19Ad 26/2015-30   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY      Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobce Z.  G., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 24.9.2015, o invalidním důchodu,   takto:     I. Žaloba se  z a m í t á .   II.               Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:     Žalobce se včas podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované ze dne 24.9.2015 č.j. X, kterým byly námitky žalobce zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. X ze dne 22.6.2015, jímž byla žalobci snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, bylo potvrzeno. Žalobce namítal, že skutková podstata jeho zdravotního stavu nebyla náležitě zjištěna. Poukázal na to, že ze zdravotní dokumentace je zřejmé, že zdravotní stav reziduální krční páteře s trvalým cervikobrachiálním syndromem a těžkým funkčním postižením na podkladě víceetážové významné degenerace C-páteře, s omezením pohyblivosti i při lehkém zatížení, je zdravotním stavem dlouhodobě nepříznivým, bez možnosti zlepšení a svým rozsahem odpovídá těžkému funkčnímu postižení. Žalobce také namítal neuplatnění § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. v celkovém poklesu pracovní schopnosti, neboť není schopen vzhledem k rozsahu zdravotního omezení vykonávat svou původní profesi.    Žalovaná v písemném vyjádření uvedla, že se v předmětné věci jedná o dávku podmíněnou nepříznivým zdravotním staveb a v takovém případě je rozhodnutí žalované závislé především na odborném lékařském posouzení. S ohledem na námitky žalobce navrhla provést důkaz posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR a rozhodnutí ve věci samé ponechala na úvaze soudu podle závěru posudkové komise.   Ze správních spisů bylo zjištěno, že rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 22.6.2015 č.j. X bylo rozhodnuto o snížení výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně od 24.7.2015. Invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně byl stanoven na 6532,- Kč měsíčně. Z odůvodnění plyne, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 1.6.2015 již žalobce podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, není invalidní pro invaliditu třetího stupně. Na základě tohoto posudku byl žalobce podle ust. § 39 odst. 2 písm. a) uznán od 1.6.2015 invalidním pro invaliditu prvního stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla o 40 %. V posudkovém závěru posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 1.6.2015 je konstatováno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, pol. 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění.   Proti označenému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 22.6.2015 podal žalobce námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 24.9.2015 tak, že se námitky zamítají a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. X ze dne 22.6.2015 se potvrzuje. Žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného Českou správou sociálního zabezpečení dne 15.9.2015, v jehož posudkovém závěru se uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je stav po operaci C 6/7 ze dne 2.6.2014. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, pol. 1c, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 %, což je horní hranice rozpětí 30-40%, přihlédnuto k závažnosti zdravotního postižení a dalším onemocněním. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 cit. vyhlášky nemění. Stav žalobce hodnotí posudkový lékař LPS ČSSZ jako středně těžké funkční postižení více úseků páteře, svalové dysbalance s poruchou statiky a dynamiky páteře. Občasné projevy kořenového dráždění s funkčně významným neurologickým nálezem. Zdravotní stav je možno považovat za stabilizovaný na stávající funkční úrovni. V uvedeném posudku je konstatováno, že žalobce má zachovanou pracovní schopnost s využitím dosaženého vzdělání, znalostí a zkušeností jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti a v menším rozsahu a intenzitě. Schopnost rekvalifikace je zachována. Vzhledem k věku a stavu onemocnění stanovil posudkový lékař platnost posudku trvale. K datu napadeného rozhodnutí i k datu jednání o námitkách konstatoval, že nebyly zjištěny skutečnosti, které by vedly ke změně posudkového závěru lékaře OSSZ Ostrava. Na základě tohoto provedeného průzkumu lékař LPS ČSSZ dospěl k výsledku, že posudkový závěr odd. LPS OSSZ Ostrava ze dne 1.6.2015 lze potvrdit. V posudkovém zhodnocení je podrobně rozvedeno, z jakých podkladů posudková komise vycházela při vypracování posudku.   Posudkem Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 19.2.2016, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k 24.9.2015 byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Jednalo se o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a), nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %. Při vypracování posudku Posudková komise MPSV vycházela ze zdravotnické dokumentace praktického lékaře MUDr. R. S. ze dne 15.1.2016, z nálezu praktické lékařky MUDr. E. M. z 13.5.2015, ze zdravotnické dokumentace neurologa MUDr. P. J., z nálezů ze 3.1.2014, 31.1.2014, 3.2.2014, z nálezů plicního lékaře MUDr. I. G. z 4.9.2015, 14.5.2014, 3.2.2014, neurochirurga MUDr. P. T. z 6.6.2014, 12.6.2014, 24.7.2014, 16.6.2015, 1.9.2015, neurochirurga MUDr. P. V. z 5.5.2014, neurochirurga MUDr. E.M. z 5.5.2015, dále z propouštěcí zprávy MěN Ostrava, neurochirurgie 1.6.2014-6.6.2014, rehabilitace 1.9.2014-16.9.2014, 6.1.2015-16.1.2015, propouštěcí zprávy rehabilitačního ústavu Hrabyně, prac. Chuchelná 22.1.2015-15.3.2015, rehabilitace MUDr. V. P. z 19.8.2014. Komise také vycházela z nálezů předložených posudkové komisi MPSV urologa MUDr. M. P. 