18Ad 4/2014-21                ČESKÁ REPUBLIKA    ROZSUDEK                                           JMÉNEM   REPUBLIKY      Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobkyně J.  H., zastoupené J. H., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne  21.11.2013, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 16.9.2013,   o invalidním důchodu,   t a k t o :   I.        Žaloba  s e   z a m í t á .   II.       Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.          O d ů v o d n ě n í     Rozhodnutím ze dne 21.11.2013 č.j.  X  žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne  16.9.2013, kterým  zamítla  žalobkyni  žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění,  neboť  podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Opavě ze dne 5.9.2013   žalobkyně není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30%. Při svém rozhodování žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného Českou správou sociálního zabezpečení dne 12.11.2013, podle kterého je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, položce 1, písm. b)  přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které lékař ČSSZ stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 20% a toto hodnocení zvýšil podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky o dalších 10% na celkových 30%.        Proti shora uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně včasnou žalobu, ve které namítala, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal u ní „pokles pracovní neschopnosti“ o více než 35%. Podle jejího názoru nebyl dobře posouzen její zdravotní stav a mezitím došlo k novým skutečnostem a novým vyšetřením na revmatologii MUDr. Š.       Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne               21.11.2013 č.j.  X, připojeným posudkovým spisem žalobkyně vedeným u OSSZ v Opavě a posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) v Ostravě ze dne 27.3.2014  a  poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.        Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobkyně požádala                 o invalidní důchod dne 12.8.2013. Na základě této žádosti posoudil zdravotní stav žalobkyně lékař pověřený vypracováním posudku pro OSSZ v Opavě dne            5.9.2013 se závěrem, že  u žalobkyně nejde o invaliditu žádného stupně, neboť pokles pracovní schopnosti činí u ní 20% a se zvýšením podle ust. § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. činí celkových 30%. Rozhodnutím ze dne 16.9.2013 žalovaná žádost žalobkyně o invalidní důchod zamítla. Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně námitky, o kterých žalovaná rozhodla shora uvedeným napadeným rozhodnutím, přičemž vycházela z posudku ČSSZ ze dne 12.11.2013, podle kterého činil pokles pracovní schopnosti  podle kapitoly XIII, oddíl E, položky 1, písm. b)  přílohy k  vyhl. č. 359/2009 Sb. 20% a se zvýšením o dalších 10%  na celkových 30%. Napadeným rozhodnutím, jak shora uvedeno, pak žalovaná námitky žalobkyně zamítla a potvrdila rozhodnutí ze dne  16.9.2013.        Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní  schopností je   závislé  především na odborném   lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, pracoviště Ostrava která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace praktické  lékařky MUDr. B. a jejího nálezu ze dne 21.8.2013, z nálezu neurologické ambulance MUDr. Jana A. ze dne 24.4.2013, z nálezu REVMA s.r.o. MUDr. M. Š. ze dne 17.7.2013, z propouštěcí zprávy Sanatoria Klímkovice od 7.8. do 28.8.2012 a ze zdravotní dokumentace založené v posudkovém spise OSSZ   Opava. Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotní stavu žalobkyně uvedla posudková komise chronické bolesti páteře při drobných degenerativních změnách, s kořenovou symptomatologií a lehkým funkčním omezením. Subjektivní potíže žalobkyně progredují, avšak objektivní nález je dlouhodobě stabilizovaný a bez progrese. Na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobkyně se podílí i stav po operaci levého ramenního kloubu s omezením hybnosti a těžká obezita přetěžující páteř a nosné klouby. Toto postižení podřadila posudková komise pod kapitolu XIII, oddíl E, položku 1, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., podle které hodnotila pokles pracovní schopnosti žalobkyně 20% a se zřetelem k ostatním zdravotním postižením hodnocení  zvýšila o 10%, tedy na celkovým 30%. Posudková komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované 21.11.2013 žalobkyně nebyla invalidní.        Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí 21.11.2013 nebyla invalidní. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec  invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o  35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%,  avšak nejvíce o 49%,  jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně           o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně.  Pokles pracovní schopnosti  u žalobkyně činil 30% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR,         o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobkyně ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – neurologa, tedy lékaře z oboru, který je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobkyně. Posudková komise se zcela ztotožnila s hodnocením provedeným lékařem ČSSZ v rámci řízení o námitkách žalobkyně. Posudková komise vycházela z veškeré dostupné zdravotní dokumentace žalobkyně. Domnívala-li se žalobkyně, že pokles pracovní schopnosti ve větším rozsahu u ní způsobuje onemocnění revmatologické, pak jde o otázku odborného posouzení z oboru posudkového lékařství. V řízení o dávkách podmíněných dlouhodobým nepříznivým zdravotním stavem rozhodují o této otázce zákonem k tomu povolané posudkové orgány.       Jelikož  u žalobkyně k datu 21.11.2013 nešlo o invaliditu v žádném stupni, žalovaná nepochybila, když napadeným rozhodnutím námitky žalobkyně zamítla a zároveň potvrdila rozhodnutí  ze dne 16.9.2013, jímž žalobkyni žádost o invalidní důchod zamítla.        Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná.              Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně v řízení úspěšná nebyla a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).        P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu   soudu  v  Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení   jeho písemného vyhotovení, a to písemně,  ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.       V Ostravě  dne  22. května  2014                                                   JUDr. Petr Indráček                                                       samosoudce