18Ad 75/2014-139                                                                                                         ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM   REPUBLIKY   Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobkyně Ing. S. Š., zastoupené JUDr. Milanem Ostřížkem, advokátem se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Sadová 553/8, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem v Praze 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 1.9.2014,  o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí ze dne 8.4.2014, o invalidním důchodu,   t a k t o :     I.              Rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení  s e                z r u š u j e   a  věc se jí vrací k dalšímu řízení.   II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.   III.              Odměna advokáta JUDr. Milana Ostřížka se určuje částkou 2 600 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě ve lhůtě 60-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.          O d ů v o d n ě n í :   Rozhodnutím ze dne 1.9.2014 č.j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 8.4.2014, kterým žalobkyni zamítla žádost o změnu výše invalidního důchodu podle ust. § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek ust. § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Vsetín ze dne 31.3.2014 není invalidní pro invaliditu III. stupně, ale je nadále invalidní pro invaliditu II. stupně. Proti shora uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně včasnou žalobu, ve které namítala nesprávné posouzení svého zdravotního stavu. Dále uvedla, že některá zjištění jsou zcela nepravdivá, nepodložená a neprokázaná. Současně namítala, že nebylo v jejím případě použito postupu podle ust. § 3 odst. 2 vyhlášky č. 359/2009 Sb., dle kterého lze horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti zvýšit o 10%. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 1.9.2014 č.j. X, připojeným posudkovým spisem žalobkyně vedeným u OSSZ Vsetín, znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie PhDr. A. Š., žalobkyní předloženými lékařskými zprávami, posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“), pracoviště Ostrava ze dne 15.4.2015, jakož i posudkem PK MPSV ČR, pracoviště České Budějovice ze dne 4.4.2016 a poté dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobkyně vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobkyně je poživatelkou invalidního důchodu pro invaliditu II. stupně. Dne 18.12.2013 požádala žalobkyně o zvýšení invalidního důchodu. Na základě této žádosti byl její zdravotní stav posouzen dne 31.3.2014 lékařem OSSZ ve Vsetíně se závěrem, že je invalidní, přičemž jde o invaliditu II. stupně podle kapitoly V., položky 1d přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. s poklesem pracovní schopnosti o 60%. Podle tohoto posudku žalovaná vydala dne 8.4.2014 rozhodnutí, podle kterého náleží žalobkyni nadále invalidní důchod pro invaliditu II. stupně. Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí podala námitky, o kterých žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím na základě  posudku lékaře ČSSZ ze dne 27.8.2014.  Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění. Z posudku posudkové komise MPSV ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 15.4.2015 krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace ošetřujícího lékaře MUDr. V. a z jeho nálezu ze dne 22.7.2014, psycholožky PhDr. B. ze dne 10.7.2013, z předběžné propouštěcí zprávy z neurologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava ze dne 1.3.2013, z propouštěcí zprávy z neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava od 16.5. do 18.5.2013, neuroložky MUDr. P. ze dne 25.9.2014, neurologa MUDr. N., dekurz od 8.12.2010 do 14.9.2012, vyšetření ze dne 30.10.2012 a 30.12.2012, MUDr. H., ORL ze dne 20.9.2012 a 27.3.2014, oftamoložky MUDr. G. ze dne 22.10.2012, psychiatričky MUDr. T. ze dne 23.1.2013, 23.9.2013 a 16.2.2014, ošetřujícího lékaře MUDr. H. ze dne 28.1.2013 a 13.1.2014, MEDIHOPE s.r.o., magnetická resonance ze dne 13.2.2013, MUDr. S., EEG ze dne 28.1.2014, psycholožky PhDr. Š. ze dne 5.12.2012, 9.1.2014, 2.4.2014 a 27.9.2014, psycholožky PhDr. B. ze dne 10.7.2013, MUDr. V., VEP ze dne 28.1.2014, audiometričky MUDr. B.ze dne 21.8.2012 a 7.7.2014, ze záznamu o úrazu ze dne 12.5.2011, z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavené od 24.10.2010, MUDr. Z., magnetická resonance mozku ze dne 11.9.2012, neurologa MUDr. K. ze dne 12.3.2014, neurologa MUDr. V. ze dne 2.4.2014 a 19.11.2014, MUDr. M., Ph.D. magnetická resonance mozku ze dne 13.2.2014, MUDr. B., endoambulance 22.4.2014, oftamoložky MUDr. S. ze dne 19.8.2014, MUDr. Š., rehabilitace 24.11.2014 a 16.12.2014, z psychiatrického a psychologického vyšetření primářky MUDr. T. psychiatričky a soudní znalkyně a psycholožky PhDr. S., provedeného na psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Olomouc dne 3.3.2015, z úplné spisové dokumentace OSSZ Vsetín a spisové dokumentace Krajského soudu v Ostravě. Jako rozhodující zdravotní postižení uvedla posudková komise v případě žalobkyně lehkou slabozrakost obou očí při oboustranné kataraktě zvláště vpravo a střední hypermetropii obou očí, zvláště vpravo, s astigmatismem. Toto postižení podřadila pod kapitolu VII, položku 1a přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v platném znění, podle které hodnotila pokles pracovní schopnosti na horní hranici 15%. V hodnocení PK MPSV ČR v Ostravě není v souladu se závěry posudkového lékaře OSSZ ve Vsetíně a posudkového lékaře ČSSZ, kteří pokles pracovní schopnosti hodnotili 60% dle kapitoly V, položky 1d přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v platném znění, protože následným psychiatrickým a psychologickým vyšetřením ve Fakultní nemocnici Olomouc nebyla diagnóza organického psychosyndromu s redukcí kognitivních funkcí s progresí potvrzena, ale byla prokázána faktitivní porucha kombinovaná se simulací. S ohledem na vznesené námitky žalobkyně proti shora uvedenému posudku PK MPSV ČR Ostrava vyžádal krajský soud další odborný lékařský posudek (tzv. srovnávací posudek) od posudkové komise MPSV ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise MPSV ČR v Českých Budějovicích v posudku ze dne 4.4.2016 vycházela z podkladů shora uvedených a dále z vyšetření ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, Neurologická klinika, neurologické oddělení všeobecné neurologie – zpráva z hospitalizace v době od 23.2.2016 do 29.2.2016. PK MPSV ČR v Českých Budějovicích vyhodnotila zdravotní stav žalobkyně a její pokles pracovní schopnosti k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí 1.9.2014 a to tak, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou je progredující demence nejasné etiologie aktuálně středně těžká v. s. frontotemporální, organická porucha osobnosti (frontotemporální lobární degenerace). Dalším zdravotním omezením je diskrétní percepční nedoslýchavost oboustranně, počínající katarakta oboustranně a neurovaskulární konflikt n. V vpravo – neuralgické obtíže. Rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podřadila posudková komise pod kapitolu V., položku 1d přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., podle které stanovila míru pokles pracovní schopnosti žalobkyně 60%. Dále posudková komise uvedla, že postižení žalobkyně má takový vliv na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti, znalosti a na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti i na schopnost rekvalifikace, která je zdravotním stavem vyloučena, že pokles její pracovní schopnosti je větší než odpovídá horní hranici, proto své hodnocení zvýšila za použití § 3 citované vyhlášky o dalších 10%, tedy na celkových 70%. Posudková komise tak uzavřela posudek s tím, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované byla žalobkyně invalidní pro invaliditu III. stupně. Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí 1.9.2014  byla invalidní, přičemž šlo o invaliditu III. stupně. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%,  avšak nejvíce o 49%,  jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně.  Pokles pracovní schopnosti u žalobkyně činil  70% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR České Budějovice, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobkyně ve složení z posudkového lékaře a  dvou dalších odborných lékařů z oboru neurologie a psychiatrie.  Tato posudková komise se v závěru posudku také vypořádala s odlišným hodnocením rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně na rozdíl od posudku PK MPSV ČR v Ostravě a to tak, že u žalobkyně je touto příčinou úbytek kognitivních schopností při organickém postižení mozku – demence, poruchy chování, porucha osobnosti, pravděpodobně při frontotemporální lobární degeneraci. Vzhledem k premorbidní úrovni intelektu je pokles kognitivních funkcí značný. Selhává při většině i běžných denních aktivit. Nepříznivým faktorem je selhávání v exekutivních funkcích, schopnosti učení, paměti a řeči. Postižení je tedy považováno za těžké, s nepříznivým průběhem, progredující. Proto nebylo možno hodnotit žalobkyni podle kapitoly VII., položky 1a v příloze k vyhl. č. 359/2009 Sb. – pouhá lehká slabozrakost obou očí, neboť rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je duševní onemocnění uvedené v kapitole V., položka 1d v příloze k vyhl. č. 359/2009 Sb. Jelikož u žalobkyně k datu 1.9.2014 šlo o III. stupeň invalidity, krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 1 s.ř.s. napadené rozhodnutí žalované pro vady řízení zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. Žalovaná v průběhu dalšího řízení je vázána závazným názorem krajského soudu a to, že žalobkyně je nadále invalidní, přičemž od data 9.1.2014 se u ní jedná nikoliv o invaliditu II., ale III. stupně. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť  procesně úspěšná žalobkyně se tohoto práva výslovně vzdala (§ 60 odst. 1 s.ř.s.).   Ustanovenému právnímu zástupci žalobkyně přiznal soud odměnu za zastupování žalobkyně v tomto řízení v celkové výši 2 600 Kč představující odměnu za dva úkony právní pomoci po 1 000 Kč a dva režijní paušály po 300 Kč  v souladu s § 7, § 9 odst. 2 a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění.   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu   soudu   v  Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a   to písemně,  ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.     V Ostravě  dne 2. června 2016                                                                                                                                                                                               JUDr. Petr Indráček           samosoudce