19Ad 22/2015-19   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY      Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobkyně D. C., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26.6.2015, o vdovském důchodu,   t a k t o :    I. Žaloba se  z a m í t á .    II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.            O d ů v o d n ě n í :     Žalobkyně se včas podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, kterým byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 9.2.2015 o vdovském důchodu. Žalobkyně kromě jiného konstatovala, že rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 9.2.2015 ve věci vdovského důchodu jí bylo doručeno 22.4.2015 a potvrdila, že odvolání podala pozdě. Vysvětlovala, proč se tak stalo a žádala o shovívavost.    Žalovaná v písemném vyjádření navrhla zamítnutí žaloby. Konstatovala, že žalobou napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobkyně směřující proti rozhodnutí žalované ze dne 9.2.2015, č. j. X, a to pro opožděnost, neboť rozhodnutí ze dne 9.2.2015 převzala žalobkyně dne 22.4.2015, námitky sepsala 2.6.2015 a podle prezenčního razítka byly žalované doručeny 4.6.2015. Odkazem na § 88 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. uvedla, že ve věcech důchodového pojištění lze jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení. Bylo-li rozhodnutí žalované ze dne 9.2.2015 žalobkyni oznámeno – doručeno do vlastních rukou dne 22.4.2015 a až dne 2.6.2015 byly námitky proti tomuto rozhodnutí teprve sepsány a dne 4.6.2015 doručeny žalované, pak se tak stalo po marném uplynutí zákonné 30 denní lhůty k možnosti uplatnění námitek. Proto žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím námitky žalobkyně zamítla. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaná nad rámec současně uvedla, že podání žalobkyně – žádost o přepočet odpracovaných let, bude žalovanou přešetřena, avšak v samostatném řízení.    Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s., zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.    Krajský soud jednal dne 26.1.2016 v nepřítomnosti účastníků řízení, neboť ti svou neúčast omluvili a souhlasili s projednáním věci v jejich nepřítomnosti.    Vzhledem k tomu, že námitky žalobkyně proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 9.2.2015 byly zamítnuty jako opožděné, zaměřil zdejší soud pozornost pouze na to, zda byly námitky skutečně podány opožděně. Krajský soud postupoval v souladu s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, č. j. 2 As 53/2007-11, podle něhož v řízení o žalobě proti rozhodnutí, jímž bylo odvolání (v dané věci námitky) žalobce zamítnuto dle § 92 správního řádu jako opožděné, se krajský soud zabývá pouze otázkou, zda bylo odvolání (zde námitky) skutečně podáno opožděně, či nikoliv, a nezabývá se námitkou nezákonnosti, ale ani nicotnosti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, konec citace.    Stran opožděnosti námitek však nebyl skutkový stav mezi stranami sporný. Ze správního spisu vyplývá, že rozhodnutí ze dne 9.2.2015, č. j. X bylo doručeno žalobkyni do vlastních rukou dne 22.4.2015. Z ust. § 88 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o organizaci a provádění sociálního zabezpečení vyplývá, že proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm. b) a d) až f) ve věcech důchodového pojištění lze jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení. Posledním dnem 30 denní lhůty tedy posledním dnem pro podání námitek tak bylo 22.5.2015. Ze správního spisu dále plyne, že námitky proti označenému rozhodnutí žalobkyně sepisovala až 2.6.2015, čili již po lhůtě k podání námitek a doručeny byly správnímu orgánu 4.6.2015. Z uvedeného je zřejmé, že již k sepisu námitek žalobkyně dne 2.6.2015 došlo po marném uplynutí zákonné 30 denní lhůty a z logiky věci vyplývá, že i k poštovní přepravě byly tyto námitky, které byly doručeny správnímu orgánu 4.6.2016, podány opožděně. Krajský soud uzavírá, že rozhodnutí žalované ze dne 26.6.2015, č. j. X, jímž byly námitky žalobkyně proti označenému rozhodnutí žalované ze dne 9.2.2015 zamítnuty pro opožděnost, je správné. Osobní důvody, jimiž žalobkyně vysvětlovala, proč námitky podala pozdě (žalobkyně uváděla, že nebyla připravena na nutnost vyprázdnit hrobové místo), jsou pro posouzení otázky včasnosti námitek bez právního významu.    Soud na základě shora uvedeného žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.    O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1, 2 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně ve věci úspěch neměla a žalované prokazatelně v souvislosti s tímto řízením nevznikly.   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí  l z e  podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.                                                 V Ostravě dne 26.1.2016                                                        Mgr. Jarmila Úředníčková                                                                     samosoudkyně