72Ad 24/2013-91     ČESKÁ REPUBLIKA     ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou v právní věci žalobce M. R., bytem Z. 228, Z., zast. Mgr. Martinou Pešákovou, advokátkou se sídlem v Šumperku, Kozinova 2, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze, Křížová 25, o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 1. 7. 2013, č. j. X, ve věci zamítnutí žádosti o invalidní důchod,   t a k t o :   I. Rozhodnutí žalované ze dne 1. 7. 2013, č. j. X,    s e   r u š í  a věc  s e   v r a c í  žalované k dalšímu řízení.   II. Žalovaná  j e   p o v i n n a  zaplatit žalobci k rukám jeho zástupkyně JUDr. Martiny Pešákové náhradu nákladu řízení ve výši 15.890 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku.   O d ů v o d n ě n í :   [1] Žalobou podanou soudu dne 22. 7. 2013 žalobce brojil proti napadenému rozhodnutí, protože nebylo přihlédnuto ke všemu, co v řízení vyšlo najevo o zdravotním stavu žalobce, tudíž nebyl objektivně zjištěn skutkový stav, posudky OSSZ a ČSSZ jsou v rozporu s obsahem zdravotnické dokumentace žalobce a byly překročeny meze správního uvážení posuzovatelů. Rozhodnutí žalované podle žalobce také neodpovídá skutkovému stavu, když vychází z toho, že žalobce není pracovně omezen. Ze zprávy prof. MUDr. M. K., FN Královské Vinohrady, ze dne 19. 12. 2012 jde u žalobce o těžké motorické postižení. Žalobce je těžce funkčně postižen a významně omezen v celkové výkonnosti.   [2] Krajský soud si vyžádal přezkoumání zdravotního stavu žalobce, což bylo učiněno a doloženo posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále i „MPSV“) v Ostravě ze dne 11. 10. 2013. Podle tohoto posudku nebyl žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí invalidní v žádném stupni podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, protože míra poklesu pracovní schopnosti odpovídala 30 %.   [3] Žalobce s výše zmíněným posudkem PK MPSV v Ostravě nesouhlasil a nechal vypracovat znalecký posudek znalcem z oboru zdravotnictví MUDr. J. Š., který byl vyhotoven dne 25. 4. 2014. Dle tohoto posudku odpovídala míra poklesu pracovní schopnosti žalobce ke dni napadeného rozhodnutí 40 %, což podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, odpovídá prvnímu stupni invalidity. Znalec mj. uvedl, že u žalobce byla prokázána EMG těžká radikulopatie L5, S1 vpravo, nebyly posouzeny posudkovými lékaři závažné interní komorbidity, protože interní vyšetření nebylo součástí dokumentace posudkových orgánů. U žalobce jde o těžkou obezitu, skoro jistě je přítomen metabolický syndrom a hypercholesterolémie.   [4] Soud si s ohledem na rozporné stanovisko PK MPSV v Ostravě (která vycházela z neúplné dokumentace) a znaleckého posudku MUDr. J. Š. vyžádal vypracování doplňujícího posudku PK MPSV v Ostravě. Ta se trvala v doplňujícím posudku ze dne 10. 7. 2014 na svém původním negativním posudkovém názoru, protože nezjistila žádné nové skutečnosti a uvedla, že již extrémní obezitu žalobce zohlednila, ale že ostatní zdravotní postižení žalobce nijak pracovně neomezují.   [5] Žalobce namítl, že PK MPSV v Ostravě žádným způsobem nevysvětlila své hodnocení a jak ovlivňují ostatní postižení pracovní schopnost žalobce. Proto navrhl zpracování revizního znaleckého posudku.   [6] Soud vyžádal srovnávací posouzení žalobce Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí v Hradci Králové, protože znalec nemá specializaci na posudkové lékařství, a to i s ohledem na rozsudky NSS č. j. 6 Ads 12/2013-22, č. j. 3 Ads 45/2013-33 a č. j. 6 Ads 88/2013-51, www. nssoud.cz, a s ohledem na námitky žalobce a nepřesvědčivost a neúplnost odůvodnění posudků PK MPSV v Ostravě.   [7] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané následující.   [8] Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 15. 3. 2013, kterým žalobci zamítla žádost o invalidní důchod s odůvodněním, že podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Šumperk ze dne 26. 2. 2013 žalobce nebyl invalidní, protože u něj nastal z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pokles jeho pracovní schopnosti pouze o 30 %. Absenci invalidity potvrdil i lékař žalované v námitkovém řízení s tím, že postižení žalobce stanovil podle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., a pokles pracovní schopnosti ohodnotil mírou 30 % pro absenci závažného snížení celkové výkonnosti při běžném zatížení a omezení některých denních aktivit.   [9] Dne 11. 10. 2013 přezkoumala zdravotní stav žalobce Posudková komise MPSV v Ostravě. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu označila chronické páteřové onemocnění degenerativní, stav po dvou operacích bederní páteře a recidivující kořenovou iritačně – zánikovou symptomatologií především kořene L5 vpravo. Tento stav odpovídal postižení uvedenému v kapitole XIII, oddílu E, položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které komise stanovila míru poklesu pracovní schopnosti s přihlédnutím k možnosti využití získané kvalifikace a charakteru dosavadní práce v dolní hranici procentního pásma na 30 %.   [10] Podle znaleckého posudku MUDr. J. Š. odpovídá stav žalobce také postižení uvedenému v kapitole XIII, oddílu E, položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., nicméně jsou splněny podmínky přiznání 40 % poklesu míry pracovní schopnosti. U žalobce jsou závažné interní komorbidity, které nebyly posouzeny, protože interní vyšetření nebylo součástí dokumentace a posouzení posudkovou komisí. Žalobce je extrémně obézní, přítomna je hypercholesterolémie.   [11] PK MPSV v Ostravě v doplňujícím posudku ze dne 10. 7. 2014 k námitkám, znaleckému posudku a nově doloženým zprávám uvedla, že neshledává žádné nové skutečnosti a setrvává na svém původním posouzení.   [12] Posudková komise MPSV v Hradci Králové posuzuje zdravotní stav žalobce jako středně těžké postižení více úseků páteře, se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korsetu, s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem, s poškozením nervu, se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení. V tomto hodnocení je PK MPSV v Hradci Králové zcela v souladu s hodnocením znalce ze dne 25. 4. 2014. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti stanovuje podle kapitoly XIII oddílu E položky 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, na 40 %. Horní hranici procentního rozpětí volí vzhledem k postižení lýtkového nervu vpravo a s přihlédnutím k degenerativnímu postižení levého kyčelního kloubu.    [13] Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to napadené rozhodnutí žalované, posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí s pracovištěm v Ostravě ze dne 11. 10. 2013 ve znění jeho doplnění ze dne 10. 7. 2014, znalecký posudek vypracovaný MUDr. J. Š. ze dne 25. 4. 2014 a srovnávací posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí s pracovištěm v Hradci Králové ze dne 19. 9. 2014, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu.   [14] Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Ostravě ze dne 11. 10. 2013 (ve znění jeho doplnění ze dne 10. 7. 2014), na návrh žalobce znalecký posudek MUDr. J. Š. ze dne 25. 4. 2014 a následně srovnávací posudek Posudkovou komisí MPSV v Hradci Králové ze dne 19. 9. 2014. Krajský soud nezpochybnil závěr srovnávacího posudku Posudkové komise MPSV v Hradci Králové pro jeho přesvědčivé odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal.   [15] Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.   [16] Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla   a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.      [17] Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.   [18] Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.      [19] Podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.  [20] Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.    [21] Jestliže u žalobce bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu pracovní schopnosti žalobce o 40 %, je nutno žalobce k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidního v prvním stupni, a to od 19. 12. 2012 (ortopedickým nálezem).    [22] Krajský soud proto zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobce je invalidní v prvním stupni od 19. 12. 2012.   [23] Soud přiznal v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. náhradu nákladů řízení úspěšnému žalobci, a to za tyto úkony právní služby: odměnu za zastupování, spočívající v odměně za čtyři úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby, účast na jednání PK MPSV v Ostravě a účast na jednání soudu) podle § 9 odst. 2 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif), v částce 4 x 1000 Kč (4.000 Kč), režijní paušál podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky ve výši 4 x 300 Kč (1.200 Kč), znalecký posudek ve výši 4000 Kč. Za ztrátu času náleží podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu žalobci částka 1.200 Kč (tj. 100 Kč za každou započatou půlhodinu, přičemž dle mapy.cz je čas strávený cestou ze sídla advokátky do sídla soudu 46 minut, ze sídla advokátky do sídla MPSV v Ostravě 1 hodina 48 minut). Soud žalobci přiznal cestovné vypočtené podle § 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů ve výši 2.732 Kč [výpočet: 59 km ze sídla advokátky do sídla soudu a zpět v roce 2014 dle mapy.cz, tj. 118 km; průměrná spotřeba dle technického průkazu s normou ES je 7,1 l/ 100 km krát 36 Kč (cena motorové nafty dle vyhlášky č. 435/2013 Sb.) = 256 / 100 = 2,56 Kč + 3,70 Kč (dle téže vyhlášky) = 6,26 (sazba za 1 km jízdy) násobeno 118 km = 739 Kč; 161 x 2 = 322 km ze sídla advokátky a do sídla PK MPSV v roce 2013; průměrná spotřeba dle technického průkazu s normou ES je 7,1 l/ 100 km krát 36,50 Kč (cena motorové nafty dle vyhlášky č. 472/2012 Sb.) = 259 / 100 = 2,59 Kč + 3,60 Kč (dle téže vyhlášky) = 6,19 (sazba za 1 km jízdy) násobeno 322 km = 1.993 Kč; cestovné celkem 2.732 Kč]. K náhradě nákladů řízení v částce 13.132 Kč patří podle § 57 odst. 2 s. ř. s. daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 2.758 Kč. Celková náhrada nákladů řízení činí 15.890 Kč. Žalovaná v tomto řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s., § 118d odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.     P o u č e n í :   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost k Nevyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po doručení usnesení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské nám. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.    Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.    Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaje o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.    V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Olomouci dne 7. 10. 2014     Za správnost vyhotovení:          JUDr. Martina Radkova v. r. Markéta Chrudinová             samosoudkyně