl dodržen řádný postup při odběru. 2) docházelo k přečerpávání zboží mezi nádržemi, po smíchání není možno stanovit, jaké množství zboží bylo od společnosti EXPIM, s.r.o. 3) zkoumání vzorku trvalo v řádech týdnů, což znamená, že při nákupu nebylo možno ověřit kvalitu zboží. Ze strany zákazníků nebyly žádné stížnosti na kvalitu zboží. 4) správní orgán neprovedl kroky k zajištění vzorků z rozhodného období u společnosti SLOVNAFT Bratislava, a.s., tedy dodavatele EXPIMu, s.r.o.             Žalovaný ve vyjádření zcela odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhl zamítnutí žaloby.   Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel                        ze skutkového  a  právního stavu,  který  tu  byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů - dále jen s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.   Z obsahu správních spisů soud zjistil, že dne 14.7.2010 bylo u žalobce – provozovatele čerpací stanice – provedeno místní šetření, při němž byl odebrán vzorek z nádrže č. 2963. Šetření probíhalo od 15.20 do 22.15 hod., žalobce byl přítomen po celou dobu, s výjimkou času od 16.45 do 17.45 hod. Vzorek z nádrže č. 2963 byl odebrán v 16.25 hod. Ze závěrů zkoumání tohoto vzorku Celně technickou laboratoří vyplynulo, že se jedná o těžký olej KN X. Žalobce tvrdil a dokládal daňovým dokladem od EXPIM, s.r.o. ze dne 10.5.2010, že jde o motorovou naftu KN X, kterou nakoupil se spotřební daní, zboží pocházelo podle dodacího listu od SLOVNAFT Bratislava, a.s. Při místním šetření dne 25.10.2010 žalobce na otázku správce daně popřel, že by do nádrže č. 2963 byly přidány nějaké další minerální oleje od doby dodávky od EXPIMu s.r.o. dne 10.5.2010 do doby odběru vzorku dne 14.7.2010 (viz otázka č.20). Správce daně provedl místní šetření             u žalobcova dodavatele EXPIM s.r.o., kdy jednatel společnosti potvrdil žalobcovy údaje (obchod dne 10.5.2010), potvrdil původ zboží od SLOVNAFTu Bratislava, a.s. a uvedl, že se zbožím nebylo v průběhu dodávky nijak manipulováno (bylo žalobci dodáno v nezměněném stavu). Žalobce byl vyzván k podání daňového přiznání, to nepodal, a správní orgán 1. stupně vydal dne 28.12.2010 platební výměr, jímž žalobce zavázal zaplatit spotřební daň z minerálních olejů s tím, že vyloučil jako důkaz doklad ze dne 10.5.2010, když ten se nevztahuje ke zdanění předmětného vybraného výrobku, ale k výrobku druhově a vlastnostmi odlišnému. Žalobce v odvolání namítal mj., že správce daně neprovedl všechny kroky k zajištění vzorků z rozhodného období u SLOVNAFT Bratislava, a.s.   Soud především vyhodnotil žalobní námitky 1) a 2) jako nedůvodné, když žalobcova tvrzení neodpovídají údajům uvedeným ve správním spise. Žalobce bez výhrad podepsal protokol o místním šetření dne 14.7.2010, z něhož vyplývá, že v době odběru vzorku z předmětné nádrže byl na místě přítomen. Stejně tak, sám žalobce sdělil správci daně, že v rozhodné době mezi nákupem zboží a odběrem vzorku nedošlo k přečerpávání zboží mezi nádržemi.   Žalobní námitkou 3) se zabýval již žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí (srov. bod 9 na str. 6) a soud se s jeho argumentací ztotožňuje: v daňovém řízení nemá význam, zda si některý ze zákazníků stěžoval na kvalitu prodávaného zboží či nikoli. Je také na žalobci, aby si upravil obchodní vztahy se svými dodavateli tak, aby mohl předcházet případným rizikům či škodám z možného vadného plnění. Žalobce v žalobě neuvedl nic nad rámec této původní odvolací námitky, nic, co by vytýkal hodnocení žalovaného. Tuto žalobní námitku tedy soud považuje také za nedůvodnou.   Jiná je však situace u žalobní námitky 4). Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS) ze dne 15.10.2009 čj. 5 Afs 93/2008-94 (ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 2225/2011), podle § 5 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, se zdanění vybraných výrobků spotřební daní prokazuje daňovým dokladem, dokladem o prodeji či dokladem o dopravě vybraných výrobků. Pokud však daňovému dokladu (resp. dokladu o prodeji či dopravě) chybějí některé zákonem stanovené náležitosti, nebo jsou některé údaje na tomto dokladu uvedeny chybně, není vyloučeno, aby byly tyto nedostatky nahrazeny jinými důkazy prokazujícími zdanění vybraného výrobku spotřební daní.   V daném případě (stejně jako ve výše uvedeném případě u NSS) se žalobcův doklad a závěry zkoumání vzorku lišily kódem nomenklatury zboží. Žalobce v odvolání navrhoval odstranit tuto nesrovnalost srovnáním příslušných vzorků od dodavatele SLOVNAFT Bratislava, a.s., avšak žalovaný se s touto odvolací námitkou nijak nevypořádal. Neuvedl, zda a z jakého důvodu považuje tento návrh za nadbytečný, navíc za situace, kdy již provedl místní šetření u přímého dodavatele žalobce, který potvrdil nezměněný stav zboží od SLOVNAFT Bratislava, a.s. V této části je tedy odůvodnění napadeného rozhodnutí nepřezkoumatelné. Jde přitom        o rozhodující otázku: to, že na předloženém daňovém dokladu nesouhlasí kód nomenklatury s kódem zboží, z něhož byl odebrán vzorek, ještě nevylučuje, že vybraný výrobek byl zdaněn, ale pouze nesprávně zařazen. Navíc (stejně jako v citovaném judikátu), také ve zde rozhodném období července 2010 byla sazba daně pro KN X a KN X v totožné výši.   Soud proto zrušil napadené rozhodnutí v souladu s § 76 odst. 1 písm.a) s.ř.s. a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení.   Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z procesního úspěchu žalobce                  ve sporu, kdy žalobci tak dle § 60 odst. 1 s.ř.s. vzniklo vůči žalovanému právo                 na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce tvoří:   a) zaplacený soudní poplatek   2.000,- Kč b) náklady právního zastoupení advokátem       ) odměna advokáta za zastupování v řízení ve výši 2.100,- Kč bez DPH /  / úkon při těchto poskytnutých úkonech právní služby:         § 7, § 9 odst. 3 písm. f) vyhl. č. 177/1996 Sb.       1) 2) příprava a převzetí věci sepis žaloby   4.200,- Kč   ) paušální  náhrada  hotových  výdajů advokáta ve výši 300,- Kč bez DPH /     / úkon při úkonech právní pomoci vypočtených pod písm. )     § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.       600,- Kč   ) DPH 21% z částek uvedených            pod písm. ) - )     1008,- Kč Celkem   7.808,- Kč       Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení tuto částku, a to dle § 64 s.ř.s. ve spojení s § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval. Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a o.s.ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s.ř.s., § 159, § 160 odst. 1 o.s.ř.), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.           P o u č e n í :  Proti tomuto rozsudku je   m o ž n o   podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.    Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.     V Ostravě dne 29. srpna 2013                                                               JUDr. Monika Javorová                                                             předsedkyně senátu