43Ad 15/2013-28                     ČESKÁ REPUBLIKA              ROZSUDEK                                       JMÉNEM REPUBLIKY       Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně T.  L., proti  žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 1.2.2013,  o invalidní důchod,   t a k t o :   I.                 Žaloba  s e   z a m í t á .   II.               Žádnému z účastníků  s e   n e p ř i z n á v á  náhrada nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :   [1] Žalobkyni byla snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně.   [2] Žalobkyně podala u zdejšího soudu  dne 10.4.2013 podání, které soud vyhodnotil jako žalobu, přičemž soud na tomto místě konstatuje, že vůči žalobkyni byl nadstandardně shovívavý, jestliže její podání vyhodnotil jako žalobu bez dalšího. Žalobkyně uvedla, že proti rozhodnutí se odvolává a nesouhlasí s tím, jak je zacházeno s obyčejnými lidmi.   [3] Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě uvedla, že vzhledem k tomu, že v dané věci se jedná o řízení nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, navrhla k důkazu vyhotovení nového posudku u příslušné posudkové komise MPSV ČR.  U jednání soudu dne 29.1.2014 navrhla žalobu zamítnout.   [4] Napadeným rozhodnutím žalovaná námitky zamítla a své rozhodnutí čj. X ze dne 19.11.2012 potvrdila.  Rozhodnutí odůvodnila novým posudkem o invaliditě ze dne 17.1.2013, dle kterého  účastník řízení je invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. Nejde již o invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c), ale jde o invaliditu druhého stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IV, položce 14 (obezita), písm. c/ (obezita III. stupně) přílohy k vyhlášce č. 359/2009Sb., pro které se stanovuje procentní rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti 40-60 %, u účastnice řízení je míra stanovena i s ohledem na funkční postižení, ve středu daného procentního rozpětí, tj. ve výši 50 %.    [5] Rozhodnutím ze dne 19.11.2012 byla žalobkyni podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. d) a ustanovení § 41 odst. 3  zák. č. 155/1995 Sb. od 14.1.2013 snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně na částku 6597,- Kč s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 5.11.2012 již účastník řízení není podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění invalidní pro invaliditu třetího stupně, podle tohoto posudku byl uznán od 5.11.2012 invalidním pro invaliditu druhého stupně, neboť z důvodu dlouhodobě  nepříznivého zdravotního stavu pracovní schopnost poklesla o 50%.    [6] Lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v  Karviné dne 5.11.2012 byl zdravotní stav žalobkyně hodnocen jako dlouhodobě nepříznivý, jehož rozhodující příčinou je postižení uvedené v kapitole IV, položce 14c,  přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. s poklesem pracovní schopnosti o  50 %.   [7] V rámci námitkového řízení byl zdravotní stav dne 17.1.2013 vyhodnocen jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti o 50 % dle kap. IV, položky 14c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., s rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu extrémní obezitou s letitou opakovanou snahou o redukci hmotnosti na odborném pracovišti s částečným úspěchem.   [8] Posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 1.8.2013, který byly vypracován k žádosti zdejšího soudu,  bylo prokázáno, že u žalobkyně k datu napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, daný obezitou III. stupně, stavem po sleeve gastrectomií v roce 2007, chronickým bolestivým syndromem bederní páteře se středně těžkou dysfunkcí a protrusí disku L4/5, skoliózou páteře, arthrózou kolenních kloubů, syndromem spánkové apnoe, depresivním syndromem, nevyzrálou emočně nestabilní osobností, chronickou žilní nedostatečností dolních končetin, klidnými žilními městky bércovými a stehenními, přetlakovou chorobou. Žalobkyně pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav k datu rozhodnutí ČSSZ ze dne 1.2.2013 byla  schopna vykonávat soustavné zaměstnání jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla obezita, ostatní zdravotní potíže jsou důsledkem přetížení páteře a kloubů dolních končetin při mírných degenerativních změnách na páteři a vadné statodynamice bederní páteře. Pro uvedené potíže není posuzovaná prakticky od roku 2009 léčena. Z r. 2011 jsou jen zprávy psychologa o několika psychotherapeutických sezeních pro lehké deprese, léčba ukončena pro nezájem pacientky a v r. 2012 vyšetřena neurologicky 17.9.2012 pro posudkové účely, přičemž klinický neurologický nález až na těžkou obezitu odpovídá somatickém stavu posuzované. Nejsou popisovány ani anamnesticky typické kořenové projevy dráždění, není popisován žádný zánik, je uváděna jen dysfunkce předklonu v bederní páteři při blíže nespecifikované skolióze páteře. Pro bércové vředy v posledních třech letech nebyla léčena. Na kolenních a kyčelních kloubech dle doložené dokumentace jen počínající degenerativní změny. Oproti nálezu z let 2005-2007 došlo k poklesu hmotnosti, byť v posledních letech opět