Schválený a zveřejněný záměr obce (§ 39 zákona č. 128/2000 Sb.) prodat část obecního pozemku nepředstavuje návrh na uzavření smlouvy či veřejný příslib, proto nezavazuje obec k odprodeji pozemku.

57Co 193/2013-125 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zdeňky Jurasové a soudkyň Mgr. Ivany Pavlíčkové a JUDr. Ilony Lövyové v právní věci žalobců a) Anny M., nar. xxx, a b) Antona M., nar. xxx, oba bytem ve xxx, zastoupených Mgr. et Mgr. Radimem Dostalem, advokátem ve Vsetíně, Palackého č. 168, proti žalovanému Obci Zděchov, zastoupenému JUDr. Danou Jančaříkovou, advokátkou ve Vsetíně, Na Příkopě č. 797, o splnění povinnosti odprodeje pozemku a zaplacení částky 16.300,- Kč, k odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 17.10.2012, č.j. 9C 279/2010-97, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. a II. výroku potvrzuje. II. V odstavci III. a IV. výroku se rozsudek okresního soudu mění tak, že žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 7.740,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku advokátce žalovaného. III. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 5.465,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku advokátce žalovaného. O d ů v o d n ě n í : Proti rozsudku okresního soudu, jímž byla v odstavci I. výroku zamítnuta žaloba, aby žalovaný byl povinen odprodat žalobcům do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku nově vzniklý pozemek označený parcelním číslem 1281/16 dle geometrického plánu č. 455-100/2008 ze dne 4.3.2009 vyhotoveného Ing. Vlastimilem D., v odstavci II. výroku zamítnuta žaloba na zaplacení částky 16.300,- Kč, v odstavci III. výroku státu nepřiznáno právo na náhradu nákladů řízení a v odstavci IV. výroku žalobcům uložena povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 19.980,- Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku podali žalobci včasné odvolání a navrhovali, aby byl napadený rozsudek změněn tak, že bude žalobě v plném rozsahu vyhověno. Odvolání odůvodnili tím, že rozhodnutí soudu prvého stupně spočívá zejména na nesprávném právním posouzení věci, žalobě mělo být vyhověno, neboť žalovanému vznikl závazek k odprodeji předmětné nemovitosti, sám se k tomu zavázal svým jednáním, a to tím, že Zastupitelstvo obce Zděchov na svém 12. zasedání konaném dne 23.11.2007 schválilo záměr žalobcům nemovitost odprodat, což vyplývá z listiny ze dne 29.11.2007. Žalobkyně vedená v dobré víře, že se stane vlastníkem, objednala zpracování projektové dokumentace, vyměření podle souhlasných vyjádření vlastníků bylo vypracováno. Tímto jednáním žalovaný projevil vůli převést předmětnou nemovitost na žalobce, čímž mu právně vznikl závazek, jehož splnění se v tomto řízení domáhají. O tom, že žalovaný si je svého závazku vědom svědčí i to, že žalovaný uhradil část nákladů spojených s vyměřených pozemků, a to částku 2.100,- Kč. Libovůle žalovaného je nepřijatelná zejména proto, že je územním samosprávným společenstvím, které pečuje mimo jiné i o potřeby svých spoluobčanů. Vzniklý závazek lze posoudit jako svého druhu veřejný příslib podle ust. § 850 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný navrhoval potvrzení napadeného rozsudku. V důsledku podaného odvolání přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek v celém rozsahu, byť žalobci výslovně nenapadli výrok v odstavci III., jedná se o výrok závislý na výrocích ve věci samé. Při projednání odvolání nebyl vázán uplatněnými odvolacími důvody (ust. § 212a odst. 1 o.s.ř.). Z úřední povinnosti zkoumal, zda řízení před soudem prvého stupně netrpělo některou z vad, na něž odkazuje ust. § 212 odst. 5 o.s.