20Ad 11/2015-37   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY      Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce J.  Z., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 11.12.2014, o nároku na invalidní důchod,   t a k t o :   I. Žaloba  s e   z a m í t á .   II.  Žádnému z účastníků  s e   n e p ř i z n á v á  náhrada nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :   I.   [1] Žalobci nebyl přiznán invalidní důchod z důvodu neuznání invalidity.   [2] Žalobce v zákonné lhůtě podal u zdejšího soudu žalobu, ve které nesouhlasil s posouzením poklesu pracovní schopnosti jen v míře 25 %, když poukázal na svůj nepříznivý zdravotní stav, zejména na bolesti pravé dolní končetiny po operaci TEP, na pravostrannou úplnou ztrátu sluchu, na výpadky paměti jako stav po lymské borelióze a svůj psychický stav. Navrhl zrušit napadené rozhodnutí a žalované uložit znovu ve věci rozhodnout. Požádal o osvobození od soudních poplatků.   [3] Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě dne 6.3.2015 uvedla, že v případech, kdy se jedná o odbornou lékařskou otázku a rozhodnutí je na tomto odborném posudku závislé, nemůže žalovaná na svém rozhodnutí nic měnit. K důkazu navrhla posudek posudkové komise MPSV ČR. [4] Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky a své rozhodnutí ze dne 19.9.2014 č.j. X potvrdila. V odůvodnění uvedla, že rozhodnutím ze dne 19.9.2014 zamítla žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zdp). Podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 8.9.2014 pracovní schopnost byla posouzena pouze 25 % a novým posudkem vypracovaným v námitkovém řízení dne 3.12.2014 bylo toto potvrzeno.   II.   [5] Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že k žádosti o invalidní důchod ze dne 11.8.2014 byl zdravotní stav lékařem OSSZ Karviná hodnocen dne 8.9.2014 dle kap. XV, odd. B, položka 8 písm. a) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. o 15 % s navýšením o 10 % dle § 3 odst. 1 cit. vyhlášky. Dne 19.9.2014 bylo vydáno rozhodnutí o zamítnutí žádosti o invalidní důchod s odvoláním na provedené posudkové hodnocení dne 8.9.2014. V námitkovém řízení byl vypracován nový posudek dne 8.9.2014 se závěrem, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XV, odd. B, položce 8.a přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 15 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle § 3 odst. 1 cit. vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 %, celkově činí 25 %.   [6] Posudkem posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 29.5.2015, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že u žalobce k datu napadeného rozhodnutí byl prokázán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný chronickým bolestivým syndromem bederní páteře, při vadné statodynamice páteře a degenerativních změnách v oblasti L páteře, dále stavem po implantaci totální endoprotézy pravého kolenního kloubu pro potraumatickou arthrózu kolene vpravo, arthrózu kyčelního kloubu vpravo I. st., arthrózu levého kolenního kloubu st. I, praktickou hluchotou pravého ucha po meningitidě, vlevo ztráta 3,3 %, celková ztráta 27,45 %, stavem po operaci obou karpálních tunelů, dále varikositami obou dolních končetin, t.č. v klidu, stavem po flebotrombóze pravé dolní končetiny a vleklým katarem průdušek. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XIII, odd. E, položka 1.b přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 % a toto navýšeno ve smyslu § 3 odst. 4 cit. vyhlášky o 5 % na celkových 25 %. Nejsou splněna klinická kritéria pro hodnocení dle písmene c) a d) uvedeného. Zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý, za rozhodující příčinu považuje komise chronický bolestivý syndrom bederní páteře, bez kořenové irritace či zániku s poruchou dynamiky bederní páteře, při vadné statodynamice páteře a degenerativních změnách v oblasti LS přechodu. Funkčně se jedná o lehké postižení. Stav po TEP kolenního kloubu vpravo v r. 2011 je s dobrým funkčním nálezem, s občasnými bolestmi a zřejmou psychogenní nástavbou potíží. Další zjištěné chorobné stavy již významně nezvyšují pokles pracovní schopnosti nad míru danou uvedenými chorobami.  V doplňujícím posudku ze dne 26.6.2015 posudková komise MPSV ČR v Ostravě uvedla, že oproti posudkovému hodnocení ve správním řízení za rozhodující zdravotní postižení považuje onemocnění páteře, nikoliv stav po implantaci totální endoprotézy kolenního kloubu  vpravo. Pokud se týká stavu po TEP kolenního kloubu, je příznivý funkční nález jen s občasnými potížemi. Dominujícím zdravotním problémem jsou páteřové potíže, vyplývající z chorobných změn páteře.   [7] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízení ve výsledku zhodnotila zdravotní stav žalobce jako dlouhodobě nepříznivý, s poklesem pracovní schopnosti nižším než se vyžaduje pro vznik invalidity. Tento závěr byl potvrzen i posudkem posudkové komise MPSV.   III.   [8] K jednání soudu se žalobce dostavil a navrhl zrušit napadené rozhodnutí a věc vrátit žalované k dalšímu řízení. Pověřený pracovník žalovaného správního orgánu navrhl žalobu zamítnout.   IV.   [9] Po zhodnocení provedeného dokazování, jak uvedeno v odstavcích [5] až [6] tohoto rozsudku, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.   [10] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., neboť v komisi byl vedle posudkového lékaře vždy lékař ortoped, s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobce, zejména nálezů neurologických, ortopedických, ale i ORL vyšetření, psychiatrického vyšetření a dalších. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit úplnost, přesvědčivost a zejména objektivnost posouzení zdravotního stavu žalobce. Na tomto místě soud opakuje, že posudková komise byla řádně odborně obsazena a závěr posudku koresponduje s výsledky odborných lékařských vyšetření, na která posudková komise odkazuje. Posudkový orgán dospěl k závěru, že u žalobce zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý, s rozhodujícím onemocněním páteře, nikoliv stavu po totální endoprotéze kolenního kloubu vpravo, jak bylo tvrzeno ve správním řízení a pokles pracovní schopnosti zhodnotil tudíž dle kap. XIII – postižení svalové a kosterní soustavy, odd. E – dorzopatie a spondylopatie, položky 1 – bolestivý syndrom páteře, včetně stavu po operaci páteře nebo po úraze páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének a s ohledem na závažnost postižení, kdy bylo prokázáno jen lehké funkční postižení pak dle písm. b) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. Tento stav způsobuje pokles pracovní schopnosti v rozsahu 10 – 20 %, když komise stanovila horní rozpětí a s ohledem na další chorobné stavy navýšila o dalších 5 % dle § 3 odst. 2 cit. vyhlášky.   [11] Soud s ohledem na uvedené v odstavci [10] tohoto rozsudku nezpochybnil, že u žalobce, ač byl u něj prokázán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a má určitá omezení pro výkon soustavné výdělečné činnosti, pracovní schopnost nepoklesla alespoň o 35 %, jež by založila invaliditu.   [12] Soud na základě shora uvedeného žalobu jako nedůvodnou ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí respektoval ustanovení § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů.   [13] Výrok o náhradě nákladů řízení žalobce je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný.     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí  l z e  podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ostravě dne 23. září 2015                        JUDr. Jana Záviská           samosoudkyně