nárůst, který ale zatím nedosahuje původního maxima hmotnosti z r. 2005, nemocná se od roku 2009 přestala léčit, takže nedošlo již k plánované další operaci, se kterou počítal zřejmě lékař OSSZ při KLP v r. 2010, když posoudil dále invaliditu III. stupně, toto posouzení se přesto jeví jako posudkový omyl. Pro ostatní zdravotní problémy rovněž není pravidelně léčena. Bolesti kloubů a páteře mají zjevně původ v přetěžování v důsledku těžké nadváhy, nejde však o významné funkční či organické postižení páteře a kolenních kloubů. Stav by jistě bylo možno zlepšit redukcí hmotnosti, ke které není posuzovaná zjevně motivována. Nejsou přítomny těžké projevy kardiopulmonální nedostatečnosti, není přítomno těžké omezení pohyblivosti. Posudkově odpovídá hodnocení dle kap. IV, položky 14c), (40-60 %), s přihlédnutím ke všem zjištěným zdravotním poruchám, obtížím a charakteru dosavadní práce posudková komise hodnotí ve středním pásmu uvedeného procentního rozpětí. Pracovně je omezena pro práce fyzicky náročné, spojené s celodenní chůzí a stáním, vhodná jsou pracovní zařazení s možností změny polohy, posazením i pochůzkami. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IV, položce 14 c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti s přihlédnutím ke všem zdravotním poruchám, obtížím a charakteru dosavadní práce 50%. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3, 4 citované vyhlášky nemění. K datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně  invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., nešlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) cit. zákona. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %, nedosahoval však více než 69 %. Datum změny stupně invalidity je 5.11.2012.   [9] Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to rozhodnutí žalované ze dne 1.2.2013 o námitkách, rozhodnutí žalované ze dne 19.11.2012 o snížení výše invalidního důchodu, posudek lékaře Okresní správy  sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 5.11.2012 o invaliditě, posudek o invaliditě ze dne 17.1.2013 vypracovaný v řízení o námitkách, rozhodnutí posudkové komise MPSV v Ostravě ze dne 1.8.2013.     [10] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná   ve   správním   řízením ve výsledku   zhodnotila   zdravotní stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti o 50 %,  přičemž  lékaři obou správních orgánů byl hodnocen dle kapitoly IV, položky 14.c dle přílohy vyhl. č. 359/2009.   [11] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.   [12] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobkyně, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě a tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek vždy v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., v platném znění, s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobkyně, zejména nálezů praktického lékaře, dále interního lékařství, neurologického a psychologického, přičemž odborným členem komise byl odborný lékař internista. Komise na základě odborných lékařských nálezů dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti u žalobkyně je nižší než 70 %, tedy, že nedosahuje míry, která zakládá invaliditu třetího stupně. Posudková komise hodnotila pokles pracovní schopnosti shodně s posudkovými lékaři žalované dle kap. IV, položky 14c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Soud považuje hodnocení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce podle přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. v  kap. VII, položce 6, písmena d) za přesvědčivé, neboť tato položka je určena pro obezitu III. stupně, BMI  více jak 40, vzdorující léčbě na odborném pracovišti, s podstatným poklesem kardiorespirační výkonnosti a snížením hybnosti, podle rozsahu funkčního postižení a komise s odkazem na konkrétní lékařské zprávy a s odůvodněním v tomto rozsahu nejzávažnější onemocnění posoudila.   [13] Žalobkyně byla uznána plně invalidní v r. 2005. Z posudku PK MPSV je zjistitelné, že oproti letům 2005 až 2007 došlo k poklesu hmotnosti, byť v posledních letech opět nárůst, který ale nedosahuje původního maxima hmotnosti z r. 2005; od roku 2009 se přestala léčit, takže již nedošlo k plánované další operaci, se kterou počítal lékař OSSZ při kontrolní lékařské prohlídce v r. 2010. Posouzení v r. 2010 však již bylo posudkovým omylem.   [14] Vzhledem k tomu, že k uznání invalidity třetího stupně je nutno prokázat pokles pracovní schopnosti alespoň o 70 %, a v takovém rozsahu prokázán nebyl, nelze žalobkyni k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidní třetím stupněm, a proto žaloba nebyla důvodná.   [15] Žádnému z účastníků nepřiznal soud náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla úspěšná a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d  odst. 1 zákona č. 582/91 Sb. v plat. znění ).   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označeni rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ostravě dne 29. ledna 2014                                                        JUDr. Jana Záviská                                                           samosoudkyně