ř. a dospěl přitom k závěru, že žádnou z těchto vad řízení před soudem prvého stupně netrpělo. Okresní soud zamítl oba žalobní návrhy s odůvodněním, že žalobcům nevznikl nárok na uzavření kupní smlouvy, neboť žalovaný zveřejnil toliko záměr odprodat část pozemku parc. č. 1356/1, jelikož součástí byl i pozemek, o který měli zájem žalobci. Zveřejněný záměr není právním úkonem ve smyslu soukromého práva, tj. není návrhem na uzavření smlouvy ani veřejnou soutěží na podávání návrhu na uzavření smlouvy. Jedná se o informativní (správní) úkon, na jehož základě mohou případní zájemci iniciovat smluvní proces směřující k uzavření obcí zamýšlené smlouvy a z takového úkonu obce žádná práva ani povinnosti třetím osobám nevznikají. Nemůže se jednat ani o veřejný příslib, neboť se jedná o úkon subjektu veřejného práva. Žalobní návrh, jímž se žalobci dožadovali peněžitého plnění byl zamítnut proto, že žalobci ani netvrdili, že by se žalovaná obec zavázala zaplatit jim náklady za vypracování geometrického plná, naopak mezi podmínkami pro budoucí odprodej bylo výslovně uvedeno, že náklady na vypracování geometrického plánu bude hradit žadatel o odkoupení části obecného pozemku. V projednávané věci okresní soud po provedeném dokazování dospěl ke správnému závěru o skutkovém stavu, provedl ty důkazy, které byly v řízení navrhovány, tyto hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Ke změně ve skutkovém stavu v odvolacím řízení nedošlo, žádné důkazy nebyly ani navrhovány, nedošlo ani k žádné změně poměrů. Pouze žalovaný tvrdil, že v důsledku digitalizace již neexistuje pozemek parc. č. 1356/1, nově se jedná o pozemek parc. č. 1281/32. Okresní soud správně zjištěný skutkový stav také správně právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobci dovozovali povinnost žalovaného odprodat jim část pozemku dříve vedeného pod parcelním číslem 1356/1 ze skutečnosti, že zastupitelstvo žalovaného schválilo záměr prodeje části obecního pozemku tohoto parcelního čísla a odkazovali přitom na dopis žalovaného ze dne 29.11.2007. Tuto listinu však skutečně nelze považovat za listinu, která by zavazovala žalovaného k odprodeji označené části pozemku. Jedná se toliko o sdělení záměru obce odprodat části pozemku dříve vedeného pod parcelním číslem 1356/1. Smyslem záměru obce prodat nemovitost je pouze informovat o tom, že obec hodlá určitým způsobem s určitým majetkem obce naložit a aby všichni potencionální zájemce měli příležitost svůj zájem o koupi nemovitosti uplatnit. Jak správně uvádí okresní soud v napadeném rozsudku, záměr obce nemovitost prodat (upravený ustanovením § 39 zákona č. 128/2000), je správním úkonem veřejného práva a nikoli úkonem ve smyslu práva soukromého, nejedná se tedy svým obsahem o návrh na uzavření smlouvy. Správně je rovněž názor okresního soudu o tom, že se v případě zveřejněného záměru obce nemůže jednat o veřejný příslib ve smyslu ust. § 850 občanského zákoníku, v bližším odkazuje odvolací soud na odůvodnění napadeného rozsudku. Záměr obce prodat nemovitost nelze zaměňovat s institutem veřejného příslibu ve smyslu ust. § 850 občanského zákoníku. Okresní soud rovněž správně rozhodl o žalobě, jíž se žalobci domáhali peněžitého plnění, neboť žalobci v řízení neprokázali, že by měli na zaplacení této částky nárok, resp. neprokázali žádný právní důvod, na základě kterého by měl být žalovaný k zaplacení žalované částky zavázán. Žalobci ani netvrdili, že by se žalovaný zavázal hradit jim náklady na vypracování geometrického plánu a skutečnost, že jim částku 2.100,- Kč uhradil, nemá žádné právní důsledky. Tím, že žalovaný vůči žalobcům neporušil žádnou smluvní ani zákonnou povinnost, nemůže být k zaplacení částky 16.300,- Kč zavázán ani z titulu náhrady škody. Vzhledem k tomu, že výroky v odstavci I. a II. byly věcně správné, byly odvolacím soudem potvrzeny (ust. § 219 o.s.ř.). Ve zbývajícím rozsahu byl rozsudek okresního soudu změněn, a to z toho důvodu, že s účinností od 7.5.2012 byla zrušena vyhláška č. 484/2000 Sb., o odměnách advokátů, podle které okresní soud přiznal úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení. Jediným předpisem, který i v současné době stanoví odměnu advokáta, je vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Advokátka žalovaného učinila v řízení před okresním soudem tři úkony právní služby. Dle ust. § 7 bodu 3 a 4, § 9 odst. 1 a § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/96 Sb. činí odměna za zastoupení za jeden úkon právní služby 2.280,- Kč (z částky 16.300,- Kč činí odměna 1.780,- Kč, tato byla navýšena o 500,- Kč, a to polovinu odměny za řízení v odstavci I. rozsudku okresního soudu). Paušální náhrada za 3 úkony právní služby dle ustanovení § 13 odst. 3 téže vyhlášky činí 900,- Kč, celkem činí náhrada nákladů řízení 7.740,- Kč. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou žalovaní povinni zaplatit tuto částku advokátce žalovaného, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.), neboť pro poskytnutí delší lhůty nebyly shledány předpoklady. V rámci změny nákladových výroků byl odstraněn i výrok v odstavci III., jímž rozhodl okresní soud o tom, že se státu nepřiznává náhrada nákladů řízení. Jedná se o rozhodnutí dle ust. § 148 o.s.ř., jímž není stanovena žádná povinnost, a proto o něm není třeba rozhodovat ve výroku, postačí, když se soud k této otázce vyjádří pouze v odůvodnění svého rozhodnutí. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je rovněž odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. (ust. § 224 odst. 1 o.s.ř.). Žalovaný byl úspěšný i v odvolacím řízení, a proto má právo na náhradu nákladů, které v tomto řízení vynaložil. Částka 5.465,- Kč sestává z odměny za právní zastoupení, která v odvolacím řízení činí 3.280,- Kč (ust. § 7 bod 4 a 5, ust. § 9 a 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/96 Sb. ve znění účinném od 1.1.2013). Advokátka žalovaného učinila v odvolacím řízení jeden úkon právní služby, a to účast u odvolacího jednání, paušální náhrada nákladů dle ust. § 13 odst. 3 téže vyhlášky činí 300,- Kč, náhrada za ztrátu času strávenou cestou k odvolacímu jednání a zpět dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) téže vyhlášky za 8 započatých půlhodin činí 800,- Kč a cestovné 1.085,- Kč, které sestává z náhrady za použití osobního automobilu ve výši 633,6 Kč (176 km x koeficient 3,6 Kč), náhrada za použité pohonné hmoty činí 451,- Kč (176 km x 7,1 l/100 km x 36,10 Kč za 1l/100). Náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 5.465,- Kč jsou žalobci povinni zaplatit advokátce žalovaného (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.) ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.), neboť pro poskytnutí delší lhůty nebyly shledány předpoklady. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat dle ust. § 237 o.s.ř. dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně, ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení, u okresního soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu. V Ostravě dne 19. července 2013 Za správnost vyhotovení: JUDr. Zdeňka Jurasová, v.r. Renáta Plíhalová předsedkyně senátu 57Co  193/2013-125 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zdeňky Jurasové a soudkyň Mgr. Ivany Pavlíčkové a JUDr. Ilony Lövyové v právní věci žalobců a) Anny M., nar. xxx, a b) Antona M., nar. xxx, oba bytem ve xxx, zastoupených Mgr. et Mgr. Radimem Dostalem, advokátem ve Vsetíně, Palackého č. 168, proti žalovanému Obci Zděchov, zastoupenému JUDr. Danou Jančaříkovou, advokátkou ve Vsetíně,   Na Příkopě č. 797, o splnění povinnosti odprodeje pozemku a zaplacení částky 16.300,- Kč, k odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 17.10.2012, č.j. 9C 279/2010-97, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. a II. výroku potvrzuje.  II. V odstavci III. a IV. výroku se rozsudek okresního soudu mění tak, že žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 7.740,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku advokátce žalovaného. III. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 5.465,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku advokátce žalovaného. O d ů v o d n ě n í : Proti rozsudku okresního soudu, jímž byla v odstavci I. výroku zamítnuta žaloba, aby žalovaný byl povinen odprodat žalobcům do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku nově vzniklý pozemek označený parcelním číslem 1281/16 dle geometrického plánu č. 455-100/2008 ze dne 4.3.2009 vyhotoveného Ing. Vlastimilem D., v odstavci II. výroku zamítnuta žaloba na zaplacení částky 16.300,- Kč, v odstavci III. výroku státu nepřiznáno právo na náhradu nákladů řízení a v odstavci IV. výroku žalobcům uložena povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 19.980,- Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku podali žalobci včasné odvolání a navrhovali, aby byl napadený rozsudek změněn tak, že bude žalobě v plném rozsahu vyhověno. Odvolání odůvodnili tím, že rozhodnutí soudu prvého stupně spočívá zejména na nesprávném právním posouzení věci, žalobě mělo být vyhověno, neboť žalovanému vznikl závazek k odprodeji předmětné nemovitosti, sám se k tomu zavázal svým jednáním, a to tím, že