43Ad 38/2012-24     ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Ježoviczovou v právní věci žalobce M.  B., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 6.8.2012, o nároku na invalidní důchod,   t a k t o :   I. Žaloba  s e   z a m í t á .   II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :                                                                                 I.    Žalobce podal včas žalobu proti České správě sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ). Jeden list žaloby byl psán rukou, další dva listy žaloby byly psány strojem. V rukou psané žalobě uvedl, že podává žalobu na ČSSZ Praha proti špatnému přepočtu osobních listů důchodového pojištění. Byl částečně invalidní, pobíral důchod. Po operaci páteře pobíral plný invalidní důchod, který mu byl po roce odebrán. Soudil se, postoupil další operaci páteře. Požádal opět o důchod. Bylo vydáno rozhodnutí, že je plně invalidní, ale nemá odpracováno 10 let, když má 9 let a 236 dnů. Podle důchodového listu má v r. 2010 započteno 255 dnů od 21.4.2010 do  31.12.2010, od   1.1.2010   do   20.4.2010   jako   uchazeč    o   zaměstnání. Ani   v předešlých důchodových listech nesouhlasí v určitých letech započtené dny. Neví, jak se v tom orientovat. K poslednímu rozhodnutí žalované nebyl připojen osobní list důchodového pojištění. Žádal proto o jeho zaslání, nic mu nebylo zasláno.    V strojem psané žalobě uvedl, že podává odvolání proti rozhodnutí, které mu bylo doručeno 15.6.2012. Žádá o nové přepočtení, protože v osobním listu, který obdržel, jsou nesrovnalosti. Není v něm započten rok 1999, od 1.1. do 28.2.1999, tj. 59 dní. Zbytek roku tam není uveden. V r. 2009 byl mu přiznán plný invalidní důchod a v osobním listu je rok 1999 uveden, ne však celý. Je tam uveden rok 2009 od 1.1. do 25.11.2009, ale doba od 26.11. do 31.12.2009, tj. 37 dní tam uvedena není. Od 26.11.2009 mu vznikl nárok na plnou invaliditu. Poté, co mu byla přiznána plná invalidita od 7.10.2011, požádal o důchod. Přišlo mu rozhodnutí i s osobním listem, ve kterém rok 1999 od 1.1. do 28.2., tj. 59 dnů, není. Chybí tam i datum od 1.1.2009 do 11.5.2009. Je tam uveden rok 2010 od 1.1. do 20.4.2010 – uchazeč o zaměstnání. Za tu dobu byl mu ale doplacen plný invalidní důchod. V listopadu 2009 byl na operaci páteře a od té doby pobírá částečný invalidní důchod. Po operaci žádal o plný invalidní důchod. V té době byl v evidenci úřadu práce. Důchod byl mu přiznán ČSSZ. Na Úřadu práce mu bylo řečeno, že bude vyřazen z evidence po doložení výměru o plném invalidním důchodu. Výměr obdržel v červnu 2010. V listopadu 2010 byl pozván k posudkovému lékaři, který mu odebral plný invalidní důchod III. stupně s tím, že mu nebyl přiznán žádný stupeň invalidity. S tím nesouhlasil. Musel se nahlásit na úřadu práce, podal žalobu k soudu. Po odebrání plného invalidního důchodu nebyl zaměstnán, byl evidován na úřadu práce. 7.10.2011 podstoupil další operaci páteře – sešroubování. Opět mu byla přiznána plná invalidita. Uvedl, že mu není jasné, proč se zápočet nedělá od data vzniku invalidity. Od března 2011 se jeho zdravotní stav velice zhoršil, a proto požádal nově o plný invalidní důchod, který mu byl přiznán zpětně od 7.10.2011. Je evidován na úřadu práce, ale stále práce neschopen. Dovozoval, že by se mělo přihlédnout k dlouhodobému nepříznivému zdravotnímu stavu. Dne 25.6.2012 nastupuje již ke 4. operaci hlezna, jedná se o totální endoprotézu.    Přípisem psaným rukou 1.10.2012 se žalobce vyjádřil k písemnému vyjádření žalované, setrval na žalobě i na svých námitkách.    Žalobce v písemném podání ze dne 4.11.2012 namítal, že pokud by mu byl započten listopad a prosinec 2009, došlo by ke správnému výpočtu. V dalším podání ze dne 4.1.2013 uvedl, že obdržel nový osobní list důchodového pojištění a dopis, ve kterém se uvádí, že má odpracováno 9 roků a 346 dní.  