20Ad 17/2016-25   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY      Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce B.  B., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 1.2.2016, o výši invalidního důchodu,   t a k t o :   I. Žaloba  s e   z a m í t á .   II. Žádnému z účastníků  s e   n e p ř i z n á v á  náhrada nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :   I.   [1] Žalobci byla zamítnuta žádost o změnu výše invalidního důchodu.   [2] Žalobce v zákonné lhůtě podal u zdejšího soudu žalobu, ve které nesouhlasil s posouzením poklesu pracovní schopnosti, poukázal na svůj nepříznivý zdravotní stav, zejména na slepotu jednoho oka a onemocnění cukrovkou. Tvrdil, že z důvodu nepříznivého zdravotního stavu není schopen najít zaměstnání. Dožadoval se uznání plné invalidity.   [3] Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě dne 23.5.2016 uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 30.9.2015. Protože v předmětné věci se jedná o dávku podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí je závislé především na odborném lékařském posouzení, navrhla provedení důkazu posudkem příslušné posudkové komise MPSV. [4] Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky a své rozhodnutí ze dne 13.10.2015 č.j. X potvrdila. V odůvodnění uvedla, že rozhodnutím ze dne 13.10.2015 zamítla žádost o změnu výše invalidního důchodu podle ust. § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zdp), a pro nesplnění podmínek ust. § 39 odst. 2 písm. c) zdp, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 30.9.2015 je účastník řízení nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně. Novým posudkem o invaliditě vypracovaným Českou správou sociálního zabezpečení dne 26.1.2016 bylo zjištěno, že u účastníka řízení se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 zdp. Účastník řízení je invalidní dle ust. § 39 odst. 1 zdp. Nejde o invaliditu třetího stupně ani o invaliditu druhého stupně, nadále se jedná o invaliditu prvního stupně. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastníka řízení s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IV (poruchy endokrinní, výživy a přeměny látek), položce 2c (diabetes mellitus, středně těžké funkční postižení) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30- 45 %. Míra poklesu pracovní schopnosti účastníka řízení byla zhodnocena 40 %.   II.   [5] Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že žalobce dne 5.8.2015 podal žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné dne 30.9.2015 byl jeho zdravotní stav nadále posouzen jako invalidita prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zdp s posudkovým hodnocením dle kapitoly IV, pol. 2c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., s poklesem míry pracovní schopnosti o 40 %.  Ve světle tohoto posouzení bylo rozhodnuto dne 13.10.2015 o zamítnutí žádosti s odkazem na uvedený posudek OSSZ Karviná. K námitkám byl žalobce znovu posuzován posudkovým lékařem žalované dne 26.1.2016 se shodným závěrem, že se jedná o invaliditu prvního stupně, dle kapitoly IV, položce 2 písm. c) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. s poklesem pracovní schopnosti celkově o 40 %.   [6] Posudkem posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 17.8.2016, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že u žalobce k datu napadeného rozhodnutí byl prokázán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný diabetem mellitus léčený inzulínem od roku 2007 ve stadiu pozdních mikroangiopatických komplikací lehčího stupně, poúrazovou amantrózou vpravo (od r. 2008), essenciální hypertenzí I-II. stupně, steatosou jater dle usg., protrahovanou depresivní reaktivitu situační. Rozhodující příčinou je diabetes mellitus na inzulínu s dlouhodobě nedostatečnou kompenzací, dle vyšetření diabetoložkou z 1.9.2015 s emg prokázanou polyneuropatií dolních končetin, dle očního vyšetření bez diabetické retinopatie sítnice vlevo, postižení je uvedeno v příloze k vyhlášce 359/2009  Sb., v kapitole IV, položce 2c, v rámci uvedeného rozmezí 30-45 %, posudková komise  hodnotí i poúrazovou slepotu pravého oka, na kterou je plně adaptován, celkově 40 % poklesem schopnosti soustavné výdělečné činnosti. K datu rozhodnutí nešlo o postižení uvedené v 2d, 2e, což je doloženo diabetologickým vyšetřením v ZD PL.   [7] Vzhledem k tomu, že stěžejní otázkou v předmětné věci bylo posouzení zdravotního stavu, soud byl povinen si vyžádat odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobců ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., neboť v komisi vedle posudkového lékaře byl odborný lékař internista. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. na základě zdravotní dokumentace žalobce, zejména nálezů z diabetologického vyšetření, psychiatrického vyšetření a dalších. Posudková komise vyslovila shodný posudkový závěr s posudkovým lékařem OSSZ i žalované, který je uveden v odstavci [5] tohoto rozsudku. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit úplnost, přesvědčivost a zejména objektivnost posouzení zdravotního stavu žalobce. Na tomto místě soud opakuje, že posudková komise byla řádně odborně obsazena a soud nemá důvod zpochybňovat erudici tohoto posudkového orgánu. Závěr posudku koresponduje s výsledky odborných lékařských vyšetření, na které posudková komise odkazuje.   [8] Soud s ohledem na výše uvedené nezpochybnil, že u žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dochází k poklesu pracovní schopnosti jen v míře 40 %, což zakládá pouze invaliditu prvního stupně. Při určování míry poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření, nikoliv ze subjektivních stesků posuzované osoby.   [9] Vzhledem k výše uvedenému soud vyhodnotil žalobu jako nedůvodnou a ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl. Soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí respektoval ustanovení § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů.   [10] Výrok o náhradě nákladů řízení žalobce je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný.   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí  l z e  podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ostravě dne 21. září 2016             JUDr. Jana Záviská          samosoudkyně