Zastupitelstvo obce Zděchov na svém 12. zasedání konaném dne 23.11.2007 schválilo záměr žalobcům nemovitost odprodat, což vyplývá z listiny ze dne 29.11.2007. Žalobkyně vedená v dobré víře, že se stane vlastníkem, objednala zpracování projektové dokumentace, vyměření podle souhlasných vyjádření vlastníků bylo vypracováno. Tímto jednáním žalovaný projevil vůli převést předmětnou nemovitost na žalobce, čímž mu právně vznikl závazek, jehož splnění se v tomto řízení domáhají. O tom, že žalovaný si je svého závazku vědom svědčí i to, že žalovaný uhradil část nákladů spojených s vyměřených pozemků, a to částku 2.100,- Kč. Libovůle žalovaného je nepřijatelná zejména proto, že je územním samosprávným společenstvím, které pečuje mimo jiné i o potřeby svých spoluobčanů. Vzniklý závazek lze posoudit jako svého druhu veřejný příslib podle ust. § 850 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný navrhoval potvrzení napadeného rozsudku. V důsledku podaného odvolání přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek v celém rozsahu, byť žalobci výslovně nenapadli výrok v odstavci III., jedná se o výrok závislý na výrocích ve věci samé. Při projednání odvolání nebyl vázán uplatněnými odvolacími důvody (ust. § 212a odst. 1 o.s.ř.). Z úřední povinnosti zkoumal, zda řízení před soudem prvého stupně netrpělo některou z vad, na něž odkazuje ust. § 212 odst. 5 o.s.ř. a dospěl přitom k závěru, že žádnou z těchto vad řízení před soudem prvého stupně netrpělo. Okresní soud zamítl oba žalobní návrhy s odůvodněním, že žalobcům nevznikl nárok na uzavření kupní smlouvy, neboť žalovaný zveřejnil toliko záměr odprodat část pozemku parc. č. 1356/1, jelikož součástí byl i pozemek, o který měli zájem žalobci. Zveřejněný záměr není právním úkonem ve smyslu soukromého práva, tj. není návrhem na uzavření smlouvy ani veřejnou soutěží na podávání návrhu na uzavření smlouvy. Jedná se o informativní (správní) úkon, na jehož základě mohou případní zájemci iniciovat smluvní proces směřující k uzavření obcí zamýšlené smlouvy a z takového úkonu obce žádná práva ani povinnosti třetím osobám nevznikají. Nemůže se jednat ani o veřejný příslib, neboť se jedná o úkon subjektu veřejného práva. Žalobní návrh, jímž se žalobci dožadovali peněžitého plnění byl zamítnut proto, že žalobci ani netvrdili, že by se žalovaná obec zavázala zaplatit jim náklady za vypracování geometrického plná, naopak mezi podmínkami pro budoucí odprodej bylo výslovně uvedeno, že náklady na vypracování geometrického plánu bude hradit žadatel o odkoupení části obecného pozemku. V projednávané věci okresní soud po provedeném dokazování dospěl ke správnému závěru o skutkovém stavu, provedl ty důkazy, které byly v řízení navrhovány, tyto hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Ke změně ve skutkovém stavu v odvolacím řízení nedošlo, žádné důkazy nebyly ani navrhovány, nedošlo ani k žádné změně poměrů. Pouze žalovaný tvrdil, že v důsledku digitalizace již neexistuje pozemek parc. č. 1356/1, nově se jedná o pozemek parc. č. 1281/32. Okresní soud správně zjištěný skutkový stav také správně právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobci dovozovali povinnost žalovaného odprodat jim část pozemku dříve vedeného pod parcelním číslem 1356/1 ze skutečnosti, že zastupitelstvo žalovaného schválilo záměr prodeje části obecního pozemku tohoto parcelního čísla a odkazovali přitom na dopis žalovaného ze dne 29.11.2007. Tuto listinu však skutečně nelze považovat za listinu, která by zavazovala žalovaného k odprodeji označené části pozemku. Jedná se toliko o sdělení záměru obce odprodat části pozemku dříve vedeného pod parcelním číslem 1356/1. Smyslem záměru obce prodat nemovitost je pouze informovat o tom, že obec hodlá určitým způsobem s určitým majetkem obce naložit a aby všichni potencionální zájemce měli příležitost svůj zájem o koupi nemovitosti uplatnit. Jak správně uvádí okresní soud v napadeném rozsudku, záměr obce nemovitost prodat (upravený ustanovením § 39 zákona č. 128/2000), je správním úkonem veřejného práva a nikoli úkonem ve smyslu práva soukromého, nejedná se tedy svým obsahem o návrh na uzavření smlouvy. Správně je rovněž názor okresního soudu o tom, že se v případě zveřejněného záměru obce nemůže jednat o veřejný příslib