20Ad 46/2014-26               ČESKÁ REPUBLIKA              ROZSUDEK                                    JMÉNEM REPUBLIKY        Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně A.  V. proti České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 17.6.2014, o výši invalidního důchodu,   t a k t o :   I. Rozhodnutí žalované ze dne 17.6.2014  se  z r u š u j e  a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.   II. Žádnému z účastníků se  n e p ř i z n á v á  náhrada nákladů řízení.               O d ů v o d n ě n í :   [1] Žalobkyni byla zvýšena výše invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně od 29.1.2014.   [2] Žalobkyně podala včasnou žalobu, ve které zpochybnila objektivní posouzení zdravotního stavu a s odkazem na závažnost svého onemocnění se domáhala zvýšení invalidního důchodu na invaliditu třetího stupně. Navrhla zrušit napadené rozhodnutí, věc vrátit žalované a žalovanou zavázat k povinnosti uhradit jí náklady řízení.   [3] Žalovaná k žalobě uvedla, že vzhledem k tomu, že žalobkyně namítá výhradně posouzení zdravotního stavu, navrhuje, aby pro účely přezkumného řízení soudního byl vyžádán posudek u posudkové komise MPSV ČR a rozhodnutí ponechává na výsledku dokazování a úvaze soudu. K jednání soudu se žalovaná nedostavila, a tedy se již dále k věci nevyjádřila.   [4] Napadeným rozhodnutím ze dne 17.6.2014 žalovaná zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 2.4.2014. V odůvodnění uvedla, že rozhodnutím ze dne 2.4.2014 náleží žalobkyni od 29.1.2014 invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 4.3.2014 již není účastnice řízení invalidní pro invaliditu prvního stupně, nýbrž od 29.1.2014 je invalidní pro invaliditu druhého stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla  pracovní schopnost o 50 %. Novým posudkem o invaliditě ze dne 4.6.2014 vypracovaným Českou správou sociálního zabezpečení bylo zjištěno, že účastnice řízení je invalidní dle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Jde o invaliditu druhého stupně dle ust. § 39 odst. 2 písm. b) citovaného zákona. Ke změně stupně invalidity došlo dne 29.1.2014. Účastnice řízení je schopna po vzniku invalidity druhého stupně vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, jen v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastnice řízení s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI (postižení nervové soustavy), položce 6d (demyelinizační postižení, roztroušená skleróza mozkomíšní, jiná degenerativní postižení CNS – těžké funkční postižení) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti ve výši 60 %. Míra poklesu pracovní schopnosti účastnice řízení z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla posudkem o invaliditě určena ve výši 60 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu ust. § 3 a § 4 citované vyhlášky nemění. Zdravotní stav nelze hodnotit dle položky 6e. Přestože v rámci námitkového řízení lékař České správy sociálního zabezpečení stanovil míru poklesu pracovní schopnosti podle položky 6d ve výši 60 % (původně 6c ve výši 50 %), nemá tato skutečnost vliv na celkový výsledek posouzení, neboť dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídal a nadále odpovídá invaliditě druhého stupně.   [5] Podle posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 11.12.2014, který komise vypracovala k žádosti zdejšího soudu, po zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně, se u ní k datu napadeného rozhodnutí jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný roztroušenou sklerózou EDSS 6,5, polmyositidou verifikovanou biopticky, vertebrogenním algickým syndromem LS páteře při spondylartrotických změnách a úzkostně depresivní poruchou. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI., položce 6 písm. d) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., hodnoceno 60 %. Posudková komise MPSV přihlédla k dalším zdravotním potížím a profesnímu profilu posuzované. Posuzovaná pracovala v dělnických profesích, započaté studium střední školy 2x neukončila. Při zjištěném zdravotním stavu posuzovaná není schopna vykonávat dělnické profese. Zvýšení kvalifikace dle posudkové komise MPSV není reálné. Posudková komise MPSV zvyšuje hodnocení o 10 % na celkových 70 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se mění ve smyslu § 3 citované vyhlášky. Datum vzniku invalidity třetího stupně  7.5.2014 je dán neurologickým vyšetřením MUDr. W. ze dne 7.5.2014. K datu vydání napadeného rozhodnutí u žalobkyně se tedy jednalo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zdp, neboť šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70 %; s datem vzniku od 7.5.2014.   [6] Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to rozhodnutí žalované ze dne 2.4.2014 a 17.6.2014 o námitkách, posudek o invaliditě posudkového lékaře OSSZ Ostrava ze dne 4.3.2014 a dne 4.6.2014 v námitkovém řízení a posudek PK MPSV ČR v Ostravě ze dne 11.12.2014.    [7] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízení ve výsledku zhodnotila zdravotní stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti nižším než 70 %. Ve správním řízení byl posudkovým lékařem OSSZ hodnocen pokles pracovní schopnosti o 50 % dle kap. VI, pol. 6 písm. c) přílohy k vyh. č. 359/2009 Sb. a v námitkovém řízení o 60 % dle kap. VI, pol. 6 písm. d) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. V rámci soudního řízení na základě nového neurologického nálezu, který nebyl ve správním řízení zohledněn, a na základě vlastního vyšetření v komisi byl rovněž stanoven pokles pracovní schopnosti v míře 60 %, avšak s ohledem zjištění, že zvýšení kvalifikace u žalobkyně není reálné a z důvodu zdravotního stavu není schopna vykonávat dělnická zaměstnání, došlo k navýšení o dalších možných 10 procentních bodů na celkových 70 %.   [8] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobkyně, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise vypracovala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., v platném znění s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobkyně, zejména nálezů neurologických a dalších a z výsledků vyšetření žalobkyně u jednání posudkové komise MPSV přítomným odborným neurologem. Krajský soud vyhodnotil posudek jako úplný a přesvědčivý a závěr posudku převzal pro své rozhodnutí.   [9] Podle ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. (soudní řád správní) při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť u žalobkyně se jedná o invaliditu třetího stupně.   [10] Soud vzal za prokázané, že žalobkyně je od 7.5.2014 invalidní  ve třetím stupni s poklesem pracovní schopnosti o 70 %. Z uvedeného důvodu soud napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení, neboť žalovaná ve správním řízení si neopatřila takové podklady, které byly předpokladem pro objektivní zhodnocení zdravotního stavu. Žalovaná je povinna znovu o nároku rozhodnout, přičemž bude vycházet z právního názoru soudu, že u žalobkyně se jedná o invaliditu třetího stupně ode dne 7. května 2014.   [11] Žalobkyně byla sice ve věci úspěšná, avšak nákladů řízení se u jednání soudu vzdala, proto bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).     P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ostravě dne 21. ledna 2015                                                                    JUDr. Jana Záviská                                                                      samosoudkyně