Jestliže podmínkou kladného rozhodnutí o návrhu na vklad do katastru nemovitostí je doložení žádosti o souhlas stavebního úřadu s dělením pozemků a vlastník pozemku tuto žádost podat nehodlá, může se druhá strana smlouvy domáhat uložení této povinnosti vyplývající z kupní smlouvy soudem.

71Co 526/2012 - 94 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zdeňky Táborské a soudkyň JUDr. Lenky Severové a Mgr. Jarmily Úředníčkové v právní věci žalobce Petra H., nar. xxx, bytem xxx, zast. JUDr. Dalilou Pelechovou, advokátkou se sídlem Ostrava, advokátkou se sídlem Čs. Legií 1364/20, Ostrava - Moravská Ostrava, proti žalovaným 1. Rudolfu Š., nar. xxx, bytem xxx, 2. Zuzaně Š., nar. xxx, bytem xxx, oba právně zast. JUDr. Ritou Kubicovou, advokátkou se sídlem Ruská 87/11, Ostrava - Vítkovice, o stanovení povinnosti podat žádost o rozdělení pozemku, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 15.8.2012, č. j. 17C 72/2012 - 41, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se mění takto: Žalovaným 1, 2 se ukládá povinnost do tří dnů od právní moci rozhodnutí soudu podat společně k Městskému úřadu Bílovec, stavebnímu odboru, bezvadnou žádost o rozdělení pozemku parc. č. xxx, zapsané na listu vlastnictví č. xxx pro katastrální území xxx, vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, na základě Geometrického plánu pro rozdělení pozemku vyhotoveného Janou J., xxx, IČ: xxx, číslo plánu xxx, ověřeného úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. Karlem J. dne 16.05.2008 pod číslem xxx, k němuž souhlas s očíslováním pozemků vydal Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín dne 20.05.2008, pod číslem xxx. II. Žalovaní 1, 2 jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 8.115,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jeho zástupkyně. III. Žalovaní 1, 2 jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 5.751,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jeho zástupkyně. O d ů v o d n ě n í : Napadeným rozsudkem soud I. stupně žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby žalovaným byla uložena povinnost do tří dnů od právní moci rozhodnutí soudu podat společně k Městskému úřadu Bílovec, stavebnímu odboru bezvadnou žádost o rozdělení pozemku parc. č. xxx, zapsaného na listu vlastnictví č. xxx pro katastrální území Jistebník, vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Nový Jičín, na základě Geometrického plánu pro rozdělení pozemku vyhotoveného Janou J., xxx, IČ: xxx, číslo plánu xxx, ověřeného úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. Karlem J. dne 16.05.2008 pod číslem xxx, k němuž souhlas s očíslováním pozemků vydal Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Nový Jičín dne 20.05.2008, pod číslem xxx, zamítl. Žalobce zavázal zaplatit žalovaným na nákladech řízení částku 14.279,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám jejich zástupkyně. Soud I. stupně po provedeném dokazování vyšel ze zjištění, že 18.5.2009 žalobce jako kupující a žalovaný 1 jako prodávající uzavřeli kupní smlouvu, dle níž převádějí pozemek parc. č. xxx ostatní plocha, který vznikl rozdělením podle geometrického plánu pro rozdělení pozemku, vyhotoveném Janou J., číslo plánu xxx s ověřením Ing. Karla J. ze dne 16.5.2008, pod č. xxx, k němuž souhlas s očíslováním parcel potvrdil Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Nový Jičín dne 20.5.2008 a pozemek v k. ú. Jistebník byl prodán za kupní cenu 4.150,- Kč. Žalobce a 1. žalovaný podali návrh na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí dne 27.5.2009, a to dle kupní smlouvy uzavřené dne 18.5.2009 s tím, že předmětem převodu této smlouvy byl pozemek parc. č. xxx v k. ú.Jistebník. Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj - katastrální pracoviště Nový Jičín rozhodnutím ze dne 3.7.2009, č. j. V-3142/2009-804/4 návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí zamítl. K návrhu na vklad do katastru nemovitostí nebyla doložena listina příslušného stavebního úřadu, kterou by stavební úřad vyjádřil souhlas s dělením pozemku xxx tak, jak bylo vyznačeno na geometrickém plánu. S touto skutečností seznámil účastníky dopisem ze dne 8.6.2009, poskytl jim lhůtu pro vyjádření se k průběhu správního řízení dle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., či doložení požadované listiny. Pokud účastníci tuto povinnost nesplnili, nebyla splněna podmínka uvedená v ust. § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 265/1992 Sb., tj. že účastníci nejsou omezeni ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního úkonu, a to ani právními předpisy, ani rozhodnutím soudu či rozhodnutím příslušného státního orgánu, kterou katastrální úřad zkoumá před vydáním svého rozhodnutí o povolení navrhovaného vkladu. Katastrální úřad návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí zamítl dle § 5 odst. 2 zákona č. 265/92 Sb., rozhodnutí nabylo právní moci dne 11.9.2009. Žalobce podal dne 13.2.2012 žádost o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků, a to dělení pozemku parc. č. xxx v katastrálním území Jistebník Městskému úřadu Bílovec, odboru výstavby. Usnesením Městského úřadu Bílovec ze dne 2.4.2012 bylo územní řízení o dělení pozemku parc. č. xxx v kat. území Jistebník zastaveno, neboť žádost nepodal vlastník dotčeného pozemku - parc. č. xxx v k. ú. Jistebník. