Aby nastaly účinky výpovědi v podobě zániku nájemního poměru, musí být naplněny nejen předpoklady stanovené v § 2291 o. z., ale současně i obecné předpoklady pro výpověď z nájmu bytu obsažené v § 2286 odst. 1, 2 o. z.

11Co 270/2015 – 30 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Bohumíra Žídka a soudkyň JUDr. Jany Palkovské a JUDr. Zuzany Ihnátové v právní věci žalobce statutárního města Ostrava – městského obvodu Ostrava-Jih, se sídlem Ostrava-Hrabůvka, Horní 791/3, proti žalovanému Štefanu B., nar. xxx, bytem xxx, o vyklizení bytu, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě č. j. 81C 52/2015-15 ze dne 30. 4. 2015, takto: I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. III. Žalobce je povinen doplatit na soudním poplatku z odvolání částku 3.000,- Kč na účet Okresního soudu v Ostravě ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: Rozsudkem okresního soudu byl zamítnut návrh žalobce, aby žalovaný byl zavázán vyklidit byt č. 1 o velikosti 2+1 umístěný v 1. nadzemním podlaží domu č. p. xxx na ulici xxx v Ostravě-Hrabůvce. Zároveň bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce podal proti rozsudku v zákonné lhůtě odvolání a navrhoval, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil k novému projednání. Žalobce své odvolání zdůvodňoval tím, že dle jeho názoru § 2290 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se vztahuje pouze na ustanovení § 2288 o. z. a nikoliv i na § 2291 o. z., jinak by toto ustanovení bylo zařazeno až za § 2291 o. z. Nájemce má dle žalobce oprávnění podat žalobu k soudu i v případě, že nájem skončil dle § 2291 o. z. avšak bez povinnosti pronajímatele upozornit jej písemně na možnost podání návrhu k soudu. I když nájemce ve výpovědi písemně nebyl upozorněn na možnost soudního přezkumu, žalobce má za to, že výpověď je i nadále platná. Žalovaný se k podanému odvolání nijak nevyjádřil. Vzhledem k podanému odvolání přezkoumal odvolací soud rozsudek okresního soudu v celém rozsahu v souladu s ustanovením § 212 věta první a § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Žalobce podal vůči žalovanému žalobu o vyklizení bytu u Okresního soudu v Ostravě dne 26. 2. 2015. V podané žalobě tvrdil, že je vlastníkem domu č. p. xxx, č. or. x v Ostravě-Hrabůvce, kde má žalovaný pronajatý byt č. 1 o velikosti 2+1 v 1. nadzemním podlaží (dále jen „předmětný byt“). Nájemní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou od 1. 6. 2006 a skončil výpovědí z nájmu k 15. 10. 2014, přímo ve výpovědi byl žalovaný požádán o vrácení bytu do 1 měsíce, dosud byt neodevzdal. U nařízeného jednání žalobce doplnil, že žalovaný neuhradil nájemné a zálohy za služby za měsíce, které byly předmětem výpovědi a neplatí ani úhrady za užívání bytu za následující období. Okresní soud po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů žalobu v celém rozsahu zamítl. Pro přehlednost odvolací soud odkazuje na skutková zjištění obsažená v odůvodnění napadeného rozsudku. Žalovaný se stal nájemcem předmětného bytu s účinností od 1. 6. 2006 na dobu neurčitou. Dne 1. 8. 2015 byla žalovanému doručena výzva k úhradě dluhu před podáním výpovědi z nájmu, ve které byla jednak specifikace dluhu, jednak byl žalovaný upozorněn na možnost podání výpovědi v případě, že neodstraní své závadné chování i s uvedením lhůty do kdy tak má učinit. Poté následovala výpověď z nájmu bytu ze dne 9. 10. 2014, která byla žalovanému doručena dne 15. 10. 2014, z důvodu zvlášť závažného porušení povinnosti nájemce tím, že žalovaný nezaplatil nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu za měsíce 1, 9, 12/2013 a 2, 4, 5, 6, 7/2014 s tím, že dluží částku 35.352,- Kč. V písemné výpovědi byl žalovaný dále informován, že výpověď je bez výpovědní doby, že nájem končí doručením výpovědi a byt je povinen odevzdat do 1 měsíce od skončení nájmu. Podle § 2286 odst. 1 o. z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Podle § 2286 odst. 2 o. z. vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Okresní soud na zjištěný skutkový stav správně aplikoval výše citované ustanovení § 2286 odst. 2 o. z. Žalobce dal žalovanému výpověď z nájmu předmětného bytu dle § 2291 o. z. pro porušení povinnosti nájemce zvlášť závažným způsobem, když žalovaný nezaplatil nájemné a náklady na služby za dobu delší 3 měsíců. Aby nastaly účinky výpovědi v podobě zániku nájemního poměru, musí být naplněny nejen předpoklady stanovené v § 2291 o. z., ale současně i obecné předpoklady pro výpovědi z nájmu bytu obsažené ve shora citovaném ustanovení § 2286 odst. 1, 2 o. z. Dle odstavce 1) výpověď musí být učiněna v písemné formě a musí dojít druhé straně. Odstavec 2 citovaného ustanovení zákona obsahuje zatížení pronajímatele poučovací povinností o právu nájemce podat námitky proti výpovědi a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Poučení o právu podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, by mělo obsahovat nejen upozornění na samotné právo nájemce, ale i poučení o lhůtě, ve které může nájemce své právo u soudu uplatnit. Jestliže pronajímatel nájemce řádně nepoučí o jeho právech, je výpověď neplatná. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. je obecně založen na filozofii relativní neplatnosti právního jednání, když preferuje spíše platnost, než neplatnost právních jednání. Tato filozofie se neuplatní v případě nájmu bytu, kde je chráněn zájem slabší strany, kterou je nájemce bytu, který, pokud mu není známo, že se může domáhat ochrany u soudu, tj. nebyl poučen o svých právech, pak tato práva nerealizuje, protože neví, že mu svědčí. S ohledem na tento chráněný zájem nutno dovodit, že nesplnění poučovací povinnosti pronajímatele má za následek absolutní neplatnost výpovědi. Jedná se o případ, který lze podřadit pod ustanovení § 588 o. z., který upravuje absolutní neplatnost právních jednání, když pod rozpor se zákonem zjevně narušující veřejný pořádek lze zahrnout i ochranu nájemce bytu, jakožto slabšího subjektu závazkového vztahu. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, i když není dotčenou stranou namítána. Lze tak uzavřít, že výpověď, kterou dal žalobce žalovanému, pro absenci poučení o právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, je absolutně neplatná. Byla-li žalovanému doručena, nemohla vyvolat žádné právní následky. Žalovaný proto bydlí v předmětném bytě stále na základě platně uzavřené nájemní smlouvy a z tohoto důvodu požadavek žalobce na vyklizení žalovaného z předmětného bytu není důvodný. Odvolací soud tak s odkazem na ustanovení § 219 o. s. ř. rozsudek okresního soudu jako věcně správný v celém rozsahu potvrdil, a to včetně nákladového výroku. Podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ustanovení o nákladech řízení před soudem prvního stupně platí přiměřeně i pro řízení odvolací. V odvolacím řízení žalobce ve věci úspěšný nebyl, náhrada nákladů řízení mu proto nepřísluší, žalovanému v souvislosti s odvolacím řízením žádné náklady nevznikly, tomu pak odpovídá výrok, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nebylo přiznáno. V souvislosti s podáním odvolání byl žalobce vyzván okresním soudem k zaplacení soudního poplatku ve výši 2.000,- Kč, který žalobce uhradil. Nutno uvést, že nový občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 přináší mnohé výkladové problémy, a to i v návaznosti na související předpisy. Tak vyvstávají pochybnosti, zda v řízeních o vyklizení bytu činí výše soudního poplatku částku 5.000,- Kč podle položky 4 bod 1. písm. a) sazebníku, jenž je přílohou k zákonu o soudních poplatcích č. 549/1991 Sb., případně 2.000,- Kč dle položky 4 bod 1 písm. c) téhož sazebníku. Při jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR dne 11. 2. 2015 nebylo přijato k publikaci do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 71Co 376/2014, ve kterém byla vyslovena právní věta, že soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení o vyklizení bytu se po 1. 1. 2014 vybere dle položky 4 odst. 1 písm. c) sazebníku zákona o soudních poplatcích. V tomto rozhodnutí krajský soud v senátě 71Co přijal stejný závěr jako senát 11Co, tj. že jedná-li se o byt, činí soudní poplatek 2.000,- Kč, nikoliv 5.000,- Kč, a to s ohledem na novelizované znění § 6a odst. 6 zákona o soudních poplatcích účinného od 1. 1. 2014. S tímto rozhodnutím však občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu ČR nesouhlasilo a nedoporučilo jej k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. S ohledem na shora uvedené tak lze dovodit, že pokud kolegium nesouhlasilo se závěrem o výběru soudního poplatku ve výši 2.000,- Kč, nelze na tomto závěru nadále setrvávat a v případě vyklizení bytu nutno přistoupit ke změně rozhodovací praxe a vybírat soudní poplatek 5.000,- Kč, podle § 4 bod 1 písm. a) sazebníku. Podle § 506 odst. 1 o. z. účinného od 1. 1. 2014 jsou součástí pozemků jako nemovitých věcí i stavby na nich zřízené. Podle § 2236 odst. 1 téhož o. z. bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou součástí domu. Domáhá-li se žalobce vyklizení bytu, z pohledu občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 se domáhá vyklizení nemovité věci a tomu by měla odpovídat i jeho poplatková povinnost. Jelikož žalobce zaplatil na soudním poplatku z odvolání toliko 2.000,- Kč, bylo rozhodnuto o zaplacení doplatku na soudním poplatku ve výši 3.000,- Kč. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle § 237 o. s. ř. dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení jeho písemného vyhotovení u Okresního soudu v Ostravě. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. V Ostravě dne 20. srpna 2015 Za správnost vyhotovení: JUDr. Bohumír Žídek, v.r. Pavla Kiovská předseda senátu