20Ad 18/2015-35   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY        Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně E.  Š., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 5.2.2014, o nároku na invalidní důchod   t a k t o :   I. Žaloba se  z a m í t á .   II. Žádnému z účastníků se  n e p ř i z n á v á  náhrada nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :   I.   [1] Žalobkyni byla zamítnuta žádost o invalidní důchod z důvodu zjištění poklesu pracovní schopnosti jen v míře 30 %.   [2] Žalobkyně v zákonné lhůtě podala u zdejšího soudu žalobu, ve které uvedla, že její zdravotní stav se stále zhoršuje, a proto žádá o prošetření zdravotního stavu. Vyslovila nesouhlas se zamítnutím invalidního důchodu.   [3] Žalovaná k žalobě ve svém písemném vyjádření ze dne 9.4.2015 popřela důvodnost žaloby, odkázala na posudky o zdravotním stavu žalobkyně vyhotovené ve správním řízení a s ohledem na námitky navrhla provedení důkazu posudkem posudkové komise MPSV ČR.   [4] Napadeným rozhodnutím žalovaná námitky zamítla a své rozhodnutí ze dne 31.10.2014 potvrdila. V odůvodnění poukázala na posudek Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě ze dne 20.10.2014, dle kterého pokles pracovní schopnosti byl stanoven o 30 % a dále na posudek vypracovaný v námitkovém řízení dne 21.1.2015, kdy pokles pracovní schopnosti byl stanoven v míře 30 %.   II.   [5] Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že žalobkyně požádala o invalidní důchod dne 15.9.2014. K žádosti byl zdravotní stav posouzen lékařem OSSZ Ostrava dne 20.10.2014 se závěrem, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XIII, odd. E, položka 1.b) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. se stanovením míry poklesu pracovní schopnosti 20 % a vzhledem k dalším postižením navýšeno dle § 3 odst. 1 cit. vyhlášky o 10 %. V námitkovém řízení byl zdravotní stav lékařem žalované posuzován dne 21.1.2015 se shodným závěrem, že posudkově lze hodnotit podle kap. XIII, odd. E, položka 1 písm. b) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. s poklesem pracovní schopnosti o 20 % a vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle § 3 odst. 1 cit. vyhlášky navýšeno o 10 % na celkových 30 %.   [6] Z posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 10.6.2015 a doplňujícího posudku ze dne 3.9.2015, které byly vypracovány k žádosti soudu, bylo prokázáno, že u žalobkyně k datu napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný difúzním vertebrogenním algickým syndromem, pozitivitou HLAB27 (M. Bechtěrev nepotvrzen), subklinickou toxikózou, anxiózními fobickými stavy, klaustrofobií a chronickou žilní nedostatečností I. dle Widmera. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl vertebrogenní algický syndrom celé páteře s intermitentním omezením dynamiky lehkého stupně bez známek kořenové symptomatologie, bez trvalé medikace, s posudkovým hodnocením dle kap. XIII, odd. E, položka 1.b přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. se stanovením 20 % poklesu pracovní schopnosti, když v rámci rozmezí 10 – 20 % komise postižení páteře hodnotí jako velmi lehký funkční nález vyjádřený jen dolní hranicí nabízeného procentního rozmezí, avšak s ohledem i na funkčně nevýznamný revmatologický nález a psychické potíže při cestování tramvají, stanovena pak horní hranice nabízeného rozmezí s tím, že již dále se nezvyšuje dle § 3 cit. vyhlášky.   [7] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízení ve výsledku zhodnotila zdravotní stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti zakládající invaliditu I. stupně. Posudkem posudkové komise MPSV nebylo prokázáno jiné zjištění.     III.   [8] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.   [9] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobkyně, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek a doplňující posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise v obou případech podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., v platném znění, když zdravotní stav žalobkyně posuzoval vždy posudkový lékař s odborným lékařem neurologem. Posudek obsahuje náležitosti uvedené v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. a navíc žalobkyně byla u jednání komise přítomnou neuroložkou vyšetřena. Toto vyšetření neprokázalo žádné funkční omezení v oblasti páteře. Při jednání komise žalobkyně neuváděla ani žádné vertebrogenní potíže, nebylo prokázáno ani žádné omezení hybnosti kloubů horních končetin, včetně zápěstí, nebyly zjištěny žádné otoky, a to ani v zápěstí, ač jsou uváděny revmatoložkou. Na dolních končetinách nález symetrický, hybnost v nosných kloubech volná, nejsou žádné otoky ani trofické změny kůže bérců, jde tedy klinicky maximálně o chronickou žilní nedostatečnost I. stupně. Komise na základě odborných lékařských nálezů, zejména z období před datem vydání napadeného rozhodnutí, dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti u žalobkyně dosahuje míry, která nezakládá invaliditu, neboť je v míře nižší než 35 %. Posudková komise míru poklesu pracovní schopnosti posudkově hodnotila dle kap. XIII, odd. E, položka 1.b přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. Dle uvedeného je pokles pracovní schopnosti dán v rozmezí 10-20 %, když komise s přihlédnutím ke všem zdravotním potížím stanovila horní hranici 20 % a nezjistila důvod pro eventuelní další navýšení o max. možných 10 %, jak bylo učiněno v předcházejícím správním řízení.   [10] Podle ust. § 39 zákona o důchodovém pojištění jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Vzhledem k tomu, že k uznání invalidity je nutno prokázat pokles pracovní schopnosti alespoň v míře 35 %, a v takovém rozsahu prokázán nebyl, není možno žalobkyni považovat za invalidní. S ohledem na uvedené, soud žalobě nevyhověl, přičemž při přezkoumávání napadeného rozhodnutí vycházel z ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), tzn. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního soudu.   [11] Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla  úspěšná a  žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d  odst. 1 zákona č. 582/91 Sb. v plat. znění).   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí  l z e  podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ostravě dne 30. září 2015                                                     JUDr. Jana Záviská             samosoudkyně