Žádá opětně, aby mu byl dopočten listopad a prosinec 2009, když na osobním listě důchodového pojištění je stále až do 31.12.2009 napsáno uchazeč o zaměstnání. Dovozoval, že po dopočtu této doby bude mít nárok na důchod /pojištění přes 10 let/.   Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě ze dne 12.9.2012 uvedla, že: rozhodnutím ze dne 6.8.2012 zamítla námitky jmenovaného a potvrdila rozhodnutí ze dne 24.5.2012 č.j. X, kterým zamítla žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 písm. a/ zák.č. 155/95 Sb., když nesplnil podmínku získání potřebné doby pojištění, neboť v rozhodném období posledních 10-ti let získal pouze dva roky a 148 dní pojištění a v období 20-ti let získal pouze devět roků   a 236 dní pojištění. Veškeré doby zaměstnání a pojištění byly žalobci zhodnoceny a jsou uvedeny v osobním listu důchodového pojištění ze dne 7.6.2012. Odůvodnění rozhodnutí podrobně vysvětluje, jak a které doby se hodnotí pro nárok na invalidní důchod, zejména pokud jde o hodnocení náhradních dob pojištění. Podmínka získání potřebné doby pojištění se zkoumá ke dni vzniku invalidity, tj. v daném případě podle posudku OSSZ Karviná ze dne 30.4.2012 ke dni 7.10.2011. K tomuto dni posuzovaný potřebnou dobu pojištění nezískal, žádnou jinou dobu pojištění neprokázal, a proto navrhuje zamítnutí žaloby.    V písemném vyjádření ze dne 24.10.2012 žalovaná konstatovala, že pokud žalobce namítá různě vykázané doby pojištění v osobním listu důchodového pojištění ze dne 9.5.2005 a v osobních listech důchodového pojištění ze dne 24.5.2012 a ze dne 27.5.2012, rozdíly jsou pouze v hodnocení náhradních dob, které se překrývají a jejichž zápočet od 1.1.2010 byl novelizován. Žalobce byl naposledy zaměstnán dne 30.6.1998. Od 1.7.1998 do 24.10.2010 je nepřetržitě veden jako uchazeč o zaměstnání. Od 1.1.2010 do 15.1.2011 pobíral invalidní důchod pro invaliditu III. stupně a od 16.1.2011 do 10.5.2012 je opět uchazečem o zaměstnání. Hmotné zabezpečení mu bylo vypláceno v době od 1.7.1998 do 31.12.1998 a od 16.1.2011 do 15.9.2011.   Dále žalovaná uvedla, že v osobním listu důchodového zabezpečení ze dne 24.5.2012 je chybně vykázána doba od 1.1.2010 do 20.4.2010 jako náhradní doba uchazeče o zaměstnání, místo náhradní doby pobírání invalidního důchodu. Tato chyba byla odstraněna v osobním listu důchodového zabezpečení ze dne 25.7.2012. Přitom nebylo přihlédnuto k tomu, že tuto opravu je nutno zohlednit pro zápočet náhradní doby pojištění uchazeče o zaměstnání v rozsahu jednoho roku. Znamená to, že když 110 dní v době od 1.1.2010 do 20.4.2010 bylo započteno jako doba pobírání invalidního důchodu, lze těchto 110 dnů započítat jako dobu uchazeče o zaměstnání před 12.5.2009, resp. započítat dodatečně dobu od 22.1.2009 do 11.5.2009 jako dobu uchazeče o zaměstnání. V tomto směru bude vyhotoven nový list důchodového pojištění. Na důchodový nárok žalobce tato změna nemá vliv. Ani se započtením dalších 110 dnů náhradní doby uchazeče o zaměstnání nesplní podmínku potřebné doby pojištění, neboť v posledních 10-ti letech před vznikem invalidity získal místo 5 roků pojištění pouze dva roky a 258 dní a v posledních 20-ti letech místo 10-ti roků jen devět roků a 346 dní.   II.   Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne   6.8.2012 číslo X, jakož i obsahem  připojeného správního spisu žalovaného téhož čísla jednacího a obsahem spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 19Ad 45/2011. Při řízení o žalobě žalobce přitom krajský soud vycházel z ustanovení § 65 a násl. soudního řádu  správního,  jakož  i ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu (ust. § 75 soudního řádu správního).   Provedeným řízením vzal soud za prokázáno, že:     - Rozhodnutím č.j. X ze dne 6.12.2010 ČSSZ  odňala účastníku řízení od 16.1.2011 invalidní důchod podle ust. § 56 odst. 1 písm. a/ a ustanovení § 39 odst. 1 zák.