19Ad 31/2015-25   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY      Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobkyně L.T., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2.10.2015, o invalidním důchodu,   takto:     I. Žaloba se  z a m í t á .   II.               Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:     Žalobkyně se včas podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované ze dne 2.10.2015 č.j. X, kterým byly námitky žalobkyně zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j.X ze dne 1.7.2015, jímž byla žalobkyni zamítnuta žádost o invalidní důchod, bylo potvrzeno. Žalobkyně namítala nesouhlas se zamítnutím žádosti. Uvedla, že její zdravotní stav odpovídá invalidnímu důchodu minimálně pro invaliditu prvního stupně. Žalobkyně proto žádala o nové podrobné prozkoumání jejího zdravotního stavu a vydání rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně.    Žalovaná v písemném vyjádření uvedla, že se v předmětné věci jedná o dávku podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí žalované závislé především na odborném lékařském posouzení. S ohledem na námitky žalobce navrhla provést důkaz posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR a rozhodnutí ve věci samé ponechala na úvaze soudu podle závěru posudkové komise.   Ze správních spisů bylo zjištěno, že rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 1.7.2015 č.j. X bylo rozhodnuto o zamítnutí žádosti o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení  § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Z odůvodnění plyne, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 17.6.2015 žalobkyně není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %. V posudkovém závěru posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 17.6.2015 je konstatováno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, pol. 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 citované vyhlášky nemění.   Proti označenému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 1.7.2015 podala žalobkyně námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 2.10.2015 tak, že se námitky zamítají a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. X ze dne 1.7.2015 se potvrzuje. Žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného Českou správou sociálního zabezpečení dne 23.9.2015, v jehož odůvodnění se uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je chronický bolestivý syndrom bederní páteře s poruchou statodynamiky a bez radikulopatie. Dle posudkového závěru, rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, pol. 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 citované vyhlášky nemění. Míru poklesu pracovní schopnosti hodnotí posudkový lékař LPS ČSSZ zhodnocením funkčního postižení horní hranicí z daného rozmezí (10 - 20 %). V uvedeném posudku je konstatováno, že zdravotní postižení žalobkyně není takového stupně a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neodpovídal žádnému stupni invalidity. K datu napadeného rozhodnutí lékař LPS ČSSZ konstatoval, že posudkový závěr lékaře LPS OSSZ Karviná vycházel ze správného použití posudkových kritérií, protože zdravotní stav a stupeň invalidity (pokles pracovní schopnosti) byl posouzen v souladu se zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a vyhláškou MPSV č. 359/2009 Sb. a ani k datu jednání o námitkách nebyly zjištěny skutečnosti, které by vedly ke změně posudkového závěru. Na základě takto provedeného přezkumu dospěl lékař LPS ČSSZ k výsledku, že posudkový závěr lékaře LPS OSSZ Karviná ze dne 17.6.2015 lze potvrdit. V posudkovém zhodnocení je podrobně rozvedeno, z jakých podkladů posudková komise vycházela při vypracování posudku.   Posudkem posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 11.3.2016, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k 2.10.2015 nebyla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. K jednání posudkové komise se žalobkyně dostavila, neměla žádné opěrné pomůcky. Při vypracování posudku posudková komise MPSV vycházela ze spisů OSSZ Karviná, ze spisové a zdravotní dokumentace v ní doložené, zdravotní dokumentace ošetřující praktické lékařky MUDr. Z. K. a dokumentace doložené žalobkyní, včetně námitek uvedených v žalobě. V posudkovém zhodnocení se kromě jiného dále uvádí, že rozhodujícím zdravotním postižením s největším dopadem do pracovní schopnosti jsou chronický recidivující bolestivý syndrom páteřový plurisegmantální s max. potíží v oblasti bederní páteře, t. č. bez vyhraněné radikulopathie, s dysfunkcí C a LS páteře, při degenerativních změnách na páteři a svalové dysbalanci. Posudková komise MPSV hodnotí funkční postižení jako lehké a další onemocnění uvedená jako ostatní zdravotní postižení nemají vliv na pracovní schopnost žalobkyně. Zdravotní stav žalobkyně posudkově odpovídá hodnocení dle kap. XIII, odd. E pol. 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kdy nejsou splněna klinická kritéria pro hodnocení dle položek 1c a 1d. Žalobkyně byla v předmětné době omezena pro práci fyzicky těžkou, spojenou se zvedáním a nošením těžkých břemen, pro práce ve vynucených polohách a nepříznivých klimatických podmínkách. Vhodná jsou zaměstnání s možností změny polohy, procházením, fyzicky méně náročné. Žalobkyně je schopna využít dosažené vzdělání i pracovní zkušenosti, případně je schopna rekvalifikace. Hodnocení posudkové komise MPSV ČR v Ostravě je v souladu se závěry lékaře LPS OSSZ Karviná z 17.6.2015 i lékaře LPS ČSSZ v námitkovém řízení z 23.9.2015. Posudkové zhodnocení uzavírá, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, pol. 1b, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3, 4 citované vyhlášky nemění.         U jednání soudu dne 12.4.2016 žalobkyně popsala své zdravotní obtíže, uvedla, že má problém s chůzí do schodů, musí se přidržovat zábradlí, má problémy při ohýbání, bolesti ji vystřelují do nohou.  Žádné další důkazy žalobkyně nenavrhla.     Soud konstatuje, že stěžejní otázkou bylo posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Soud byl proto povinen vyžádat si odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobkyně ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi, jak plyne z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a zachované pracovní schopnosti žalobkyně, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován shora citovaný odborný lékařský posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Posudková komise podala posudek v řádném složení stanoveném v § 16b zákona č. 582/1991 Sb., neboť v komisi byl vedle posudkového lékaře přítomen i lékař z oboru neurologie. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v § 7 zákona č. 582/1991 Sb., kterým se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje se posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, na základě zdravotní dokumentace žalobkyně. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit závěry Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě, že u žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dochází k poklesu pracovní schopnosti v míře 20 %. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně.   Soud na základě shora uvedeného žalobu jako nedůvodnou ve smyslu § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí respektoval ust. § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů.    O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalované prokazatelně v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.   P o u č e n í :  Proti výroku tohoto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů od dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních k Nejvyššímu správnímu soudu se sídlem Brno, Moravské náměstí 6 a rozhoduje o ni Nejvyšší správní soud.  Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.  V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.                                 V Ostravě dne 12.4.2016                                                          Mgr. Jarmila Úředníčková                                                        samosoudkyně