19Ad 54/2013-28     ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY        Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně S.  H., proti  žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 26.11.2013 , o nároku na invalidní důchod,   t a k t o :   I. Žaloba se  z a m í t á .   II. Žádnému z účastníků se  n e p ř i z n á v á  náhrada nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :   [1] Žalobkyni byla zamítnuta žádost o invalidní důchod.   [2] Žalobkyně ve své žalobě ze dne 16.12.2013 uvedla, že nebyl správně a objektivně zhodnocen její zdravotní stav a při posuzování zdravotního stavu nebylo přihlédnuto k ust. § 3 odst. 1 vyhl.č. 359/2009 Sb. Lékařskými zprávami má prokázanou vrozenou vadu kyčlí oboustranně, podstoupila několik operací a další čeká. Má za to, že z důvodu postižení kyčle dosahuje pokles pracovní schopnosti o 30 % podle kap. XV., odd. B, pol. 9 písm. b/ přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. a s ohledem na další onemocnění by mělo dojít k navýšení takto stanoveného procenta. Navrhla zrušit napadené rozhodnutí a uložit žalované znovu o žádosti rozhodnout a žalovanou zavázat povinností uhradit jí náklady řízení do tří dnů od právní moci rozhodnutí.   [3] Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 6.1.2014 k žalobě uvedla, že vzhledem k tomu, že žalobkyně namítá výhradně posouzení svého zdravotního stavu, žalovaná navrhuje jeho přezkoumání posudkovou komisí MPSV ČR a u jednání soudu dne 16.4.2014 s ohledem na provedené dokazování navrhla žalobu zamítnout.   [4] Napadeným rozhodnutím žalovaná námitky zamítla a své rozhodnutí ze dne 24.9.2013 č. X potvrdila. Rozhodnutí odůvodnila tím, že rozhodnutí ze dne 24.9.2013 vydala na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Nový Jičín ze dne 16.9.2013, dle kterého u účastnice řízení pracovní schopnost poklesla pouze o 30 %. V rámci řízení o námitkách bylo novým posudkem o invaliditě ze dne 12.11.2013 zjištěno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 zákona o důchodovém pojištění a z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je onemocnění pohybového aparátu, vrozená dysplasie obou kyčelních kloubů, se stavem po korekčních operacích oboustranně, s rozvojem postdysplastické artrózy obou kyčelních kloubů a stavem po implantaci totální endoprotézy vpravo v r. 2006. Jde o středně těžké omezení hybnosti levého kyčelního kloubu.   [5] Rozhodnutím žalované ze dne 24.9.2013 žalovaná pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona o důchodovém pojištění zamítla žádost o invalidní důchod s odůvodněním, že podle posudku OSSZ Nový Jičín ze dne 16.9.2013 není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pracovní schopnost poklesla pouze o 30 %.   [6] Lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení Nový Jičín dne 16.9.2013 k žádosti o invalidní důchod byl zdravotní stav zhodnocen jako dlouhodobě nepříznivý, rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XV, odd. B, pol. 9b/ přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30 % a ve smyslu § 3 cit. vyhlášky se procentní míra poklesu pracovní schopnosti nemění. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je postdysplastická coxartróza I. syn – TEP 2006, stav po opakovaných operacích levé kyčle pro postdysplastickou artrózu.   [7] V rámci námitkového řízení byl zdravotní stav dne 20.11.2013 vyhodnocen jako dlouhodobě nepříznivý, jehož rozhodující příčinou je středně těžké omezení hybnosti levého kyčelního kloubu, které je hodnoceno dle kap. XV, odd. B, pol. 9b/ přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. se stanovením míry poklesu pracovní schopnosti o 30 %, když toto hodnocení je stanoveno i s ohledem na další chronické postižení.   [8] Posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 26.2.2014, který byl vypracován k žádosti zdejšího soudu,  bylo prokázáno, že u žalobkyně k datu napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, daný postdysplastickou koxartrózou bill., stavem po TEP pravé kyčle v r. 2006, (v anamnéze stav po opakovaných operacích levé kyčle pro postdysplastickou koxartrózu v letech 1992-1996), incip. rhizarthozu vlevo, vertebrogenní algický syndrom lumbosakrální páteře, (v anamnéze i radikulární symptomatologie L4-5 s korelátem MR, intevertebrální artrózu lumbálního úseku s tlakem na odstup L4 a L5, lehkou axonální neuropatii n. femoralis oboustranně, bez čerstvých denervací), primární hypertenzi I. kompens., HLP II/a., oboustrannou myopii korigovanou, chronickou fumatorní bronchitidu, alergickou rhinitudu dle dokumentace, nodózní strumu vpravo, stav po opakovaných punkcích, vnitřní hemoroidy st. II dle dokumentace. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu k datu rozhodnutí s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XV, odd. B, pol. 9.b přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti z rozmezí 15-30 % v horní procentní hranici, tj. 30 %. Stav je hodnocen jako středně těžké omezení hybnosti jednoho nebo více kloubů končetin, s ohledem k uvedenému funkčnímu omezení. Horní procentuální taxace byla zvolena vzhledem k dalším zdravotním postižením v anamnéze, tj. zejména vertebrogennímu algickému syndromu lumbosakrální páteře s lehkou axonální neuropathií n. femoralis oboustranně. Úprava ve smyslu § 3 a § 4 cit. vyhlášky nenáleží, neboť již hodnoceno horní procentní hranicí jako komplexní stav. Protože nejde o těžké až velmi těžké funkční postižení hybnosti kyčelních kloubů, nelze hodnotit dle písmena c/ a d/ a nelze ani stanovené procento navýšit pro tzv. „náročnost povolání“, neboť posuzovaná je středoškolsky vzdělaná a má předpoklady k výkonu fyzicky nenáročné práce, bez dlouhé chůze, stání a přenášení nadlimitních břemen a je schopna rekvalifikace. U žalobkyně od předcházejících jednání v období říjen 2001 až leden 2012 nedošlo k posudkově významnému zhoršení zdravotního stavu, v plánu je implantace TEP kyčle vlevo s předpokladem zlepšení funkce. U žalobkyně došlo ke stabilizaci stavu po TEP kyčle vpravo s přiměřeným efektem a funkčním nálezem středně těžkým.   [9] Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to rozhodnutí žalované ze dne 26.11.2013 o námitkách, rozhodnutí žalované ze dne 24.9.2013, posudek lékaře OSSZ Nový Jičín ze dne 16.9.2013 o invaliditě, posudek o invaliditě ze dne 12.11.2013 vypracovaný v řízení o námitkách a posudek  posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě  ze dne 26.2.2014.     [10] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízení ve výsledku zhodnotila zdravotní stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti o 30 %. Jak lékařem OSSZ tak i v řízení o námitkách lékařem žalované byl pokles stanoven shodně s posudkovým hodnocením dle kap. XV, odd. B, pol. 9 písm. b/ přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb. Při přezkoumání rozhodnutí soudem nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by závěry správního řízení v hodnocení zpochybnily.   [11] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.   [12] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobkyně, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě a tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., v platném znění s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobkyně, zejména nálezů psychiatrických a psychologických, žalobkyně byla u jednání komise vyšetřena přítomným odborným lékařem ortopedem. Komise na základě odborných lékařských nálezů z období před datem vydání napadeného rozhodnutí dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti u žalobkyně je o 30 %, tedy, že nedosahuje míry, která zakládá invaliditu. Posudková komise v Ostravě hodnotila pokles pracovní schopnosti shodně s posudkovými lékaři ve správním řízení. Komise ve svém posudku vysvětlila stanovení horní hranice nabízeného rozpětí. Soud považuje hodnocení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně podle přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. v  kap. XV, odd. B, položce 9, písmena b) za přesvědčivé, neboť tato položka je určena pro ztuhnutí nebo omezení pohybu v kyčelním nebo kolenním kloubu/kloubech, přičemž míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle omezení rozsahu pohybu, svalové síly, funkce končetiny/končetin a celkové pohyblivosti, chůze, stání a dopadu na celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity. Při středně těžkém omezení hybnosti jednoho nebo více kloubů nebo končetiny/končetin podle rozsahu funkčního postižení a posudková komise s odkazem na konkrétní lékařské zprávy a s odůvodněním v tomto rozsahu nejzávažnější onemocnění posoudila a stanovení horní hranice nabízeného rozmezí přesvědčivě odůvodnila. Komise zaujala i přesvědčivé stanovisko, proč nelze i přes námitky žalobkyně využít navýšení ve smyslu § 3 cit. vyhlášky.   [13] Vzhledem k tomu, že k uznání invalidity je nutno prokázat pokles pracovní schopnosti alespoň v míře 35 %, a v takovém rozsahu prokázán nebyl, není žalobkyně k datu napadeného rozhodnutí invalidní. S ohledem na uvedené, soud žalobě nevyhověl.   [14] Soud přezkoumal rozhodnutí v souladu s ust. § 75 zákona č. 150/202 Sb., v rozsahu žalobou vytýčených žalobních bodů a dle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítnul.   [15] Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla  úspěšná a  žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d  odst. 1 zákona č. 582/91 Sb. v plat. znění).   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí  l z e  podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnuto doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ostravě dne 16. dubna 2014                                                                 JUDr. Jana Záviská                                                                    samosoudkyně