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 19.4.2012. Žalovaní jsou zapsáni v katastru nemovitostí jako spoluvlastníci v režimu společného jmění manželů pozemku parc. č. xxx ostatní plochy v obci a k. ú. Jistebník neboť nemovitosti nabyli dle kupní smlouvy ze dne 27.6.2005 a dle souhlasného prohlášení o nabytí právním úkonem jednoho z manželů do SJM ze dne 15.9.2011. Obec Jistebník sdělila dne 12.9.2011 žalovanému 1 nesouhlasné stanovisko k dělení pozemku parc. č. xxx v k. ú. Jistebník dle geometrického plánu č. xxx ze dne 16.5.2008. Žalovaný 1 žalobci dopisem ze dne 17.10.2011 sdělil zamítavé stanovisko Obce Jistebník k dělení pozemku v důsledku negativního stanoviska obce, dává na vědomí žalobci, že kupní smlouvu ze dne 18.5.2008 považuje za neplatnou a plnění dle této smlouvy se stává nemožným, je připraven žalobci vrátit kupní cenu. Po těchto zjištěních soud po aplikaci §§ 37 odst. 2 o.z., 133 odst. 2 o.z. a 575 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) žalobu zamítl. Při svém rozhodování vycházel z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Nový Jičín ze dne 3.7.2009, č. j. V-3142/2009-804/4, kterým byl zamítnut návrh na vklad vlastnického práva k pozemku parc. č. xxx. Zamítl-li totiž katastrální úřad návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí dle kupní smlouvy ze dne 18.5.2009 a jeho rozhodnutí nabylo právní moci, nelze tohoto vkladu dosáhnout jinak a splnění závazku účastníka převést vlastnické právo dosud mu náležející na druhého účastníka smlouvy je dle § 575 o.z. nemožné. V důsledku nemožnosti plnění závazek zaniká, zánikem závazku zanikla kupní smlouva jako celek. Následkem zániku kupní smlouvy pak odpadl i právní důvod pro plnění a druhé smluvní straně vzniká nárok na vrácení toho, co sama podle smlouvy plnila, tj. nárok na vrácení jí zaplacené kupní ceny. V této souvislosti okresní soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33Odo 868/2001. Okresní soud uzavírá, že pokud se žalobce domáhal po žalovaných plnění dle smlouvy ze dne 18.5.2009, takový závazek ze zaniklé smlouvy žalovaným nevzniká, nejedná se o závazek, který by vyplýval nebo vznikal ze zákona nebo z bezdůvodného obohacení či z náhrady škody, nevzniká ani ze smlouvy, neboť tato smlouva zanikla. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalobce a domáhal se jeho změny - rozhodnutí dle žaloby. V podaném odvolání uplatnil odvolací důvod daný ust. § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř. - nesprávné právní posouzení věci. Je zřejmé, že vzhledem k intabulačnímu principu zakotvenému v ust. § 133 odst. 2 o.z. dochází k převodu vlastnického práva k nemovitostem až zápisem do katastru nemovitostí. Kupní smlouva, která je nezpůsobilá k zápisu, může být neplatná, a proto nemůže vést k převodu vlastnického práva. V žádném případě však nelze neplatnost považovat za samozřejmý následek všech event. nesplněných podmínek zápisu vkladu do katastru nemovitostí podle § 5 odst. 1 zákona č. 265/92 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Okresní soud své rozhodnutí odůvodnil rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33Odo 868/2001, které však nemůže být použitelné v dané věci, pokud důvodem zamítnutí návrhu na zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí bylo nedoložení souhlasu příslušného stavebního úřadu. Nelze proto považovat samotnou kupní smlouvu za smlouvu neplatnou, tato byla uzavřena předtím, než bylo zahájeno řízení o rozdělení pozemku podle § 82 zákona č. 183/2006 Sb., což samo o sobě nezpůsobuje neplatnost smlouvy, nýbrž zavazuje vlastníka převáděného pozemku k jeho rozdělení podle ust. § 82 zákona č. 183/2006 Sb. Ve svém rozhodnutí katastrální úřad nekonstatoval neplatnost smlouvy, nýbrž zhodnocoval podmínky pro zápis. Vzhledem k tomu, že soud I. stupně kupní smlouvu považoval za neplatnou, nezabýval se již povinností žalovaných podat žádost o rozdělení pozemku dle § 82 zákona č. 183/2006 Sb. Z uzavřené kupní smlouvy vyplývá (čl. II.), že 1. žalovaný se zavázal převést na kupujícího vlastnické právo k předmětnému pozemku, tato povinnost odpovídá obecné povinnosti prodávajícího z kupní smlouvy podle ust. § 588 o.z. Vzhledem k tomu, že předmětem kupní smlouvy byla část pozemku, tedy věc, jež měla teprve vzniknout, a to na základě správního rozhodnutí o rozdělení pozemku podle ust. § 82 zákona č. 183/2006 Sb., jsou žalovaní povinni předmětnou část pozemku rozdělit, a tedy i zahájit správní řízení o rozdělení pozemku, když rozdělení není možné dosáhnout jinak, jak je zřejmé z ust. § 82 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. Žádost o dělení nebo scelování pozemků mohou podat pouze vlastníci dotčených pozemků a staveb na nich. Prvý žalovaný doposud nepodal návrh na zahájení územního řízení o rozdělení pozemku parc. č. xxx, zapsaného na listu vlastnictví č. xxx pro katastrální území Jistebník, které jediné může vést ke vzniku nemovitosti, jež má být kupní smlouvou převedena. Současně je zřejmé, že odmítá zahájit správní