Odůvodnění
20A 2/2014-13
U S N E S E N Í
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce I. P., proti žalované Policii České republiky, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, obvodní oddělení, Lidická 315, Hradec nad Moravicí, o uložení blokové pokuty za přestupek
t a k t o :
I. Žaloba se o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
[1] Žalobci byla uložena bloková pokuta ve výši 1.000,- Kč dne 14.4.2011, kterou na místě uhradil.
[2] Žalobou podanou dne 22.5.2013 u Okresního soudu v Chomutově se žalobce domáhal přezkoumání blokové pokuty uložené mu Policií ČR, obvodním oddělením Policie Hradec nad Moravicí v blokovém řízení dne 14.4.2011 za údajné překročení povolené rychlosti. Žalobce nyní tvrdí, že se překročení rychlosti nedopustil, policejní orgán se ani nesnažil doložit překročení dovolené rychlosti. S uložením blokové pokuty nesouhlasil, ale s ohledem na časovou obstrukci, která byla okamžitě ze strany žalovaného nastolena, byl žalobce přinucen k uzavření věci v blokovém řízení. Navrhuje, aby rozhodnutí ze dne 4.4.2011 bylo zrušeno.
[3] Žalobce nepředložil soudu potvrzení o zaplacení blokové pokuty a na výzvu soudu, o jeho předložení, nereagoval.
[4] Žalovaný k žalobě dne 12.2.2014 zaslal úřední záznam zasahujícího policisty prap. V. Z. ze dne 7. února 2014, ve kterém mimo jiné uvedl, že dne 14.4.2011 vykonával službu společně s kolegou prap. T. P. a mimo jinou činnost prováděli dohled nad bezpečností a plynulostí silničního provozu pomocí radaru R7-VBM v obci Hradec nad Moravicí, části Kajlovec, na silnici I. třídy č. 57. V průběhu měření radarem R7-VBM ve 14:50 hodin byla naměřena rychlost 68 km/h v obci osobnímu motorovému vozidlu Ford Focus, rz: X, kdy toto vozidlo bylo hlídkou PČR Hradec nad Moravicí zastaveno a řidič osobního motorového vozidla byl vyzván k předložení dokladů potřebných k provozu a řízení motorového vozidla na pozemních komunikacích. Řidič hlídce předložil všechny potřebné doklady k řízení a provozu vozidla, ze kterých bylo zjištěno, že se jedná o I. P., nar. X, trvale bytem M. 1032/22, B.-Ž. Po provedené lustraci k osobě a vozidlu bylo řidiči sděleno, že se dopustil přestupku v dopravě, konkrétně překročení povolené rychlosti v obci, kdy mu byla naměřena rychlost 68 km/h při řízení osobního motorového vozidla, kdy po odečtu tolerance 3 km/h byla výsledná rychlost vozidla, které v danou dobu řídil, 65 km/h a tímto jednáním tedy porušil ust. § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. Věc byla s přestupcem I. P., nar. X, vyřešena na místě v blokovém řízení, jelikož výše uvedený přestupek byl v té době spolehlivě zjištěn a obviněný z přestupku byl ochoten pokutu na místě zaplatit, uložením blokové pokuty ve výši 1000,- Kč, kterou na místě zaplatil oproti pokutovým blokům (v té době díl B) s označením Série NE/2007 E5846992 až E5847001, které si na místě osobně převzal oproti podpisům na prvním a posledním pokutovém bloku (díl A). Vzhledem k uplynulé době uvedeného jednání je uvedené vyjádření zpracováno z materiálů v té době potřebných pro řádné zadokumentování přestupkového jednání. Přestupce I. P. řádně seznámil s protiprávním jednáním, které mu kladl za vinu, tohoto řádně poučil, kdy tento poté byl ochoten pokutu zaplatit a také tak učinil, vždy záleží na svobodném rozhodnutí dotyčné osoby, toto rozhodnutí je respektováno a podle tohoto je také případně zákonným postupem dále pokračováno ke konečnému rozhodnutí, což nebyl tento případ, jelikož v případě jakéhokoli náznaku obstrukce ze strany přestupce Ivana Pecla by bylo upuštěno od probíhajícího blokového řízení a věc by byla nadále zpracována na „Oznámení o přestupku“ a oznámena správnímu orgánu při Magistrátu města Opavy.
[5] Přílohou vyjádření žalovaného byly fotokopie blokové pokuty, která pod číslem E 5846992 prokazuje, že dne 14.4.2011 žalobce podepsal, že zaplatil dne 14.4.2011 pokutu ve výši 1.000,- Kč za přestupek podle § 22 odst. 1, písm. f) bod 4 zákona č. 200/1990 Sb., kterého se dopustil v 16:50 hodin v Hradci nad Moravicí I/57; rychlost 50/68/65.
[6] Podle ustanovení § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.
[7] Podle ust. § 68 písm. a) s.ř.s. žaloba je nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.
[8] Podle ust. § 72 odst. 1 s.ř.s. žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
[9] Podle ustanovení § 46 odst. 1 s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže
a) soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat,
b) návrh byl podán předčasně nebo opožděně,
c) návrh byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou,
d) návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.
[10] Uložení blokové pokuty bezesporu, byť se jedná o rozhodnutí bez formálních náležitostí, je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. s.ř.s. Otázkou jinou je však to, zda je žaloba proti tomuto rozhodnutí přípustná s odvoláním na ust. § 68 s.ř.s. Touto otázkou se již opakovaně zabýval Nejvyšší správní soud např. v rozsudcích 6 As 49/2013 ze dne 29.12.2004, 9 As 25/2010 ze dne 12.8.2010, 1 As 30/2007 ze dne 19.9.2007 atd., se závěrem, že i když se jedná o rozhodnutí, kterým bylo zasaženo do práv žalobce, je nutno žalobu odmítnout, neboť takové rozhodnutí bylo vydáno v důsledku souhlasu obviněného z přestupku s tím, že přestupek nebude projednáván v řízení, jehož předmětem by bylo skutkové i právní posouzení jeho jednání. Je třeba vycházet z toho, že obviněný z přestupku nevyužil opravné prostředky v řízení o přestupku, jež mohlo být z jeho dispozice vyvoláno, a to proto, že nevyvolal ani samotné řízení v prvním stupni. Jde tak o situaci, kdy žalobce nevyčerpal všechny opravné prostředky v řízení před správním orgánem, které jsou právními předpisy připuštěny a je tudíž dán důvod pro odmítnutí žaloby jako nepřípustné podle § 68 písm. a) s.ř.s. ve spojení s § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s.
[11] Současně soud odkazuje i na ustanovení citované v odstavci [8] tohoto rozhodnutí, které stanoví lhůtu pro podání žaloby. Jestliže žalobci byla uložena bloková pokuta dne 14.4.2011 a žalobu podal dne 22.5.2013, pak ji podal zjevně opožděně. Vzhledem k uvedenému se soud již nezabýval otázkou, u kterého soudu byla žaloba podána a procesním postoupením této žaloby zdejšímu soudu.
[12] Vzhledem k uvedenému v odst. [10] tohoto rozhodnutí krajský soud žalobu směřující proti rozhodnutí o uložení předmětné blokové pokuty tímto usnesením odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s jako nepřípustnou.
[13] O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 3 s.ř.s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ostravě dne 27. února 2014
JUDr. Jana Záviská
samosoudce
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky