Kontraktační povinnost pronajímatele podle § 696 odst. 2 obč. zák. lze mít za splněnou, jestliže nájemci zašle písemný návrh, ze kterého bude jasně a určitě vyplývat, v jaké výši a od kdy požaduje zvýšené nájemné, přičemž zákon nevyžaduje, aby navržené nájemné, které je výrazem smluvní volnosti účastníků, odpovídalo nájemnému v místě a čase obvyklému, které určí soud.

71Co 423/2013 - 149 U s n e s e n í Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zdeňky Táborské a soudkyň JUDr. Radmily Baďurové a JUDr. Lenky Severové ve věci žalobce CPI BYTY, a.s., se sídlem Václavské náměstí 1601/47, Praha 1, IČ: 26228700, zast. JUDr. Tomášem Rybářem, Ph.D., advokátem se sídlem Václavské náměstí 1601/47, Praha 1, proti žalovaným 1) Ludmile H., nar. xxx, bytem xxx, 2) Karlu H., nar. xxx, bytem xxx, zast. Mgr. Rostislavem Kovářem, advokátem se sídlem Švédská 1010/15, Praha 5, o určení výše nájemného, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 01.08.2013, č.j. 19C 105/2012 – 105, t a k t o : Rozsudek okresního soudu se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud napadeným rozsudkem žalobu, aby bylo určeno, že výše nájemného bytu č. xxx, nacházejícího se v 1. podlaží v domě č.p. xxx na ulici xxx v xxx s účinností od 31.8.2012 činí částku 4.022 Kč měsíčně, zamítl. Dále zavázal žalobce zaplatit žalovaným 1), 2) na náhradě nákladů řízení částku 8.100 Kč k rukám jejich advokáta ve lhůtě tří dnů od právní moci svého rozhodnutí. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobce vlastní dům čp. xxx na ulici xxx v xxx, ve kterém se nachází předmětný byt č. 2, který užívají jako společní nájemci žalovaní na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 15.12.1993 mezi tehdejším pronajímatelem Třinecké železárny, a.s. Třinec a žalovanou 1) jako nájemcem, a to na dobu neurčitou od 01.01.1994. Dosavadní nájemné při započtené ploše bytu 50,79 m2 činí 1.932 Kč měsíčně. Žalobce vyzval opakovaně žalované k uzavření dodatku k úpravě výše nájemného ve dnech 13.10.2010, 27.1.2011, 22.7.2011 a 28.3.2012, přičemž k uzavření dohody mezi účastníky nedošlo a naposledy vyzval žalobce žalované k uzavření dodatku k této nájemní smlouvě k úpravě výše nájemného dopisem ze dne 28.03.2012, který byl žalovaným doručen 02.04.2012, podle této výzvy podepsané žalobcem mělo být nájemné zvýšeno od 01.07.2012 na částku 3.367 Kč měsíčně, dále pak od 01.01.2014 dle označeného dodatku mohlo být nájemné zvyšováno žalobcem jako pronajímatelem jednostranně v závislosti na míře inflace pouze písemným oznámením žalobce žalovaným, a to vždy k 1. lednu příslušného kalendářního roku za trvání nájemní smlouvy. K písemné výzvě byl přiložen dodatek k nájemní smlouvě, který nebyl žalobcem jako jeho návrh podepsán a ve kterém bylo navrženo zvýšení nájemného od 01.06.2012. Žalovaní návrh žalobce na zvýšení nájemného, který byl obsahem poslední výzvy žalobce ze dne 28.03.2012, neakceptovali a k žádné dohodě mezi účastníky o zvýšení nájemného tak do podání žaloby, tj. do 31.8.2012, ani později nedošlo. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl okresní soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žaloba byla podána dne 31.08.2012, tj. po nabytí účinnosti zákona č. 132/2011 Sb., proto okresní soud aplikoval na posuzovaný případ § 696 odst. 2 obč. zák. v platném znění. Okresní soud výzvu žalobce ze dne 28.03.2012 nepovažoval za dostatečnou a platnou. Jednak součástí této výzvy byl i žalobcem nepodepsaný návrh dodatku k nájemní smlouvě, který zamýšlel zvyšovat nájemné již od 01.06.2012. Samotná žalobcem podepsaná výzva (jako projev vůle žalobce) však nekorespondovala s tímto dodatkem, neboť ta uváděla jako počátek období ke zvýšení nájemného až den 01.07.2012 a také neobsahovala potřebné údaje, které by po odsouhlasení žalovanými samy o sobě mohly vést ke změně nájemního vztahu dohodou stran o zvýšeném nájemném. Přiložený dodatek k nájemní smlouvě pak nebyl žalobcem podepsán, a nelze tak vyhodnotit, že by šlo v případě tohoto dodatku o projev vůle žalobce (návrh smlouvy), směřující k uzavření dodatku k nájemní smlouvě (§ 43a o.z.). Vzhledem k tomu, že požadavek na písemnou formu návrhu vyplývá ze zákona, způsobuje nedodržení této formy absolutní neplatnost tohoto jednostranného právního úkonu žalobce ve smyslu § 40 odst. 1 občanského zákoníku a § 40a věta třetí občanského zákoníku a contrario. Okresní soud dále dospěl k závěru, že i kdyby výzvu včetně dodatku bylo možné považovat za řádně podepsanou, byl by tento návrh absolutně neplatný pro obcházení účelu zákona (§ 39 obč. zák.). Pronajímatel ve svém návrhu ze dne 28.03.2012 váže zvyšování nájemného na míru inflace, která však vůbec nemusí kopírovat vývoj nájemného, které by bylo v době jeho jednostranného zvýšení žalobcem v místě a čase obvyklé. Navíc umožňuje navyšovat nájemné jednostranně ze strany pronajímatele v závislosti na míře inflace, což jistě obchází účel daného ustanovení občanského zákoníku (§ 696 odst. 2 obč. zák.), neboť tímto postupem si žalobce jako pronajímatel na úkor žalovaných jako nájemců zásadně upevňuje své postavení a velmi znevýhodňuje nájemce (v dané závazkovém vztahu v postavení spotřebitelů), navíc tím obchází účel § 696 odst. 2 o.z. tím, že pokud by chtěl kdykoli v budoucnu nájemné zvýšit, nemusí se vůbec obracet na soud, ale učiní to pouze prostým oznámením žalovaným s poukazem „na míru inflace“. Tím by si žalobce zajistil v případě zvyšování nájemného podle jeho návrhu takové smluvní postavení, kterým by do budoucna vyloučil zákonnou úlohu soudu určit výši nájemného v případě, že by žalovaní s jednostranným zvýšením dodatečně nesouhlasili. Proti tomuto rozhodnutí podal odvolání žalobce, ve kterém nesouhlasil s právním posouzením věci okresním soudem. Poukázal na to, že v návrhu ze dne 28.03.2012 navrhl žalovaným novou výši nájemného. Samotný návrh byl dostatečně určitý a srozumitelný a podepsán. Skutečnost, že přílohou k tomuto návrhu byl nepodepsaný dodatek, nečiní návrh neplatným. Ustanovení § 696 odst. 2 obč. zák. nestanoví žádné další předpoklady kromě písemné formy pro účinnost takového návrhu. Nelze souhlasit ani s názorem okresního soudu, že inflační doložka obchází účel § 696 odst. 2 obč. zák., neboť je nejobvyklejším mechanismem zvyšovaní nájemného v nájemních smlouvách. Z těchto důvodů požadoval, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil tak, že žalobě bude vyhověno. Žalovaní ve svém vyjádření k odvolání navrhovali potvrzení rozsudku okresního soudu. Odvolací soud s právním posouzením okresního soudu nesouhlasí. Dle § 696 odst. 2 OZ, nedošlo-li ke sjednání nájemného dohodou, může pronajímatel písemně navrhnout nájemci zvýšení nájemného. Souhlasí-li nájemce s návrhem na zvýšení nájemného, zvyšuje se nájemné počínaje třetím kalendářním měsícem od doručení