řízení o rozdělení pozemku, což vyplývá z vyjádření jeho právní zástupkyně. Žalobce sám tuto možnost nemá, což vyplývá i z rozhodnutí Městského úřadu Bílovec ze dne 2.4.2012, č. j. V 4500-12/1175-12, kterým bylo řízení zahájené k žádosti žalobce o rozdělení pozemku zastaveno podle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu, neboť nebyla splněna podmínka ust. § 82 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., to znamená, že nebyla podána žádost všemi vlastníky dotčených pozemků. Účastníci kupní smlouvy jsou povinni plnit bez zbytečného odkladu (§ 591 odst. 1 o.z.), tato lhůta k plnění se vztahuje i k povinnosti podat žádost o rozdělení pozemku, jež je nezbytná pro realizaci předmětu smlouvy. Je zřejmé, že lhůta k plnění uběhla a žalovaní se tak ocitli v prodlení. Žalovaní 1, 2 navrhovali potvrzení rozsudku soudu I. stupně jako věcně správného. Geometrický plán pro rozdělení pozemku, vyhotovený Janou J., číslo plánu xxx, ověřený úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. Karlem J. ze dne 16.5.2008 pod č. xxx, který byl připojen ke kupní smlouvě ze dne 18.5.2009, byl vyhotoven v rozporu s právními předpisy a obsahuje nepravdivý výrok. Pokud geometrický plán trpí vadou, a pokud byl ke kupní smlouvě ze dne 18.5.2009 připojen, trpí vadou rovněž samotná kupní smlouva. Pokud Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Nový Jičín rozhodnutím ze dne 3.7.2009 návrh na vklad vlastnického práva k pozemku parc. č. xxx v k. ú. Jistebník zamítl, pak z rozhodnutí katastrálního úřadu vyplývají dvě skutečnosti, a to ta, že účastníci jsou omezeni ve smluvní volnosti a že nejsou splněny podmínky pro vklad dle příslušné smlouvy. Pokud jsou vlastníci omezeni ve smluvní volnosti týkající se předmětu právního úkonu, pak nemohou tímto předmětem disponovat a jakákoliv smluvní dispozice je neplatným právním úkonem. Tvrzení katastrálního úřadu, že nejsou splněny podmínky pro vklad vlastnického práva podle předložené kupní smlouvy, jenom potvrzuje správnost rozhodnutí soudu I. stupně a jeho právní posouzení věci. V důsledku podaného odvolání přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné. Okresní soud při dokazování postupoval v souladu s procesními předpisy, odvolací soud skutková zjištění okresního soudu jako správná přejímá, nakonec nebyla zpochybněna ani samotným odvolatelem. Skutkový stav zůstal nezměněn i v odvolacím řízení. Odvolací soud se však neztotožňuje s právním posouzením soudem I. stupně. Okresní soud při právním posouzení věci vycházel z právního názoru Nejvyššího soudu, prezentovaném v rozhodnutí sp. zn. 33Odo 868/2001. V tomto rozhodnutí však Nejvyšší soud, byť se zabýval dodatečnou nemožností plnění u smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitosti (§ 575 o.z.), a současně se v tomto rozhodnutí zabýval převodem vlastnického práva k nemovitosti, který je ovládán dle ust. § 133 odst. 2 o.z. intabulačním principem, jako předběžnou otázkou se v této souvislosti zabýval důsledky zamítnutí příslušného katastrálního úřadu návrhu na vklad vlastnického práva účastníka do katastru nemovitostí. Dospěl k závěru, že pokud nelze provést vklad vlastnického práva účastníka na základě účastníky sjednané kupní smlouvy, je splnění závazku účastníka převést vlastnické právo dosud mu náležející na druhého účastníka smlouvy ve smyslu ust. § 575 o.z. nemožné. V důsledku nemožnosti plnění závazek zaniká, a to ke dni, kdy nemožnost splnění nastala. Zánikem závazku zanikla kupní smlouva jako celek, neboť kupní smlouva spočívá na vzájemném plnění smluvních stran, přičemž zániku povinnosti jedné z nich přestává smlouva plnit svou funkci. Následkem zániku kupní smlouvy odpadl i právní důvod pro plnění a druhé smluvní straně vzniká nárok na vrácení toho, co sama podle smlouvy plnila, tj. nárok na vrácení zaplacené kupní ceny. Z tohoto pohledu by byl právní závěr soudu I. stupně o nemožnosti plnění (§ 575 o.z.) závěrem správným. Při vysloveném právním názoru však Nejvyšší soud vycházel z odlišného skutkového stavu věci, důvodem zamítnutí návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí dle kupní smlouvy byly nedostatky kupní smlouvy, pro které katastrální úřad návrh na vklad vlastnického práva zamítl, rozhodnutí katastrálního úřadu nebylo napadeno opravným prostředkem a nabylo právní moci (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soud ČR ze dne 10.04.2007, sp. zn. 32Odo 795/2006). V projednávané věci však nejde o stejný skutkový stav, neboť důvodem, pro který katastrální úřad zamítl návrh na vklad vlastnického práva, nebylo zjištění katastrálního úřadu o neplatnosti kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky, ale skutečnost, že účastníci jsou omezeni ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního úkonu dle § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 265/92 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. K návrhu na vklad totiž nebyla doložena listina příslušného stavebního úřadu, kterým by stavební úřad vyjádřil souhlas s dělením pozemku xxx tak, jak bylo vyznačeno na geometrickém plánu. Jinak řečeno, pokud účastníci doloží listinu příslušného stavebního úřadu, kterou by stavební úřad vyjádřil