18Ad 45/2015-43                    ČESKÁ  REPUBLIKA   ROZSUDEK                                  JMÉNEM   REPUBLIKY          Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce J.  V., zastoupeného JUDr. Janou Graňákovou, advokátkou se sídlem Český Těšín, Štefánikova 10, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 12.6.2015, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 4.2.2015, o nároku na invalidní důchod, t a k t o :    I.  Žaloba    s e     z a m í t á .  II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :          Rozhodnutím ze dne   4.2.2015 žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., neboť žalobce nezískal potřebnou dobu pojištění ke dni 12.11.2014, k němuž byl uznán invalidním.        Žalobce proti uvedenému rozhodnutí podal námitky, ve kterých uvedl, že byl propuštěn z Dolu ČSM ze zdravotních důvodů, jejichž příčinou byl pracovní úraz a vyjádřil nespokojenost s posudkem lékaře okresní správy sociálního zabezpečení.      Žalovaná při rozhodnutí o těchto námitkách vycházela mimo jiné i z posudku lékaře ČSSZ, podle něhož vznikla u žalobce invalidita dnem 12.11.2014, přičemž se   jedná o invaliditu I. stupně podle ust. § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 35%. V rozhodném období od 12.11.2004 do 11.11.2014 získal žalobce pouze 3 roky a 1 den pojištění a v období od 12.11.1994 do 11.11.2014 získal pouze 4  roky a 295 dnů pojištění. Žalovaná proto námitky žalobce zamítla a potvrdila své rozhodnutí o zamítnutí žádosti žalobce o invalidní důchod ze dne 4.2.2015.        Žalobce proti rozhodnutí žalované o námitkách podal včasnou žalobu, ve které popsal své zdravotní potíže, tj. únik stolice, bolesti horních i dolních končetin provázené křečemi. Z posudku ze dne 5.1.2015 vyplývá, že má dorzopatii bederní páteře při osteochondróze disku, tedy kořenový syndrom a hovoří se o inkontinenci. Podle žalobce je posudek o invaliditě nesprávný, od 1.4.1995 do současné doby je v evidenci úřadu práce.        Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby jako nedůvodné.          Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne  12.6.2015 č.j. X, připojeným posudkovým i dávkovým spisem žalobce, žalobcem předloženými lékařskými zprávami a posudkem posudkové komise MPSV ČR, pracoviště Ostrava ze dne 9.12.2015 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.         Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného dávkového i posudkového  spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že  žalobce od roku 1994 opakovaně žádal o přiznání invalidního důchodu a naposledy žádost podal dne 29.9.2014. Na základě této žádosti byl jeho zdravotní stav posouzen lékařem pověřeným vypracováním posudku pro Okresní správu sociálního zabezpečení Karviná  dne 5.1.2015 se závěrem, že  do 31.12.2009 nebyl plně invalidní ani částečně invalidní. Od 1.1.2010 do 11.11.2010 nebyl invalidní v žádném stupni invalidity a od 12.11.2014 je invalidní, přičemž jde o invaliditu I. stupně. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E, položce 3c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., podle které stanovil posudkový lékař pokles pracovní schopnosti žalobce 35%. Rozhodnutím ze dne 4.2.2015 žalovaná zamítla žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění potřebné doby pojištění pro nárok na tento důchod. Součástí dávkového spisu  žalobce je mimo jiné osobní list důchodového pojištění, z něhož  krajský soud zjistil,  že v období od  12.11.2004 do 11.11.2014 získal žalobce pouze 3 roky a 1 den pojištění a v období od 12.11.1994 do 11.11.2014 získal pouze 4  roky a 295 dnů pojištění. V námitkovém řízení se s tímto hodnocením invalidity žalobce ztotožnil i posudkový lékař ČSSZ v posudku ze dne 29.4.2015.        Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, je  závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, pracoviště Ostrava která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování z nálezu ošetřujícího lékaře MUDr. K. D. a jeho nálezu ze dne 5.1.2014, z nálezů z neurologie MUDr. P. ze     20.11.2014, ortopedie MUDr. J. G. 29.10.2014, gastroenterologie MUDr. J. S. ze dne  16.10.2014, neurologie MUDr. K. ze dne 13.9.2012, EMG ze dne 13.9.2012, radiologie MUDr. M. K. ze dne 3.11.2014, MUDr. K. ze dne 8.12.2013, gastroenterologie MUDr. J. S. ze dne 16.10.2014, záznamu o úrazu ze dne 14.9.1992 Hornické nemocnice Karviná ze dne 13.4.1992, z vyšetření  MUDr. H. ze dne 12.3.1992, Hornické nemocnice Karviná – dopis ředitele MUDr. F. P. ze dne 13.5.1992, ortopedie primáře MUDr. P. ze dne 27.6.1994, MR vyšetření MUDr. M. K. ze dne 3.11.2014 z dřívějších posudků o invaliditě a dokumentace praktického lékaře MUDr. K. P. a z úplné zdravotní dokumentace založené v posudkovém spise OSSZ Karviná. Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotní stavu žalobce uvedla posudková komise zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., podle které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 35%.        Podle ust. § 40 odst. 1 písm. f/  zákona č. 155/1995 Sb. potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku nad 28 let 5 roků. Podle odst. 2 téhož ustanovení potřebná doba pojištění pro nárok na  invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních 10-ti roků před vznikem invalidity. U pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20-ti let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 let. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období 10-ti roků dokončeném po vzniku invalidity;                 u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění 2 roky.          Krajský soud, který v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán  v  době  rozhodování  žalovaného  správního orgánu,   dospěl  k závěru, že  žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. 12.6.2015  byl  invalidní a jednalo se o invaliditu I. stupně ve smyslu ust. § 39 odst. 1 písm. a) zák. č. 155/1995 Sb., v platném znění, přičemž datum vzniku této invalidity bylo stanoveno na 12.11.2014. Žalobce však v rozhodném období má dle osobního listu důchodového pojištění vykázánu započitatelnou dobu pojištění ve shora uvedeném rozsahu. Žalobce tedy nesplňoval druhou podmínku nutnou pro vznik nároku na invalidní důchod pro invaliditu I. stupně, tj. potřebnou podmínku doby pojištění ve smyslu shora citovaného ustanovení § 40 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění. Za situace, kdy žalobce jinou dobu pojištění v řízení neprokázal, krajskému soudu nezbylo než jeho žalobu jako nedůvodnou zamítnout, přičemž nemohl přihlédnout k žalobní námitce týkající se nepříznivého zdravotního stavu žalobce, pro který není schopen najít si zaměstnání. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že invalidita žalobce vznikla v příčinné souvislosti s tvrzeným pracovním úrazem, který měl žalobce utrpět v roce 1992.       Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná.             Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák. č. 582/1991 Sb. v platném znění).     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu   soudu   v  Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení,  a   to písemně,  ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.       V Ostravě dne  28. ledna 2016                                                               JUDr. Petr Indráček                                                                      samosoudce