návrhu. Nesdělí-li nájemce pronajímateli písemně do dvou měsíců od doručení návrhu, že se zvýšením nájemného souhlasí, má pronajímatel právo navrhnout ve lhůtě dalších tří měsíců, aby výši nájemného určil soud. Soud na návrh pronajímatele rozhodne o určení nájemného, které je v místě a čase obvyklé. Výši nájemného soud určí ke dni podání návrhu soudu. Z výše uvedeného ustanovení vyplývá, že zákon zvýšení nájemného rozděluje na dvě obsahově odlišné části, nejprve má dojít k zvýšení nájemného na základě dohody (o kterou se pronajímatel musí pokusit vždy), a pouze pokud k dohodě nedojde, na základě žaloby pronajímatele nájemné určí soud. Je tedy zcela zřejmé, že dohoda pronajímatele a nájemce má přednost před soudním řízením, přičemž zákon neklade žádné zvláštní požadavky na obsahové náležitosti této dohody a zcela ponechává na vůli pronajímatele a nájemce, za jakých podmínek a na jaké výši nájemného se tito dohodnou. Z výše uvedeného rovněž plyne, že není nezbytně nutné, aby dohodnuté nájemné odpovídalo nájemného obvyklému, které určí soud. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že dle § 696 odst. 2 se se pronajímatel domáhá zvýšeného nájemného určovací žalobou nikoliv např. žalobou na nahrazení projevu vůle, přičemž předmětem této určovací žaloby může být požadavek pronajímatele na nájemné jiné (vyšší), než navrhl v písemném návrhu, který směřoval k dohodě, neboť toto ustanovení ukládá soudu určit nájemné v místě a čase obvyklé, oproti tomu dohodnuté nájemné je výrazem smluvní volnosti účastníků. Proto kontraktační povinnost pronajímatele lze mít za splněnou, jestliže nájemci zašle písemný návrh, ze kterého bude jasně a určitě vyplývat, v jaké výši a od kdy požaduje zvýšené nájemné. Pokud žalobce zaslal žalovaným Poslední výzvu k uzavření Dodatku k nájemní smlouvě datovanou dne 28.03.2012, opatřenou podpisem, ve které uvedl, že navrhuje zvýšení nájemného od 01.07.2012 na částku 3.367 Kč, lze tuto výzvu považovat za písemný návrh dle § 696 odst. 2 OZ, a to bez ohledu na to, zda byl dodatek, který byl k výzvě přiložen, podepsán či nikoliv. Za nesplnění povinnosti písemného návrhu pronajímatele nelze spatřovat ani v tom, že žalobce navrhl vázat další změnu ve výši nájemného na inflační doložku. Jak již bylo výše uvedeno, zda se inflační doložka stane součástí dohody účastníků, je výrazem jejich smluvní volnosti. Pokud k dohodě nedošlo, má žalobce nárok na určení nájemného v místě a čase obvyklého, tedy nájemného, které může (a nemusí) odrážet i odlišná kritéria než ta, která zahrnuli účastníci do své dohody. Protože okresní soud pro přijatý právní názor ve věci neprovedl žádné dokazování ve vztahu k výši obvyklého nájemného a toto dokazování nelze provést v odvolacím řízení (§ 213 odst. 4 o.s.ř.), byl rozsudek okresního soud dle § 219a odst. 2 o.s.ř. zrušen a dle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vrácen okresnímu soudu k dalšímu řízení. Okresní soud se nyní bude nově zabývat výši nájemného vázán právním názorem odvolacího soudu (§ 226 o.s.ř.). Součástí nového rozhodnutí okresního soudu bude i rozhodnutí o nákladech řízení včetně nákladů řízení odvolacího (§ 224 odst. 3 o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat k Nejvyššímu soudu v Brně, a to do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí odvolacího soudu, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku – Místku. V Ostravě dne 15. listopadu 2013 Za správnost vyhotovení: JUDr. Zdeňka Táborská v.r. Eva Gergišáková předsedkyně senátu 71Co 423/2013 - 149 U s n e s e n í   Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zdeňky Táborské a soudkyň JUDr. Radmily Baďurové a JUDr. Lenky Severové ve věci žalobce CPI BYTY, a.s., se sídlem Václavské náměstí 1601/47, Praha 1, IČ: 26228700, zast. JUDr. Tomášem Rybářem, Ph.D., advokátem se sídlem Václavské náměstí 1601/47, Praha 1, proti žalovaným 1) Ludmile H., nar. xxx, bytem xxx, 2) Karlu H., nar. xxx, bytem xxx, zast. Mgr. Rostislavem Kovářem, advokátem se sídlem Švédská 1010/15, Praha 5, o určení výše nájemného, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 01.08.2013, č.j. 19C 105/2012 – 105, t a k t o : Rozsudek okresního soudu se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud napadeným rozsudkem žalobu, aby bylo určeno, že výše nájemného bytu č. xxx, nacházejícího se v 1. podlaží v domě č.p. xxx na ulici xxx v xxx s účinností od 31.8.2012 činí částku 4.022 Kč měsíčně, zamítl. Dále zavázal žalobce zaplatit žalovaným 1), 2) na náhradě nákladů řízení částku 8.100 Kč k rukám jejich advokáta ve lhůtě tří dnů od právní moci svého rozhodnutí. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobce vlastní dům čp. xxx na ulici xxx v xxx, ve kterém se nachází předmětný byt č. 2, který užívají jako společní nájemci žalovaní na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 15.12.1993 mezi tehdejším pronajímatelem Třinecké železárny, a.s. Třinec a žalovanou 1) jako nájemcem, a to na dobu neurčitou od 01.01.1994. Dosavadní nájemné při započtené ploše bytu 50,79 m2 činí 1.932 Kč měsíčně. Žalobce vyzval opakovaně žalované k uzavření dodatku k úpravě výše nájemného ve dnech 13.10.2010, 27.1.2011, 22.7.2011 a 28.3.2012, přičemž k uzavření dohody mezi účastníky nedošlo a naposledy vyzval žalobce žalované k uzavření dodatku k této nájemní smlouvě k úpravě výše nájemného dopisem ze dne 28.03.2012, který byl žalovaným doručen 02.04.2012, podle této výzvy podepsané žalobcem mělo být nájemné zvýšeno od 01.07.2012 na částku 3.367 Kč měsíčně, dále pak od 01.01.2014 dle označeného dodatku mohlo být nájemné zvyšováno žalobcem jako pronajímatelem jednostranně v závislosti na míře inflace pouze písemným oznámením žalobce žalovaným, a to vždy k 1. lednu příslušného kalendářního roku za trvání nájemní smlouvy. K písemné výzvě byl přiložen dodatek k nájemní smlouvě, který  nebyl žalobcem jako jeho návrh podepsán a ve kterém bylo navrženo zvýšení nájemného od 01.06.2012. Žalovaní návrh žalobce na zvýšení nájemného, který byl obsahem poslední výzvy žalobce ze dne 28.03.2012, neakceptovali a k žádné dohodě mezi účastníky o zvýšení nájemného tak do podání žaloby, tj. do 31.8.2012, ani později nedošlo. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl okresní soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žaloba byla  podána dne 31.08.2012, tj. po nabytí účinnosti zákona č. 132/2011 Sb., proto okresní soud aplikoval na posuzovaný případ § 696 odst. 2 obč. zák. v platném znění. Okresní soud výzvu žalobce ze dne 28.03.2012 nepovažoval za dostatečnou a platnou. Jednak součástí této výzvy byl i žalobcem nepodepsaný návrh dodatku k nájemní smlouvě, který zamýšlel zvyšovat nájemné již od 01.06.2012. Samotná žalobcem podepsaná výzva (jako projev vůle žalobce) však nekorespondovala s tímto dodatkem, neboť