22 A 106/2014 - 57    ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY       Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudkyň JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., a Mgr. Barbory Berkové v právní věci žalobce Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, se sídlem Praha 1, Dlážděná 7, proti žalovanému Městskému úřadu Karolinka se sídlem Karolinka, Radniční nám. 42, za účasti osoby zúčastněné na řízení M. M. v řízení zastoupeného prof. JUDr. Zbyňkem Kiesewetterem, DrSc., advokátem se sídlem Praha 6, Nad Šárkou 58, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného,     t a k t o :        I. Určuje se, že souhlas žalovaného s provedením ohlášené stavby ze dne 26.11.2012 č.j. MU 5590/2012 byl nezákonným zásahem.    II. Ve zbytku se žaloba zamítá.    III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.    IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í:   A.   Žalobce se podanou žalobou domáhá, aby soud: - vyslovil, že souhlas žalovaného s provedením ohlášené stavby ze dne 26.11.2012 č.j. MU 5590/2012 byl nezákonným zásahem, a - přikázal žalovanému souhlas žalovaného s provedením ohlášené stavby ze dne 26.11.2012 č.j. MU 5590/2012 zrušit.    Namítá, že byl osobou zúčastněnou na řízení, zastoupenou Ing. H. P., dne 13.8.2012 osloven o vyjádření se ke skutečnostem důležitým pro správní řízení. Dopisem ze dne 17.10.2012 vyjádřil svůj nesouhlas s využitím žalobcova pozemku. Dne 14.5.2014 nahlédl do spisu a zjistil, že se tam nachází zcela jiná listina, která byla podkladem napadeného souhlasu a která má pocházet od žalobce. V dispozici žalobce však taková listina nevznikla. Podpis a razítko byly zjevně převzaty z nesouhlasného dopisu ze dne 17.10.2012.    Žalovaný zdůrazňuje, že neměl důvodu pochybovat o pravosti listiny založené do právního spisu Ing. P., zastupující osobou zúčastněnou na řízení ve správním řízení. V současné době již zákon nedává žalovanému žádný nástroj, který by umožnil napadený souhlas zrušit, jak bylo též žalobci sděleno vyjádřením ze dne 2.7.2014.    Osoba zúčastněná na řízení upozorňuje, že žalobce nevznesl žádné námitky v řízení o udělení napadeného souhlasu. Osoba zúčastněná na řízení vycházela vždy z doložitelných aktů veřejné moci, jednala poctivě a v dobré víře. Úmyslem osoby zúčastněné na řízení nikdy nebylo poškodit dráhu. Ve správním řízení ji zastupovala Ing. P., od ní měla osoba zúčastněná na řízení vždy jen informace, že je vše v pořádku. Navrhla doplnění dokazování návrhem žalobce podaného u žalovaného 16.5.2014, dopisem žalovaného žalobci ze dne 2.7.2014, zpochybněnou listinou žalobce ze dne 17.10.2012, listinou, na kterou se jako na pravou odkazuje žalobce a žádostí osoby zúčastněné na řízení žalobci ze dne 8.8.2012 (žalobci doručeno 13.8.2012)    B.    Z obsahu správních spisů soud zjistil, že podkladem napadeného souhlasu ze dne 26.11.2012 č.j. MU 5590/2012 byla listina s hlavičkou žalobce založená do správního spisu dne 26.11.2012 v prosté kopii, včetně razítka žalobce, nečitelného podpisu a předepsaného podpisu „Ing. P. N., ředitel Oblastního ředitelství Olomouc“. Obsahem této listiny, neobsahující údaj o určeném pracovníkovi žalobce, kontakty na něj, číslo jednací či ukládací znak, je text: „Jako majitel pozemku parc. č. X k.ú. Velké Karlovice podpisem níže stvrzujeme, že jsme byli prokazatelně informován o stavebním záměru ,Rodinný dům pana M.’, na parc. č. X, k.ú. Velké Karlovice. Byli jsme poučeni, že lze příslušnému stavebnímu úřadu oznámit své případné námitky proti stavbě do 15ti dnů ode dne, kdy jsme byli stavebníkem informováni.“ Tuto listinu bude soud dále označovat jako „listina A“.    Žalobce, zpochybňující pravost právě uvedené listiny, předložil soudu listinu ze dne 17.10.2012 adresovanou Ing. P., s údaji „Naše zn. (č.j.): 5866/2012-OŘ OLC-OPS/KU“, Ukládací zn.: 333/2012/OPD“, „Spis: 333/2012/OPD“, „Vyřizuje: J. K.“, „Tel. X“, „e-mail X“, jejímž obsahem je nesouhlas s využitím žalobcova pozemku parc. č. X v k.ú. Velké Karlovice jako příjezdové komunikace na pozemek osoby zúčastněné na řízení. Připojeny jsou razítko žalobce, nečitelný podpisu a předepsaný podpisu „Ing. P. N., ředitel Oblastního ředitelství Olomouc“. Tuto listinu bude soud dále označovat jako „listina B“.    Krajský soud ve snaze zjistit původ napadené listiny A vyzval osobu zúčastněnou na řízení k předložení jejího originálu. Osoba zúčastněná na řízení soudu sdělila, že tuto listinu nemá a nikdy neměla, když tato byla vydána Ing. P., která však již dnes s osobou zúčastněnou na řízení odmítá komunikovat.    