Odůvodnění
18A 2/2016-38
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce R. V., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Praha 4, Na Zlatnici 301/2, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, odboru dopravy, se sídlem Ostrava, 28. října 117, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 1.12.2015 sp. zn. DSH/25541/2015/Blá, č.j. MSK 120248/2015, o zamítnutí odvolání rozhodnutí Městského úřadu Rýmařov ze dne 25.8.2015 č.j. MURY 21036/2015, o dopravním přestupku,
t a k t o :
I. Rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Moravskoslezského kraje s e z r u š u j e a věc se mu vrací k dalšímu řízení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení k rukám Mgr. Jaroslava Topola, advokáta ve výši 22 191 Kč ve lhůtě do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
O d ů v o d n ě n í :
Rozhodnutím ze dne 1.12.2015 sp. zn. DSH/25541/2015/Blá, č.j. MSK 120248/2015 žalovaný Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor dopravy zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Rýmařov ze dne 25.8.2015 č.j. MURY 21036/2015 jako opožděné. Tímto rozhodnutím Městský úřad uznal žalobce vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3. zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů, jehož se měl dopustit tím, že dne 9.7.2015 v 8.25 hod v obci Rýmařov na ulici Opavská před domem čp. 43 na dálnici I/11 v blízkosti přechodu pro chodce ve směru od Bruntálu jako řidič motorového vozidla tovární značky Mercedes, RZ X při jízdě s tímto vozidlem překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci 50 km/hod o více než 20 km/hod, neboť mu byla naměřena silničním laserovým rychloměrem ProLaser III PL-DOK I rychlost 81 km/hod a po odečtení možné odchylky měřícího zařízení 78 km/hod. Žalobce měl tímto jednáním porušit ust. § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu a za tento přestupek mu byla uložena pokuta ve výši 2 800 Kč. Uvedené rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo žalobci doručeno prostřednictvím datové schránky dne 30.8.2015 a lhůta pro podání odvolání marně uplynula dnem 14.9.2015. Správní orgán I. stupně obdržel z adresy X prostý elektronicky nepodepsaný e-mail, k němuž nebylo přihlíženo jako k podání dle správního řádu, neboť nebyl do 5 dnů potvrzen způsobem stanoveným v § 37 odst. 4 správního řádu. K potvrzení tohoto prostého e-mailu měl žalobce lhůtu do 21.9.2015 včetně. Jestliže zaslal zmocněnec žalobce odvolání až dne 23.9.2015 prostřednictvím České pošty, jedná se o již o odvolání opožděné, a proto jej žalovaný zamítl.
Žalobce proti uvedenému rozhodnutí podal včasnou žalobu, ve které znespornil, že prvostupňové rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 30.8.2015 a že tedy posledním dnem lhůty pro podání odvolání byl den 14.9.2015 a že téhož dne učinil žalobce odvolání e-mailem prostým zaručeného elektronického podpisu a že na odvolání by bylo možno pohlížet jako včasně podané jen tehdy, pokud by byl tento e-mail nejpozději 21.9.2015 potvrzen způsobem uvedeným v § 37 odst. 4 větě první správního řádu. Mezi žalobcem a žalovaným je sporné to, kterého dne bylo podání potvrzeno doporučeným dopisem. Zatímco dle žalovaného byl dopis odeslán dne 23.9.2015 prostřednictvím České pošty, s.p., žalobce tvrdí, že dopis odeslal již dne 21.9.2015. Na podporu svého tvrzení předložil žalobce spolu s podanou žalobou podací lístek vygenerovaný držitelem poštovní licence, tedy společností Česká pošta, s.p., z něhož je zjistitelné, že „datum podání“ bylo dne 21.9.2015. Podle žalobce je zcela nerozhodné, jaké datum je na poštovním razítku, když podle § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu je lhůta k podání zachována i tehdy, je-li posledního dne lhůty podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu držiteli. Česká pošta, s.p. je tímto držitelem poštovní licence a pro splnění lhůty je dostačující, aby v poslední den lhůty byla zásilka České poště, s.p. dodána a není pak vůbec rozhodné, kterého dne držitel poštovní licence na obálku umístí razítko nebo kterého dne ji odešle.
Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby žalobce jako nedůvodné. Ve svém písemném vyjádření k podané žalobě ze dne 5.4.2016 namítal, že datum 21.9.2015, které je jako „datum podání“ uvedeno na podacím lístku předloženém žalobcem, není datem podání zásilky ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu. Datum podání zásilky podle žalovaného je datem uvedeným v razítku na obálce listovní zásilky, tj. datum 23.9.2015, z něhož žalovaný vycházel. Zmocněnec žalobce v daném případě využil služby DopisOnline (Postservis), která umožňuje elektronicky objednat zpracování a podání poštovní zásilky. Žalovaný poukázal na obchodní podmínky a sdělení České pošty, z nichž vyplývá, že datum uvedené na podacím lístku je pouze datem „objednání podání zásilky“, nikoliv datem samotného „podání zásilky“. V případě objednání podání zásilky do 16 hodin je zásilka podána následující den, v daném případě však zmocněnec žalobce objednal podání zásilky až po tomto časovém limitu, a zásilka byla proto podána až 2 dny po dni objednávky. Kdyby však žalobce objednal podání zásilky dne 21.9.2015 před 16 hodinou, byl by datem podání den 22.9.2015 a odvolání by i tak bylo podáno opožděně.
Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 1.12.2015 sp. zn. DSH/25541/2015/Blá, č.j. MSK 120248/2015, jakož i připojeným správním spisem žalovaného téhož čísla jednacího a připojeným správním spisem Města Rýmařov sp. zn. DaSH 317/2015 MAC a dospěl přitom k závěru, že žaloba je důvodná.
Při řízení o žalobě žalobce vycházel přitom krajský soud z ust. § 65 a násl. soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (ust. § 75 s.ř.s.).
Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného správního spisu Města Rýmařov vzal krajský soud za prokázáno, že obsahuje oznámení o dopravním přestupku vyhotoveného Městskou policií Rýmařov dne 23.7.2015, úřední záznam o tomto přestupku z téhož dne, protokol o dopravním přestupku, včetně fotodokumentace a ověřovacího listu silničního laserového rychloměru, oznámení o zahájení přestupkového řízení, jímž byl žalobce předvolán k ústnímu jednání Městského úřadu Rýmařov, odboru dopravy a silničního hospodářství na den 20.8.2015 v 8.00 hod. Toto předvolání žalobce oproti vlastnoručnímu podpisu osobně převzal dne 30.7.2015. Dne 17.8.2015 byla správnímu orgánu I. stupně datovou schránkou doručena žádost T. S. s udělenou plnou mocí od žalobce ze dne 6.8.2015 o přeložení termínu jednání z 19.8. na 24.8.2015, kdy má „cestu do Ostravy ve věci jiného přestupku, jiného obviněného“. Této žádosti prvoinstanční orgán vyhověl a předvolal T. S. k jednání dne 24.8.2015 ve 14.00 hod. Podle protokolu z ústního jednání sepsaného správním orgánem I. stupně dne 24.8.2015 se k tomuto jednání nedostavil ani žalobce ani T. S., jakožto jeho zmocněnec. Nato Město Rýmařov, odbor dopravy a silničního hospodářství vydalo rozhodnutí ze dne 25.8.2015 o shora uvedeném přestupku žalobce. Podle doručenky bylo toto rozhodnutí zmocněnci žalobce T. S. doručeno dne 30.8.2015 v 9.58 hod. Z dalšího obsahu spisu orgánu I. stupně vyplývá, že dne 14.9.2015 bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno odvolání podané e-mailem bez ověřeného podpisu T. S., v němž je pouze uvedeno: „Odvolávám se do rozhodnutí ve věci vedené Městským úřadem Rýmařov pod sp. zn. DASH 317/2015
MAC/3, obviněný R. V., nar.X, bytem J. W. 1746/3, B.“.
Součástí správního spisu žalovaného je sdělení správního orgánu I. stupně T. S. ze dne 22.9.2015, že jeho podání podané prostým e-mailem bez zaručeného elektronického podpisu dne 14.9.2015 ve 22.41 hod, nebylo v souladu s ust. § 37 odst. 4 správního řádu do 5 dnů potvrzeno, popř. doplněno o uvedený elektronický podpis, nebylo k němu vůbec přihlíženo. Vzhledem k výše uvedenému nabylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně právní moci dne 15.9.2015. Správní spis obsahuje dále postoupení opožděného odvolání žalovanému, o kterém rozhodl žalovaný shora uvedeným žalobou napadeným rozhodnutím.
Z fotokopie podacího lístku předloženého krajskému soudu s podanou žalobou bylo zjištěno, že jako odesílatel je na něm uveden T.S., bytem V. R. 857, K. a jako adresát Městský úřad Rýmařov, nám. Míru 230/1, Rýmařov. Jako podací pošta je v něm uvedena pošta 370 20 České Budějovice 90, podací číslo RR346106275CZ a datum podání 21.9.2015, pod kterým je uveden kód objednávky.