ta uváděla jako počátek období ke zvýšení nájemného až den 01.07.2012 a také neobsahovala potřebné údaje, které by po odsouhlasení žalovanými samy o sobě mohly vést ke změně nájemního vztahu dohodou stran o zvýšeném nájemném. Přiložený dodatek k nájemní smlouvě pak nebyl žalobcem podepsán, a nelze tak vyhodnotit, že by šlo v případě tohoto dodatku o projev vůle žalobce (návrh smlouvy), směřující k uzavření dodatku k nájemní smlouvě (§ 43a o.z.). Vzhledem k tomu, že požadavek na písemnou formu návrhu vyplývá ze zákona, způsobuje nedodržení této formy absolutní neplatnost tohoto jednostranného právního úkonu žalobce ve smyslu § 40 odst. 1 občanského zákoníku a § 40a věta třetí občanského zákoníku a contrario. Okresní soud dále dospěl k závěru,  že i kdyby výzvu včetně dodatku bylo možné považovat za řádně podepsanou, byl by tento návrh  absolutně neplatný pro obcházení účelu zákona (§ 39 obč. zák.). Pronajímatel ve svém návrhu ze dne 28.03.2012 váže zvyšování nájemného na míru inflace, která však vůbec nemusí kopírovat vývoj nájemného, které by bylo v době jeho jednostranného zvýšení žalobcem v místě a čase obvyklé. Navíc umožňuje navyšovat nájemné jednostranně ze strany pronajímatele v závislosti na míře inflace, což jistě obchází účel daného ustanovení občanského zákoníku (§ 696 odst. 2 obč. zák.), neboť tímto postupem si žalobce jako pronajímatel na úkor žalovaných jako nájemců zásadně upevňuje své postavení a velmi znevýhodňuje nájemce (v dané závazkovém vztahu v postavení spotřebitelů), navíc tím obchází účel § 696 odst. 2 o.z. tím, že pokud by chtěl kdykoli v budoucnu nájemné zvýšit, nemusí se vůbec obracet na soud, ale učiní to pouze prostým oznámením žalovaným s poukazem „na míru inflace“. Tím by si žalobce zajistil v případě zvyšování nájemného podle jeho návrhu takové smluvní postavení, kterým by do budoucna vyloučil zákonnou úlohu soudu určit výši nájemného v případě, že by žalovaní s jednostranným zvýšením dodatečně nesouhlasili. Proti tomuto rozhodnutí podal odvolání žalobce, ve kterém nesouhlasil s právním posouzením věci okresním soudem.  Poukázal na to, že v návrhu ze dne 28.03.2012 navrhl žalovaným novou výši nájemného. Samotný návrh byl dostatečně určitý a srozumitelný a podepsán. Skutečnost, že přílohou k tomuto návrhu byl nepodepsaný dodatek, nečiní návrh neplatným. Ustanovení § 696 odst. 2 obč. zák. nestanoví žádné další předpoklady kromě písemné formy  pro  účinnost takového návrhu. Nelze souhlasit ani s názorem okresního soudu, že inflační doložka obchází účel § 696 odst. 2 obč. zák., neboť je nejobvyklejším mechanismem zvyšovaní nájemného v nájemních smlouvách. Z těchto důvodů požadoval, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil tak, že žalobě bude vyhověno. Žalovaní ve svém vyjádření k odvolání navrhovali potvrzení rozsudku okresního soudu. Odvolací soud s právním posouzením okresního soudu nesouhlasí. Dle § 696 odst. 2 OZ, nedošlo-li ke sjednání nájemného dohodou, může pronajímatel písemně navrhnout nájemci zvýšení nájemného. Souhlasí-li nájemce s návrhem na zvýšení nájemného, zvyšuje se nájemné počínaje třetím kalendářním měsícem od doručení návrhu. Nesdělí-li nájemce pronajímateli písemně do dvou měsíců od doručení návrhu, že se zvýšením nájemného souhlasí, má pronajímatel právo navrhnout ve lhůtě dalších tří měsíců, aby výši nájemného určil soud. Soud na návrh pronajímatele rozhodne o