Soud proto vyzval k předložení originálu listiny A Ing. P. Ta soudu sdělila, že originál v držení nemá, ve věci osoby zúčastněné na řízení již pro značný odstup času nedisponuje žádnými podklady.   V řízení byl jako svědek vyslechnut Ing. F. K., náměstek pro techniku žalobcova Oblastního ředitelství Olomouc. Ten ve své výpovědi uvedl, že v době nepřítomnosti ředitele měl oprávnění podepisovat a podepisoval písemnosti týkající se technického úseku, m.j. vyjádření ke stavbám v ochranném pásmu dráhy. Podpis, který je na listině A (kopii), není podpisem ředitele Ing. N., ale podpisem svědkovým. Listinu A, jak byla soudem svědkovi v kopii předložena, však nepodepsal a byla-li by mu kdy předložena k podpisu, vrátil by ji, protože na ní chybí náležitosti podle vnitřního řádu žalobce - zejm. č.j., datum, zpracovatel a další. Takto jsou tyto údaje řádně uvedeny na listině B.    Soud dále k důkazu přečetl žádosti Ing. P. žalobci ze dne 8.8.2012, ze které zjistil, že tato je žádostí o schválení příjezdu přes pozemek parc. č. X, bez jakékoli informace o možnosti oznámit případné námitky proti stavbě stavebnímu úřadu.    Jiné důkazy soud neprováděl (zejm. návrh na obnovu řízení, vyjádření žalovaného k tomuto návrhu), když vznesené důkazní návrhy nemohou dále přispět k objasnění skutkového stavu věci, který je relevantní pro toto rozhodnutí.    Po takto provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:    Listinu ze dne 17.10.2012, která má pocházet od žalobce a je v kopii součástí správního spisu, žalobce nevyhotovil, proto je tato listina podvrhem. Byl-li napadený souhlas žalovaného ze dne 26.11.2012 č.j. MU 5590/2012 vydán na základě podvrhu, je nutno nastalou situaci hodnotit tak, že napadený souhlas byl vydán bez řádného informování žalobce včetně upozornění na možnost podat proti stavbě námitky stavebnímu úřadu (žádost Ing. P. takovou informaci neobsahuje).   C.    Po právní stránce je pak absence jakéhokoli informování žalobce s upozorněním na možnost podat proti stavbě námitky stavebnímu úřadu v rozporu s ust. § 104 odst. 1 poslední větou zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona), ve znění účinném v r. 2012.    Proto krajský soud podle § 87 odst. 2 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) určil, že napadený souhlas žalovaného ze dne ze dne 26.11.2012 č.j. MU 5590/2012 byl nezákonným zásahem.    Krajský soud však nemohl vyhovět žalobnímu požadavku, aby žalovanému bylo uloženo napadený souhlas zrušit.   Veškeré orgány veřejné moci (včetně žalovaného) totiž mohou vykonávat státní moc jen na základě zákona a v jeho mezích (čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publ. pod č. 2/1993 Sb.). Prostředkem k odstranění napadeného souhlasu by pak podle relevantních právních předpisů vztahujících se na projednávanou věc mohly být instituty obnovy řízení a přezkumného řízení. Zde však musí soud ve shodě s žalovaným konstatovat, že veškeré lhůty pro zahájení přezkumného řízení již před podáním žaloby marně uběhly (§ 106 odst. 2 stavebního zákona, § 96 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů), obnova řízení je pak přípustná jen proti aktům vydávaným podle správního řádu formou rozhodnutí (§ 100 odst. 1 správního řádu), což však napadený souhlas není.   S ohledem na presumpci správnosti aktů orgánů veřejné moci a jejich závaznost (§ 73 odst. 2 správního řádu) pak nápravy nelze dosáhnout ani případným určovacím řízením ve smyslu § 142 správního řádu.   Za této situace tu není jediného prostředku, kterého by mohl ještě k odstranění napadeného souhlasu žalovaný využít, aniž by porušil čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Proto mu takový postup nemůže přikázat ani soud rozhodující ve správním soudnictví. Krajskému soudu proto nezbylo, než – jakkoli deklaroval nezákonnost napadeného souhlasu – žalobní požadavek, aby bylo žalovanému uloženo napadený souhlas zrušit, podle § 87 odst. 3 s.ř.s. zamítnout.   D.    O náhradě nákladů řízení mezi účastníky, jakož i o náhradě nákladů řízení osoby zúčastněné na řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 s.ř.s., když všichni jmenovaní se práva na náhradu nákladů řízení vzdali.    Jakkoli byl v řízení vyslechnut svědek, České republice v tomto řízení žádné náklady nevznikly, když svědek se svědečného vzdal.     P o u č e n í :  Proti  tomuto  rozsudku  je  m o ž n o  podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.      V Olomouci dne 25. března 2015                                                                Mgr. Jiří Gottwald                                                             předseda senátu