Účinky výzvy k plnění dle ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. nastávají i v případě, že tato výzva je současně úkonem, jehož doručením teprve dojde ke splatnosti dlužné částky.

U S N E S E N Í Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Vladimíry Kratochvílové a soudců JUDr. Ing. Radomíra Cába a Mgr. Michala Rendy ve věci žalobce CETELEM ČR, a. s., se sídlem Praha 5, Karla Engliše 5/3208, IČ 25085689, zastoupeného Mgr. Michaelou Fuchsovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Voršilská 10, proti žalovanému Milanu V., nar. xxx, bytem xxx, o zaplacení částky 14.739 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku pro zmeškání Okresního soudu v Olomouci ze dne 18. 11. 2013, č. j. 21C 406/2013-65, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku o nákladech řízení potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Shora označeným rozsudkem pro zmeškání byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci částku 14.739 Kč s úrokovým příslušenstvím (výrok I) a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Proti tomuto rozsudku, pouze však proti jeho výroku o náhradě nákladů řízení, podal žalobce včasné odvolání, jímž se domáhal jeho změny tak, aby mu bylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno. Uvedl, že žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 16. 5. 2013, jímž současně odstoupil od úvěrové smlouvy. Předtím ještě učinil několik pokusů spojit se se žalovaným telefonicky, žalovaný mu však sdělil, že na uhrazení celého dluhu nemá prostředky a že se pokusí uhradit alespoň část. Žalovaného tak upozornil na možnost podání žaloby v případě neuhrazení dluhu. Měl proto za to, že by zaslání další, obsahově totožné, výzvy k úhradě, jakou obsahoval již dopis z 16. 5. 2013, bylo zcela nadbytečné. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil. Krajský soud po přezkoumání rozsudku okresního soudu v napadeném rozsahu, tj. ve výroku o náhradě nákladů řízení, jakož i předcházejícího řízení, dospěl k závěru, že odvolání žalobce důvodné není, byť z jiného důvodu, než je uveden v rozsudku okresního soudu. Z obsahu spisu se podává, že žalobce, jež se v průběhu řízení nechal zastoupit advokátem, se žalobou, podanou dne 10. 9. 2013, domáhal po žalovaném zaplacení částky 14.739 Kč s úrokovým příslušenstvím z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru čerpaného žalovaným dne 23. 12. 2008 v částce 32.898 Kč na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 16. 7. 2008, z něhož ke dni odstoupení 30. 6. 2013 zbývalo zaplatit celkem 14.739 Kč. Okresní soud ve věci vydal dne 11. 9. 2013 platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl zrušen. K jednání ve věci samé dne 18. 11. 2013 se dostavil pouze zástupce žalobce, k jehož návrhu byl ve věci vydán napadený rozsudek pro zmeškání. Právo na náhradu nákladů řízení okresní soud procesně úspěšnému žalobci nepřiznal, protože přes výzvu a poučení dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. nepředložil výzvu k plnění splňující náležitosti dle ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. Pokud se týká žalobcem předložené výzvy ze dne 16. 5. 2013, tuto shledal okresní soud nedostatečnou s tím, že žalobce tímto přípisem současně odstoupil od úvěrové smlouvy, tudíž v době provedení tohoto úkonu nebyla celá jeho pohledávka za žalovaným splatná, přičemž účelem ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. je umožnit žalovanému splnit svůj dluh v době, kdy již je splatný a umožňuje podání žaloby. Podle ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2013, žalobce, který měl úspěch ve věci zahájené podle § 80 písm. b), má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně poslední známou adresu výzvu k plnění. V posuzovaném případě žalobce dne 16. 5. 2013 vyhotovil přípis označený jako „odstoupení od úvěrové smlouvy“, jímž jednak od smlouvy o úvěru odstoupil, a dále vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 14.739 Kč, stanovil lhůtu k plnění a uvedl bankovní účet, na který má žalovaný dlužnou částku zaslat. Závěrem jej upozornil, že v případě, že dlužná částka nebude ve stanovené lhůtě zaplacena, bude žalovanému účtován úrok z prodlení. Tento přípis dne 21.5.2013 zaslal žalovanému na jeho adresu uvedenou v žádosti o poskytnutí úvěru. Pokud okresní soud dovodil, že předmětná výzva neobsahuje náležitosti uvedené v ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. z důvodu, že byla učiněna v době, kdy ještě celá dlužná částka nebyla splatná, nelze dle názoru odvolacího soudu s tímto závěrem okresního soudu souhlasit. K otázce logických (imanentních) náležitostí výzvy podle § 142a odst. 1 o. s. ř. se v době poměrně nedávné vyjádřil Ústavní soud České republiky ve svém nálezu sp. zn. II. ÚS 2697/13 ze dne 3. 