43Ad 51/2012-45                 ČESKÁ  REPUBLIKA     ROZSUDEK                                           JMÉNEM   REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobkyně E.  I. , nar. X, bytem X, zastoupené opatrovníkem  K. I. nar. X, bytem tamtéž, právně zastoupené JUDr. Milanem Ostřížkem, advokátem se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Sadová 553/8, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne  5.11.2012 č.j. X, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 15.6.2012, o nároku na invalidní důchod,   t a k t o :   I.       Žaloba  s e   z a m í t á .     II.      Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.                III.    Odměna advokáta  JUDr.  Milana Ostřížka  se určuje částkou 7.865,- Kč, která bude  vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě ve lhůtě 60-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.    O d ů v o d n ě n í :    Rozhodnutím ze dne 15.6.2012 žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., neboť žalobkyně nezískala potřebnou dobu pojištění ke dni 15.1.2008, k němuž byla uznána invalidní.              Žalobkyně proti uvedenému rozhodnutí  podala námitky s tím, že se zamítavým rozhodnutím nesouhlasí,  protože má za to, že  nárok na invalidní důchod měla mít již dříve. Poté, kdy v rámci řízení o těchto námitkách byla posouzena  lékařem ČSSZ se závěrem, že v době od 2.2.2006 do 16.2.2009 byla částečně invalidní, od 17.2.2009 do 31.12.2009 byla plně invalidní a od 1.1.2010 je invalidní ve třetím stupni invalidity, vydala žalovaná shora uvedené žalobou napadené rozhodnutí.          Žalobkyně proti rozhodnutí žalované o námitkách podala včasnou žalobu prostřednictvím opatrovníka Kolomana Illéše, ve které  opatrovník zároveň požádal, aby byl žalobkyni ustanoven zástupce z řad advokátů. Prostřednictvím ustanoveného právního zástupce byla žaloba pak odůvodněna tím, že žalobkyně s ohledem na svůj zdravotní stav, osobní poměry a dispozice nemohla být zařazena do jakékoliv rekvalifikace a nemohla být zařazena ani pracovně.  V rozhodném období se jí narodily dvě mrtvé děti, což vylučuje zápočet doby péče o ně.       Žalovaná  navrhovala zamítnutí žaloby jako nedůvodné.          Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne  5.11.2012 č.j. X, připojeným posudkovým a dávkovým spisem žalobkyně a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.        Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobkyně vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobkyně byla uznána posudkem lékaře podaným pro OSSZ v Ostravě částečně invalidní, a to od 15.1.2008. V roce 2009 byla opětovně posouzena jako částečně invalidní. Dne 21.3.2012 žalobkyně podala žádost o přiznání invalidního důchodu. Na základě této její žádosti byla posouzena lékařem pro OSSZ v Ostravě dne 17.4.2012 se závěrem, že v době od 15.1.2008 do 31.12.2009 byla částečně invalidní, když pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti činil u ní podle kapitoly V, položky 6, písm. a) přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb., v platném znění, 35%. Podle téhož posudku od 1.1.2010 je žalobkyně invalidní v prvním stupni invalidity, neboť pokles pracovní schopnosti byl hodnocen podle kapitoly V, položky 8, písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. 45%. Na základě tohoto posudku žalovaná rozhodnutím ze dne 15.6.2012 žádost žalobkyně o invalidní důchod zamítla pro nesplnění podmínky potřebné doby pojištění. Poté žalobkyně podala do tohoto rozhodnutí námitky a v rámci řízení o námitkách byla posouzena lékařem ČSSZ dne 27.9.2012 se závěrem, že u ní šlo od 2.2.2006 do 16.2.2009 o částečnou invaliditu (pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti činil 40%  podle kapitoly V, položky 6, písm. a/ přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb. v platném znění), v době od 17.2.2009 do 31.12.2009 byla žalobkyně plně invalidní a od 1.1.2010 je invalidní ve třetím stupni invalidity, když pokles pracovní schopnosti v témže posudku je hodnocen podle kapitoly V, položky 8, písm. c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. 75%. Na to žalovaná vydala rozhodnutí ze dne 5.11.2012, které jak shora uvedeno, odůvodnila neplněním potřebné doby pojištění. V dávkovém spise žalobkyně je založeno rozhodnutí žalované ze dne 15.6.2012, jímž zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů s odůvodněním, že žalobkyně v rozhodném období, tj. v době od 15.1.1998 do 14.1.2008 získala pouze tři roky doby pojištění a v rozhodném období od 15.1.1988 do 14.1.2008 získala pouze čtyři   roky pojištění, což představuje dobu péče o dítě do čtyř let věku od 2.2.1992 do 1.2.1996. Údaje o délce pojištění uvedené žalovanou v odůvodnění rozhodnutí potvrzuje osobní list důchodového pojištění žalobkyně, který je rovněž součástí dávkového spisu. Dávkový spis dále  obsahuje žalobou napadené rozhodnutí o námitkách žalobkyně.           Z posudku posudkové komise MPSV ČR ze dne 1.3.2013 krajský soud zjistil, že rozhodujícím zdravotním postižením žalobkyně je mentální retardace lehká až středně těžká, akutní polymorfní psychotická porucha bez schizofrenních symptomů stabilizovaná léčbou.  Dalšími zdravotními postiženími je arthróza kolenního kloubu vpravo, stav po arthroskopii, úplavice cukrová II. typu kompenzovaná PAD a obezita. Rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu hodnotila posudková komise tak, že se s předchozími posudky a závěry lékaře OSSZ i ČSSZ neztotožňuje, jelikož zdravotní stav žalobkyně dokumentovaný před lednem 2008 nepovažuje za dlouhodobě nepříznivý. Jako dlouhodobě nepříznivý lze tento stav hodnotit až od 15.1.2008 do 31.12.2009, kdy při doložené psychotické nadstavbě, byť přechodného charakteru, byla žalobkyně částečně invalidní podle kapitoly V, položky 6, písm. a) přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb. v platném znění s poklesem schopnosti soustavné výdělečné činnosti 35%. Od 1.1.2010 byla žalobkyně invalidní v prvním stupni, neboť pokles pracovní schopnosti u ní činil 45% dle kapitoly V, položky 8, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Od července 2011 je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně zdravotní postižení uvedené v kapitole IV, položce 14c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., podle které stanovila pokles pracovní schopnosti  posudková komise ve výši 60% a podle ust. § 3 téže vyhlášky toto hodnocení zvýšila na celkových 70%. Dodala, že vznik invalidity ve třetím stupni v červenci 2011 konstatovala s ohledem na nálezy praktické lékařky, kdy uvedený zdravotní stav je již dokumentován.            Ze shora uvedeného vyplývá, že žalobkyně tedy splňuje podmínku nároku na invalidní důchod stanovenou v ust. § 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. Žalobkyně však nesplňuje podmínku druhou, která vyplývá z ust. § 38 písm. a) téhož zákona, tj. že získala potřebnou dobu pojištění. Tuto potřebnou dobu pojištění upravuje ust. § 40 citovaného zákona, podle kterého potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku nad 28 let 5 roků a zjišťuje se  z období před vznikem invalidity, přičemž  jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních 10-ti roků před vznikem invalidity. U pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20-ti let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 let.  Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období 10-ti roků dokončeném po vzniku  invalidity;  u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění 2 roky. Jak ovšem vyplývá z osobního listu důchodového pojištění,  žalobkyně v rozhodném období pro posouzení nároku na částečný invalidní důchod (když částečná invalidita žalobkyně podle posudku PK MPSV ČR vznikla 15.1.2008) od 15.1.1998 do 14.1.2008 má vykázánu dobu pojištění v rozsahu tří roků a za dobu od 15.1.1988 do 14.1.2008 v rozsahu čtyř roků pojištění. Podmínku doby pojištění neplní žalobkyně ani v rozhodném období před vznikem invalidity třetího stupně (dle posudku PK MPSV ČR od 1.7.2011 je žalobkyně invalidní ve třetím stupni), neboť v období od 1.7.2001 do 30.6.2011 má vykázánu započitatelnou dobu pojištění jednoho roku pojištění   vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání dle ust. § 5 odst. 1 písm. n) zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění a v období od 1.7.1991 do 30.6.2011 celkem pouze 5 roků pojištění, tj. 4 roky péče o dítě a 1 rok doby vedení uchazeče o zaměstnání.           Z uvedeného je nesporné, že žalobkyně nesplňuje podmínku potřebné doby pojištění pro vznik nároku na invalidní důchod a jiná doba pojištění  v průběhu řízení prokázána nebyla. Na tomto závěru nemůže nic změnit žalobkyní namítaný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, pro který nemohla být zaměstnána, ani skutečnost, že po celou dobu byla žalobkyně vedena jako uchazeč o zaměstnání               u příslušného úřadu práce a  že v jejím případě nebylo možno započíst jako dobu pojištění dobu péče o děti, které byly porozeny mrtvé. Spatřuje-li v těchto okolnostech žalobkyně tvrdost při aplikaci zákona č. 155/1995 Sb., jímž byla při svém rozhodnutí žalovaná vázána, pak tuto skutečnost krajský soud zohlednit nemohl, neboť k odstraňování tvrdosti, které se vyskytnou při provádění sociálního zabezpečení, je povolán ministr práce a sociálních věcí, který může pověřit správy sociálního zabezpečení, aby v jednotlivých případech tvrdosti odstraňovaly dle  ust. § 4 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění.          Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná.        Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).         Ustanovenému právnímu zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za zastupování žalobkyně v rozsahu 5 úkonů právní pomoci po 1.000,- Kč a 5 režijních paušálů po 300,- Kč (ust. § 7, § 9 odst. 2 a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.)                  s připočtením 21% daně z přidané hodnoty činí celkem tato odměna 7.865,- Kč.   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu   soudu   v  Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to písemně,  ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.       V Ostravě dne  9. ledna 2014                                                                                               JUDr. Petr Indráček                                                                                                 samosoudce