43Ad 18/2013-49     ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY      Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce R.  V., adresa pro doručování: B. 1776/18, K., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 14.2.2013, o nároku na invalidní důchod,   t a k t o :               I. Rozhodnutí žalované ze dne 14.2.2013  s e     z r u š u j e   a  věc se vrací žalované k dalšímu řízení.   II. Žádnému z účastníků  s e   n e p ř i z n á v á   náhrada nákladů řízení.                    O d ů v o d n ě n í :   [1] Žalobci byl zvýšen invalidní důchod od 13.8.2012 pro invaliditu druhého stupně.   [2] Žalobce podal včasnou žalobu proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované. V žalobě poukázal na svůj nepříznivý zdravotní stav, který nebyl podrobně a objektivně prozkoumán a dožadoval se uznání invalidity III. stupně. Navrhl zrušit napadené rozhodnutí s tím, že mu náleží přiznání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně s vyslovením, že u něj dochází k poklesu pracovní schopnosti o 70 %. [3] Žalovaná k žalobě písemně dne 8.7.2013 sdělila, že vzhledem k tomu, že se jedná o řízení nároku na důchodovou dávku, podmíněnou zdravotním stavem a rozhodnutí je tedy na posudku lékaře zcela závislé, navrhuje, aby ve smyslu ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. byl vyžádán posudek u příslušné posudkové komise MPSV ČR a rozhodnutí ve věci samé ponechává na úvaze soudu podle závěru posudkové komise.   [4] Napadeným rozhodnutím žalovaná své rozhodnutí ze dne 10.10.2012 č.j. X změnila tak, že výrokem I. podle ust. § 56 odst. 1 písm. d/ a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. účastníku řízení od 13.8.2012 zvyšuje invalidní důchod pro invaliditu I. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. stupně ve výši 7.723,- Kč měsíčně. Výrokem II. podle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 324/2012 Sb. zvýšila procentní výměru invalidního důchodu pro invaliditu II. stupně na 5.503,- Kč měsíčně, základní výměra invalidního důchodu pro invaliditu II. stupně na 2.330,- Kč měsíčně, celkem náleží 7.833,- Kč měsíčně. Rozhodnutí odůvodnila tím, že dne 10.10.2012 zamítla účastníku řízení žádost o změnu výše invalidního důchodu podle ust. § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek ust. § 39 odst. 2 písm. b/ nebo c/ zákona o důchodovém pojištění. V řízení o námitkách bylo v rámci posouzení zdravotního stavu 23.1.2013 zjištěno, a v novém posudku o invaliditě uvedeno, že míra poklesu pracovní schopnosti je stanovena ve výši 50 %, přičemž rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je essenciální hypertenze se stupněm postižení středně těžký až těžký.   [5] Rozhodnutím ze dne 10.10.2012 žalovaná žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu zamítla, přičemž v odůvodnění poukázala na posudek Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 1.10.2012, dle kterého je nadále invalidní pro invaliditu I. stupně.   [6]    Podle  posudku OSSZ Karviná ze dne 1.10.2012  byl účastník řízení podle ustanovení § 39 odst. 2, písm. a) zák.č. 155/95 Sb. uznán jen invaliditou I. stupně, přičemž rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo stanoveno zdravotní postižení uvedené v kap. IX, odd. A, položce 8c, přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb.   [7] Podle posudku žalované vypracovaného v námitkovém řízení byl účastník řízení podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění uznán invalidním II. stupně se změnou stupně invalidity ke dni 13.8.2012. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kap. IX, odd. A, položka 8.d přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. s mírou poklesu pracovní schopnosti o 50 %, když za rozhodující příčinou bylo považováno essenciální hypertenze se stupněm postižení středně těžký až těžký.   [8] Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě dne 23.8.2013 vypracovala posudek k žádosti zdejšího soudu, po zhodnocení zdravotního stavu dospěla k závěru, že u žalobce k datu napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, daný hypertenzní nemocí, stavem po ischemické CMP 5.5.2013, stavem po hemoragické CMP s krvácením do bazálních ganglií 4.2.2010, dále diabetem mellitus II. typu s diabetickou neprolifrativní retinopatií a makulopatií, hypercholesterolemií, ulkus duodenálního bulbu v minulosti, chronická gastritis v minulosti, hiátová hernie s refluxní ezofagitidou v minulosti a stavem po laparoskopické cholecystektomii. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu k datu napadeného rozhodnutí byla nedostatečně kompenzovaná hypertenzní nemoc, kterou s ohledem na fakt, že došlo během tří let ke dvěma CMP a dochází k prekolapsovým a kolapsovým stavům, je tento stav hodnocen jako těžké funkční postižení přesto, že nejsou splněna všechna kritéria charakterizující těžké funkční postižení. Pokles pracovní schopnosti posudkově je hodnocen podle kap. IX, odd. A, položka 8 písm. d/ přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. z nabízeného rozpětí 50-60 % ve středním pásmu, tj. o 50 % i s přihlédnutím k dalším chorobným stavům. Nebyly zjištěny příznaky pro zařazení dle písmene e/. Byl schopen s omezením jen na lehké práce vykonávat práce s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti.   [9] Dle doplňujícího posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě 28.2.2014 s ohledem na nový lékařský nález dokládající prodělání nové mozkové příhody, kdy byla prokázána ischemická cévní mozková příhoda v levém karotickém povodí, komise vyslovila, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla nedostatečně kompenzovaná hypertenzní nemoc, kterou s ohledem na fakt, že při ní došlo během tří a půl let ke třem CMP, byl stav hodnocen jako srovnatelný dle kapitoly IX, odd. A, položka 8, písmeno d/ přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. vedoucí k poklesu pracovní schopnosti na horní hranici rozmezí, tj. o 60 % a dále s ohledem na další zjištěné chorobné stavy při využití ustanovení § 3 cit. vyhlášky navýšení o dalších 10 procentních bodů na celkových 70 %. K datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 70 %, přičemž invalidita III. stupně je kladena k datu 13.8.2012.   [10] Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to  rozhodnutí žalované ze dne 14.2.2013 o námitkách a 10.10.2012, posudek lékaře Okresní správy  sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 1.10.2012 o invaliditě, posudek o invaliditě ze dne 23.1.2013 vypracovaný v řízení o námitkách,  posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 23.8.2013 a doplňující posudek téže komise ze dne 28.2.2014.                 [11] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná   ve   správním   řízení ve výsledku   zhodnotila   zdravotní stav žalobce jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti nižším než 70 %, přičemž lékařem OSSZ Karviná byl zdravotní stav posouzen jen jako invalidita I. stupně a posudkovým lékařem v námitkovém řízení byl posouzen jako invalidita II. stupně, přičemž lékařem OSSZ byla míra poklesu pracovní činnosti hodnocena podle kap. IX, odd. A, pol. 8c přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. a v námitkovém řízení podle kap. IX, odd. A, položka 8d přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. Při přezkoumání rozhodnutí soudem byly zjištěny nové skutečnosti, které závěry ve správním řízení zpochybnily.   [12] Podle ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. (soudní řád správní) při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.   [13] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízení sice správně stanovila existenci dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu i rozhodujícího onemocnění, avšak nesprávně vyhodnotila míru poklesu pracovní schopnosti.   [14] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě, a s ohledem na námitky žalobce a nově předložený nález, byl vypracován i doplňující posudek. Tyto důkazy považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., v platném znění s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobce, zejména nálezů neurologických, interních, gastroenterologických a dalších, odborným členem komise byl odborný lékař neurolog. Komise na základě odborných lékařských nálezů dospěla k závěru, že u žalobce rozhodujícím onemocněním dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je nedostatečně kompenzovaná hypertenzní nemoc, kdy během tří a půl let došlo opakovaně ke třem CMP a míra poklesu pracovní schopnosti tímto onemocněním je dána o 60 % s posudkovým hodnocením dle kap. IX, odd. A, pol. 8 písm. d/ přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. S ohledem na závažnost onemocnění byla stanovena horní hranice nabízeného rozpětí 50-60 % a s ohledem na závažnost dalších chorobných stavů došlo k navýšení o dalších možných 10 procentních bodů dle § 3 cit. vyhlášky na celkový pokles míry pracovní schopnosti o 70 %. Tento stav je prokazatelný od 13.8.2012. Komise s odkazem na konkrétní lékařské zprávy a s odůvodněním v tomto rozsahu nejzávažnější onemocnění posoudila. Komise se vypořádala s námitkami žalobce ohledně jeho zdravotního stavu.   [15] Vzhledem k tomu, že k uznání invalidity třetího stupně je nutno prokázat pokles pracovní schopnosti ve vyšší míře než 69 %, a v takovém rozsahu prokázán byl, byl již žalobce k datu napadeného rozhodnutí invalidním III. stupně, a proto soud rozhodnutí žalované zrušil dle ust. § 78 odst. 1 s.ř.s. pro vady řízení a žalované věc vrátil k dalšímu řízení dle ust. § 78 odst. 4 s.ř.s. Žalovaná o nároku znovu rozhodne, přičemž bude vycházet z právního názoru soudu o vzniku invalidity třetího stupně k 13.8.2012.   [16] Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce, ač byl úspěšný, náklady neúčtoval a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d  odst. 1 zákona č. 582/91 Sb. v plat. znění).     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označeni rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ostravě dne 2. dubna 2014                                                                JUDr. Jana Záviská                                                                 samosoudkyně