určení nájemného, které je v místě a čase obvyklé. Výši nájemného soud určí ke dni podání návrhu soudu. Z výše uvedeného ustanovení vyplývá, že zákon zvýšení nájemného rozděluje na dvě obsahově odlišné části, nejprve má dojít k zvýšení nájemného na základě dohody (o kterou se pronajímatel musí pokusit vždy), a pouze pokud k dohodě nedojde, na základě žaloby pronajímatele nájemné určí soud. Je tedy zcela zřejmé, že dohoda pronajímatele a nájemce má přednost před soudním řízením, přičemž zákon neklade žádné zvláštní požadavky na obsahové náležitosti této dohody a zcela ponechává na vůli pronajímatele a nájemce, za jakých podmínek a na jaké výši nájemného se tito dohodnou.  Z výše uvedeného rovněž plyne, že není nezbytně nutné, aby dohodnuté nájemné odpovídalo nájemného obvyklému, které určí soud. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že dle § 696 odst. 2 se se pronajímatel domáhá zvýšeného nájemného určovací žalobou nikoliv např. žalobou na nahrazení projevu vůle, přičemž předmětem této určovací žaloby může být požadavek pronajímatele na nájemné jiné (vyšší), než navrhl v písemném návrhu, který směřoval k dohodě, neboť toto ustanovení ukládá soudu určit nájemné v místě a čase obvyklé, oproti tomu dohodnuté nájemné je výrazem smluvní volnosti účastníků. Proto kontraktační povinnost pronajímatele lze mít za splněnou, jestliže nájemci zašle písemný návrh, ze kterého bude jasně a určitě vyplývat, v jaké výši a od kdy požaduje zvýšené nájemné. Pokud žalobce zaslal žalovaným Poslední výzvu k uzavření Dodatku k nájemní smlouvě datovanou dne 28.03.2012, opatřenou podpisem, ve které uvedl, že navrhuje zvýšení nájemného od 01.07.2012 na částku 3.367 Kč, lze tuto výzvu považovat za písemný návrh dle § 696 odst. 2 OZ, a to bez ohledu na to, zda byl dodatek, který byl k výzvě přiložen, podepsán či nikoliv. Za nesplnění povinnosti písemného návrhu pronajímatele nelze spatřovat ani v tom, že žalobce navrhl vázat další změnu ve výši nájemného na inflační doložku. Jak již bylo výše uvedeno, zda se inflační doložka stane součástí dohody účastníků, je výrazem jejich smluvní volnosti. Pokud k dohodě nedošlo, má žalobce nárok na určení nájemného v místě a čase obvyklého, tedy nájemného, které může (a nemusí) odrážet i odlišná kritéria než ta, která zahrnuli účastníci do své dohody. Protože okresní soud pro přijatý právní názor ve věci neprovedl žádné dokazování ve vztahu k výši obvyklého nájemného a toto dokazování nelze provést v odvolacím řízení (§ 213 odst. 4 o.s.ř.), byl rozsudek okresního soud dle § 219a odst. 2 o.s.ř. zrušen a dle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vrácen okresnímu soudu k dalšímu řízení. Okresní soud se nyní bude nově zabývat výši nájemného vázán právním názorem odvolacího soudu (§ 226 o.s.ř.). Součástí nového rozhodnutí okresního soudu bude i rozhodnutí o nákladech řízení včetně nákladů řízení odvolacího (§ 224 odst. 3 o.s.ř.).   P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat k Nejvyššímu soudu v Brně, a to do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí odvolacího soudu, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku – Místku. V Ostravě dne 15. listopadu 2013 Za správnost vyhotovení:                                                   JUDr. Zdeňka Táborská v.r. Eva Gergišáková                                                                            předsedkyně senátu