12. 2013 tak, že by taková výzva měla obsahovat lhůtu k plnění, měla by být adresována žalovanému a měla by obsahovat poučení o následcích v případě nezaplacení dluhu včetně povinnosti hradit náklady řízení. Není zde uvedeno, že by dlužná částka již musela být splatná a dle názoru odvolacího soudu takový požadavek nelze z cit. ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. dovodit. Z obsahu přípisu žalobce ze dne 16. 5. 2013 se však podává, že zde vůbec není uvedeno poučení žalovaného to tom, že v případě neuhrazení jeho dluhu bude podána žaloba a on bude muset hradit náklady řízení. Odvolací soud shodně s názorem vyjádřeným v citovaném nálezu Ústavního soudu přitom konstatuje, že právě toto poučení je imanentní náležitostí výzvy podle ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. a pokud v přípise žalobce ze dne 16. 5. 2013 uvedeno nebylo, nelze k předmětnému přípisu v intencích ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. přihlížet. Na tomto závěru nemohlo nic změnit ani tvrzení žalobce o tom, že žalovaného na možnost podání žaloby upozorňoval telefonicky, neboť zde absentuje písemná forma logicky předpokládaná ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. S ohledem na výše uvedené krajský soud podle ust. § 219 o. s. ř. rozsudek okresního soudu v napadeném výroku o nákladech řízení jako věcně správný potvrdil. Výrok o nákladech odvolacího řízení je ve smyslu ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. odůvodněn skutečností, že žalobce nebyl s odvoláním úspěšný a žalovanému jako procesně úspěšnému účastníku v odvolacím řízení žádné náklady dle obsahu spisu nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.). Olomouc 4. dubna 2014 Za správnost vyhotovení: JUDr. Vladimíra Kratochvílová v. r. Silvie Dosoudilová předsedkyně senátu U S N E S E N Í Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Vladimíry Kratochvílové a soudců JUDr. Ing. Radomíra Cába a Mgr. Michala Rendy ve věci žalobce CETELEM ČR, a. s., se sídlem Praha 5, Karla Engliše 5/3208, IČ 25085689, zastoupeného Mgr. Michaelou Fuchsovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Voršilská 10, proti žalovanému Milanu V., nar. xxx, bytem xxx, o zaplacení částky 14.739 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku pro zmeškání Okresního soudu v Olomouci ze dne 18. 11. 2013, č. j. 21C 406/2013-65,   t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku o nákladech řízení potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Shora označeným rozsudkem pro zmeškání byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci částku 14.739 Kč s úrokovým příslušenstvím (výrok I) a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Proti tomuto rozsudku, pouze však proti jeho výroku o náhradě nákladů řízení, podal žalobce včasné odvolání, jímž se domáhal jeho změny tak, aby mu bylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno. Uvedl, že žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 16. 5. 2013, jímž současně odstoupil od úvěrové smlouvy. Předtím ještě učinil několik pokusů spojit se se žalovaným telefonicky, žalovaný mu však sdělil, že na uhrazení celého dluhu nemá prostředky a že se pokusí uhradit alespoň část. Žalovaného tak upozornil na možnost podání žaloby v případě neuhrazení dluhu. Měl proto za to, že by zaslání další, obsahově totožné, výzvy k úhradě, jakou obsahoval již dopis z 16. 5. 2013, bylo zcela nadbytečné. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil. Krajský soud po přezkoumání rozsudku okresního soudu v napadeném rozsahu, tj. ve výroku o náhradě nákladů řízení, jakož i předcházejícího řízení, dospěl k závěru, že odvolání žalobce důvodné není, byť z jiného důvodu, než je uveden v rozsudku okresního soudu. Z obsahu spisu se podává, že žalobce, jež se v průběhu řízení nechal zastoupit advokátem, se žalobou, podanou dne 10. 9. 