1.12.2015, 2.2.2016, 16.2.2016, neurochirurga MUDr. P. T. z 20.10.2015, 1.12.2015, 12.1.2016, 26.1.2016, seznamu záchvatů 01/ a 02/2016, EMG MUDr. P. J. 19.8.2015 vč. neurologického vyšetření ze dne 26.2.2014, 15.4.2014, 1.10.2014, 17.4.2015, 19.8.2015, 8.9.2015, 10.12.2015, 4.1.2016 a z úplné spisové dokumentace OSSZ Ostrava včetně žaloby a profesního dotazníku. V posudkovém zhodnocení se kromě jiného dále uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který byl k datu napadeného rozhodnutí ČSSZ 24.9.2015 stabilizován s popsanou poruchou funkce, byl chronický cervikální algický syndrom a oboustranné cervikobrachialgie bez míšního a kořenového postižení, bez motorického deficitu, stav po přední diskektomii dle Caspara s mezitělovou fúzí C6/7 dne 2.6.2014 uvedený v příloze k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, v kap. XIII, odd. E, pol. 1, písm. c), vedoucí k poklesu pracovní schopnosti na horní hranici rozmezí (30-40 %), tj. o 40 % s přihlédnutím k dalším zdravotním postižením, a proto dále posudková komise nezvýšila míru pracovní neschopnosti dle § 3 citované vyhlášky pro neschopnost pracovat v původní profesi. Žalobce v předmětné době nebyl schopen těžké fyzické práce, zvedání a přenášení těžkých břemen, ve vynucené poloze v nadměrném chladu, dlouhé chůze, zvláště po nerovném terénu, v riziku úrazu, kde by nemohl dodržovat antiepileptický režim. Žalobce byl schopen pro invaliditu prvního stupně vykonávat po rekvalifikaci výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti a s výše uvedenými omezeními lehké práce v dělnických profesích, v lehkém průmyslu nebo ve službách. Hodnocení posudkové komise MPSV ČR v Ostravě je v souladu se závěry PL OSSZ Ostrava z 1.6.2015 i PL ČSSZ v námitkovém řízení z 15.9.2015. Posudkové zhodnocení dále uvádí, že anatomické změny a funkční postižení krční páteře po operaci samy o sobě hraničně (tj. při dolní hranici procentního rozmezí 30-40%) odůvodňují hodnocení zdravotního stavu jako dlouhodobě nepříznivého, se středně těžkým postižením (nejsou prokázány všechny parametry písmene 1, c) – tj. funkčně významný neurologický nález s poškozením nervu, příp. symptomatologie neurogenního močového měchýře). Nejde o těžké funkční postižení, protože není prokázáno těžké postižení více úseků páteře s trvalými projevy kořenového dráždění, trvalý funkčně významný neurologický nález, těžké postižení nervů, závažné parézy, svalové atrofie, pokles celkové výkonnosti při lehkém zatížení, značné omezení některých denních aktivit. Pokles pracovní schopnosti posudková komise dále nezvyšovala, dle § 3 výše citované vyhlášky, pro neschopnost pracovat v původní profesi, protože horní hranici procentního rozmezí stanovila již s přihlédnutím k dalším zdravotním postižením.         U jednání soudu dne 15.3.2016, žalobce předložil lékařskou zprávu MUDr. J. ze dne 4.3.2016 a zprávu z neurologické ambulance ze dne 7.3.2016, z nichž mimo jiné vyplývá, že je u něj naplánována operace levé ledviny na 23.3.2016. Žalobce dále uvedl v souvislosti s problémy se zády, že v současné době dochází na infúze na Hornickou polikliniku k MUDr. J., kde mu lékař sdělil, že v případě neúčinnosti této léčby bude nutná opětovná operace páteře. Žalobce také doložil aktuální lékařské zprávy z urologie z 2.3.2016 a 4.3.2016. Rehabilitace v souvislosti s onemocněním páteře má naplánovány na 11.4.2016. Po provedení operace a rehabilitací by žalobce předložil aktuální lékařské zprávy.     Soud konstatuje, že stěžejní otázkou bylo posouzení zdravotního stavu žalobce. Soud byl proto povinen si vyžádat odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobce ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi, jak plyne z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován shora citovaný odborný lékařský posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Posudková komise podala posudek v řádném složení stanoveném v § 16b zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť v komisi byl vedle posudkového lékaře i lékař z oboru neurologie. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v § 7 ve znění pozdějších předpisů, kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, na základě zdravotní dokumentace žalobce. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit závěry Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě, že u žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dochází k poklesu pracovní schopnosti v míře 40 %.   Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně.     Soud na základě shora uvedeného žalobu jako nedůvodnou ve smyslu § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí respektoval ust. § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (proto soud nepřihlédl k žalobcem tvrzeným zdravotním obtížím po datu 24.9.2015, jak je žalobce prezentoval u jednání dne 15.3.2016, ani k nově předloženým lékařským zprávám, týkajících se aktuálního zdravotního stavu) a rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů.    O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalované prokazatelně v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.   P o u č e n í :  Proti výroku tohoto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů od dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních k Nejvyššímu správnímu soudu se sídlem Brno, Moravské náměstí 6 a rozhoduje o ni Nejvyšší správní soud.    Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.    V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.                                                V Ostravě dne 31.3.2016                                                            Mgr. Jarmila Úředníčková                                                                  samosoudkyně