18Ad 1/2014-29         ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK                                           JMÉNEM   REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce J.   K., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne  7.11.2013, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne  22.7.2013, o invalidním důchodu, t a k t o :    I.  Žaloba    s e     z a m í t á .  II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :    Rozhodnutím ze dne 7.11.2013 č.j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne  22.7.2013, kterým žalobci snížila invalidní důchod tak, že mu náleží od 10.9.2013 namísto invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, neboť žalobce podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě ze dne 27.6.2013 je invalidní pro invaliditu druhého stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 50%. Žalovaná při vydání napadeného rozhodnutí  vycházela z posudku vypracovaného o invaliditě ze dne 1.10.2013, dle kterého míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla u žalobce určena ve výši 50%.           Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu s tím, že hodnocení jeho zdravotního stavu je v rozporu se skutečností, neboť podle lékařských  nálezů neurologických a ortopedických nedošlo u něj k žádnému zlepšení zdravotního stavu. Požadoval proto jeho přezkoumání.                      Žalovaná navrhovala po provedeném dokazování zamítnutí žaloby jako nedůvodné.           Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 7.11.2013 č.j. X,  připojeným posudkovým spisem žalobce vedeným u OSSZ v Ostravě a posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 19.3.2014 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.         Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce byl posouzen od 21.6.2012 jako invalidní ve třetím stupni. Dne 27.6.2013 byl žalobce při kontrolní lékařské prohlídce posouzen lékařem posudkové služby OSSZ v Ostravě  se závěrem, že pokles jeho pracovní schopnosti činí 50% podle kapitoly VI,  položky 1, písm. c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Na základě tohoto posouzení vydala žalovaná rozhodnutí ze dne 22.7.2013, jímž žalobci od 10.9.2013 snížila výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Proti tomuto  rozhodnutí žalobce podal námitky s tím, že stanovená míra poklesu pracovní schopnosti je neobjektivní a že posudkový lékař neměl k dispozici dostatečné lékařské nálezy. Dne 1.10.2013 byl žalobce posouzen lékařem ČSSZ se závěrem, že míra poklesu jeho pracovní schopnosti činí podle kapitoly VI, položky 1, písm. c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. 50%. Na to žalovaná vydala napadené rozhodnutí, jimž námitky žalobce zamítla a potvrdila rozhodnutí ze dne 22.7.2013.            Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace praktického  lékaře MUDr. K. M. a jeho nálezu ze dne 25.4.2013, ze zdravotnické dokumentace neurologické ambulance FN Ostrava, z nálezů klinického logopeda Mgr. T. B. ze dne 29.11., klinického logopeda MUDr. D. J. z února 2014, 29.5.2013 a 16.4.2012, psychologa PhDr. D. B. ze dne 6.2.2014, 21.5.2013 a 17.5.2012, propouštěcí zprávy FN Ostrava-neurologie  ze dne 24.6.-19.7.2011, rehabilitace ze dne 19.7.-2.8.2011, lázně Darkov ze dne 4.8.-25.8.2011, cévní MUDr. M. K. ze dne 4.10.2011, propouštěcí zprávy Městské nemocnice Ostrava-kardiologie ze dne 8.1.-11.1.2013, zprávy z lázní Klímkovice ze dne 25.3.-15.4.2013, z centrálního příjmu interní ambulance Městské nemocnice Ostrava MUDr. T. P. ze dne 11.8.2013, rehabilitace MUDr.   J. P. ze dne 8.1.2014 a 18.2.2014 a z úplné spisové dokumentace založené v posudkovém spise žalobce vedeném OSSZ v Ostravě. Jako rozhodující zdravotní postižení uvedla posudková komise v případě žalobce lehkou levostrannou hemiparézu a poruchu řeči jako následek po cévní mozkové příhodě v červnu 2011 s mírným kognitivním deficitem  odpovídající příloze k vyhlášce č. 359/2009 Sb. kapitole VI, položce 1, písm. c), podle které hodnotila pokles pracovní schopnosti 50%.  Toto hodnocení provedla posudková komise s ohledem na to, že se jedná          o středně těžkou poruchu ve své kombinaci, zejména složité řeči. Denní aktivity nejsou omezeny. Ve shodě s předchozími posudkovými  hodnoceními  stanovila PK MPSV ČR datum změny invalidity žalobce z třetího stupně na stupeň druhý 27.6.2013. Dodala, že od doby uznání invalidity třetího stupně se zdravotní stav žalobce zlepšil po stránce pohybové a řečové, pomalejší řeč je velmi dobře srozumitelná. Je schopen samostatné chůze a je plně soběstačný. Kognitivní funkce je zlepšily do průměru. Jeho zdravotní stav je stabilizován a zlepšen po stránce pohybové, nadále trvá středně těžká porucha řeči.  U žalobce se nejedná o zdravotní postižení odpovídající kapitole VI, položce 1, písm. d), neboť není doloženo těžké funkční postižení, tj. těžká motorická senzorická, řečová a kognitivní dysfunkce, kdy většina denních aktivit je omezena.       Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí  7.11.2013  již nebyl  invalidní  ve třetím stupni, ale byl invalidní v druhém stupni. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec  invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o  35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%,  avšak nejvíce o 49%,  jedná se             o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně.  Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 50% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – neurologa, tedy lékaře z oboru nemoci, jež je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. PK MPSV ČR řádně zhodnotila  úplnou zdravotní dokumentaci žalobce a svým posudkovým hodnocením se zcela ztotožnila se závěry posudků lékaře OSSZ Ostrava, tak i ČSSZ v řízení o námitkách žalobce.                     Jelikož žalobce k datu 7.11.2013 neplnil zákonné podmínky invalidity třetího stupně podle ust. § 39 odst. 2, písm. c) zák. č. 155/1995 Sb. ve znění zákona č. 306/2008 Sb., ale plnil podmínky invalidity druhého stupně podle ust. § 39 odst. 2, písm. b) citovaného zákona, žalovaná tedy nepochybila, když napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního   zabezpečení ze dne 22.7.2013, kterým žalobci snížila invalidní důchod tak, že mu od         10.9.2013 náleží invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně namísto invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.       Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná.        Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu   soudu   v  Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení,  a to písemně,  ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.       V Ostravě dne  22. května 2014                                                           JUDr. Petr Indráček                                                               samosoudce