2013, domáhal po žalovaném zaplacení částky 14.739 Kč s úrokovým příslušenstvím z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru čerpaného  žalovaným dne 23. 12. 2008 v částce 32.898 Kč na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 16. 7. 2008, z něhož ke dni odstoupení 30. 6. 2013 zbývalo zaplatit celkem 14.739 Kč. Okresní soud ve věci vydal dne 11. 9. 2013 platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl zrušen. K jednání ve věci samé dne 18. 11. 2013 se dostavil pouze zástupce žalobce, k jehož návrhu byl ve věci vydán napadený rozsudek pro zmeškání. Právo na náhradu nákladů řízení okresní soud procesně úspěšnému žalobci nepřiznal, protože přes výzvu a poučení dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. nepředložil výzvu k plnění splňující náležitosti dle ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. Pokud se týká žalobcem předložené výzvy ze dne 16. 5. 2013, tuto shledal okresní soud nedostatečnou s tím, že žalobce tímto přípisem současně odstoupil od úvěrové smlouvy, tudíž v době provedení tohoto úkonu nebyla celá jeho pohledávka za žalovaným splatná, přičemž účelem ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. je umožnit žalovanému splnit svůj dluh v době, kdy již je splatný a umožňuje podání žaloby. Podle ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2013, žalobce, který měl úspěch ve věci zahájené podle § 80 písm. b), má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně poslední známou adresu výzvu k plnění. V posuzovaném případě žalobce dne 16. 5. 2013 vyhotovil přípis označený jako „odstoupení od úvěrové smlouvy“, jímž jednak od smlouvy o úvěru odstoupil, a dále vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 14.739 Kč, stanovil lhůtu k plnění a uvedl bankovní účet, na který má žalovaný dlužnou částku zaslat. Závěrem jej upozornil, že v případě, že dlužná částka nebude ve stanovené lhůtě zaplacena, bude žalovanému účtován úrok z prodlení. Tento přípis dne 21.5.2013 zaslal žalovanému na jeho adresu uvedenou v žádosti o poskytnutí úvěru. Pokud okresní soud dovodil, že předmětná výzva neobsahuje náležitosti uvedené v ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. z důvodu, že byla učiněna v době, kdy ještě celá dlužná částka nebyla splatná, nelze dle názoru odvolacího soudu s tímto závěrem okresního soudu souhlasit. K otázce logických (imanentních) náležitostí výzvy podle § 142a odst. 1 o. s. ř. se v době poměrně nedávné vyjádřil Ústavní soud České republiky ve svém nálezu sp. zn. II. ÚS 2697/13 ze dne 3. 12. 2013 tak, že by taková výzva měla obsahovat lhůtu k plnění, měla by být adresována žalovanému a měla by obsahovat poučení o následcích v případě nezaplacení dluhu včetně povinnosti hradit náklady řízení. Není zde uvedeno, že by dlužná částka již musela být splatná a dle názoru odvolacího soudu takový požadavek nelze z cit. ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. dovodit. Z obsahu přípisu žalobce ze dne 16. 5. 2013 se však podává, že zde vůbec není uvedeno poučení žalovaného to tom, že v případě neuhrazení jeho dluhu bude podána žaloba a on bude muset hradit náklady řízení. Odvolací soud shodně s názorem vyjádřeným v citovaném nálezu Ústavního soudu přitom konstatuje, že právě toto poučení je imanentní náležitostí výzvy podle ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. a pokud v přípise žalobce ze dne 16. 5. 2013 uvedeno nebylo, nelze k předmětnému přípisu v intencích ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. přihlížet. Na tomto závěru nemohlo nic změnit ani tvrzení žalobce o tom, že žalovaného na možnost podání žaloby upozorňoval telefonicky, neboť zde absentuje písemná forma logicky předpokládaná ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. S ohledem na výše uvedené krajský soud podle ust. § 219 o. s. ř. rozsudek okresního soudu v napadeném výroku o nákladech řízení jako věcně správný potvrdil. Výrok o nákladech odvolacího řízení je ve smyslu ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. odůvodněn skutečností, že žalobce nebyl s odvoláním úspěšný a žalovanému jako procesně úspěšnému účastníku v odvolacím řízení žádné náklady dle obsahu spisu nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e n í   dovolání přípustné (§ 238 odst. 1     písm. c/ o. s. ř.). Olomouc 4. dubna 2014 Za správnost vyhotovení:     JUDr. Vladimíra Kratochvílová v. r. Silvie Dosoudilová    předsedkyně senátu