souhlas s dělením pozemku xxx tak, jak bylo vyznačeno na geometrickém plánu a podají nový návrh na vklad do katastru nemovitostí, katastrální úřad (bez ohledu na právní moc rozhodnutí ze dne 3.7.2009, č. j. V-3142/2009-804/4) opětovně rozhodne o návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Žádost o dělení pozemku (§ 77 odst. 1 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) však mohou podat pouze vlastníci pozemku, který má být rozdělen nebo scelen - § 82 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. (srovnej rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 29.3.2011 sp. zn. 2As 107/2010). Pokud zákon přiznává oprávnění podat žádost Podmínkou kladného rozhodnutí o návrhu na vklad do katastru nemovitostí je doložení žádosti o souhlas stavebního úřadu. Poněvadž žalovaní 1, 2 tuto žádost podat nehodlají a žalobce tuto možnost nemá, nastupuje povinnost žalovaných 1, 2, daná ust. § 591 odst. 1 o.z., jako vlastníků pozemku, tuto povinnost vyplývající z kupní smlouvy splnit. nebo scelování pozemku pouze vlastníkovi (§ 82 odst. 2 zák. č. 183/2006 – stavební zákon), pak je zřejmé, že žalobce takovou možnost nemá. Odvolací soud hodnotí kupní smlouvu uzavřenou mezi žalobcem a žalovaný 1 jako smlouvu platnou, neboť je zřejmé, co bylo úmyslem účastníků (i ve vztahu ke třetím osobám) a od této smlouvy žádný z účastníků neodstoupil, pak aby smlouva nabyla účinnosti (§ 133 odst. 2 o.z.), musí být registrována katastrem nemovitostí (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.2.2010, č. j. 30Cdo 1485/2008). Podmínkou kladného rozhodnutí o návrhu na vklad do katastru nemovitostí je doložení žádosti o souhlas stavebního úřadu. Poněvadž žalovaní 1, 2 tuto žádost podat nehodlají a žalobce tuto možnost nemá, nastupuje povinnost žalovaných 1, 2, daná ust. § 591 odst. 1 o.z., jako vlastníků pozemku, tuto povinnost vyplývající z kupní smlouvy splnit. Poněvadž žalovaní 1, 2 tuto povinnost doposud nesplnili, odvolací soud žalovaným 1, 2 tuto povinnost uložil. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně dle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil a žalobě vyhověl. V souladu s ust. § 224 odst. 1 o.s.ř. v návaznosti na plný procesní úspěch žalobce v řízení před soudem I. stupně rozhodoval o náhradě nákladů řízení odvolací soud. Ústavní soud rozhodl dne 17.4.2013 pod sp. zn. Pl.ÚS 25/12, že vyhláška Ministerstva spravedlnosti ze dne 18.12.2000 č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších vyhlášek, se zrušuje dnem vyhlášení tohoto nálezu ve sbírce zákonů. Tento nález nabyl účinnosti dne 7.5.2013. Odvolací soud proto o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení žalobce před soudem I. stupně kromě soudního poplatku v částce 2.000,- Kč představují náklady právního zastoupení, které odvolací soud považuje za náklady účelně vynaložené. Zástupci žalobce byly přiznány dle § 11 odst. 1 vyhlášky 3 úkony právní služby za převzetí a přípravu zastoupení, podanou žalobu a účast u ústního jednání. Sazba mimosmluvní odměny představuje dle § 9 odst. 1, § 7 bodu 3 částku 1.000,- Kč. Za 3 úkony právní služby zástupci žalobce přísluší částka 3.000,- Kč, dále za 3 režijní paušály dle § 13 odst. 3 vyhlášky po 300,- Kč částka 900,- Kč, náhrada za ztrátu času 4 půlhodiny po 100,- Kč dle § 14 odst. 4 vyhlášky částka 400,- Kč. Dále byly zástupci žalobce přiznány náklady jízdného v částce 754,- Kč. Při výpočtu jízdného vycházel odvolací soud z délky trasy (96 km), průměrné spotřeby vozidla 11,8 l/100 km, vyhláškové ceny paliva 36,10 Kč/l. Náklady řízení pak představují částku 5.054,- Kč, poněvadž zástupce žalobce je plátcem DPH, tyto byly navýšeno o částku 1.061,- Kč a ve svém součtu náklady právního zastoupení představují částku 6.115,- Kč. Po připočtení soudního poplatku z žaloby v částce 2.000,- Kč zaplaceného žalobcem v téže výši, pak náklady řízení před soudem I. stupně ve svém součtu činí částku 8.115,- Kč. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodováno dle § 224 odst. 1 o.s.ř., § 142 odst. 1 o.s.ř. dle plného procesního úspěchu žalobce. Na nákladech právního zastoupení byla přiznána zástupci žalobce za jeden úkon právní služby - za podané odvolání ze dne 1.10.2012 dle § 9 odst. 1, § 7 bodu 3 částka 1.000,- Kč a za účast u odvolacího jednání dne 9.10.2013 dle § 9 odst. 1, § 7 bodu 4 částka 1.500,- Kč. Dále byly přiznány zástupci žalobce 2 režijní paušály po 300,- Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky). Náklady právního zastoupení z částky 3.100,- Kč byly navýšeny o 21 % DPH, jejímž plátcem je zástupce žalobce, tedy o částku 651,- Kč a ve svém součtu představují částku 3.751,- Kč. Poněvadž žalobce zaplatil soudní poplatek z odvolání v částce 2.000,- Kč, představují náklady odvolacího řízení ve svém součtu částku 5.751,- Kč. Náklady řízení před soudy obou stupňů byli žalovaní zavázáni zaplatit žalobci společně a nerozdílně ve lhůtě dané ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. - do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku je možno podat dovolání do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně, k Nejvyššímu soudu ČR, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. V