19Ad 13/2015-45   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY       Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobce nezl. T. M., zastoupeného zákonnou zástupkyní matkou J. M., bytem tamtéž, právně zastoupeného JUDr. Leopoldem Petřičem, advokátem se sídlem Krnov, Pod Cvilínem, Horní 1084/16, proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Praha 2, Na Poříčním právu 1/376, o žalobě na přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 15.6.2015, č. j. MPSV-UM/15415/9S-MSK,   t a k t o :    I. Žaloba se  z a m í t á .    II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :    Žalobou ze dne 5.8.2015 doplněnou podáním doručeným soudu dne 9.11.2015 se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 30.3.2015, č. j. 129302/15/BR, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o průkaz osoby se zdravotním postižením a rozhodnutí úřadu práce bylo potvrzeno. Žalobce uvedl, že nezákonnost napadeného rozhodnutí žalovaného spatřuje v tom, že bylo posouzeno, že není osobou splňující podmínky pro přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením s odůvodněním, že jeho zdravotní stav není dlouhodobě nepříznivým ve smyslu § 9 odst. 3 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením – zdravotní stav není stabilizován, léčba není dosud ukončena. Žalobce zdůraznil, že výklad zmíněného zákonného ustanovení je mimo jiné založen na právní domněnce stálosti, resp. předpokladu trvání nepříznivého zdravotního stavu po dobu delší než jeden rok, která mu svědčí, protože tento jeho dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je objektivně prokázán poznatky lékařské vědy, a dále tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jej omezuje zejména v jeho duševních a fyzických schopnostech, které mají vliv na jeho péči o vlastní osobu a na soběstačnost. Žalobce vyslovil nesouhlas se závěry posudkové lékařky MUDr. D.Z. a se závěry žalovaného, který sice ve svém rozhodnutí uvedl, že při posuzování odvolání vycházel z širší zdravotní dokumentace, přesto žalobce vytýká žalovanému a posudkové lékařce, že při rozhodování o průkazu osoby se zdravotním postižením vycházeli pouze z lékařských zpráv, aniž by byl náležitě zjištěn skutečný stav jeho schopností se pohybovat, protože trpí vlivem nádorem postižené nohy a navíc bez čéšky, těžkým funkčním postižením své pohyblivosti, ať již v domácím prostředí nebo mimo domov. Žalobce dále uvedl, že není mobilní a navíc není soběstačný při zvládání základních životních potřeb – stravování, tělesná hygiena, výkon fyziologických potřeb, péče o zdraví, mobilita, osobní aktivity. Žalobce blíže také rozvedl, proč označené životní potřeby nezvládá. Žalobce odkázal na potvrzení Fakultní nemocnice Brno, Klinika dětské onkologie, MUDr. T. M. ze dne 20.4.2015, v němž toto specializované zdravotnické zařízení potvrdilo, že se léčí pro synovialosarkom m. vastus medialis, femuru, pately a tibie od 16.12.2014, a že plánovaná léčba je dlouhodobá, celková předpokládaná délka minimálně jeden rok, a že je závislý na intenzivní 24hodinové péči své rodiny a nejbližšího okolí. Toto potvrzení prokazuje, že popsaný stav žalobce byl znám podle výsledku lékařské vědy i v době podání žádosti o vydání průkazu osoby se zdravotním postižením. Žalobce má za to, že splňuje kritéria pro vydání průkazu osoby se zdravotním postižením ve smyslu § 9 odst. 3 a § 34 odst. 1 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, neboť ze zdravotnické dokumentace v době podání žádosti muselo být zřejmé, že v jeho případě se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který trvá nebo bude trvat déle než jeden rok, a že tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav omezuje jeho mobilitu. Žalobce má proto zato, že mu náleží průkaz osoby se zdravotním postižením ode dne 1.1.2015.    Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný zdůraznil, že podmínky nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením jsou upraveny v § 34 odst. 1 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, kdy nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší jednoho roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se posuzuje podle § 9 odst. 3 citovaného zákona, kdy za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než jeden rok. Žalovaný odkázal na závěry posudkové komise MPSV a označil podklady, z nichž posudková komise při vypracování posudku vycházela, a z něhož vyplývá, že žalobce onemocněl nádorovým onemocněním levého kolenního kloubu, jehož léčení nadále probíhá a není dosud ukončeno, zdravotní stav není stabilizován. Žalovaný dále uvedl, že v posudku ze dne 9.3.2015 posudková lékařka OSSZ Bruntál  uvedla, že diagnóza a léčení žalobce bylo zahájeno v prosinci 2014, proto nelze jeho zdravotní stav k 1.1.2015 hodnotit jako dlouhodobě nepříznivý. Poznamenala rovněž, že k odvolání přiložená lékařská zpráva byla podkladem při posouzení zdravotního stavu žalobce, který byl dopisem posudkové komise MPSV ze dne 11.5.2015 informován o tom, že posudková komise MPSV bude moci objektivně posoudit a přijmout posudkový závěr i bez jeho osobní účasti, a to na základě obsahu shromážděné podkladové dokumentace. Žalobce na to reagoval tím, že zaslal posudkové komisi lékařské zprávy. V jednotlivých zprávách nebyly posudkovou komisí MPSV shledány rozpory, které by ji vedly k provedení vlastního vyšetření, ze zákona jí ani taková povinnost nevzniká. Podkladová dokumentace byla dostatečná k projednání v nepřítomnosti a k přijetí posudkového závěru. Žalobce měl možnost se před vydáním rozhodnutí s podklady seznámit, této možnosti nevyužil, proto bylo vydáno rozhodnutí. Žalovaný rovněž uvedl, že zvládání základních životních potřeb je posuzováno v rámci samostatně probíhajícího řízení u příspěvku na péči.    Žalovaný dále konstatoval, že podmínky a zdravotní postižení, zakládající nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený odpovídajícím symbolem „TP“, „ZTP“ a „ZTP/P“, jsou stanoveny zákonem o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a vyhláškou č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů, a jejich hodnocení je zcela v kompetenci posudkové komise MPSV. Žalovaný je povinen se výsledkem posouzení zdravotního stavu provedeného posudkovou komisí MPSV řídit, jelikož je stěžejním podkladem pro vydání rozhodnutí ve věci.    Lékařská zpráva MUDr. M. ze dne 20.4.2015, na kterou žalobce v žalobě odkazuje, byla přiložena k odvolání a byla součástí podkladů posudkové komise MPSV, z nichž bylo při posuzování zdravotního stavu žalobce vycházeno. Posudková komise MPSV v posudku ze dne 28.5.2015 nijak nezpochybňuje stanovenou diagnózu ani dobu léčení, pouze konstatovala, že žalobce onemocněl nádorovým onemocněním levého kolenního kloubu, jehož léčení nadále probíhá a není dosud ukončeno, zdravotní stav není stabilizován a není ho možné dosud posuzovat v žádosti o průkaz osoby se zdravotním postižením jako dlouhodobě nepříznivý.    Krajský soud rozhodl v souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. bez nařízení jednání, neboť účastníci se na výzvu soudu učiněnou v souladu s § 51 odst. 1 s.ř.s. ve stanovené lhůtě nevyjádřili.    Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že dne 5.1.2015 podal nezletilý žalobce v zastoupení své matky žádost o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. V rámci správního řízení byl vypracován lékařkou OSSZ Bruntál MUDr. D. Z. dne 9.3.2015 posudek o zdravotním stavu žalobce. Podle posudkového závěru, vzhledem k tomu, že stanovení diagnózy onemocnění a léčení posuzovaného bylo zahájeno v prosinci 2014, nelze hodnotit k 1.1.2015 jako dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Nejde o osobu se zdravotním postižením, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osobou s poruchou autistického spektra, ve smyslu § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění účinném od 1.1.2014. Nejde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 9 odst. 3 cit. zákona. Posudková lékařka vycházela ze zdravotní dokumentace ošetřující lékařky žalobce MUDr. N. a z dalších nálezů odborných lékařů: MUDr. K. ze dne 27.10.2014, 24.11.2014 – FN Olomouc, ortopedická ambulance, MUDr. O. ze dne 1.12.2014 – FN U Sv. Anny v Brně, ortopedická klinika, MUDr. N. ze dne 23.12.2014 – FN Olomouc, dětská klinika, MUDr. P. ze dne 26.12.2014 a 29.12.2014, z propouštěcí zprávy z hospitalizace na dětském oddělení Nemocnice v Krnově ze dne 6.12.2014, z propouštěcí zprávy z hospitalizace na klinice dětské onkologie FN Brno od 6.12. – 9.12.2014 a od 6.1. – 9.1.2015. V posudkovém zhodnocení je