20Ad 56/2014-23   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY        Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně E.B.,  proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 19.8.2014, o změnu výše invalidního důchodu,   t a k t o :   I. Žaloba se  z a m í t á .   II. Žádnému z účastníků se  n e p ř i z n á v á  náhrada nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :   [1] Žalobkyni byla zamítnuta žádost o změnu výše invalidního důchodu.   [2] Žalobkyně podala u zdejšího soudu v zákonné lhůtě žalobu proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované. V žalobě uvedla, že došlo u ní ke zhoršení zdravotního stavu, což byl důvod k podání žádosti. Dále uvedla, že došlo ke zdražení léků a jiných věcí a tudíž ze svého příjmu není schopna vyjít.   [3] Žalovaná k žalobě ve svém písemném vyjádření uvedla, že v předmětné věci se jedná o dávku podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem a její rozhodnutí je tak závislé na odborném lékařském posouzení. Navrhla provedení důkazu posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR a rozhodnutí ponechala na úvaze soudu dle výsledku dokazování. U jednání soudu, s ohledem na výsledky dokazování, navrhla žalobu zamítnout.   [4] Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky a své rozhodnutí ze dne 2.6.2014 potvrdila. V odůvodnění uvedla, že rozhodnutím ze dne 2.6.2014 zamítla žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu s odkazem na posudek Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Ostrava ze dne 14.5.2014, dle kterého účastnice řízení není invalidní pro invaliditu III. ani II. stupně, ale nadále je invalidní pro invaliditu I. stupně. Rovněž novým posudkem o invaliditě vypracovaným v námitkovém řízení bylo zjištěno, že je invalidní pro invaliditu I. stupně s poklesem pracovní schopnosti o 45 % s posudkovým hodnocením dle kap. V, položka 5, písm. c) přílohy vyhl.č. 359/2009 Sb. s poklesem pracovní schopnosti o 35 % a navýšením dle § 3 odst. 2 cit. vyhlášky o 10 % na celkových 45 %.   [5] Ze správního spisu bylo zjištěno, že lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě 14.5.2014 zdravotní stav hodnotil podle kap. V, položka 5.c, přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. s poklesem pracovní schopnosti o 35 % a s ohledem na další zdravotní postižení s navýšením dle § 3 odst. 1 cit. vyhlášky o 10 % na celkových 45 %. Lékařem žalované v námitkovém řízení byl zdravotní stav posuzován 24.7.2014 se závěrem, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. V, položce 5.c, přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. s mírou poklesu pracovní schopnosti o 35 % a vzhledem k vlivu zdravotního stavu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace podle § 3 odst. 2 cit. vyhlášky došlo k navýšení o 10 % na celkových 45 %.   [6] Z posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 23.1.2015, který byl vypracován k žádosti soudu, bylo prokázáno, že u žalobkyně k datu napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, daný agorafobií s panickou poruchou u přetrvávající poruchy osobnosti s primárně histrionskými rysy, dále incipientní neurogenní tetanií, kompenzovanou terapií, sekundárním abusem benzodiazepinu s iatrogenním podílem v anamnéze s neakceptovaným doporučením k postupnému vysazení, dále hepatopatií, incipientní polyneuropatií dolních končetin při hepatopatii, obstipací funkční či postmedikamentózní, zevními hemorhoidy, hypertenzí I. stadia, hyperlipidemií na dietě a obezitou I. stupně. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který byl k datu napadeného rozhodnutí ČSSZ  stabilizován s popsanou poruchou funkce, byla agorafobie s panickou poruchou u přetrvávající poruchy osobnosti s primárně histrionskými rysy, uvedená v příloze k vyhl.č. 359/2009 Sb. kapitole V, položka 5, písm. c) vedoucí k poklesu pracovní schopnosti na hranici rozmezí 25-35 %, tj. o 35 % a dále s ohledem na další zjištěné choroby navýšeno dle § 3 cit. vyhlášky o dalších 10 procentních bodů na celkových 45 %. Nebyly zjištěny příznaky charakterizující položku 5 písm. d) a pokud by se žalobkyně podrobila doporučené hospitalizaci, je naděje na zlepšení zdravotního stavu. Nebyla schopna těžké fyzické práce spojené s dlouhou chůzí, zvláště po nerovném terénu, v riziku úrazu, psychicky náročné práce a v kontaktu s větším množstvím lidí. Posudková komise je zcela v souladu s hodnocením lékaře OSSZ Ostrava ze dne 14.5.2014 i v námitkovém řízení ze dne 24.7.2014. Pokud žalobkyně v žalobě udává zhoršení zdravotního stavu, pak komise k tomu konstatuje, že odmítla doporučenou hospitalizaci, která by vedla ke zlepšení zdravotního stavu a taktéž neakceptuje doporučení  postupného vyloučení benzodiazepinu.   [7] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízení ve výsledku zhodnotila zdravotní stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti o 45 %, a to jak lékařem OSSZ Ostrava dne 14.5.2014 tak i posudkovým lékařem v námitkovém řízení dne 24.7.2014.   [8] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.   [9] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobkyně, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., v platném znění, s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobkyně, zejména nálezů neurologických a psychiatrických. Komise na základě odborných lékařských   nálezů z období před datem vydání napadeného rozhodnutí dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti u žalobkyně je 45 %, tedy, že nedosahuje míry, která zakládá invaliditu II. či III. stupně. Posudková komise zaujala jednoznačný závěr, že zdravotní stav je stabilizován, a kdyby žalobkyně respektovala lékařská doporučení k léčbě, došlo by i ke zlepšení zdravotního stavu. Krajský soud neprováděl doplnění posudku posudkovou komisí MPSV ČR s ohledem na předložený nález žalobkyní dne 13.2.2015, který byl vystaven MUDr. Š., Psychiatrické a psychosomatické centrum dne 23.1.2014, neboť jak vyplynulo z posudku posudkové komise MPSV ČR dne 23.1.2015 a z obsahu posudkového spisu, komise měla k dispozici nález téže odborné lékařky, který blíže koresponduje datu vydání napadeného rozhodnutí, a to ze dne 23.4.2014.   [10] Vzhledem k tomu, že k uznání invalidity druhého stupně je nutno prokázat pokles pracovní schopnosti alespoň v míře 50 %, a v takovém rozsahu prokázán nebyl, je nutno žalobkyni považovat pouze za invalidní I. stupně. S ohledem na uvedené, soud žalobě nevyhověl, přičemž při přezkoumávání napadeného rozhodnutí vycházel z ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), tzn. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního soudu. Dále soud s ohledem na omluvu žalobkyně rozhodl bez její přítomnosti v souladu s ust. § 49 odst. 3 s.ř.s.   [12] Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla  úspěšná a  žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d  odst. 1 zákona č. 582/91 Sb. v plat. znění).     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí  l z e  podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ostravě dne 8. dubna 2015                                                                      JUDr. Jana Záviská                samosoudkyně