18Ad  41/2013-27        ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK                                      JMÉNEM   REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobkyně  D.  W., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne  1.10.2013 , o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 8.7.2013, o invalidním důchodu,   t a k t o :    I.       Žaloba    s e     z a m í t á .    II.      Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.    O d ů v o d n ě n í :    Rozhodnutím ze dne 1.10.2013 č.j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 8.7.2013, kterým zamítla žádost žalobkyně podle ust. § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek ust. § 39 odst. 2 písm. b) a c)  zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů o změnu invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Žalovaná vycházela z posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 24.6.2013, podle kterého je žalobkyně i nadále   invalidní pro invaliditu prvního stupně. Žalovaná při vydání napadeného rozhodnutí  vycházela z posudku vypracovaného   o invaliditě ze dne 9.9.2013, dle kterého míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla u žalobkyně určena  ve výši 35% podle kapitoly V, položky 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb.             Proti shora uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně včasnou žalobu, ve které namítala, že její zdravotní stav odpovídá plné invaliditě a byl nedostatečně zjištěn a zhoršil se. Požadovala přezkoumání svého zdravotního stavu, k čemuž předložila příslušné lékařské nálezy.        Žalovaná navrhovala, po provedeném dokazování, zamítnutí žaloby jako nedůvodné.           Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 1.10.2013 č.j. X, připojeným posudkovým spisem žalobkyně vedeným u OSSZ v Karviné, žalobkyní předloženými lékařskými zprávami a posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 21.2.2014 a poté soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.        Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobkyně vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobkyně byla posouzena jako plně invalidní od 15.1.2008 a od 2.4.2009 jako částečně invalidní. Od 1.1.2010 je žalobkyně invalidní pro invaliditu v prvním stupni. Dne  11.6.2013 podala žádost o změnu výše invalidního důchodu. Na základě této její žádosti  byl její zdravotní stav posouzen dne 24.6.2013 lékařem posudkové služby OSSZ v Karviné se závěrem, že jde o invaliditu prvního stupně, neboť pokles pracovní schopnosti činí 35% podle kapitoly V, položky 5c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Rozhodnutím žalované ze dne 8.7.2013 byla žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu zamítnuta. Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí podala námitky dne 12.7.2013, o kterých rozhodla žalovaná napadeným rozhodnutím.         Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace praktického  lékaře MUDr. Z. H. a ošetřujícího psychiatra MUDr. A. S. a z úplné spisové dokumentace vedené u OSSZ v Karviné. Jako rozhodující zdravotní postižení uvedla posudková komise v případě žalobkyně úzkostnou neurotickou poruchu dle hodnocení psychiatra středně těžkou, pacifikovanou medikamentózní léčbou, se somatickou projekcí. Součástí dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně jsou další chorobné stavy, které jsou však funkčně málo významné, avšak s výraznou psychogenní nadstavbou. Původní onkologické onemocnění po šesti letech po ukončení léčby je bez známek recidivy či generalizace onemocnění a toho   času významně neovlivňuje pracovní schopnost žalobkyně. Rozhodující zdravotní postižení žalobkyně je uvedeno v kapitole V, položce 5c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v platném znění vedoucí k poklesu pracovní schopnosti o 35% i s přihlédnutím k ostatním zdravotním omezením žalobkyně. Posudková komise dospěla k závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované byla žalobkyně invalidní, přičemž šlo o invaliditu prvního stupně.        Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí 1.10.2013 byla  invalidní v prvním stupni invalidity.  Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec  invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o  35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně        o 35%,  avšak nejvíce o 49%,  jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně.  Pokles pracovní schopnosti u žalobkyně činil 35% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku   PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobkyně ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – psychiatra. PK MPSV ČR řádně zhodnotila úplnou zdravotní dokumentaci žalobkyně a svým závěrem se  ztotožnila s posudky lékařů OSSZ v Karviné i ČSSZ v rámci řízení o námitkách žalobkyně. Měla-li žalobkyně při ústním jednání krajského soudu námitky ohledně nesprávně uvedené diagnózy týkající se stavu po kvadrantsektomii levého prsu a extenteraci levé axily pro karcinom prsu v I. stádiu dne 22.11.2007 (žalobkyně uváděla, že k této operaci došlo již v roce 2002 a že při ní nedošlo k operaci levé axily), pak tato diagnóza je dokládána nejen v předchozích posudcích založených v posudkovém spisu žalobkyně, ale i zprávou z vyšetření Onkologického centra J.G.Mendela v Novém Jičíně ze dne 21.7.2009. Uvedený rozpor rozhodně nemá však vliv na samotné posudkové hodnocení stupně invalidity žalobkyně.       Jelikož žalobkyně k datu  1.10.2013 byla invalidní v prvním stupni, přičemž se žalobou domáhala přiznání vyššího stupně invalidity, krajskému soudu nezbylo než žalobu žalobkyně jako nedůvodnou zamítnout v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.        Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně v řízení úspěšná nebyla a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu   soudu   v  Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení                                      jeho písemného vyhotovení,  a to písemně,  ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.         V Ostravě dne 3.dubna 2014                                                             Samosoudce:                                                     JUDr. Petr Indráček