19Ad 48/2013-29     ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY       Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce V.  B., proti  žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 11.9.2013,  o invalidní důchod,   t a k t o :   I.                 Žaloba  s e   z a m í t á .   II.               Žádnému z účastníků  s e   n e p ř i z n á v á  náhrada nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :   [1] Žalobci byla zamítnuta žádost o invalidní důchod.   [2] Žalobce podal u zdejšího soudu  dne 8.11.2013 blanketní žalobu, kterou k výzvě soudu dne 3.12.2013 doplnil ve smyslu, že v roce 2008 mu byl odňat částečný invalidní důchod a jeho zdravotní stav nebyl dostatečně posouzen, zejména z ortopedického a neurologického pohledu. Tvrdí, že oproti roku 2008, kdy mu byl přiznán částečný invalidní důchod, nedošlo k ústupu jeho zdravotních obtíží, naopak došlo ke zhoršení. Nesouhlasí s posouzením svého stavu  posudkovým lékařem a žádá o nové zdravotní vyšetření. U jednání soudu setrval na žalobě i na požadavku ohledně nového lékařského vyšetření.   [3] Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě dne 19.12.2013 odkázala na posouzení zdravotního stavu žalobce posudkovými orgány ve správním řízení, na základě kterých rozhodla a soudu k důkazu navrhla ve smyslu ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. vyhotovení posudku u příslušné PK MPSV ČR. U jednání soudu s ohledem na výsledky dokazování navrhla žalobu zamítnout.   [4] Napadeným rozhodnutím žalovaná námitky zamítla a své rozhodnutí č.j. X ze dne 12.6.2013 potvrdila.  Rozhodnutí odůvodnila novým posudkem o invaliditě ze dne 4.9.2013, dle kterého účastník řízení není invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., neboť míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je určena ve výši 25 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI, položce 9, písmena b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Opravená aplikace posudkových kritérií oproti posouzení lékařem OSSZ nevede ke změně posudkového závěru ve smyslu nepřiznání invalidity.   [5] Rozhodnutím ze dne 12.6.2013 byla žalobci zamítnuta žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, s odkazem na posudek Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 23.5.2013, dle kterého účastník řízení není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 25 %. Podle posudku OSSZ Ostrava ze dne 23.5.2013 rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XII, položka 3a, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. se stanovením míry poklesu pracovní schopnosti 15 % a vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle § 3 odst. 1 cit. vyhlášky byla  tato hodnota navýšena o 10 % celkově na 25 %.   [6] Podle posudku OSSZ Ostrava ze dne 23.5.2013 rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XII, položka 3a, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. se stanovením míry poklesu pracovní schopnosti 15 % a vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle § 3 odst. 1 cit. vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 % celkově na 25 %.   [7] V rámci námitkového řízení byl zdravotní stav dne 4.9.2013 vyhodnocen jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti o 25 % dle kap. VI, položka 9.b, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. V uvedeném rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti 20-40 % bylo stanoveno 25 % i s přihlédnutím k celkovému zdravotnímu stavu, neboť zdravotní postižení není takového stupně a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti.   [8] Posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 27.3.2014, který byl vypracován k žádosti zdejšího soudu,  bylo prokázáno, že u žalobce k datu napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, daný  bolestivým syndromem páteře, senzitivněmotorickou neuropatií n. mediani I.dx. středně závažnou, jako nemoc z povolání zjištěna 22.3.2004 (dle posledního EMG senzitivní neuropathie), virovou hepatitidou B (léčen březen – říjen 1992), ulkus duodeni, dále stavem po úrazu páteře v r. 1987 bez operačního řešení a bez následků, chronickým mikrobiálním ekzémem v axilách a vnitřní straně stehen od r. 2003, chronickou bronchitidou s lehkou obstrukční poruchou plicní ventilace, OU hypermetropií, prezbyopií, a jedná se o kuřáka. Zdravotní stav byl vyhodnocen jako dlouhodobě nepříznivý, rozhodující příčinou je chronický kožní ekzém v předilekčních lokalizacích s lehkým funkčním postižením. Toto zdravotní postižení je uvedeno v kapitole XII, pol. 3 písm. a) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 5 – 10 % se stanoví 15 %. Posudková komise dále zohlednila další zdravotní postižení v diagnostickém souhrnu i jejich pracovnímu omezení a navýšila o dalších 10 % na celkových 25 %. Posudková komise nepovažuje za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nemoc z povolání – postižení n.mediani horních končetin, které by posudkově stanovilo míru poklesu pracovní schopnosti toliko o 10 % dle kap. VI, pol. 9 písm. a) přílohy cit. vyhlášky.   [9] Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to rozhodnutí žalované ze dne 11.9.2013 o námitkách, rozhodnutí žalované ze dne 12.6.2013 o zamítnutí žádosti invalidního důchodu, posudek lékaře Okresní správy  sociálního zabezpečení v Ostravě ze dne 23.5.2013 o invaliditě, posudek o invaliditě ze dne 4.9.2013 vypracovaný v řízení o námitkách, posudek posudkové komise MPSV v Ostravě ze dne 27.3.2014.     [10] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná   ve   správním   řízením ve výsledku   zhodnotila   zdravotní stav žalobce jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti o 25 %,  přičemž  lékaři správních orgánů odlišně hodnotili dle přílohy vyhl. č. 359/2009, neboť lékař OSSZ hodnotil dle  kap. XII, položka 3.a a lékař v námitkovém řízení hodnotil dle VI, položka 9.b přílohy vyhl.č. 359/2009 Sb.   [11] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.   [12] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě a tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., v platném znění, s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobce, zejména nálezů praktického lékaře, nálezů gastroenterologa, dále nálezů oční ambulance a kožní ambulance a ambulance chorob z povolání, včetně neurologických nálezů, přičemž odborným členem komise byl odborný lékař neurolog. Komise na základě odborných lékařských nálezů dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti u žalobce je nižší než 35 %, tedy, že nedosahuje míry, která zakládá invaliditu alespoň prvního stupně. Posudková komise hodnotila pokles pracovní schopnosti shodně s posudkovým lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě dle kap. XII, položka 3 písm. a) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb., neboť za nejzávažnější onemocnění považovala onemocnění kožní, a shodně  z nabízeného rozmezí 5 - 15 % stanovila 15 %, přičemž s ohledem na další onemocnění a pracovní omezení dle § 3 odst. 1 cit. vyhlášky navýšila o dalších možných 10 procentních bodů na celkový pokles pracovní činnosti o 25 %. Posudková komise se vypořádala i s tím, proč za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nepovažuje nemoc z povolání senzimotorickou neuropatii středních nervů. Soud považuje hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce podle přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. v  kap. XII, položce 3, písmena a) za přesvědčivé, neboť tato položka je určena pro kožní zánět na iritačním, alergickém nebo konstitucionálním podkladě při lehkém funkčním postižení, s ohraničenými projevy v predilekčních lokalizacích, ale i jinde na kůži, nebo stabilizované formy dlouhodobých exémových změn, při nízkém stupni exacerbací a komise s odkazem na konkrétní lékařské zprávy a s odůvodněním v tomto rozsahu nejzávažnější onemocnění posoudila.   [13] V daném řízení rozhodující otázkou bylo posouzení vzniku nároku na invalidní důchod, resp. existenci invalidity a jejího vzniku, nebyla řešena otázka odnětí invalidního důchodu. Posudková komise vycházela na základě zdravotní dokumentace žalobce, na základě konkrétních lékařských nálezů z různých oborů, zejména kožních nálezů, gastroenterologických, neurologických i nálezů z oddělení chorob z povolání. Soud nevyhověl návrhu žalobce ohledně nového vyšetření, neboť úkolem posudkového hodnocení v řízení o žádosti o invalidní důchod není nové vyšetření posuzovaných osob a má-li posudková komise zato, že zdravotní dokumentace je dostačující pro zhodnocení zdravotního stavu, není povinna žádat lékařská pracoviště o nová vyšetření posuzovaných osob.   [14] Vzhledem k tomu, že k uznání invalidity je nutno prokázat pokles pracovní schopnosti alespoň v míře 35 %, a v takovém rozsahu prokázán nebyl, nelze žalobce k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidního. S ohledem na uvedené, soud žalobu dle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítnul, neboť ji neshledal důvodnou.   [15] Žádnému z účastníků nepřiznal soud náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl úspěšný a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d  odst. 1 zákona č. 582/91 Sb. v plat. znění ).   P o u č e n í : Proti   tomuto  rozhodnutí  l z e  podat  kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ostravě dne 4. června 2014                                        JUDr. Jana Záviská                                                          samosoudkyně