18Ad 43/2013-90                ČESKÁ REPUBLIKA      ROZSUDEK                                       JMÉNEM   REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce M. Š.,  zastoupeného Mgr. Martinem Ostrihoněm, advokátem se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Poděbradova 2738/16, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 17.9.2013,   o invalidním důchodu,   t a k t o :         I.      Žaloba  s e   z a m í t á .         II.     Žádný z účastníků n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.        III.   Odměna advokáta Mgr. Martina Ostrihoně  se určuje částkou 6.292,- Kč, která mu bude   vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě ve lhůtě 60-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.                        O d ů v o d n ě n í     Rozhodnutím ze dne 17.9.2013 č.j.  X  žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 1.8.2013, kterým  zamítla  žalobci  žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb.,  ve znění pozdějších předpisů,  neboť  podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 19.7.2013 žalobce není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 20%.      Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu, ve které namítal chybné posouzení svého zdravotního stavu, když má omezení pro výkon soustavné výdělečné činnosti a ve výkonu trestu odnětí svobody je bez pracovního zařazení. Žalobce dále namítal nekompletnost lékařských zpráv, to že se jeho zdravotní stav zhoršuje důsledku kolapsů, teplot a dalších skutečností. Nebylo mu provedeno vyšetření krční a bederní páteře od roku 2011 a nebyl zohledněn úraz pravé ruky a nehybnost prstů. Napadené rozhodnutí je proto nezákonné a navrhuje jeho zrušení a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.       Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne               17.9.2013 č.j. X, připojeným posudkovým spisem žalobce vedeným u OSSZ v Ostravě, žalobcem předloženými lékařskými zprávami, posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) v Ostravě ze dne  20.1.2015 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.        Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce dne 29.5.2013 požádal o přiznání invalidního důchodu. Na základě této žádosti posoudil zdravotní stav žalobce lékař pověřený vypracováním posudku pro OSSZ v Ostravě dne 19.7.2013 se závěrem, že u žalobce nejde o invaliditu žádného stupně, neboť pokles pracovní schopnosti činí u něj celkově 20% podle  kapitoly X, oddílu B, položky 1a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., podle které byl pokles pracovní schopnosti hodnocen 10% a s ohledem na další zdravotní postižení byl  zvýšen o dalších 10% podle ust. § 3 odst. 1 citované vyhlášky.  Rozhodnutím ze dne 1.8.2013 žalovaná žádost žalobce o invalidní důchod zamítla. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce námitky,  o kterých žalovaná rozhodla shora uvedeným napadeným rozhodnutím, přičemž vycházela z posudku ČSSZ ze dne 9.9.2013, podle kterého činil pokles pracovní schopnosti  podle kapitoly X,  oddílu B, položky 1a  přílohy                   k vyhl. č. 359/2009 Sb. 10% a s ohledem na další zdravotní postižení byl tento pokles pracovní schopnosti zvýšen na celkových 20%. Napadeným rozhodnutím, jak shora uvedeno, pak žalovaná námitky žalobce zamítla a potvrdila rozhodnutí ze dne 1.8.2013.            Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní  schopností je   závislé  především na odborném   lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, pracoviště Ostrava, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování z rtg Th LS páteře a kolenních kloubů ze dne 6.2.2007, z očního nálezu ze dne 9.9.2009, psychiatrického nálezu MUDr. D. ze dne 18.5.2010, ambulantního interního vyšetření MUDr. H. z MNOF ze dne 23.7.2010, fibrogastroskopického vyšetření ze srpna 2010, neurologického nálezu MUDr. P. ze dne 7.10.2010, neurologického vyšetření prim. MUDr. R. ze dne 26.5.2011, 21.8.2013 a 8.10.2013, ORL vyšetření ze dne 12.9.2011, vyšetření MUDr. I. F. ze dne 16.1.2012, rtg krční a bederní páteře – MUDr. R.dne 23.10.2012, USG štítné žlázy MUDr. D. dne 23.5.2013, vyšetření na emergency interní ambulanci MNOF  MUDr. V. dne 16.8.2013, plicního nálezu prim. MUDr. K. ze dne 25.7.2012 a 24.6.2013, nálezu OL MUDr. N. z Vězeňské služby ČR, Věznice Heřmanice ze dne 2.7.2013, z nálezu MUDr. H., Ph.D. z FN Brno U sv. Anny ze dne 10.3.2013, audiologického nálezu MUDr. T. z kliniky FN U sv. Anny Brno ze dne   29.4.2014, ze zdravotní dokumentace MUDr. S. a jejich nálezů ze dne 4.9., 3.11.2014 a 6.11.2014, z plicního nálezu MUDr. K. ze dne 3.9.2014, z propouštěcí zprávy interního oddělení Nemocnice Karviná od 12.9. do 15.9.2014, MUDr. M. ORL ze dne 9.1.2015 a  z úplné zdravotní dokumentace založené v posudkovém spise OSSZ Ostrava. Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotní stavu žalobce uvedla posudková komise oboustrannou pankochleární percepční nedoslýchavost v pásmu lehkém, s průměrnou ztrátou sluchu ve frekvenční oblasti 0,5 - 4 kHz 32 – 35 dB (max. 40 dB) s dobrými komunikačními schopnosti se sluchadlem i bez něj uvedené v příloze k vyhl. č. 359/2009 Sb. v platném znění v kapitole VIII, oddíl A, položka 7 s poklesem pracovní schopnosti o 10%, který posudková komise s ohledem na další zjištěné chorobné stavy zvýšila o 5%, tj. na celkových 15%. Dodala, že ohodnocení nelze provést podle položek 1,2,3,4,5,6, jelikož nebyly prokázány příznaky tyto položky charakterizující.  Posudková komise dodala, že se v hodnocení ohledně rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce i procentního poklesu pracovní schopnosti liší od posudku OSSZ v Ostravě i posudku podaného v námitkovém řízení. Tyto posudky hodnotí jako rozhodující příčinu chronickou obstrukční pulmonální nemoc podle kapitoly X, oddílu B, položky 1b s poklesem pracovní schopnosti o 10% a se zvýšením o dalších 10% na celkových 20%. Toto hodnocení považuje posudková komise za posudkově a medicínský mylné, jelikož plicní vyšetření prim. MUDr. K. ze dne 25.7.2012 neprokázala chronickou obstrukční plicní nemoc, ale pouze chronickou bronchitidu bez obstrukce s anamnestickým emfyzémem, která by nevedla k poklesu pracovní schopnosti dle výše citované vyhlášky. K žalobním námitkám se posudková komise vyjádřila tak, že pro páteřní potíže byl žalobce vyšetřován opakovaně neurologem, naposledy dne 21.8.2013 s provedením rtg snímků páteře dne 23.10.2012. Není pravdou, že se zdravotní stav žalobce zhoršuje. Dva kolapsové stavy dne 13.1.2010 a 16.8.2013 odezněly a nebyly způsobeny žádným závažným onemocněním. Potíže spojené se zvýšenou teplotou odpovídaly chronickému kataru horních dýchacích cest s občasnou exacerbací. Poslední plicní vyšetření u žalobce neprokázala dříve uváděnou chronickou obstrukční plicní nemoc, nýbrž  jen chronickou bronchitidu bez obstrukce. V posudku je dále poukázáno na to, že pokud hodnotila MUDr. S. – foniatr při vyšetření dne 3.11.2014 zhoršení audiometrických hodnot, posudková komise si vyžádala nové ORL vyšetření, včetně objektivní audiometrie dne 9.1.2015, která prokázala agravaci lehké pankochleární percepční nedoslýchavosti s průměrnou ztrátou sluchu ve frekvenční oblasti 0,5 – 4 kHz (max. 40 dB) s dobrými komunikačními schopnosti se sluchadlem a bez něj. Posudková komise uzavřela, že k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí žalobce nebyl invalidní.        Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí  17.9.2013 nebyl invalidní. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec  invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o  35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%,  avšak nejvíce o 49%,  jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně  o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně.  Pokles pracovní schopnosti  u žalobce činil 20% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře z oboru ORL, tedy lékaře z oboru, který je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. Posudková komise vycházela nejen z veškeré dostupné zdravotní dokumentace žalobce, ale vyžádala si i speciální ORL vyšetření, včetně objektivní audiometrie pro objektivizaci stupně sluchového postižení žalobce a přesvědčivě a řádně zdůvodnila své odlišné hodnocení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce a poklesu pracovní schopnosti na rozdíl od posudků lékařů OSSZ  Ostrava a ČSSZ v řízení o námitkách žalobce.        Jelikož  u žalobce k datu 17.9.2013 nešlo o invaliditu v žádném stupni, žalovaná nepochybila, když napadeným rozhodnutím námitky žalobce zamítla a zároveň potvrdila rozhodnutí  ze dne 1.8.2013, jímž žalobci žádost o invalidní důchod zamítla.       Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná.           Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).         Ustanovenému právnímu zástupci žalobce byla přiznána odměna za zastupování žalobce v rozsahu 4 úkonů právní pomoci po 1.000,- Kč a 4 režijních paušálů po 300,- Kč, tj. 5.200,- Kč a s připočtením 21% DPH ve výši 1.092,- Kč tak činí celková odměna 6.292,- Kč v souladu s ust. § 7, § 9 odst. 2 a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů.   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu   soudu  v  Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení   jeho písemného vyhotovení, a to písemně,  ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.       V Ostravě  dne 5. března 2015                                                                     JUDr. Petr Indráček                                                                     samosoudce