č. 155/95 Sb. s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná (dále jen OSSZ) ze dne 22.11.2010 již účastník řízení není invalidní, neboť jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal námitky a poté, co byly námitky rozhodnutím ze dne 15.3.2011 zamítnuty a rozhodnutí ze dne 6.12.2010 potvrzeno, podal žalobu proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 15.3.2011 č.j. X. Ve věci Krajský soud v Ostravě vedl řízení pod sp. zn. 19Ad 45/2011. Byl vypracován posudek PK MPSV ČR v Ostravě 15.9.2011 a srovnávací posudek PK MPSV ČR v Brně 30.11.2011. Míra poklesu pracovní schopnosti žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla stanovena 20 %. Dále byl vypracován srovnávací posudek PK MPSV v Hradci Králové, dle kterého míra poklesu pracovní schopnosti posuzovaného z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena 20%, a s ohledem na použití § 3 vyhlášky (další postižení zdravotního stavu) bylo provedeno navýšení o 10 %, celkem tedy míra poklesu pracovní schopnosti činila 30 %. V průběhu jednání dne 27.3.2012 vzal žalobce žalobu zpět, takže řízení bylo uvedeného dne usnesením, které nabylo právní moci 29.3.2012 zastaveno.   - Žalobce žádostí sepsanou OSSZ Karviná dne 2.4.2012 uplatnil nárok na invalidní důchod.   - Lékař OSSZ Karviná vypracoval dne 30.4.2012 posudek o invaliditě na základě zdravotnické dokumentace ošetřujícího lékaře MUDr. J. H. a odborných lékařských nálezů. V posudkovém hodnocení uvedl, že jmenovaný je sledován na ambulanci chirurgické páteře a ortopedie, po stabilizační operaci v 10/2011 s odstraněním sekvestru a foraminotomii, přetrvávají bolesti, obtížná chůze s oporou dvou francouzských holí, dysfunkce močového měchýře, léčen rehabilitační, infúzní terapií, chystá se na TEP hlezna vlevo – plánované na 6/2012, dále analgetická infúzní léčba, objednán dne 28.5.2012. Jde nadále o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Rozhodující příčinou je vertebrogenní nález po opakovaných operačních výkonech, který hodnotí horní hranicí 70 %, tj. postižení uvedené v kap. XIII, odd. E, pol. 1.d/ přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb. Ve výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti uvedl, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 zák.č. 155/95 Sb., je invalidní dle § 39 odst. 1 zák.č. 155/95 Sb., jde o invaliditu III. stupně dle § 39 odst. 2 písm. c/ cit. zákona. Není schopen výdělečné činnosti za mimořádných podmínek. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 70 % a nesplňuje podmínky ust. § 6 vyhl.č. 359/2009 Sb. Den vzniku invalidity určil 7.10.2011. U pojištěnce došlo k poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 %. Není schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.   - Rozhodnutím ze dne 24.5.2012 č.j. 580 103 2094 žalovaná zamítla žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 písm. a/ zák.č. 155/95 Sb. V odůvodnění rozhodnutí žalovaná citovala ust. § 38 písm. a/ zák.č. 155/95 Sb. a § 40 téhož zákona. Žalovaná konstatovala, že účastník řízení získal v rozhodném období, tj. od 7.10.2001 do 6.10.2011 pouze 2 roky a 148 dnů pojištění a v době od 7.10.1991 do   6.10.2011  pouze 9 roků a 236 dnů pojištění, a proto bylo rozhodnuto,   jak je uvedeno ve výroku. K rozhodnutí byl připojen osobní list důchodového pojištění ze dne 24.5.2012, z něhož vyplývá, že celková doba pojištění žalobce činí 10127 dnů, tj. 27 roků a 267 dnů, z toho za dobu od  1.7.1998 do 31.12.1998 je veden jako uchazeč o zaměstnání, hmotné zabezpečení v počtu 184 dnů, od 12.5.2009 do 31.12.2009 jako uchazeč o zaměstnání  234 dnů, od 1.1.2010 do 20.4.2010 uchazeč o zaměstnání 110 dnů, od 21.4.2010 do 31.12.2010 pobírání důchodu 255 dnů, od 1.1.2011 do 15.1.2011 pobírání důchodu 15 dnů, od 16.1.2011 do 15.9.2011 uchazeč o zaměstnání-podpora 243 dnů, od 16.9.2011 do 6.10.2011 uchazeč o zaměstnání 21 dnů.   - Proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 24.5.2012 podal žalobce námitky, ve kterých uvedl, že žádal o nový přepočet a vysvětlení, podle čeho je počítán důchod, když v důchodových listech jsou nesrovnalosti.   - ČSSZ rozhodnutím ze dne 6.8.2012 číslo X zamítla námitky žalobce proti rozhodnutí ČSSZ č.j. X ze dne 24.5.2012 a toto rozhodnutí potvrdila. V odůvodnění rozhodnutí uvedla, že přezkoumala napadené rozhodnutí ze dne 24.5.2012 v plném rozsahu, včetně rozsahu uplatněných námitek. Po provedeném šetření zjistila, že rozhodnutím ČSSZ č.j. X ze dne 6.12.2010 byl účastníku řízení od 16.1.2011 odňat invalidní důchod. Proti citovanému rozhodnutí podal účastník řízení námitky, které ČSSZ obdržela 23.12.2010. V rámci námitkového řízení bylo rozhodnutí ČSSZ ze dne 6.12.2010 potvrzeno.   ČSSZ konstatovala, že účastník řízení podal novou žádost o invalidní důchod dne 2.4.2012 na OSSZ Karviná. Podle posudku o invaliditě OSSZ Karviná ze dne 30.4.2012 je účastník řízení od 7.10.2011 invalidní pro invaliditu III. stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 70 % a není schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.    Žalovaná dále v odůvodnění rozhodnutí citovala text ustanovení § 38, § 39, § 40 odst. 1 a 2 zák.č. 155/95 Sb. a uvedla, že podle posudku o invaliditě OSSZ Náchod ze dne 30.4.2012 (písařská chyba, správně má být uvedeno OSSZ Karviná) se účastník řízení stal invalidním dne 7.10.2011, tedy ve věku 53 let. U pojištěnců starších 28 let potřebná doba pojištění pro vznik nároku na invalidní důchod podle § 40 odst. 1 zák.č. 155/95 Sb. činí 5 let. Podle § 40 odst. 2 téhož zákona se tato doba zjišťuje za období posledních 10-ti let před vznikem invalidity, tj. od 7.10.2001 do 6.10.2011. V tomto rozhodném období získal účastník řízení pouze dva roky a 148 dní pojištění. Vzhledem ke skutečnosti, že účastník řízení byl ke dni vzniku invalidity, tj. ke dni 7.10.2011 starší 38 let, zkoumala ČSSZ také možnost splnění potřebné doby pojištění získáním 10-ti let pojištění v posledních 20-ti letech, které předcházely vzniku invalidity, tj. od 7.10.1991 do 6.10.2011. V tomto rozhodném období získal účastník řízení pouze 9 roků a 236 dní pojištění.    Uvedla, že samotná skutečnost, že zdravotní stav účastníka řízení odpovídá invaliditě nestačí k tomu, aby mu mohl být bez dalšího přiznán invalidní důchod. ČSSZ opakovala, že podle podkladů, které má k dispozici, potřebnou dobou pojištění ke vzniku nároku na invalidní důchod jmenovaný nezískal, když v rozhodném období,   tj. v době od 7.10.2001 do 6.10.2011 získal pouze dva roky a 148 dní pojištění a v období od 7.10.1991 do 6.10.2011 získal pouze devět roků a 236 dní pojištění.    ČSSZ uvedla, že přezkoumala též posudek OSSZ Karviná ze dne 30.4.2012. Po provedené recenzi souhlasí s posudkovým závěrem OSSZ Karviná ze dne 30.4.2012, tj. s posouzením dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stanoveným dnem vzniku invalidity pro invaliditu III. stupně, výrokem i termínem kontrolní lékařské prohlídky.    ČSSZ shledala, že ačkoliv míra poklesu pracovní schopnosti u účastníka řízení činí 70 %, neodůvodňuje přiznání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, neboť účastník řízení nesplnil další podmínku, tj. potřebnou dobu pojištění pro vznik nároku na invalidní důchod. Z tohoto důvodu shledala, že námitkám účastníka řízení nelze vyhovět. K námitkám žalobce uvedla, že doba pobírání invalidního důchodu i doba nezaměstnanosti jsou náhradními dobami pojištění a započítávají se v omezeném rozsahu, tj. 80 %. ČSSZ uvedla, že vyhotovila nový osobní list důchodového pojištění, kde je období od 1.1.2010 do 20.4.2010 uvedeno v přehledu dob pojištění jako pobírání důchodu – náhradní doba pojištění (v osobním listu důchodového pojištění ze dne 24.5.2012 je období od 1.1.2010 do 20.4.2010 uvedeno v přehledu dob pojištění jako uchazeč o zaměstnání – náhradní doba pojištění. Skutečnost, zda v osobním listu důchodového pojištění je období od 1.1.2010 do 20.4.2010 uvedeno jako pobírání důchodu či jako uchazeč o zaměstnání, je zcela bez vlivu, neboť se tyto náhradní doby započítávají shodně).    Účastník řízení byl veden v evidenci úřadu práce od 1.7.1998 do 31.12.1998 jako uchazeč o zaměstnání s hmotným zabezpečením, v období od 1.1.1999 do 20.4.2012 jako uchazeč o zaměstnání. Dále od 16.1.2011 do 15.9.2011 jako uchazeč o zaměstnání s hmotným zabezpečením, od 16.9.2011 do 10.5.2012 jako uchazeč o zaměstnání. Po provedené kontrole ČSSZ shledala, že v osobním listu důchodového pojištění ze dne 24.5.2012 i v osobním listu důchodového pojištění ze dne 25.7.2012 je započtena náhradní doba pojištění – uchazeč o zaměstnání s hmotným zabezpečením a uchazeč o zaměstnání správně v souladu s § 5 odst. 1 písm. n/ zák.č. 155/95 Sb. ve znění pozdějších předpisů. ČSSZ provedenou kontrolou zjistila, že všechny doby pojištění, i vyměřovací základy, byly na základě podkladů, jež má ČSSZ k dispozici bezchybně zohledněny, započteny, a správně uvedeny v osobním listu důchodového pojištění účastníka řízení ze dne 24.5.2012 a taktéž v osobním listu důchodového pojištění ze dne 25.7.2012.    Nad rámec uvedeného ČSSZ uvedla, že nezískání nároku na invalidní důchod pro nesplnění podmínky potřebné doby pojištění, lze řešit pomocí institutu dobrovolného důchodového pojištění. V takovém případě má-li účastník řízení zájem o tuto formu účasti na důchodovém pojištění, je nutné obrátit se na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení podle místa trvalého pobytu.   - Dle osobního listu důchodového pojištění ze dne 25.7.2012  v osobním listu je uvedena celková doba pojištění 10122 dnů, tj. 27 roků a 267 dnů, z toho byl zaměstnán od 3.9.1973 do 30.6.1998. Od 1.7.1998 do 31.12.1998 je veden jako uchazeč o   zaměstnání, hmotné   zabezpečení   v   počtu  184 dnů, od 12.5.2009 do   31.12.2009 jako uchazeč o zaměstnání  234 dnů, od 1.1.2010 do 20.4.2010 je uvedeno pobírání důchodu 110 dnů, od 21.4.2010 do 31.12.2010 pobírání důchodu 255 dnů, od 1.1.2011 do 15.1.2011 pobírání důchodu 15 dnů, od 16.1.2011 do 15.9.2011 uchazeč o zaměstnání-podpora 243 dnů, od 16.9.2011 do 6.10.2011 uchazeč o zaměstnání 21 dnů.   III.   Podle ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu.   Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.    Podle odst. 2 téhož ustanovení jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla  a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,  b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,  c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.    Podle § 40 odst.1, písm. f)  potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku  nad 28 let pět roků.    Podle odst. 2 téhož ustanovení potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem invalidity. U pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku invalidity; u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění dva roky.    Podle odst. 3 pro účely splnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se za dobu pojištění považuje též doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. n) a dále doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice, a to před dosažením 18 let věku, nejdříve však po ukončení povinné školní docházky, a po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia. Ustanovení § 12 odst. 1 věty druhé platí zde přiměřeně.   