konstatováno, že žalobce v r. 2012 utrpěl úraz levého kolene, byl následně opakovaně vyšetřen na různých pracovištích pro přetrvávající obtíže. Při vyšetření ve Fakultní nemocnici v Olomouci na I. ortopedické klinice dne 27.10.2014 byl učiněn závěr: hypermetabolizmus glukózy v měkkotkáňovém ložisku mediálně od levé patelly, v ložiscích ve skeletu tibie, femuru a pately LDK, ve dvou lymfatických uzlinách retroperitonea a ložiscích v plících svědčících pro přítomnost viabilní nádorové tkáně. Byl odeslán k další léčbě do Fakultní nemocnice v Brně na kliniku dětské onkologie. Dle provedených biopsií útvaru levého kolena byl prokázán synovialosarkom m. vastus medialis dist. l. sin. s meta plic billat. – zavedení tunelu CVK vlevo. Dne 9.12.2014 zahájena CHT léčba od 16.12.2014. Dle nálezu ošetřující lékařky ze dne 24.1.2015 je žalobce orientován místem, časem i osobou.    Rozhodnutím ze dne 30.3.2015 Úřad práce ČR – Krajská pobočka v Ostravě, kontaktní pracoviště Krnov, zamítl žádost žalobce o průkaz osoby se zdravotním postižením od 1.1.2015 s odůvodněním, že dle vyjádření posudkové lékařky a vzhledem k tomu, že stanovení diagnózy onemocnění a léčení žalobce bylo zahájeno v prosinci 2014, nelze toto hodnotit k 1.1.2015 jako dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Správní orgán odkázal na § 34 odst. 1 a § 9 odst. 3 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která ve svém rozhodnutí citoval. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno odvolání.    V rámci odvolacího řízení byl vypracován posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě ze dne 28.5.2015. Z protokolu o jednání posudkové komise plyne, že přítomna byla zákonná zástupkyně nezletilého žalobce, která posudkové komisi předložila lékařskou zprávu z Fakultní nemocnice Brno, kliniky dětské onkologie, MUDr. M. ze dne 20.4.2015. V posudkovém zhodnocení je konstatováno, z jakých podkladů posudková komise MPSV při vypracování posudku vycházela, jsou uvedena zjištění z označených lékařských zpráv s tím, že se u žalobce jedná o synovialosarkom monofazický m. vastus medialis dist. I. sin., meta plic bill., susp. LU retroperitonea iliakální/parakolicky (PET), IV. klin. stádium, SYT/SSX2 pozit., T2bN0M1 (plíce, retroperit. LU dle PET), dg. 12/2014, léčba dle ARST1321 od 16.12.2014 blok Ifo/doxo augmentován o metformin a vetrient od 6.1.2015, fluidothorax I. sin. při BPN I. sin. reagující na ATB – stp. 12/2014, stp. operaci – zavedení tunel CVK vlevo (9.12.2014), biopsie tumoru levého kolene – 4.12.2014, rebiopsie tumoru levého kolene 9.12.2014, stav po resekci tumoru levého kolene (6.5.2015) – v plánu chemoterapie adjuvantní. Na základě veškeré doložené zdravotní dokumentace, včetně předloženého nálezu zákonnou zástupkyní u jednání posudkové komise dne 28.5.2015, tj. lékařské zprávy z Fakultní nemocnice Brno, kliniky dětské onkologie, MUDr. M. ze dne 20.4.2015 dospěla posudková komise k závěru, že v případě žalobce nejde o osobu se zdravotním postižením, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění zákona č. 313/2013 Sb., nejde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 9 odst. 3 cit. zákona s tím, že tento zdravotní stav byl i ode dne 1.1.2015. Posudková komise MPSV uvedla, že prostudovala podkladovou dokumentaci k datu jednání s tím, že žalobce onemocněl nádorovým onemocněním levého kolenního kloubu, jehož léčení nadále probíhá a není dosud ukončeno, zdravotní stav není stabilizován a není možno posuzovat v žádosti o průkaz osoby se zdravotním postižením. Přípisem doručeným 4.6.2015 byla zákonná zástupkyně nezletilého žalobce vyrozuměna o pokračování v předmětném řízení a o právu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí ve lhůtě do 5ti pracovních dnů ode dne doručení vyrozumění ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu. Tohoto práva zákonná zástupkyně nevyužila a následně žalovaný vydal dne 15.6.2015 žalobou napadené rozhodnutí č.j. MPSV-UM/15415/15/9S-MSK, kterým odvolání nezletilého žalobce zamítl a rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 30.3.2015, č.j. 129302/15/BR potvrdil. V odůvodnění odvolací orgán odkázal na posudek posudkové komise MPSV ČR ze dne 28.5.2015 s tím, že z jeho závěru plyne, že žalobce není osobou se zdravotním postižením, které podstatně omezuje jeho schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu § 34 odst. 1 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů, nejde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 9 odst. 3 cit. zákona a tento stav byl i ode dne 1.1.2015. Žalovaný považoval závěry posudkové komise MPSV ČR za úplné a přesvědčivé, zdravotní stav žalobce není dlouhodobě nepříznivým ve smyslu § 9 odst. 3 cit. zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením – zdravotní stav není stabilizován, léčba není dosud ukončena.    