Z e-mailového sdělení České pošty, s.p., Postservis České Budějovice adresovaného žalovanému na jeho žádost krajský soud zjisitl, že pokud jde o zpracování zakázky zvané DopisOnline, probíhá tak, že Postservis sdružuje zásilky zasílané malými podateli přes webové rozhraní. Tato zakázka má nastaven rozhodný čas zpracování 16 hodin. Znamená to, že všechny zásilky podané elektronicky do této zakázky, jsou na dispečinku v 16.00 hod staženy, zpracovány a předány k přepravě přes listovní třídírnu druhý den. V témže sdělení se uvedená pošta vyjadřuje k podacímu lístku předloženému žalobcem tak, že: „Podáno na lístku 21.9.2015 a u T&T se ale objeví 22.9.2015. Podatel tuto zásilku zadal sice 21.9.2015, ale ve 23.12 hod, tudíž její stažení zpracováno proběhlo až 22.9.2015, do přepravy 23.9.2015“.
V projednávané věci, jak shora uvedeno, je tedy nesporné, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně o dopravním přestupku žalobce bylo žalobci doručeno dne 30.8.2015. 15ti denní lhůta k podání odvolání proti tomuto rozhodnutí uplynula dnem 14.9.2015. Ze správního spisu prvostupňového správního orgánu pak vyplynulo, že bylo podáno odvolání prostým e-mailovým podáním T. S., který s tímto odvoláním doručil tímtéž způsobem správnímu orgánu I. stupně plnou moc udělenou žalobcem k zastupování. Odvolací lhůta by se zřetelem k ust. § 37 odst. 4 věty druhé byla zachována, pokud by tento e-mail byl potvrzen, resp. doplněn ve lhůtě 5 dnů, tedy nejpozději dne 21.9.2015. Tento den, tj. 21.9.2015 je uveden na fotokopii podacího lístku, který předložil žalobce zároveň s podanou žalobou.
Podle ust. § 40 odst. 1 písm. d) věty první správního řádu, pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání anebo je-li v tento podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě.
Zásadní a spornou otázkou mezi účastníky řízení bylo ve smyslu tohoto zákonného ustanovení to, který den má být považován za den podání poštovní
zásilky při využití elektronického systému služby DopisOnline na serveru www.postservis.cz držitele poštovní licence Česká pošta, s.p. Uvedeným problémem se již podrobně zabýval rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci č.j. 60A 4/2016-109 ze dne 14.7.2016, s jehož právním posouzením a závěrem se zdejší krajský soud plně ztotožňuje. Ve zmíněném rozsudku je odkázáno na závěry Ústavního soudu i dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu (rozhodnutí NS ze dne 27.9.1994 sp. zn. 50Cm 13/1994) týkající se odevzdání zásilky poště a charakteru údajů na podacím lístku. Způsob doručování podání správním orgánům je upraven zákonem č. 29/2000 Sb. o poštovních službách a v poštovních podmínkách vydaných podle ust. § 6 tohoto zákona. Podle čl. 6 těchto poštovních podmínek je smlouva o poskytnutí poštovní služby uzavřena poštovním podáním. Podle čl. 8 odst. 1. se za den podání považuje den, v němž byl podnik o poštovní službu požádán. Podle § 2 písm. m) zákona o poštovních službách se poštovním podáním rozumí převzetí poštovní zásilky a v souladu s výše citovaným čl. 6 poštovních podmínek je smlouva o poskytnutí poštovní služby uzavřena poštovním podáním, tedy právě převzetím poštovní zásilky. Podle čl. 8 odst. 2 poštovních podmínek stvrzuje podání podací podnik na podací stvrzence, která má formu stanovenou podnikem. Na podací stvrzence se podle bodu 3. tohoto článku stvrzuje mimo jiné den podání. Dnem podání zásilky je tedy den, v němž provozovatel, jakožto držitel poštovní licence byl o poštovní službu požádán a dokladem o dni podání zásilky je podací stvrzenka. Ačkoliv výše zmíněné obchodní podmínky České pošty, s.p. neupravují poštovní službu „DopisOnline“, jedná se o službu, která umožňuje elektronické podání různých druhů zásilek a jejich online zaplacení. Služba spočívá ve vytvoření dopisu či jakéhokoliv dokumentu v elektronické podobě, který se pouze ve formátu PDF elektronicky odešle. Výhody této služby spočívají v tom, že informace se pouze elektronickou formou podají a Postservis zajistí jejich vytištění, kompletování do obálek, potisk obálek a předání do poštovní přepravy. Dopisy je možno posílat v České republice i ve většině evropských zemí. Dle uživatelské příručky „DopisOnline“ zásilky odeslané v pracovní den do 16.00 hod budou ještě tentýž den expedovány a zhruba do dvou pracovních dnů doručeny adresátu. Podle názoru krajského soudu se i při využití a realizaci této poštovní služby uplatní úprava obsažena v obchodních podmínkách, podle jejichž čl. 2, bodu 3. umožňuje služba DopisOnline zákazníkovi objednat zpracování a podání zmíněných zásilek do poštovní sítě. Podle týchž obchodních podmínek (čl. 9 bod 1.) se smluvní vztah mezi zákazníkem a poštou řídí do okamžiku poštovního podání zákonem č. 89/2012 Sb. občanský zákoník a okamžikem podání elektronicky objednané zásilky se tento vztah řídí zákonem o poštovních službách a uvedenými poštovními podmínkami.
