79 A 3/2014 – 105 ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci navrhovatele SYNERGION Jívová s.r.o. se sídlem Králodvorská 1081/16, Praha 1, zastoupeného JUDr. Janem Nekolou, advokátem TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Trojanova 12, Praha 2, proti odpůrci Krajskému úřadu Olomouckého kraje se sídlem Olomouc, Jeremenkova 40a, za účasti osob zúčastněných I) L. S., II) obce Jívová, se sídlem Jívová 69, ve věci opatření obecné povahy odpůrce ze dne 21.5.2013 č.j. KUOK 41675/2013,   t a k t o :   I. Opatření obecné povahy Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 21.5.2013 č.j. KUOK 41675/2013 ve znění opravy ze dne 24.6.2013 č.j. KUOK 56316/2013 se zrušuje dnem nabytí právní moci tohoto rozsudku.     II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku 20.200,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Jana Nekoly, advokáta TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Trojanova 12, Praha 2.     III. Osoby zúčastněné na řízení nemají  právo na náhradu nákladů řízení.      O d ů v o d n ě n í :              Podaným návrhem se navrhovatel domáhal zrušení opatření obecné povahy odpůrce ze dne 21.5.2013 č.j. KUOK 41675/2013, jímž byla ve zkráceném přezkumném řízení zrušena změna č.3 územního plánu obce Jívová vydaná dne 26.11.2012.             Navrhovatel vytýkal odpůrci, že vůbec neuvedl, proč rozhodoval ve zkráceném přezkumném řízení a vůbec se nezabýval tím, zda jsou splněny podmínky pro tento typ řízení. Odpůrce zcela pominul i vyhodnocení podle § 94 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád). Vytýkal také odpůrci chybu ve výroku napadeného opatření obecné povahy (uveden rok 2013 místo správného roku 2012). Navrhovatel dále polemizoval s odpůrcem, pokud jde    o jednotlivé konkrétní body, v nichž odpůrce shledal nezákonnost a na základě nichž zrušil změnu územního plánu.             Odpůrce ve vyjádření opakoval formulace z napadeného opatření obecné povahy a obecně tvrdil, že byly splněny podmínky pro zkrácené přezkumné řízení. K otázce § 94 odst. 4 správního řádu se vůbec nevyjádřil. Polemizoval o aktivní legitimaci navrhovatele, když podle odpůrce nebyl navrhovatel zkrácen na svých právech, úkonem správního orgánu mu nebyla založena, měněna, rušena či závazně určena práva nebo povinnosti.             Krajský soud, vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS) ze dne 12.6.2014 č.j. 4 Aos 4/2013-40 posoudil návrh navrhovatele podle obsahu jako návrh na zrušení opatření obecné povahy podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.) a dospěl k závěru, že napadené opatření obecné povahy je nutno zrušit.             Proti opatření obecné povahy, jímž je nepochybně změna územního plánu, nelze podat opravný prostředek (srov. § 173 odst. 2 správního řádu), ale jeho soulad s právními předpisy lze posoudit v přezkumném řízení (srov. § 174 odst. 2 správního řádu). Přezkumné řízení (§§ 94 až 99 správního řádu) je mimořádným prostředkem, kdy jediným přípustným důvodem pro zrušení rozhodnutí/opatření obecné povahy je nezákonnost. Jak již uvedl NSS v rozsudku ze dne 21.1.2010 č.j. 6 As 36/2009-162, jediným důvodem, pro který může příslušný správní orgán přezkoumávané pravomocné správní rozhodnutí v přezkumném řízení zrušit, je skutečnost, že přezkoumávané rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy (§ 97 odst. 3 správního řádu). Kritériem přezkoumávání je pak pouze zákonnost přezkoumávaného správního rozhodnutí, nikoliv též věcná správnost nebo jiná hlediska. I v případě rozporu přezkoumávaného rozhodnutí s právními předpisy však musí přezkoumávající orgán dbát na zachování zásady proporcionality vyjádřené v § 94 odst. 4 správního řádu.           Pokud jde o zkrácené přezkumné řízení, je třeba připomenout např. rozsudek NSS ze dne 11.5.2011 č.j. 1 As 31/2011-72, podle něhož ustanovení § 98 správního řádu zakotvuje podmínky pro provedení zkráceného přezkumného řízení takto: jestliže je porušení právního předpisu zjevné ze spisového materiálu, jsou splněny ostatní podmínky pro přezkumné řízení a není zapotřebí vysvětlení účastníků, může příslušný správní orgán provést zkrácené přezkumné řízení. Dokazování se neprovádí. Prvním úkonem správního orgánu při zkráceném přezkumném řízení je vydání rozhodnutí podle § 97 odst. 3. správního řádu. Zkrácené přezkumné řízení je projevem zásady procesní ekonomie (§ 6 odst. 2 správního řádu) a jeho účelem je odstranit akt přijatý v rozporu s právními předpisy bez zbytečného zatěžování dotčených osob, nikoliv zjednodušit činnost správním orgánům a připravit dotčené osoby o jejich procesní práva. Nad rámec podmínek specifikovaných v § 94 až 96 správního řádu je pro provedení zkráceného přezkumného řízení zapotřebí kumulativně splnit tři další předpoklady: 1) porušení právního předpisu je zjevné ze spisového materiálu, 2) není zapotřebí vysvětlení účastníků a 3) není třeba provádět dokazování. Tyto tři předpoklady jsou rozvedením myšlenky, že ve zkráceném přezkumném řízení nelze doplňovat správní spis: ke zrušení správního rozhodnutí ve zkráceném přezkumném řízení tak dojde za důkazní situace, která byla účastníkům správního řízení známá. V souladu s touto zásadou nelze vztahovat zákaz poskytování vysvětlení či vyjádření jen na účastníky, ale též na správní orgány a dotčené orgány státní správy, které vystupovaly ve správním řízení.             