Krajský soud hodnotil nejen napadené rozhodnutí, ale i zákonnost správního řízení, které předcházelo vydání napadených rozhodnutí, dle skutkového a právního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.    Právní rámec nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením je dán především ust. § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší jednoho roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se posuzuje podle § 9 odst. 3.    Podle ust. § 9 odst. 3 cit. zákona za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než jeden rok.    Krajský soud měl k dispozici posudkový spis Okresní správy sociálního zabezpečení v Bruntále, měl k dispozici i správní spis žalovaného správního orgánu a správního orgánu I. stupně. V těchto spisech jsou založeny odborné lékařské nálezy i lékařský nález, který byl přiložen k odvolání, tj. lékařská zpráva MUDr. M. z Fakultní nemocnice Brno, klinika dětské onkologie ze dne 20.4.2015. Z obsahu posudků obou posudkových orgánů, zejména z obsahu posudku posudkové komise MPSV v Ostravě ze dne 28.5.2015, jednoznačně vyplývá, že v říjnu r. 2014 byl žalobce vyšetřen na ortopedické klinice v Olomouci, tam mu byla provedena komplexní diagnostika a v prosinci r. 2014 bylo zjištěno nádorové onemocnění levého kolenního kloubu. Léčení žalobce nadále probíhá a není dosud ukončeno. Zdravotní stav není stabilizován a není možno posuzovat v žádosti o průkaz osoby se zdravotním postižením. Tento zdravotní stav byl i ode dne 1.1.2015. Žalobce není osobou se zdravotním postižením, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Jak výše uvedeno, posudková komise MPSV dospěla ke shodnému posudkovému závěru s posudkovou lékařskou OSSZ v Bruntále. Krajský soud nezpochybnil, stejně jako žalovaný správní orgán, přesvědčivost, úplnost a objektivnost posudku posudkové komise MPSV. Posudková komise zasedala v řádném složení, kdy byl přítomen i odborný lékař z oboru ortopedie. Posudková komise provedla posouzení na základě znalosti kompletní zdravotní dokumentace žalobce. Soud nezpochybnil erudici posudkové komise a vyhodnotil, že posudková komise měla dostatečné odborné předpoklady k tomu, aby náležitě posoudila zdravotní stav žalobce. K tomuto závěru bylo možno dospět i přesto, že žalobce nebyl posudkovou komisí vyšetřen. Soud má za to, že v případě žalobce komisi nebránilo vyhotovit objektivní a přesvědčivý posudek i bez přítomnosti žalobce. Jak výše uvedeno, komise měla k dispozici kompletní zdravotní dokumentaci, vyhodnotila i odborné lékařské nálezy, včetně lékařské zprávy, která byla předložena zákonnou zástupkyní žalobce v rámci odvolacího řízení. Soud konstatuje, že podle citovaného § 9 odst. 3 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, se za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než jeden rok. K datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí, tj. k datu 15.6.2015 tato zákonná podmínka nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením dle § 34 téhož zákona v případě žalobce nebyla splněna, neboť z výše označených posudků a zdravotní dokumentace žalobce plyne, že léčení nádorového onemocnění žalobce, které bylo zjištěno v prosinci r. 2014, nadále probíhá a není dosud ukončeno, zdravotní stav není stabilizován a nejedná se tudíž o nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než jeden rok.   Z výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žaloba proto byla podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítnuta.   O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému prokazatelně v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí  l z e  podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ostravě dne 11.1.2016                         Mgr. Jarmila Úředníčková        samosoudkyně