18Ad 17/2016-31       ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK                                  JMÉNEM  REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce J. M., zastoupeného  M.M., bytem tamtéž, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 16.2.2016, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne  8.1.2016, o invalidním důchodu,                                              t a k t o :   I.       Žaloba  s e   z a m í t á .   II.      Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.                                                      O d ů v o d n ě n í :    Rozhodnutím ze dne 16.2.2016 č.j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 8.1.2016, kterým zamítla žádost žalobce podle ust. § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a pro nesplnění podmínek ust. § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o změnu invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Žalovaná vycházela z posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 2.12.2015, podle kterého je žalobce nadále invalidní pro invaliditu II. stupně. Žalovaná při vydání napadeného rozhodnutí vycházela z posudku vypracovaného o invaliditě žalobce ze dne 11.2.2016, dle kterého míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla u žalobce určena ve výši 60% v souvislosti s úrazem ze dne 17.7.2012 podle kapitoly XV, oddílu B, položky 13c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. (50% + zvýšení o 10%).  Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu, ve které namítal, že bylo špatně rozhodnuto o jeho invaliditě, že není schopen žádné aktivity. Dále namítal, že není schopen stání ani chůze a že se jeho zdravotní stav neustále zhoršuje. Žalobce proto požadoval prošetření svého zdravotního stavu.  Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 16.2.2016 č.j. X, připojeným posudkovým spisem žalobce                vedeným u OSSZ Ostrava, žalobcem předloženými lékařskými zprávami a                                posudkem posudkové komise Ministerstva práce a  sociálních věcí ČR                                 v Ostravě (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne  13.7.2016 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.  Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce dne 17.7.2012 utrpěl úraz (nárt pravé nohy) a od téhož dne byl v pracovní neschopnosti. Od 13.6.2013 pobíral žalobce invalidní důchod pro invaliditu III. stupně v souvislosti s úrazem ze dne 17.7.2012. Poté žalobce od 22.4.2015 pobíral invalidní důchod pro invaliditu II. stupně v souvislosti s úrazem ze dne 17.7.2012. Dne 29.9.2015 podal žádost  o zvýšení invalidního důchodu. Na základě této žádosti byl jeho zdravotní stav posouzen dne 2.12.2015 lékařem posudkové služby OSSZ Ostrava se závěrem, že žalobce je invalidní, přičemž se jedná o invaliditu II. stupně v souvislosti s úrazem ze dne 17.7.2012, neboť pokles pracovní schopnosti u něho činí celkem 60%  podle kapitoly XV, oddílu B, položky 13c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. (50% + zvýšení o 10%). Rozhodnutím žalované ze dne 8.1.2016 byla žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu zamítnuta. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal námitky, o kterých rozhodla žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím.  Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotnické dokumentace praktického lékaře MUDr. S. A. a jejího nálezu ze dne 17.6.2015 a dále z nálezů: chirurgická ambulance FN Ostrava  MUDr. P. J. ze dne 4.7.2016, ortoped a ortopedický protetik MUDr. P. K. ze dne 10.5.2016, 18.1.2016, 29.9.2015, 19.5.2015, 24.3.2015 a 13.1.2015, cévní MUDr. V. D., neurolog MUDr. D. R. ze dne 1.3.2016, 22.9.2015 a 24.3.2015, doppler žil DKK MUDr. J.D.  ze dne 11.3.2016, interní ambulance MěN Ostrava MUDr. P. Š. biochemie ze dne 11.3.2016 a 6.4.2016, hematologie VN Ostrava MUDr. E. B. ze dne 6.4.2016, interní MUDr. O. K. ze dne 21.3.2016, 29.3.2016 a 5.4.2016, ORL MUDr. I.G. ze dne 8.1.2015, 3.2.2015, 12.5.2015, 25.5.2015 a 18.3.2015, rehabilitace MUDr. A. L. ze dne 2.2.2016, traumatologická ambulance FN Ostrava MUDr. M. Š., Ph.D. ze dne 15.5.2014, 4.9.2014 a 30.4.2015, TRN MUDr. P. B. ze dne 11.3.2015, oddělení chorob z povolání MUDr. G ze dne 17.6.2014, oddělení pracovního a preventivního lékařství FN Ostrava MUDr. Z. H., Ph.D. ze dne 8.6.2016 a z úplné spisové dokumentace OSSZ v Ostravě včetně žaloby a profesního dotazníku.  Jako rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podle PK MPSV ČR byl stav po drtivém poranění pravé nohy, kdy se jedná o těžkou deformitu nohy s významným postižením kožního krytu, těžkým postižením funkce nohy, některé denní aktivity jsou omezeny. Stav odpovídal příloze k vyhl. č. 359/2009 Sb.  kapitole XV, oddílu B, položce  13c - 50% poklesu pracovní schopnosti. Pro ostatní zdravotní postižení zvýšila PK MPSV ČR o 10% na celkových 60% poklesu pracovní schopnosti. Posudková komise uvedla, že invalidita II. stupně je zapříčiněna následky úrazu ze dne 17.7.2012. Dále posudková komise uvedla, že žalobce je schopen po vzniku invalidity II. stupně vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti. Žalobce je schopen rekvalifikace na jiný druh výdělečné činnosti zaučením, je schopen práce vsedě. Nebylo prokázáno zdravotní postižení, při kterém by dosáhl 70% poklesu pracovní schopnosti.  Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí  16.2.2016 byl nadále invalidní v II. stupni invalidity.  Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o  35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně.  Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 60% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR v Ostravě, který považuje krajský soud za úplný a přesvědčivý, vypracovaný ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – ortopeda, tedy lékaře z oboru nemocí, kterou považovala za dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. Posudková komise svým posudkovým závěrem hodnotila zdravotní stav žalobce totožně jako lékaři OSSZ a ČSSZ. K námitkám žalobce vznesenými jeho obecnou zmocněnkyní u ústního jednání a sice, že podle jejího názoru žalobce není schopen soustavného výkonu jakékoliv práce, poukazuje na problémy s pravou dolní končetinou v důsledku utrpěného úrazu, na záněty a neschopnost stání a déle trvající chůze, krajský soud uvádí, že tyto námitky jsou zohledněny v posudku PK MPSV ČR a posudková komise se s nimi dostatečně a přesvědčivě vypořádala.               Jelikož žalobce k datu 16.2.2016 byl nadále invalidní v II. stupni, přičemž se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalované, kterým potvrdila rozhodnutí ze dne 8.1.2016, jímž žalobci zamítla žádost o zvýšení invalidní důchodu, krajskému soudu nezbylo, než žalobu žalobce jako nedůvodnou zamítnout v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.  Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšná nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák. č. 582/1991 Sb. v platném znění).     P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu   soudu   v  Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení                     jeho písemného vyhotovení, a to písemně,  ve dvojím    vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.         V Ostravě dne 8. září 2016                                                         JUDr. Petr Indráček                                                                    samosoudce