20Ad 10/2013-25     ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY      Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce M.  C., proti  žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 23.5.2013 , o nároku na invalidní důchod,   t a k t o :     I.  Žaloba se  z a m í t á .   II. Žádnému z účastníků se  n e p ř i z n á v á  náhrada nákladů řízení.                      O d ů v o d n ě n í :   [1] Žalobci byla zamítnuta žádost o invalidní důchod.   [2] Žalobce podal včasnou žalobu proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované. Poukázal na svůj nepříznivý zdravotní stav, na nemožnost najít zaměstnání s ohledem na jeho zdravotní stav.   [3] Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě nezpochybnila zákonnost rozhodnutí a vzhledem k tomu, že v dané věci se jedná o řízení nároku na důchodovou dávku, podmíněnou zdravotním stavem, navrhla k důkazu vyhotovení nového posudku                     u příslušné posudkové komise MPSV ČR, která znovu kompletně, dostatečně a objektivně posoudí zdravotní stav žalobkyně. U jednání soudu navrhla, s ohledem na výsledky dokazování, žalobu zamítnout. Rozhodnutí pak ponechala na úvaze soudu.   [4] Napadeným rozhodnutím žalovaná námitky zamítla a své rozhodnutí čj.X ze dne 8.4.2013 potvrdila.  Rozhodnutí odůvodnila novým posudkem o invaliditě ze dne 16.5.2013, dle kterého  účastník řízení není invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., neboť míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena ve výši 30%. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti, je zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 8 písm. a)  přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb.   [5] Rozhodnutím ze dne 8.4.2013 byla žalobci zamítnuta žádost o invalidní důchod  pro nesplnění podmínek  ustanovení  § 38 zákona č.155/1995 Sb.  s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Nový Jičín ze dne 25.3.2013 není podle ustanovení § 39 odst. 1 zdp  účastník řízení  invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla o 30%.   [6] Lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Novém Jičíně dne 25.3.2013 byl zdravotní stav žalobce hodnocen jako dlouhodobě nepříznivý, jehož rozhodující příčinou je lehká mentální retardace v pásmu intelektového podprůměru s deficitem v oblasti vizuální percepce a percepční organizace s poruchou jemné motoriky rukou v oblasti horních končetin, kvadruhyperreflexie. Posudkově hodnoceno dle kapitoly V, položka 8.a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. s poklesem pracovní schopnosti o 20% a s ohledem k dalšímu postižení zdravotního stavu navýšeno dle § 3 cit. vyhlášky o 10%. Na celkových 30%.   [7] V rámci námitkového řízení byl lékařem žalované zdravotní stav vyhodnocen jako dlouhodobě nepříznivý, s poklesem pracovní schopnosti o 20% dle kap. V, položky 8.a přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., s rozhodujícím onemocněním - postižení intelektových schopností, které v pásmu výrazného podprůměru až lehké mentální retardace, s podprůměrnou úrovní mestických schopností v.s. na bázi organického poškození mozku a  s ohledem na neurologické postižení zcela lehkého stupně navýšeno o dalších 10% dle § 3 odst. 1 vyhl. č. 359/2009 Sb. na celkových 30%.   [8] Posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 30.10.2013, který byl vypracován k žádosti zdejšího soudu,  bylo prokázáno, že u žalobce k datu napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, daný intelektovou subnormou až lehkou mentální retardací, lehkou motorickou a senzorickou dysfunkcí a depresivním syndromem. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jsou intelektové schopnosti na hranici normy a hraničního pásma mentální retardace. Posudkově hodnoceno dle  kapitoly V, položky 8 písmeno a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., s mírou poklesu pracovní schopnosti na horní hranici rozpětí (10-20%)            o 20%. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti  se ve smyslu § 3 odst. 1 citované vyhlášky s ohledem na lehkou dysfunkci jemné motoriky navýšila o dalších 10 procentních bodů na celkových 30 %. Žalobce je schopen výkonu práce, kterou již vykonával, jde o práci psychicky nenáročnou, dále není schopen práce vyžadující jemnou motoriku rukou. K datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., neboť nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%.   [9] Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to rozhodnutí žalované ze dne 23.5.2013 o námitkách, rozhodnutí žalované ze dne 8.4.2013 o zamítnutí žádosti o invalidní důchod, posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení               v Novém Jičíně ze dne 25.3.2013 o invaliditě,  posudek o invaliditě ze dne 17.5.2013 vypracovaný v řízení o námitkách, posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě  ze dne 30.10.2013.     [10] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízení ve výsledku zhodnotila zdravotní stav žalobce jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti nižším než 35%, přičemž  posudkové orgány se shodly v posudkovém hodnocení dle  kapitoly V, pol. 8.a přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb. Při přezkoumání rozhodnutí soudem nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by závěry správního řízeny v hodnocení nižším než 35 % zpochybnily.   [11] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.   [12] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě a tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., v platném znění, s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobce, zejména nálezů psychiatrických, psychologických a neurologických, přičemž odborným členem komise byl odborný lékař psychiatr. Komise na základě odborných lékařských nálezů dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti u žalobce je nižší než 35%, tedy, že nedosahuje míry, která zakládá invaliditu. Posudková komise v Ostravě hodnotila pokles pracovní schopnosti shodně s posudkovými lékaři ve správním řízení dle kap. V, položky 8.a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. o 20% z možného rozmezí 10-20% a tento pokles navýšila  o dalších možných 10 procentních bodů dle § 3 odst. 1 vyhl.č. 359/2009 Sb. Soud považuje hodnocení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně podle přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. v  kap. V, položce 8, písmena a) za přesvědčivé, neboť tato položka je určena pro lehkou slabomyslnost (oligofreniea), lehká mentální subnoram, IQ 70-85, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi a komise s odkazem na konkrétní lékařské zprávy a s odůvodněním v tomto rozsahu nejzávažnější onemocnění posoudila. Vzhledem k uvedenému soud neshledal důvod k dalšímu doplňování hodnocení zdravotního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí opětovně posudkovou komisí MPSV.   [13] Soud nezpochybnil správnost a objektivnost posudku PK MPSV ani s ohledem na námitky žalobce ohledně nemožnosti pracovního zařazení, neboť reálná možnost pracovního zařazení s ohledem na podmínky na trhu práce není kritérium pro vznik nároku na invalidní důchod. Stejně tak nebylo možno vyhovět žalobci v námitce, že pro vznik nároku stačí ještě připočítat 5%. Jak již uvedeno v odstavci 12 tohoto rozsudku, soud nezpochybnil objektivnost a úplnost posudku PK MPSV a posudkové posouzení dle kap. V pol. 8.a) přílohy vyhl. č. 359/2009 Sb. Tato položka nabízí jen maximální procentní míru 20%, která byla žalobci uznána, a dále posudkový orgán využil možnost danou ust. § 3 odst. 1 vyhl.č. 359/2009 Sb., dle které v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů.   [14] Vzhledem k tomu, že k uznání invalidity je nutno prokázat pokles pracovní schopnosti alespoň v míře 35%, a v takovém rozsahu prokázán nebyl, nelze žalobce k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidního.   [16] Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl  úspěšný a  žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d  odst. 1 zákona č. 582/91 Sb. v plat. znění).   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.     Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ostravě dne 15. ledna 2014                                                                    JUDr. Jana Záviská                                                                         samosoudkyně