Žalobce si nezachová lhůtu, podá-li žalobu sice v zákonné dvouměsíční lhůtě, avšak nikoliv u věcně a místně příslušného soudu, nýbrž u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal (zde u České správy sociálního zabezpečení). Takto bylo možno postupovat do 31. 12. 2011, před účinností novely § 72 odst. 1 s. ř. s. zákonem č. 303/2011 Sb. Jestliže správní orgán nepředloží takto podanou žalobu v běhu lhůty soudu, pak soud žalobu odmítne dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jako opožděnou.

20Ad 39/2015-20         U s n e s e n í    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce: M. C. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 4. 2015,  ve věci nároku na starobní důchod     t a k t o :   I. Žaloba  s e   o d m í t á .   II. Žádnému z  účastníků  s e   n e p ř i z n á v á   náhrada nákladů řízení.   III. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :   [1] U zdejšího soudu napadla  dne 15. 6. 2015 žaloba proti v záhlaví označenému rozhodnutí, kterou zdejšímu soudu předložila žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení (žaloba zdejšímu soudu zaslaná do datové schránky dne 23. 6. 2015). Žalobce zpochybnil názor žalované ohledně stanovení jeho důchodového věku pro nárok na starobní důchod.   [2] Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že žalobní návrh je opožděně podaný, a proto se k věci nevyjadřuje. Zdůraznila, že  rozhodnutí ze dne 14. 4. 2015 obsahuje informaci o možnosti soudního přezkumu, což žalobce nerespektoval, jestliže žalobu zaslal jí a nikoliv soudu. Navrhla odmítnutí návrhu žalobce pro opožděnosti dle ust. § 46 odst. 1 pískm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.).   [3] Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky a své rozhodnutí ze dne 17. 6. 2015 potvrdila. V odůvodnění především uvedla, že účastník řízení podal dne 2. 11. 2013 prostřednictvím OSSZ Karviná žádost o přiznání starobního důchodu před dosažením důchodového věku s tím, že má nárok na snížení důchodového věku, protože dlouho pracoval v preferované pracovní kategorii v hlubinných dolech a vztahuje se na něj nařízení vlády č. 363/2009 Sb., o stanovení důchodového věku a přepočtu  starobních  důchodů  některých  horníků,  kteří  začali  vykonávat   své   zaměstnání před rokem 1993. Jako datum požadovaného přiznání starobního důchodu bylo uvedeno 11. 7. 2013, tedy dosažení věku 55 let a 6 měsíců.  Zákon o důchodovém pojištění podmiňuje nárok na český starobní důchod získáním potřebné doby pojištění. Účastník řízení získal v České republice dobu pojištění jen v délce 5705 dnů (15 roků a 230 dnů). Protože tak nesplnil podmínku získání nejméně 32 roků doby pojištění pouze na základě českých dob pojištění, podle ustanovení § 29 odstavec 1 písm. h) zákona o důchodovém pojištění účastníku řízení nárok na přiznání českého tzv. národního starobního důchodu ke dni dosažení důchodového věku, tedy k 11.1.2016 nevznikl.   [4] Z obsahu dávkového spisu bylo zjištěno, že rozhodnutí ze dne 14. 4. 2015 bylo žalobci doručováno do vlastních rukou a žalobci bylo doručeno dne 20. 4. 2015 (zjištěno z mezinárodní dodejky založené v dávkovém spise).  Dále, že na poslední straně (č. 6) napadeného rozhodnutí je poučení, že „Podle ustanovení § 88 odst. 6 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nelze proti tomuto rozhodnutí podat námitky. Podle ustanovení § 88a odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se proti rozhodnutí o námitkách nepřipouští odvolání“. Dále rovněž na straně 6 napadeného rozhodnutí jako zcela poslední odstavec je informace o možnosti podat žalobu proti rozhodnutí u věcně a místně příslušného soudu. Žalobce sepsal dne 9. 6. 2015 podání označené jako „odvolání“ a toto zaslal České správě sociálního zabezpečení; přiložená poštovní obálka prokazuje, že  žalobce toto podání adresované žalované České správě sociálního zabezpečení podal na poště  Wadowice dne 10. 6. 2015. Žalovaná tuto zásilku obdržela dne 15. 6. 2015 (prezentační razítko na podání) a  žalobu soudu předložila zdejšímu soudu jak uvedeno v odstavci [1] tohoto usnesení.     [5] Podle ust. § 72  odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen  s.ř.s.), žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.   [6] Podle ust. § 40 odst. 4 s.ř.s. lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu, nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.   [7] Podle ust. § 40 odst. 2 věta první  s.ř.s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty.   [8] Podle ust. § 40 odst. věta první 3 s.ř.s. připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.   [9] Podle ust. § 72 odst. 4 s.ř.s. zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.   [10] Podle ust. § 46 odst. 1 věty první písm. b) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně.   [11] Je nezpochybnitelné, že žalobci bylo napadené rozhodnutí doručeno dne 20. 4. 2015 a poslední den k podání žaloby připadl na 20. 6. 2015 (sobota), proto s odvoláním na uvedené v odstavci [7 a 8] tohoto usnesení poslední den lhůty k podání žaloby připadl na pondělí 21. 6. 2015. Žaloba však u soudu byla podána teprve dne 23. 6. 2015, tedy po uplynutí zákonné lhůty. Žalobce si nezachoval lhůtu, podal-li žalobu u České správy sociálního zabezpečení; takto bylo možno postupovat do 31. 12. 2011, před účinností zákona č. 303/2011 Sb. Krajský soud poznamenává, že žalobci byla žalovanou nad rámec jejích zákonných povinností podána informace o možnosti podání žaloby ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí u věcně a místně příslušného soudu, jak uvedeno v odstavci  [4] tohoto usnesení.   [12] Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána u Krajského soudu v Ostravě po marném uplynutí lhůty, byla odmítnuta dle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. jako opožděná.   [13] Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 3 věta první s.ř.s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li zastaveno nebo žaloba odmítnuta.   [14] České republice sice vznikly náklady řízení spojené s ustanovením tlumočníka pro překlad žaloby, avšak s odvoláním na ustanovení § 36 odst. 2 s.ř.s. mu tyto nebyly přiznány, neboť náklady spojené s přibráním tlumočníka platí stát.     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí  l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.     V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí,má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ostravě dne 3. srpna  2015                                                              JUDr. Jana Záviská                                    samosoudkyně