ve smyslu ust. § 850 občanského zákoníku, v bližším odkazuje odvolací soud na odůvodnění napadeného rozsudku. Záměr obce prodat nemovitost nelze zaměňovat s institutem veřejného příslibu ve smyslu ust. § 850 občanského zákoníku. Okresní soud rovněž správně rozhodl o žalobě, jíž se žalobci domáhali peněžitého plnění, neboť žalobci v řízení neprokázali, že by měli na zaplacení této částky nárok, resp. neprokázali žádný právní důvod, na základě kterého by měl být žalovaný k zaplacení žalované částky zavázán. Žalobci ani netvrdili, že by se žalovaný zavázal hradit jim náklady na vypracování geometrického plánu a skutečnost, že jim částku 2.100,- Kč uhradil, nemá žádné právní důsledky. Tím, že žalovaný vůči žalobcům neporušil žádnou smluvní ani zákonnou povinnost, nemůže být k zaplacení částky 16.300,- Kč zavázán ani z titulu náhrady škody. Vzhledem k tomu, že výroky v odstavci I. a II. byly věcně správné, byly odvolacím soudem potvrzeny (ust. § 219 o.s.ř.). Ve zbývajícím rozsahu byl rozsudek okresního soudu změněn, a to z toho důvodu, že s účinností od 7.5.2012 byla zrušena vyhláška č. 484/2000 Sb., o odměnách advokátů, podle které okresní soud přiznal úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení. Jediným předpisem, který i v současné době stanoví odměnu advokáta, je vyhláška č. 177/1996 Sb.,  o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Advokátka žalovaného učinila v řízení před okresním soudem tři úkony právní služby. Dle ust. § 7 bodu 3 a 4, § 9 odst. 1 a § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/96 Sb. činí odměna za zastoupení za jeden úkon právní služby 2.280,- Kč (z částky 16.300,- Kč činí odměna 1.780,- Kč, tato byla navýšena o 500,- Kč, a to polovinu odměny za řízení v odstavci I. rozsudku okresního soudu). Paušální náhrada za 3 úkony právní služby dle ustanovení § 13 odst. 3 téže vyhlášky činí 900,- Kč, celkem činí náhrada nákladů řízení 7.740,- Kč. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou žalovaní povinni zaplatit tuto částku advokátce žalovaného, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.), neboť pro poskytnutí delší lhůty nebyly shledány předpoklady. V rámci změny nákladových výroků byl odstraněn i výrok v odstavci III., jímž rozhodl okresní soud o tom, že se státu nepřiznává náhrada nákladů řízení. Jedná se o rozhodnutí dle ust. § 148 o.s.ř., jímž není stanovena žádná povinnost, a proto o něm není třeba rozhodovat ve výroku, postačí, když se soud k této otázce vyjádří pouze v odůvodnění svého rozhodnutí. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je rovněž odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. (ust. § 224 odst. 1 o.s.ř.). Žalovaný byl úspěšný i v odvolacím řízení, a proto má právo na náhradu nákladů, které v tomto řízení vynaložil. Částka 5.465,- Kč sestává z odměny za právní zastoupení, která v odvolacím řízení činí 3.280,- Kč (ust. § 7 bod 4 a 5, ust. § 9 a 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/96 Sb. ve znění účinném od 1.1.2013). Advokátka žalovaného učinila v odvolacím řízení jeden úkon právní služby, a to účast u odvolacího jednání, paušální náhrada nákladů dle ust. § 13 odst. 3 téže vyhlášky činí 300,- Kč, náhrada za ztrátu času strávenou cestou k odvolacímu jednání a zpět dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) téže vyhlášky za 8 započatých půlhodin činí 800,- Kč a cestovné 1.085,- Kč, které sestává z náhrady za použití osobního automobilu ve výši 633,6 Kč (176 km x koeficient 3,6 Kč), náhrada za použité pohonné hmoty činí 451,- Kč (176 km x 7,1 l/100 km x 36,10 Kč za 1l/100). Náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 5.465,- Kč jsou žalobci povinni zaplatit advokátce žalovaného (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.) ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.), neboť pro poskytnutí delší lhůty nebyly shledány předpoklady. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat dle ust. § 237 o.s.ř. dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně, ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení, u okresního soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu. V Ostravě dne 19. července 2013 Za správnost vyhotovení:     JUDr. Zdeňka Jurasová, v.r. Renáta Plíhalová         předsedkyně senátu