20Ad 25/2016-28   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY      Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce P.  B., zastoupeného  Mgr. Alicjí Adamusovou Rzymanovou, advokátkou se sídlem Karviná-Mizerov, Kirovova 1430/11, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 10.3.2016, o výši invalidního důchodu,   t a k t o :   I. Žaloba  s e   z a m í t á .   II. Žádnému z účastníků  s e   n e p ř i z n á v á  náhrada nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :   I.   [1] Žalobci byla zamítnuta žádost o změnu výše invalidního důchodu.   [2] Žalobce v zákonné lhůtě v zastoupení právní zástupkyní podal u zdejšího soudu žalobu, ve které nesouhlasil s posouzením poklesu pracovní schopnosti, poukázal na svůj nepříznivý zdravotní stav, který považuje za zhoršený oproti minulosti a zdůraznil, že je nadále nezaměstnatelný. Souhlasí s určením rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, avšak nesouhlasí s procentním posudkovým hodnocením poklesu pracovní schopnosti a má za to, že se u něj jedná o těžké postižení, tudíž posudkově hodnoceno dle kap. XIII, odd. E, položka 1, písm. d) přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb. Odkázal na své posouzení v r. 2013, kdy míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena na 70 %. Navrhl zrušit napadené rozhodnutí a věc vrátit žalované k dalšímu řízení a uložit povinnost žalované uhradit náklady řízení.   [3] Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě ze dne 16.5.2016 uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 9.12.2015 a tímto posudkem byl stanoven pokles pracovní schopnosti o 40 %. Zdůraznila, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku ze dne 8.3.2016 vypracovaného pro účely řízení o námitkách se shodným závěrem jako posouzení u OSSZ v Karviné. S ohledem na námitky navrhla provedení důkazu posudkem posudkové komise MPSV ČR. [4] Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky a své rozhodnutí ze dne 18.12.2015 č.j. X potvrdila. V odůvodnění uvedla, že rozhodnutím ze dne 18.12.2015 zamítla žádost o změnu výše invalidního důchodu podle ust. § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zdp), pro nesplnění podmínek ust. § 39 odst. 2 písm. c) zdp, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 9.12.2015 je účastník řízení nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně. Novým posudkem o invaliditě vypracovaným Českou správou sociálního zabezpečení dne 8.3.2016 bylo zjištěno, že u účastníka řízení se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je postižení uvedené v kap. XIII, odd. E, písm. c) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30-40 %; u účastníka řízení byla míra zhodnocena 40 %.   II.   [5] Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že žalobce byl původně uznán k žádosti ze dne 17.10.2013 invalidním dle kap. XIII, odd. E, položka 1, písm. d) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. s mírou poklesu pracovní schopnosti 70 %, tedy invalidním III. stupně se vznikem invalidity 29.11.2013; invalidita byla uznána vzhledem k neukončené léčbě a KLP byla stanovena za 1 rok. Při kontrolní lékařské prohlídce v prosinci 2014 byl žalobce uznán již jen invalidním I. stupně od 2.12.2014 s posudkovým hodnocením dle kap. XIII, odd. E, položka 1, písm. c) přílohy k výše cit. vyhlášce se stanovením míry poklesu pracovní schopnosti 40 % s odůvodněním, že došlo k přiměřené stabilizaci i adaptaci a t.č. jde o středně těžké funkční postižení. Nebyla stanovena již žádná KLP. Žalovaná s ohledem na právě uvedený posudek rozhodla dne 8.1.2015 o snížení stupně invalidního důchodu od 16.2.2015. Žalobce proti uvedenému rozhodnutí ze dne 8.1.2015 podal námitky, o nichž bylo na základě nového posudkového hodnocení ze dne 3.3.2015 rozhodnuto 16.3.2015 tak, že námitky byly zamítnuty a rozhodnutí z 8.1.2015 potvrzeno. Dne 15.10.2015 žalobce uplatnil žádost o změnu invalidního důchodu z důvodu změny zdravotního stavu a k této žádosti byl posuzován lékařem OSSZ Karviná dne 9.12.2015 se závěrem, že se jedná jen o invaliditu I. stupně, tak jak je již uvedeno v odst. [4] tohoto rozsudku. Stejně tak i k námitkám ze dne 18.1.2016 posudkový lékař žalované ve svém posudku ze dne 8.3.2016 shodně s lékařem OSSZ Karviná dospěl k závěru, že míra poklesu pracovní schopnosti podle kap. XIII, odd. E, položka 1, písm. c) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. stanovil míru poklesu pracovní schopnosti o 40 %.   [6] Posudkem posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 2.9.2016, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že u žalobce k datu napadeného rozhodnutí byl prokázán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný chronickým recidivujícím vertebrogenn algickým syndromem krční, hrudní a bederní, cervikokranialgií s reziduální radikulopatií L5 vlevo a těžkou statodynamickou blokádou bederní páteře, o stav po extirpaci hernie disku L5 zleva dne 16.4.2013 a stabilizaci L5/S1 18.11.2013 s pooperační fibrózou, EMG v 3/2015 bez průkazu recentní radikulopatie L5, S1, jen známky radikulopatie S1 starého data, stav po humeroskapulární periartritidě vpravo v září 2015, recentní diabetes mellitus 2. typu převážně s inzulinoresistencí. Doporučena dietní a režimová opatření, kompenzace uspokojivá, obezita z přejídání I. st. s BMI = 30,3 kg/m2, stav po oční operaci pro strabismus a astigmatismus, alergická rýma, alergie na prach a pyl v anamnéze, kombinovaná HLP. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který byl k datu napadeného rozhodnutí stabilizován, je chronický recidivující vertebrogenní algický syndrom krční, hrudní a bederní, s reziduální radukulopatií L5 vlevo a těžkou statodynamickou blokádou bederní páteře, uvedený v příloze k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, v kap. XIII., odd. E, pol. 1, písm. c), vedoucí k poklesu pracovní schopnosti na horní hranici rozmezí (30 – 40 %), tj. o 40 %, a to s ohledem na dřívější namáhavá dělnická povolání, protože hodnocení samotného objektivního neurologického nálezu by posudková komise hodnotila poklesem pracovní schopnosti na dolní hranici rozmezí (nejsou prokázány všechny parametry této položky – funkčně významný neurologický nález ani symptomatologie neurogenního močového měchýře). Pokles pracovní schopnosti dále posudková komise nezvyšuje dle § 3 cit. vyhlášky. Nebyl schopen těžké fyzické práce, v dlouhodobé vynucené pracovní poloze, zvedání a přenášení těžkých břemen, v riziku úrazu, naposledy vykonávané profese horníka. Byl schopen využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a po případném zaškolení nebo rekvalifikaci vykonávat s výše uvedenými omezeními lehčí práce v dělnických profesích v lehkém průmyslu nebo ve službách. Byl schopen pro invaliditu I. stupně vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti. V hodnocení je PK MPSV v souladu se závěry posudkového lékaře OSSZ Opava a se závěry posudkového lékaře ČSSZ v námitkovém řízení. Potíže, které žalobce uvedl v žalobě a při jednání posudkové komise, jsou odůvodnitelné zjištěnými diagnózami.   [7] Vzhledem k tomu, že stěžejní otázkou v předmětné věci bylo posouzení zdravotního stavu, soud byl povinen si vyžádat odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobců ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., neboť v komisi vedle posudkového lékaře byl odborný lékař neurolog. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. na základě zdravotní dokumentace žalobce, zejména nálezů neurologických, přičemž žalobce u jednání posudkové komise byl přítomným neurologem vyšetřen.  Posudková komise však vycházela i z dalších odborných lékařských nálezů, jak uvedeno v předmětném posudku. Posudková komise vyslovila shodný posudkový závěr s posudkovým lékařem OSSZ i žalované, který je uveden v odstavci [5] tohoto rozsudku. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit úplnost, přesvědčivost a zejména objektivnost posouzení zdravotního stavu žalobce. Na tomto místě soud opakuje, že posudková komise byla řádně odborně obsazena a soud nemá důvod zpochybňovat erudici tohoto posudkového orgánu. Závěr posudku koresponduje s výsledky odborných lékařských vyšetření, na které posudková komise odkazuje. Žalobce byl posudkově poprvé hodnocen dne 5.12.2013, tedy krátce po provedené reoperaci L5/S1 dne 18.11.2013 a soud s ohledem na krátkou dobu od reoperace zcela za logický považuje tehdy uznaný důvod invalidity třetího stupně, neukončenou léčbu a také tomu odpovídá stanovená doba platnosti posudku jen na jeden rok. Při kontrole za rok, tj. v prosinci 2014, již byla posudkovým lékařem konstatována stabilizace zdravotního stavu, v důsledku čehož došlo ke snížení stupně invalidity. Posudková komise ve svém posudku zcela přesvědčivě vysvětlila svou úvahu o stabilizaci zdravotního stavu, když od reoperace již uplynuly tři roky a další neurochirurgická intervence není plánována, a také dostatečně vysvětlila nemožnost užití v případě žalobce hodnocení dle kap. XIII, odd. E, pol. 1 písm. d) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. Dle uvedeného písm. d) je hodnocen stav s těžkým funkčním postižením více úseků páteře, což u žalobce odbornými lékařskými nálezy zjištěno nebylo. Z uvedeného důvodu soud nevyhověl důkaznímu návrhu strany žalobce o vypracování posudku jinou posudkovou komisí.   [8] Soud s ohledem na výše uvedené nezpochybnil, že u žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dochází k poklesu pracovní schopnosti jen v míře 40 %, což zakládá pouze invaliditu prvního stupně. Při určování míry poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření, nikoliv ze subjektivních stesků posuzované osoby.   [9] Vzhledem k výše uvedenému soud vyhodnotil žalobu jako nedůvodnou a ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl. Soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí respektoval ustanovení § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů.   [10] Výrok o náhradě nákladů řízení žalobce je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný.     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí  l z e  podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ostravě dne 21. září 2016                     JUDr. Jana Záviská           samosoudkyně