Ke vztahu přezkumného řízení a zkráceného přezkumného řízení pak ještě soud připomíná rozsudek NSS ze dne 21.12.2012 č.j. 4 As 51/2012-46 : V daném případě bylo přezkoumávané rozhodnutí zrušeno ve zkráceném přezkumném řízení. K němu však mohlo být přistoupeno jen při splnění ostatních podmínek pro přezkumné řízení stanovených v § 94 až 97 správního řádu z roku 2004. Přezkumné řízení však podle § 94 odst. 4 správního řádu z roku 2004 nelze po jeho zahájení nadále vést v případě, že újma, která by zrušením nebo změnou přezkoumávaného rozhodnutí vznikla některému účastníkovi, který nabyl práva z rozhodnutí v dobré víře, byla ve zjevném nepoměru k újmě, která vznikla jinému účastníkovi nebo veřejnému zájmu, Jestliže by tedy po zahájení přezkumného řízení muselo být toto řízení podle § 94 odst. 4 správního řádu z roku 2004 zastaveno, nelze přezkoumávané rozhodnutí zrušit ani změnit v režimu zkráceného přezkumného řízení podle § 98 téhož zákona.             Ze správních spisů soud zjistil, že změna č. 3 územního plánu obce Jívová se týkala vymezení zastavitelných ploch pro výrobu elektrické energie ve větrných elektrárnách a související dopravní a technickou infrastrukturu. (Navrhovatel měl podle tvrzení v návrhu realizovat záměr výstavby těchto větrných elektráren). Odpůrce na základě podnětu L. S. zrušil změnu č. 3 územního plánu obce Jívová ve zkráceném přezkumném řízení. Ve výroku opatření obecné povahy ze dne 21.5.2013 se dopustil chyby v psaní (rok vydání změny 2013 místo 2012) a tuto chybu napravil dne 24.6.2013. V odůvodnění opatření obecné povahy ze dne 21.5.2013 odpůrce odkázal na algoritmus přezkumu opatření obecné povahy a shledal nezákonnosti v jeho 3. kroku, tedy předchozím procesním postupu. Konkrétně v tom, že pořizovatel neobeslal dotčený správní orgán – odbor dopravy krajského úřadu, dále pořizovatel obeslal Olomoucký kraj, odbor životního prostředí a odbor strategického rozvoje, namísto příslušných odborů Krajského úřadu Olomouckého kraje. Podle odpůrce nebylo zřejmé, jak pořizovatel naložil s nesouhlasným stanoviskem Městského úřadu Šternberk, odboru životního prostředí. Z odůvodnění změny územního plánu není podle odpůrce jasné, proč byla „námitka“ pana B. vyhodnocena jako „připomínka“. Další vadou bylo, že ve spise chybělo potvrzení o vyvěšení zahájení projednávání návrhu zadání změny územního plánu z roku 2010 na elektronických úředních deskách. Následují vady, které sám odpůrce označil za drobné nedostatky (např. to, že po schválení zadání měla být opravena titulní strana, již se nejednalo o návrh zadání, ale o zadání změny). Odpůrce se ani slovem nezmínil o § 94 odst. 4 správního řádu, v odůvodnění absentuje jakákoli úvaha na téma zkráceného přezkumného řízení. Navíc je z odůvodnění patrno, že odpůrce, poté, co mu byl pořizovatelem předložen spisový materiál, žádal pořizovatele o doplnění spisového materiálu, což bylo realizováno.             S ohledem na výše předestřenou problematiku zkráceného přezkumného řízení dospěl soud k závěru, že odpůrce zrušil změnu č. 3 územního plánu obce Jívová, aniž si vůbec ujasnil, zda jsou ve věci splněny podmínky pro přezkumné řízení a tím spíše pro zkrácený typ přezkumného řízení. Odpůrce se vůbec nezabýval otázkou proporcionality dle § 94 odst. 4 správního řádu, přičemž i charakter uváděných pochybení by si to zjevně vyžadoval. Odpůrce rozhodoval na základě doplněného spisového materiálu.  Soud se proto nezabýval jednotlivými námitkami směřujícími k údajným pochybením pořizovatele a zrušil opatření obecné povahy, vydané odpůrcem.             K otázce aktivní legitimace navrhovatele soud pouze připomíná § 101a odst. 1 s.ř.s.             S ohledem na rozhodnutí ve věci samé soud již nerozhodoval o návrhu na přiznání odkladného účinku, podaném navrhovatelem.              Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení mezi účastníky je odůvodněno § 60 odst. 1 s.ř.s., když navrhovatel byl ve věci procesně úspěšný. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek 5.000,- Kč za návrh a 5.000,- Kč za kasační stížnost, odměnu za zastoupení advokátem za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, kasační stížnost) po 3.100,- Kč a tři paušální náhrady hotových výdajů po 300,- Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, celkem 20.200,- Kč. Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.), týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s.ř.s., § 159 a § 160 odst. 1 o.s.ř.), uložil soud odpůrci povinnost zaplatit náhradu nákladů  řízení  ve  lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. za použití § 64 s.ř.s. zavázal soud odpůrce zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který navrhovatele v řízení zastupoval.              Výrok o náhradě nákladů osob zúčastněných na řízení je odůvodněn § 60 odst. 5 s.ř.s.       P o u č e n í :  Proti tomuto rozsudku je   m o ž n o   podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.                             Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.     V Ostravě dne 16. října 2014                                                           JUDr. Monika Javorová                                                       předsedkyně senátu