18Ad 70/2014 – 31                        ČESKÁ REPUBLIKA     ROZSUDEK    JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce L. R., proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, se sídlem Praha 2, Na Poříčním právu 1/376, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28.7.2014 sp. zn. SZ/537/2014/4S-ZLK, č.j. MPSV-UM/6168/14/4S-ZLK, o zamítnutí odvolání žalobce a potvrzení rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajské pobočky ve Zlíně ze dne 6.5.2014, č.j. 142447/14/VS, o přiznání průkazu osoby se zvláštním postižením označený symbolem „TP“,   takto:     I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.       Odůvodnění:     Rozhodnutí ze dne 28.7.2014 sp. zn. SZ/537/2014/4S-ZLK, č.j. MPSV-UM/6168/14/4S-ZLK žalované Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR zamítlo odvolání žalobce a potvrdilo rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajské pobočky ve Zlíně, kontaktního pracoviště Karolinka ze dne 6.5.2014, č.j. 142447/14/VS, kterým byl žalobci přiznán průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ dle doby nároku ode dne 1.3.2014 do 29.2.2016 s vymezením doby platnosti průkazu od 1.3.2014 do 29.2.2016. Žalovaný při svém rozhodnutí vycházel z posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 3.7.2014, podle kterého u žalobce jde o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu ust. § 34 odst. 2 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Nejde o osobu se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením nebo s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu ust. § 34 odst. 4 nebo 3 téhož zákona. Jde o zdravotní stav uvedený v odst. 1 písm. c) přílohy č. 4 vyhlášky č. 388/2011 Sb., v platném znění. Nejde o zdravotní stav uvedený v odst. 3 nebo 2 citované přílohy, ani o zdravotní stav, který svým funkčním postižením odpovídá nebo je svými funkčními důsledky srovnatelný se zdravotním stavem uvedeným v odst. 3 nebo 2 citované přílohy.   Žalobce ve včas podané žalobě poukázal na své zdravotní postižení – těžkou otevřenou zlomeninu bérce levé nohy a na to, že po několika operacích a následných rehabilitacích na klinice Malvazinky v Praze 5, se jeho zdravotní stav spíše zhoršil, než zlepšil. Do dnešního dne se na levou nohu nepostaví, nemůže ji přes bolesti, otoky a křeče vůbec zatěžovat. Neobejde se bez francouzských holí, se kterými stěží ujde 50 m a pak musí použít invalidní vozík. Bez cizí pomoci nedojde k lékaři, na úřady, na rehabilitaci, do nemocnice, na nákupy apod. Nezvládá úklid, vaření, praní, žehlení a koupání, bez cizí pomoci není schopen použít dopravní prostředky. Do května 2014 měl kartu s označením ZTP/P a když mu byla ukončena, žádal o novou. Žalobce je přesvědčen, že posudkoví lékaři nedostatečně vyhodnotili dopad jeho zdravotního postižení, v důsledku čehož mu nebyl vydán průkaz ZTP/P.   Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné.   Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 28.7.2014 sp. zn. SZ/537/2014/4S-ZLK, č.j. MPSV-UM/6168/14/4S-ZLK, z obsahu připojeného správního spisu žalovaného téže spisové značky a ze správního spisu Úřadu práce ČR – krajské pobočky ve Zlíně, kontaktní pracoviště Karolinka, sp. zn. 5930-14-VS, a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.   Napadené rozhodnutí přezkoumal krajský soud v mezích žalobních bodů k datu vydání rozhodnutí (§ 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen s.ř.s.).   Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného správního spisu správního orgánu I. stupně, jakož i ze správního spisu žalovaného, vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce podal žádost o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením dne 10.3.2014. Na základě této žádosti vyžádal správní orgán I. stupně posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení ve Vsetíně o zdravotním stavu žalobce. Tento posudek byl vypracován dne 19.3.2014 a z něho krajský soud zjistil, že v případě žalobce se jedná o těžkou posttraumatickou arthrosu levého kolene – stav po otevřené zlomenině levého bérce ze dne 4.8.2009 léčenou reosteosynthésou a zevním fixátorem, dále o stav po plastice kožního defektu levého bérce, pseudoarthrosu levé tibie, lymfedém a tabakismus. Podle uvedeného posudku jde u žalobce o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu ust. § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění platném od 1.1.2014. Jde o zdravotní stav, který není uveden v příloze č. 4 vyhlášky č. 388/2011 Sb., ve znění platném od 1.1.2014, a svým funkčním postižením odpovídá nebo je svými funkčními důsledky srovnatelný se zdravotním stavem uvedeným v odst. 1 písm. c) citované přílohy. Dne 7.4.2014 rozhodl Úřad práce ČR, krajská pobočka v Ostravě, kontaktní pracoviště Karolinka o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ žalobci ode dne 1.3.2014. K odvolání žalobce bylo toto rozhodnutí správního orgánu I. stupně rozhodnutím žalovaného ze dne 24.4.2014 zrušeno a vráceno k novému projednání Úřadu práce ČR, krajské pobočce ve Zlíně, neboť výrok prvoinstančního rozhodnutí neobsahoval lhůtu trvání nároku na průkaz a vymezení doby platnosti průkazu. Na to správní orgán I. stupně vydal další rozhodnutí dne 6.5.2014, kterým opětovně přiznal žalobci průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ dle doby nároku ode dne 1.3.2014 do 29.2.2016 a s dobou platnosti tohoto průkazu od 1.3.2014 do 29.2.2016. Součástí správního spisu je odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí, o kterém rozhodl žalovaný, jak shora uvedeno, napadeným rozhodnutím.   Součástí správního spisu žalovaného je posudek PK MPSV ČR ze dne 3.7.2014, v němž se uvádí použitá zdravotní dokumentace žalobce, a to nález praktického lékaře MUDr. L. ze dne 6.3.2014, nálezy ortopedické ambulance MUDr. D. ze dne 21.11.2013, MUDr. S. ze dne 5.5.2014, propouštěcí zprávy ortopedického oddělení Královské Vinohrady Praha ze dne 2.3.2013, z nálezu ortopedické ambulance Královské Vinohrady MUDr. J. ze dne 17.2.2014, z propouštění zprávy rehabilitační kliniky Malvezinky ze dne 1.4.2014 a z úplné spisové dokumentace OSSZ ve Vsetíně. V diagnostickém souhrnu zdravotních omezení žalobce  se v posudku uvádí stav po otevřené zlomenině levého bérce (8/2009), zhojení komplikováno pakloubem, stav po reosteosynthése v srpnu 2010, sekundární lymfedém, stav po operaci menisku pravého kolenního kloubu v roce 2008 a arthrosy art. TC pedis I.sin.posttraumatica. Posudek dále obsahuje stručné lékařské nálezy včetně zprávy z hospitalizace na rehabilitační klinice Malvezinky ve dnech 13.3.-1.4.2014 a záznamu z návštěvy žalobce v místě jeho bydliště posudkovou komisí v jiném složení dne 12.5.2014. Z posudku se dále uvádí, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce je zapříčiněn stavem po otevřené zlomenině levého bérce s opakovaným operačním řešením, kdy hojení bylo komplikováno pakloubem a rozvojem arthrosy TC kloubu vlevo. Tento stav žalobce podstatně omezuje v pohyblivosti na úrovni středně těžkého funkčního postižení pohyblivosti. Podle zdravotní dokumentace a záznamů z návštěvy žalobce v jeho bydlišti dne 12.5.2014 je prokazatelné, že u žalobce je postižena jedna, a to levá dolní končetina, kdy se jedná o podstatné omezení její funkce. Pravá dolní končetina má zachovanou hybnost v nosných kloubech dolních končetin na velmi dobré úrovni, tudíž o její postižení se nejedná. Rovněž se nejedná o funkční ztrátu levé dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce, která je podle posudkové komise prokazatelně zachována. Ze zdravotního hlediska není odůvodnitelné používání mechanického invalidního vozíku. Posudková komise uzavřela, že u žalobce jde o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění zákona č. 313/2013 Sb., nejde o osobu se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením nebo s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu § 34 odst. 4 nebo 3 citovaného zákona. Jde o zdravotní stav uvedený v odst. 1 písm. c) přílohy č. 4 vyhlášky č. 388/2011 Sb., ve znění vyhlášky č. 388/2013 Sb., nejde o zdravotní stav uvedený v odst. 3 nebo 2 citované přílohy ani o zdravotní stav, který svým funkčním postižením odpovídá nebo je svými funkčními prostředky srovnatelný se zdravotním stavem uvedeným v odst. 3 nebo 2 citované přílohy.          Podle ust. § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb. v platném znění nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší jednoho roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se posuzuje podle § 9 odst. 3.         Podle odst. 2 téhož ustanovení nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzí okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru.          Podle odst. 3 citovaného ustanovení nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže.          