18Ad 29/2014-19              ČESKÁ REPUBLIKA     ROZSUDEK                                           JMÉNEM  REPUBLIKY      Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobkyně H.  C.,  proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 24.3.2014, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 23.1.2014,   o invalidním důchodu,   t a k t o :   I.        Žaloba  s e   z a m í t á .   II.       Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.         O d ů v o d n ě n í     Rozhodnutím ze dne 24.3.2014 č.j. X  žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 23.1.2014, kterým  zamítla  žalobkyni  žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění,  neboť  podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení ve Vsetíně ze dne 13.1.2014 žalobkyně není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30%. Při svém rozhodování žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného Českou správou sociálního zabezpečení dne 19.3.2014, podle kterého je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E,  položce 1, písm. b)  přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které lékař ČSSZ stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 20% a s ohledem na další postižení zdravotního stavu toto hodnocení zvýšil o dalších 10% podle ust.  § 3 odst. 1 citované vyhlášky na celkových 30%.        Proti shora uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně včasnou žalobu, ve které uvedla, že posudkový lékař OSSZ nezhodnotil její celkovou výkonnost pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity. Není schopna vykonávat pracovní činnost v plném rozsahu. Neurochirurgem její doporučen trvale přísný šetřící režim vertebropatů. Kromě toho má diabetes mellitus 2. typu léčen od roku 2002 léky a dietou a od roku 2012 inzulínem a dále asthma bronchiále. Žalobkyně se domnívá, že její zdravotní stav nebyl správně posouzen a měl být hodnocen podle položky 1c, kapitoly XIII, oddílu E přílohy k vyhl. č. 359/2009. Požadovala proto přezkoumání zdravotního stavu.       Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne  24.3.2014 č.j. X, připojeným posudkovým spisem žalobkyně vedeným u OSSZ ve Vsetíně, žalobkyní předloženými lékařskými zprávami a posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) v Ostravě ze dne 10.7.2014  a  poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.        Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobkyně požádala                 o invalidní důchod dne 16.12.2013. Na základě této žádosti posoudil zdravotní stav žalobkyně lékař pověřený vypracováním posudku pro OSSZ ve Vsetíně dne  13.1.2014 se závěrem, že  u žalobkyně nejde o invaliditu žádného stupně, neboť pokles pracovní schopnosti činí u ní 30% podle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Rozhodnutím ze dne  23.1.2014  žalovaná žádost žalobkyně o invalidní důchod zamítla. Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně námitky, o kterých žalovaná rozhodla shora uvedeným napadeným rozhodnutím, přičemž vycházela z posudku ČSSZ ze dne  19.3.2014, podle kterého činil pokles pracovní schopnosti  podle kapitoly XIII, oddíl E, položky 1, písm. b)  přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. 30% (20% podle citované položky a 10% zvýšení). Napadeným rozhodnutím, jak shora uvedeno, pak žalovaná námitky žalobkyně zamítla a potvrdila rozhodnutí ze dne 23.1.2014.        Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní  schopností je   závislé  především na odborném   lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, pracoviště Ostrava která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace praktického  lékaře MUDr. D. H. a jeho nálezu ze dne 18.12.2013, nálezu diabetologa MUDr.   G. ze dne 16.12.2013, nálezu alergologa MUDr. K. ze dne 26.11.2013, nálezu neurochirurgie KNTB Zlín MUDr. P. J. ze dne 17.1.2014 a 30.10.2013, včetně operačního protokolu ze dne 29.3.2013 MUDr. F. Š., PhD., propouštěcí zprávy téže nemocnice neurochirurgie 30.4.-7.5.2014, neurologa MUDr. K. P. ze dne 5.5.2014 a ze zdravotní dokumentace založené v posudkovém spise OSSZ Vsetín. Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotní stavu žalobkyně uvedla posudková komise bolestivý páteřní syndrom s pseudoiritací do pravé dolní končetiny, dysfunkcí sakroiliakálního skloubení bez známek kořenového dráždění.  Tento stav odpovídá kapitole XIII, oddílu E, položce 1, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Pokles pracovní schopnosti žalobkyně hodnotila posudková komise podle uvedené položky horní hranicí 20% a toto hodnocení zvýšila s přihlédnutím k ostatním zdravotním postižením o 10% na celkových 30%. Posudková komise dodala, že z neurologického hlediska se jedná o lehké funkční postižení bederního úseku páteře, pooperační stav je příznivý. Úplavice cukrová sama o sobě je ovlivnitelná dodržováním dietního režimu a k významnému zlepšení by přispěla redukce hmotnosti. U žalobkyně se nejednalo o stav odpovídající písm. c) citované položky, neboť se nejedná o středně těžké postižení se závažným postižením jednoho nebo více úseků páteře, se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře ani o časté recidivující projevy kořenového dráždění nebo funkčně významný neurologický nález. Posudková komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované 24.3.2014 žalobkyně nebyla invalidní.        Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí 24.3.2014 nebyla invalidní. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec  invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o  35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%,  avšak nejvíce o 49%,  jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně           o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti  u žalobkyně činil 30% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR,          o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobkyně ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – neurologa, tedy lékaře z oboru, který je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobkyně. Posudková komise se zcela ztotožnila s hodnocením provedeným lékařem ČSSZ v rámci řízení o námitkách žalobkyně, stejně tak i s posudkem lékaře OSSZ ve Vsetíně ze dne 13.1.2014.             Jelikož u žalobkyně k datu 24.3.2014 nešlo o invaliditu v žádném stupni, žalovaná nepochybila, když napadeným rozhodnutím námitky žalobkyně zamítla a zároveň potvrdila rozhodnutí  ze dne 23.1.2014, jímž žalobkyni žádost o invalidní důchod zamítla.       Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná.       Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně v řízení úspěšná nebyla a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu   soudu  v  Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení   jeho písemného vyhotovení, a to písemně,  ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.       V Ostravě  dne  31. července  2014                                                       JUDr. Petr Indráček                                                           samosoudce