Podle § 5 odst.1 písm. n) zákona č. 155/1995 Sb.  pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni n) osoby vedené v evidenci Úřadu práce České republiky - krajské pobočky, popřípadě pobočky pro hlavní město Prahu   (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou jim tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží, s tím, že tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, doba, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše 1 roku a nezapočítává se do ní doba účasti na pojištění podle § 6 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a doba výkonu výdělečné činnosti, která podle zvláštního právního předpisu nebrání (není překážkou) zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, a to i když tato činnost zakládá účast na pojištění.   IV.    Základními podmínkami nároku na invalidní důchod je invalidita, zjišťována lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení, popř. posudkovou komisí MPSV ČR a potřebná doba pojištění, přičemž doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity. Jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem invalidity. U pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí 10 roků. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku invalidity.   V průběhu řízení bylo z jištěno, že v osobním listu důchodového pojištění ze dne 24.5.2012 byla vadně vykázána doba od 1.1.2010 do 20.4.2010 jako náhradní doba uchazeče o zaměstnání, namísto náhradní doby pobírání invalidního důchodu, což znamená, že dobu od 1.1.2010 do 20.4.2010 je nutno započíst jako  dobu uchazeče o zaměstnání před 12.5.2009, tj. od 22.1.2009 do 11.5.2009. Se započtením těchto 110 dnů náhradní doby žalobce ani nadále nesplňuje potřebnou dobu pojištění, kdy v posledních 10 letech před vznikem invalidity získal pouze 2 roky a 258 dnů pojištění a v posledních 20 letech namísto 10 roků získal pouze 9 roků a 346 dnů pojištění. Pokud žalobce v žalobě namítal, že v osobním listu důchodového pojištění není započtena doba od 1.1. do 28.2.1999, tj. 59 dnů, pak soud uvádí, že pro  stanovení doby pojištění v případě žalobce, je toto období irelevantní, když rozhodující pro přiznání invalidního důchodu je doba pojištění v období od 7.10.2001 do 6.10.2011, nebo od 7.10.1991 do 6.10.2011. Ostatně, jak vyplývá z osobních listů důchodového pojištění založeným v dávkovém spise, za dobu od 1.1.1999 do 31.12.1999 byl žalobce evidován jako uchazeč o zaměstnání. Žalobce za toto období neprokázal jinou dobu pojištění. Žalobce ani neprokázal, že by získal další dobu pojištění po vzniku invalidity. K další námitce, týkající se doby pojištění od 1.1.2010 do 20.4.2010, tj. pobírání invalidního důchodu, nikoliv evidence na úřadu práce, soud uvádí, že takto získaná doba pojištění je  bez vlivu na správnost rozhodnutí žalované.   Přestože v průběhu soudního řízení byla prokázána další doba pojištění žalobce v délce 110 dnů, nemá tato skutečnost vliv na správnost rozhodnutí žalované, neboť žalobce splnil pouze jednu z podmínek, tj. nepříznivý zdravotní stav   s poklesem pracovní schopnosti o více jak 35 %, s datem vzniku invalidity 7.10.2011 (proti datu vzniku invalidity ničeho nenamítal, takže soud se otázkou data vzniku invalidity nemohl zabývat), ale nesplnil druhou podmínku, která musí být splněna společně s prvou podmínkou pro přiznání  invalidního důchodu, tj. potřebnou dobu pojištění, krajský soud po provedeném řízení a hodnocení důkazů (§ 77 s.ř.s.) žalobu zamítl, neboť není důvodná (§ 78 odst. 7 s.ř.s.), když žalobce nesplňoval obě základní podmínky nároku na  invalidní důchod současně.    Účastníkům řízení nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, neboť žalobce nebyl   v  řízení úspěšný, a úspěšná ČSSZ nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona (§ 60 odst. 2 s.ř.s.).   P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označeni rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ostravě dne 28. března 2013                                            JUDr. Miroslava Ježoviczová                  samosoudkyně