I když lze službu DopisOnline použít k elektronickému objednání, zpracování a podání zásilek nepřetržitě, je Česká pošta, s.p. povinna zpracovat a k poštovní přepravě předat jen zásilky podané týž den do 16.00 hod. U zásilek podaných po této hodině se okamžik objednání těchto služeb a okamžik uzavření poštovní smlouvy podáním poštovní zásilky do poštovní přepravy, neshodují. Za den podání se však podle poštovních podmínek považuje den, kdy držitel poštovní licence byl o tuto službu požádán a tento den potvrzuje na podací stvrzence.
Jak vyplynulo ze shora uvedeného, žalobce o poskytnutí poštovní služby DopisOnline požádal dne 21.9.2015 a tento den držitel poštovní licence – Pošta České Budějovice 90 vyznačila na podacím lístku jako den podání zásilky. Den 23.9.2015, který byl vyznačen na zásilce poštovním razítkem, není pro posouzení
včasnosti podání odvolání rozhodující. Krajský soud proto uzavírá, že žalobce prostřednictvím svého zmocněnce podal zásilku adresovanou správnímu orgánu I. stupně obsahující jeho odvolání držiteli poštovní licence ve smyslu shora citovaného ust. § 40 odst. 1 písm. d) věty první správního řádu, a že lhůta k podání tohoto odvolání byla zachována.
Ze shora uvedených důvodů se krajský soud nemohl ztotožnit s námitkou žalovaného, že Česká pošta, s.p. vyznačila žalobci na podacím lístku v rozporu s obchodními podmínkami datum, které je pouze datem podání objednávky a nikoliv datem podání samotné zásilky. Na posouzení, že v daném případě byla odvolací lhůta zachována, nemůže mít vliv ani poukázání žalovaného na obstrukční postup zástupce žalobce spočívající v tom, že mohl využít datové schránky a neměl důvod podávat odvolání tímto zjevně složitějším způsobem ani to, že tak činil v jiných právních věcech přezkoumávaných zdejším soudem.
Za této situace krajský soud rozhodnutí žalovaného podle § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil a věc mu podle odst. 4 vrátil k dalšímu řízení, v němž žalovaný bude vázán právním názorem krajského soudu v tom, že odvolání žalobce nebylo podáno opožděně a projedná jej věcně.
V souladu s ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. zavázal krajský soud žalovaného k náhradě nákladů řízení žalobci představují náklady právního zastoupení žalobce advokátem v rozsahu 3 úkonů právní pomoci po 3 100 Kč a 3 režijních paušálů po 300 Kč podle ust. § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále náhradu za promeškaný čas ve výši 1 600 Kč podle ust. § 14 odst. 3 téže vyhlášky. Další náklady činily 4 060 Kč cestovné osobním automobilem k jednání procesního soudu z Prahy do Ostravy a zpět při ujetých 764 km, průměrné spotřebě 5,1 l/100 km benzínu 95 Oktanů a při ceně 29,70 Kč za jeden litr. Celkem činila náhrada za spotřebu pohonných hmot 1 157 Kč a náhrada za užití vozidla 2 903 Kč podle vyhl. č. 385/2015 Sb. Celkové náklady právního zastoupení žalobce advokátem činily 19 191 Kč (15 860 Kč + 3 331 Kč DPH ve výši 21%). S připočtením soudního poplatku ve výši 3000 Kč činí pak celková náhrada nákladů 22 191 Kč.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.
Ostrava dne 22. září 2016
JUDr. Petr Indráček
samosoudce
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky