18Ad 44/2015-21        ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK                                     JMÉNEM   REPUBLIKY          Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobkyně P. D., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 20. 8. 2014, o invalidním důchodu,   t a k t o :  I.   Rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení se zrušuje a věc se jí vrací k dalšímu řízení.  II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :   Rozhodnutím ze dne 20. 8. 2014, č. j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 3. 7. 2014, č. j. X, kterým byla žalobkyni snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně podle ust. § 56 odst. 1 písm. d) a ust. § 41 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění, v platném znění, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 55 %. Žalobkyně proti shora uvedenému rozhodnutí podala včasnou žalobou, ve které zdůraznila, že lékař posudkové komise nepostupoval správně při zhodnocení jejího zdravotního stavu, pokud konstatoval, že se zdravotní stav žalobkyně zlepšil. Žalovaná při jednání před soudem, s odkazem na závěry posudku PK MPSV ČR ze dne 30. 10. 2015, navrhla zrušení napadeného rozhodnutí. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 20. 8. 2014, č. j. X a připojeným posudkovým spisem žalobkyně vedeného u OSSZ Ostrava, žalobkyní předloženými lékařskými zprávami a posudkem PK MPSV ČR v Ostravě ze dne 30. 10. 2015 a poté dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.  V řízení o žalobě žalobkyně přitom krajský soud vycházel z ust. § 65 a násl. soudního řádu správního (dále jen s. ř. s.) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době vydání napadeného rozhodnutí (ust. § 75 s. ř. s.). Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobkyně vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobkyně byla posouzena od 21. 9. 2007 jako plně invalidní. Od 8. 4. 2010 byla žalobkyně posouzena jako invalidní v druhém stupni a od 4. 7. 2011 byla posouzena jako invalidní v třetím stupni. Dne 12. 6. 2014 byla žalobkyně při kontrolní lékařské prohlídce posouzena lékařem posudkové služby OSSZ v Ostravě se závěrem, že pokles její pracovní schopnosti činí 45 % podle kapitoly II.,  odd. A, položky 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška č. 359/2009 Sb.“ nebo „vyhláška o posuzování invalidity“), tento procentní výsledek byl zvýšen o 10 % pro další postižení úzkostnou poruchou, a to v souladu s ust. § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity. Na základě tohoto posouzení vydala žalovaná rozhodnutí ze dne 3. 7. 2014, č. j. X, kterým byla žalobkyni snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala námitky. Dne 18. 8. 2015 byla žalobkyně posouzena lékařem ČSSZ se shodným závěrem jako v případě posouzení lékařem posudkové služby OSSZ v Ostravě ze dne 12. 6. 2014. Na to žalovaná vydala napadené rozhodnutí, jimž námitky žalobkyně zamítla a potvrdila rozhodnutí ze dne 3. 7. 2014. Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace praktické lékařky MUDr. R. Š. a jejího nálezu ze dne 20. 5. 2014 (vypsal MUDr. T. V.), z denních záznamů MUDr. A. M. ze dne 30. 9. 2013 a 20. 1. 2014, z nálezu neurologa MUDr. T. V. ze dne 10. 6. 2014, z nálezu psychologa Mgr. L. S. ze dne 22. 5. 2014, z nálezu psychiatra MUDr. L. T. ze dne 23. 6. 2014 z úplné spisové dokumentace založené v posudkovém spise žalobkyně vedeném OSSZ v Ostravě. Jako rozhodující zdravotní postižení uvedla posudková komise v případě žalobkyně těžkou depresi při somatickém onemocnění – duplicitním karcinomu prsu oboustranně se známkami neuropatie postradiční pravé horní končetiny odpovídající příloze k vyhlášce č. 359/2009 Sb. kapitole V., položky 4d, podle které hodnotila pokles pracovní schopnosti o 60%, pro počínající postradiční komplikace horních končetin posudková komise rozhodla o zvýšení poklesu pracovní schopnosti o dalších 10 % na celkových 70%.  Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s. ř. s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí 20. 8. 2014 byla invalidní ve třetím stupni. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně.  Pokles pracovní schopnosti u žalobkyně činil minimálně 70 %, přičemž tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – psychiatra, tj. z oboru odpovídajícímu postižení žalobkyně. PK MPSV ČR řádně zhodnotila úplnou zdravotní dokumentaci žalobce a svým posudkovým hodnocením vyvrátila závěry posudků lékaře OSSZ Ostrava, tak i ČSSZ v řízení o námitkách žalobce. Jelikož u žalobkyně k datu 20. 8. 2014 šlo o třetí stupeň invalidity, krajský soud v souladu s ust. 78 odst. 1 s. ř. s. napadené rozhodnutí žalované pro vady řízení zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. Žalovaná v průběhu dalšího řízení je vázána závazným názorem krajského soudu a to, že žalobkyně je invalidní ve třetím stupni  od července 2011, přičemž toto hodnocení se nezměnilo ani v červnu 2014. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšné žalobkyni žádné prokazatelné náklady nevznikly (§ 60 odst. 1 s. ř. s.). P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu   soudu   v  Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a   to písemně,  ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání. V Ostravě dne 17. prosince 2015                                                          JUDr. Petr Indráček                                                                samosoudce