Ostravě dne 9.10.2013 Za správnost vyhotovení: JUDr. Zdeňka Táborská v. r. Jana Řehánková předsedkyně senátu 71Co 526/2012 - 94 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zdeňky Táborské a soudkyň JUDr. Lenky Severové a Mgr. Jarmily Úředníčkové v právní věci žalobce Petra H., nar. xxx, bytem xxx, zast. JUDr. Dalilou Pelechovou, advokátkou se sídlem Ostrava, advokátkou se sídlem Čs. Legií 1364/20, Ostrava - Moravská Ostrava, proti žalovaným 1. Rudolfu Š., nar. xxx, bytem xxx, 2. Zuzaně Š., nar. xxx, bytem xxx, oba právně zast. JUDr. Ritou Kubicovou, advokátkou se sídlem Ruská 87/11, Ostrava - Vítkovice, o stanovení povinnosti podat žádost o rozdělení pozemku, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 15.8.2012, č. j. 17C 72/2012 - 41, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se mění takto: Žalovaným 1, 2 se ukládá povinnost do tří dnů od právní moci rozhodnutí soudu podat společně k Městskému úřadu Bílovec, stavebnímu odboru, bezvadnou žádost o rozdělení pozemku parc. č. xxx, zapsané na listu vlastnictví č. xxx pro katastrální území xxx, vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, na základě Geometrického plánu pro rozdělení pozemku vyhotoveného Janou J., xxx, IČ: xxx, číslo plánu xxx, ověřeného úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. Karlem J. dne 16.05.2008 pod číslem xxx, k němuž souhlas s očíslováním pozemků vydal Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín dne 20.05.2008, pod číslem xxx.     II. Žalovaní 1, 2 jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 8.115,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jeho zástupkyně. III. Žalovaní 1, 2 jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 5.751,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jeho zástupkyně. O d ů v o d n ě n í : Napadeným rozsudkem soud I. stupně žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby žalovaným byla uložena povinnost do tří dnů od právní moci rozhodnutí soudu podat společně k Městskému úřadu Bílovec, stavebnímu odboru bezvadnou žádost o rozdělení pozemku parc. č. xxx, zapsaného na listu vlastnictví č. xxx pro katastrální území Jistebník, vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Nový Jičín, na základě Geometrického plánu pro rozdělení pozemku vyhotoveného Janou J., xxx, IČ: xxx, číslo plánu xxx, ověřeného úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. Karlem J. dne 16.05.2008 pod číslem xxx, k němuž souhlas s očíslováním pozemků vydal Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Nový Jičín dne 20.05.2008, pod číslem xxx, zamítl. Žalobce zavázal zaplatit žalovaným na nákladech řízení částku 14.279,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám jejich zástupkyně. Soud I. stupně po provedeném dokazování vyšel ze zjištění, že 18.5.2009 žalobce jako kupující a žalovaný 1 jako prodávající uzavřeli kupní smlouvu, dle níž převádějí pozemek parc. č. xxx ostatní plocha, který vznikl rozdělením podle geometrického plánu pro rozdělení pozemku, vyhotoveném Janou J., číslo plánu xxx s ověřením Ing. Karla J. ze dne 16.5.2008, pod č. xxx, k němuž souhlas s očíslováním parcel potvrdil Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Nový Jičín dne 20.5.2008 a pozemek v k. ú. Jistebník byl prodán za kupní cenu 4.150,- Kč. Žalobce a 1. žalovaný podali návrh na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí dne 27.5.2009, a to dle kupní smlouvy uzavřené dne 18.5.2009 s tím, že předmětem převodu této smlouvy byl pozemek parc. č. xxx v k. ú.Jistebník. Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj - katastrální pracoviště Nový Jičín rozhodnutím ze dne 3.7.2009, č. j. V-3142/2009-804/4 návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí zamítl. K návrhu na vklad do katastru nemovitostí nebyla doložena listina příslušného stavebního úřadu, kterou by stavební úřad vyjádřil souhlas s dělením pozemku xxx tak, jak bylo vyznačeno na geometrickém plánu. S touto skutečností seznámil účastníky dopisem ze dne 8.6.2009, poskytl jim lhůtu pro vyjádření se k průběhu správního řízení dle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., či doložení požadované listiny. Pokud účastníci tuto povinnost nesplnili, nebyla splněna podmínka uvedená v ust. § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 265/1992 Sb., tj. že účastníci nejsou omezeni ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního úkonu, a to ani právními předpisy, ani rozhodnutím soudu či rozhodnutím příslušného státního orgánu, kterou katastrální úřad zkoumá před vydáním svého rozhodnutí o povolení navrhovaného vkladu. Katastrální úřad návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí zamítl dle § 5 odst. 2 zákona č. 265/92 Sb., rozhodnutí nabylo právní moci dne 11.9.2009. Žalobce podal dne 13.2.2012 žádost o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků, a to dělení pozemku parc. č. xxx v katastrálním území Jistebník Městskému úřadu Bílovec, odboru výstavby. Usnesením Městského úřadu Bílovec ze dne 2.4.2012 bylo územní řízení o dělení pozemku parc. č. xxx v kat. území Jistebník zastaveno, neboť žádost nepodal vlastník dotčeného pozemku - parc. č. xxx v k. ú.  Jistebník. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 19.4.2012. Žalovaní jsou zapsáni v katastru nemovitostí jako spoluvlastníci v režimu společného jmění manželů pozemku parc. č. xxx ostatní plochy v obci a k. ú. Jistebník neboť nemovitosti nabyli dle kupní smlouvy ze dne 27.6.2005 a dle souhlasného prohlášení o nabytí právním úkonem jednoho z manželů do SJM ze dne 15.9.2011. Obec Jistebník sdělila dne 12.9.2011 žalovanému 1 nesouhlasné stanovisko k dělení pozemku parc. č. xxx v k. ú. Jistebník dle geometrického plánu č. xxx ze dne 16.5.2008. Žalovaný 1 žalobci dopisem ze dne 17.10.2011 sdělil zamítavé stanovisko Obce Jistebník k dělení pozemku v důsledku negativního stanoviska obce, dává na vědomí žalobci, že kupní smlouvu ze dne 18.5.2008 považuje za neplatnou a plnění dle této smlouvy se stává nemožným, je připraven žalobci vrátit kupní cenu. Po těchto zjištěních soud po aplikaci §§ 37 odst. 2 o.z., 133 odst. 2 o.z. a 575 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) žalobu zamítl. Při svém rozhodování vycházel z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro  Moravskoslezský  kraj,  katastrální  pracoviště  Nový  Jičín  ze  dne  3.7.2009,  č.  j. V-3142/2009-804/4, kterým byl zamítnut návrh na vklad vlastnického práva k pozemku parc. č. xxx. Zamítl-li totiž katastrální úřad návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí dle kupní smlouvy ze dne 18.5.2009 a jeho rozhodnutí nabylo právní moci, nelze tohoto vkladu dosáhnout jinak a splnění závazku účastníka převést vlastnické právo dosud mu náležející na druhého účastníka smlouvy je dle § 575 o.z. nemožné. V důsledku nemožnosti plnění závazek zaniká, zánikem závazku zanikla kupní smlouva jako celek. Následkem zániku kupní smlouvy pak odpadl i právní důvod pro plnění a druhé smluvní straně vzniká nárok na vrácení toho, co sama podle smlouvy plnila, tj. nárok na vrácení jí zaplacené kupní ceny. V této souvislosti okresní soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33Odo 868/2001. Okresní soud uzavírá, že pokud se žalobce domáhal po žalovaných plnění dle smlouvy ze dne 18.5.2009, takový závazek ze zaniklé smlouvy žalovaným nevzniká, nejedná se o závazek, který by vyplýval nebo vznikal ze zákona nebo z bezdůvodného obohacení či z náhrady škody, nevzniká ani ze smlouvy, neboť tato smlouva zanikla. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalobce a domáhal se jeho změny - rozhodnutí dle žaloby. V podaném odvolání uplatnil odvolací důvod daný ust. § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř. - nesprávné právní posouzení věci. Je zřejmé, že vzhledem k intabulačnímu principu zakotvenému v ust. § 133 odst. 2 o.z. dochází k převodu vlastnického práva k nemovitostem až zápisem do katastru nemovitostí. Kupní smlouva, která je nezpůsobilá k zápisu, může být neplatná, a proto nemůže vést k převodu vlastnického práva. V žádném případě však nelze neplatnost považovat za samozřejmý následek všech event. nesplněných podmínek zápisu vkladu do katastru nemovitostí podle § 5 odst. 1 zákona č. 265/92 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Okresní soud své rozhodnutí odůvodnil rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33Odo 868/2001, které však nemůže být použitelné v dané věci, pokud důvodem zamítnutí návrhu na zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí bylo nedoložení souhlasu příslušného stavebního úřadu. Nelze proto považovat samotnou kupní smlouvu za smlouvu neplatnou, tato byla uzavřena předtím, než bylo zahájeno řízení o rozdělení pozemku podle § 82 zákona č. 183/2006 Sb., což samo o sobě nezpůsobuje neplatnost smlouvy, nýbrž zavazuje vlastníka převáděného pozemku k jeho rozdělení podle ust. § 82 zákona č. 183/2006 Sb. Ve svém rozhodnutí katastrální úřad nekonstatoval neplatnost smlouvy, nýbrž zhodnocoval podmínky pro zápis. Vzhledem k tomu, že soud I. stupně kupní smlouvu považoval za neplatnou, nezabýval se již povinností žalovaných podat žádost o rozdělení pozemku dle § 82 zákona č. 183/2006 Sb. Z uzavřené kupní smlouvy vyplývá (čl. II.), že 1. žalovaný se zavázal převést na kupujícího vlastnické právo k předmětnému pozemku, tato povinnost odpovídá obecné povinnosti prodávajícího z kupní smlouvy podle ust. § 588 o.z. Vzhledem k tomu, že předmětem kupní smlouvy byla část pozemku, tedy věc, jež měla teprve vzniknout, a to na základě správního rozhodnutí o rozdělení pozemku podle ust. § 82 zákona č. 183/2006 Sb., jsou žalovaní povinni předmětnou část pozemku rozdělit, a tedy i zahájit správní řízení o rozdělení pozemku, když rozdělení není možné dosáhnout jinak, jak je zřejmé z ust. § 82 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. Žádost o dělení nebo scelování pozemků mohou podat pouze vlastníci dotčených pozemků a staveb na nich. Prvý žalovaný doposud nepodal návrh na zahájení územního řízení o rozdělení pozemku parc. č. xxx, zapsaného na listu vlastnictví č. xxx pro katastrální území Jistebník, které jediné může vést ke vzniku nemovitosti, jež má být kupní smlouvou převedena. Současně je zřejmé, že odmítá zahájit správní řízení o rozdělení pozemku, což vyplývá z vyjádření jeho právní zástupkyně. Žalobce sám tuto možnost nemá, což vyplývá i z