Podle odst. 4 citovaného ustanovení nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“ (průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popř. není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru.          Podle ust. odst. 1 písm. b) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., v platném znění, za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni středně těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace lze považovat anatomickou ztrátu několika prstů nohou  nebo ztrátu nohy v nártu nebo výše až po bérec včetně.   Podle ust. odst. 1 písm. c) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., v platném znění, za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni středně těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace lze považovat podstatné omezení funkce dolní končetiny.   Ke dni vydání napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 28.7.2014 měl žalovaný posudkem posudkové komise MPSV ČR najisto postaveno, že v případě žalobce jde o osobu se středně těžkým zdravotním postižením pohyblivosti nebo orientace včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu ust. § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb., v platném znění, avšak nešlo o osobu se zvlášť těžkým postižením nebo úplným postižením nebo s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu odst. 3 a 4 téhož zákonného ustanovení. Šlo přitom u něj o stav uvedený v odst. 1 písm. c) přílohy č. 4 vyhlášky č. 388/2011 Sb., v platném znění, nešlo však o stav uvedený v odst. 3 nebo 2 téže přílohy. Tento závěr je zcela shodný se závěrem posudku OSSZ ve Vsetíně ze dne 19.3.2014. Samotným posudkem PK MPSV ČR bylo prokázáno, že tato posudková komise vycházela ze zdravotní dokumentace žalobce a ze záznamu o návštěvě žalobce členy posudkové komise MPSV ČR v jiném složení dne 12.5.2014, která byla realizovaná v rámci správního řízení ve věci příspěvku na péči. Ze závěru posudku vyplývá, že v případě žalobce jde o postižení levé dolní končetiny s podstatným omezením její funkce, přičemž opěrná funkce této dolní končetiny je zachována. Pravá dolní končetina má hybnost v nosných kloubech zachovanou na velmi dobré úrovni a v případě žalobce není odůvodnitelná k používání mechanického invalidního vozíku. Pakliže žalobce v žalobě nenamítal, že by posudková komise nevycházela z jeho úplné zdravotní dokumentace či nepostihla úplně diagnostický souhrn jeho onemocnění a zdravotních omezení, považuje krajský soud posudek této komise za úplný a dostatečně přesvědčivý. Namítal-li žalobce nezvládání základních životních potřeb v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, pak tyto skutečnosti jsou relevantní pro posouzení nároku na příspěvek na péči, který upravuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění a zákon č. 329/2011 Sb. upravující nároky na dávky osobám se zdravotním postižením. Krajský soud nemohl přisvědčit ani žalobcově námitce, že „Posudkoví lékaři nedostatečně vyhodnotili dopad jeho zdravotního postižení na vydání průkazu ZTP/P“, neboť, jak již bylo shora uvedeno, posudek PK MPSV ČR soud považuje ve shodě s žalovaným za úplný a dostatečně přesvědčivý, vycházející z dostupné zdravotní dokumentace žalobce a z poznatků získaných jeho návštěvou, byť v souvislosti s jiným správním řízením. Jelikož žalobce podle tohoto posudku splňuje podmínky ust. § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb., v platném znění, žalovaný nepochybil, když napadeným rozhodnutím potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ žalobci od 1.3.2014.   Soud vzhledem k výše uvedenému v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl žalobu jako nedůvodnou, přičemž rozhodoval v souladu s ust. § 51 s.ř.s. bez nařízení jednání.         Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěch neměl a žalovanému toto právo nepřísluší ze zákona (ust.          § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s.).     P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí je možno podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, do dvou týdnů po jeho doručení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel nebo jeho zástupce nemá vysokoškolské právnické vzdělání.     V Ostravě dne 14. září 2015                                                          JUDr. Petr Indráček                                                               samosoudce