rozhodnutí Městského úřadu Bílovec ze dne 2.4.2012, č. j. V 4500-12/1175-12, kterým bylo řízení zahájené k žádosti žalobce o rozdělení pozemku zastaveno podle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu, neboť nebyla splněna podmínka ust. § 82 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., to znamená, že nebyla podána žádost všemi vlastníky dotčených pozemků. Účastníci kupní smlouvy jsou povinni plnit bez zbytečného odkladu (§ 591 odst. 1 o.z.), tato lhůta k plnění se vztahuje i k povinnosti podat žádost o rozdělení pozemku, jež je nezbytná pro realizaci předmětu smlouvy. Je zřejmé, že lhůta k plnění uběhla a žalovaní se tak ocitli v prodlení. Žalovaní 1, 2 navrhovali potvrzení rozsudku soudu I. stupně jako věcně správného. Geometrický plán pro rozdělení pozemku, vyhotovený Janou J., číslo plánu xxx, ověřený úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. Karlem J. ze dne 16.5.2008 pod č. xxx, který byl připojen ke kupní smlouvě ze dne 18.5.2009, byl vyhotoven v rozporu s právními předpisy a obsahuje nepravdivý výrok. Pokud geometrický plán trpí vadou, a pokud byl ke kupní smlouvě ze dne 18.5.2009 připojen, trpí vadou rovněž samotná kupní smlouva. Pokud Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Nový Jičín rozhodnutím ze dne 3.7.2009 návrh na vklad vlastnického práva k pozemku parc. č. xxx v k. ú. Jistebník zamítl, pak z rozhodnutí katastrálního úřadu vyplývají dvě skutečnosti, a to ta, že účastníci jsou omezeni ve smluvní volnosti a že nejsou splněny podmínky pro vklad dle příslušné smlouvy. Pokud jsou vlastníci omezeni ve smluvní volnosti týkající se předmětu právního úkonu, pak nemohou tímto předmětem disponovat a jakákoliv smluvní dispozice je neplatným právním úkonem. Tvrzení katastrálního úřadu, že nejsou splněny podmínky pro vklad vlastnického práva podle předložené kupní smlouvy, jenom potvrzuje správnost rozhodnutí soudu I. stupně a jeho právní posouzení věci. V důsledku podaného odvolání přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné. Okresní soud při dokazování postupoval v souladu s procesními předpisy, odvolací soud skutková zjištění okresního soudu jako správná přejímá, nakonec nebyla zpochybněna ani samotným odvolatelem. Skutkový stav zůstal nezměněn i v odvolacím řízení. Odvolací soud se však neztotožňuje s právním posouzením soudem I. stupně. Okresní soud při právním posouzení věci vycházel z právního názoru Nejvyššího soudu, prezentovaném v rozhodnutí sp. zn. 33Odo 868/2001. V tomto rozhodnutí však Nejvyšší soud, byť se zabýval dodatečnou nemožností plnění u smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitosti (§ 575 o.z.), a současně se v tomto rozhodnutí zabýval převodem vlastnického práva k nemovitosti, který je ovládán dle ust. § 133 odst. 2 o.z. intabulačním principem, jako předběžnou otázkou se v této souvislosti zabýval důsledky zamítnutí příslušného katastrálního úřadu návrhu na vklad vlastnického práva účastníka do katastru nemovitostí. Dospěl k závěru, že pokud nelze provést vklad vlastnického práva účastníka na základě účastníky sjednané kupní smlouvy, je splnění závazku účastníka převést vlastnické právo dosud mu náležející na druhého účastníka smlouvy ve smyslu ust. § 575 o.z. nemožné. V důsledku nemožnosti plnění závazek zaniká, a to ke dni, kdy nemožnost splnění nastala. Zánikem závazku zanikla kupní smlouva jako celek, neboť kupní smlouva spočívá na vzájemném plnění smluvních stran, přičemž zániku povinnosti jedné z nich přestává smlouva plnit svou funkci. Následkem zániku kupní smlouvy odpadl i právní důvod pro plnění a druhé smluvní straně vzniká nárok na vrácení toho, co sama podle smlouvy plnila, tj. nárok na vrácení zaplacené kupní ceny. Z tohoto pohledu by byl právní závěr soudu I. stupně o nemožnosti plnění (§ 575 o.z.) závěrem správným. Při vysloveném právním názoru však Nejvyšší soud vycházel z odlišného skutkového stavu věci, důvodem zamítnutí návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí dle kupní smlouvy byly nedostatky kupní smlouvy, pro které katastrální úřad návrh na vklad vlastnického práva zamítl, rozhodnutí katastrálního úřadu nebylo napadeno opravným prostředkem a nabylo právní moci (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soud ČR ze dne 10.04.2007, sp. zn. 32Odo 795/2006). V projednávané věci však nejde o stejný skutkový stav, neboť důvodem, pro který katastrální úřad zamítl návrh na vklad vlastnického práva, nebylo zjištění katastrálního úřadu o neplatnosti kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky, ale skutečnost, že účastníci jsou omezeni ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního úkonu dle § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 265/92 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. K návrhu na vklad totiž nebyla doložena listina příslušného stavebního úřadu, kterým by stavební úřad vyjádřil souhlas s dělením pozemku xxx tak, jak bylo vyznačeno na geometrickém plánu. Jinak řečeno, pokud účastníci doloží listinu příslušného stavebního úřadu, kterou by stavební úřad vyjádřil souhlas s dělením pozemku xxx tak, jak bylo vyznačeno na geometrickém plánu a podají nový návrh na vklad do katastru nemovitostí, katastrální úřad (bez ohledu na právní moc rozhodnutí ze dne 3.7.2009, č. j. V-3142/2009-804/4) opětovně rozhodne o  návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Žádost o dělení pozemku (§ 77 odst. 1 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) však mohou podat pouze vlastníci pozemku, který má být rozdělen nebo scelen - § 82 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. (srovnej rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 29.3.2011 sp. zn. 2As 107/2010). Pokud zákon přiznává oprávnění podat žádost Podmínkou kladného rozhodnutí o návrhu na vklad do katastru nemovitostí je doložení žádosti o souhlas stavebního úřadu.  Poněvadž žalovaní 1, 2 tuto žádost podat nehodlají a žalobce tuto možnost nemá, nastupuje povinnost žalovaných 1, 2, daná ust. § 591 odst. 1 o.z., jako vlastníků pozemku, tuto povinnost vyplývající z kupní smlouvy splnit. nebo scelování pozemku pouze vlastníkovi (§ 82 odst. 2 zák. č. 183/2006 – stavební zákon), pak je zřejmé, že žalobce takovou možnost nemá. Odvolací soud hodnotí kupní smlouvu uzavřenou mezi žalobcem a žalovaný 1 jako smlouvu platnou, neboť je zřejmé, co bylo úmyslem účastníků (i ve vztahu ke třetím osobám) a od této smlouvy žádný z účastníků neodstoupil, pak aby smlouva nabyla účinnosti (§ 133 odst. 2 o.z.), musí být registrována katastrem nemovitostí (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.2.2010, č. j. 30Cdo 1485/2008). Podmínkou kladného rozhodnutí o návrhu na vklad do katastru nemovitostí je doložení žádosti o souhlas stavebního úřadu.  Poněvadž žalovaní 1, 2 tuto žádost podat nehodlají a žalobce tuto možnost nemá, nastupuje povinnost žalovaných 1, 2, daná ust. § 591 odst. 1 o.z., jako vlastníků pozemku, tuto povinnost vyplývající z kupní smlouvy splnit. Poněvadž žalovaní 1, 2 tuto povinnost doposud nesplnili, odvolací soud žalovaným 1, 2 tuto povinnost uložil. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně dle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil a žalobě vyhověl. V souladu s ust. § 224 odst. 1 o.s.ř. v návaznosti na plný procesní úspěch žalobce v řízení před soudem I. stupně rozhodoval o náhradě nákladů řízení odvolací soud. Ústavní soud rozhodl dne 17.4.2013 pod sp. zn. Pl.ÚS 25/12, že vyhláška Ministerstva spravedlnosti ze dne 18.12.2000 č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších vyhlášek, se zrušuje dnem vyhlášení tohoto nálezu ve sbírce zákonů. Tento nález nabyl účinnosti dne 7.5.2013. Odvolací soud proto o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení žalobce před soudem I. stupně kromě soudního poplatku v částce 2.000,- Kč představují náklady právního zastoupení, které odvolací soud považuje za náklady účelně vynaložené. Zástupci žalobce byly přiznány dle § 11 odst. 1 vyhlášky 3 úkony právní služby za převzetí a přípravu zastoupení, podanou žalobu a účast u ústního jednání. Sazba mimosmluvní odměny představuje dle § 9 odst. 1, § 7 bodu 3 částku 1.000,- Kč. Za 3 úkony právní služby zástupci žalobce přísluší částka 3.000,- Kč, dále za 3 režijní paušály dle § 13 odst. 3 vyhlášky po 300,- Kč částka 900,- Kč, náhrada za ztrátu času 4 půlhodiny po 100,- Kč dle § 14 odst. 4 vyhlášky částka 400,- Kč. Dále byly zástupci žalobce přiznány náklady jízdného v částce 754,- Kč. Při výpočtu jízdného vycházel odvolací soud z délky trasy (96 km), průměrné spotřeby vozidla 11,8 l/100 km, vyhláškové ceny paliva 36,10 Kč/l. Náklady řízení pak představují částku 5.054,- Kč, poněvadž zástupce žalobce je plátcem DPH, tyto byly navýšeno o částku 1.061,- Kč a ve svém součtu náklady právního zastoupení představují částku 6.115,- Kč. Po připočtení soudního poplatku z žaloby v částce 2.000,- Kč zaplaceného žalobcem v téže výši, pak náklady řízení před soudem I. stupně ve svém součtu činí částku 8.115,- Kč. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodováno dle § 224 odst. 1 o.s.ř., § 142 odst. 1 o.s.ř. dle plného procesního úspěchu žalobce. Na nákladech právního zastoupení byla přiznána zástupci žalobce za jeden úkon právní služby - za podané odvolání ze dne 1.10.2012 dle § 9 odst. 1, § 7 bodu 3 částka 1.000,- Kč a za účast u odvolacího jednání dne 9.10.2013 dle § 9 odst. 1, § 7 bodu 4  částka 1.500,- Kč. Dále byly přiznány zástupci žalobce 2 režijní paušály po 300,- Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky). Náklady právního zastoupení z částky 3.100,- Kč byly navýšeny o 21 % DPH, jejímž plátcem je zástupce žalobce, tedy o částku 651,- Kč a ve svém součtu představují částku 3.751,- Kč. Poněvadž žalobce zaplatil soudní poplatek z odvolání v částce 2.000,- Kč, představují náklady odvolacího řízení ve svém součtu částku 5.751,- Kč. Náklady řízení před soudy obou stupňů byli žalovaní zavázáni zaplatit žalobci společně a nerozdílně ve lhůtě dané ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. - do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku je možno podat dovolání do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně, k Nejvyššímu soudu ČR, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. V Ostravě dne 9.10.2013 Za správnost vyhotovení:       JUDr. Zdeňka Táborská v. r. Jana Řehánková        předsedkyně senátu