20Ad 31/2015-54   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY        Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce M. Ž., zastoupeného Mgr. Ing. Martinem Schwarzem, advokátem se sídlem Bruntál, Mánesova 975/6, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 22.12.2014, o odnětí invalidního důchodu,   t a k t o :   I. Žaloba  s e   z a m í t á .   II. Žádnému z účastníků  s e   n e p ř i z n á v á  náhrada nákladů řízení.   III. Odměna advokáta Mgr. Ing. Martina Schwarze se určuje částkou 8.163,- Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 60 dnů od právní moci rozhodnutí.   O d ů v o d n ě n í :   I.   [1] Žalobci byl odňat invalidní důchod.   [2] U zdejšího soudu napadla dne 13.5.2015 žaloba podaná žalobcem v zastoupení advokátem Mgr. Ing. Martinem Schwarzem proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované. V žalobě uvedeno, že na základě žádosti navrhovatele byl Okresním soudem v Bruntále usnesením ze dne 13.4.2015 č.j. 0Nc 1/2015-10 ustanoven navrhovateli, k ochraně jeho zájmů ve věci podání žaloby a zastupování ve sporu proti žalované o odebrání částečného důchodu, advokát. Uvedeným usnesením byl také navrhovatel osvobozen od placení soudního poplatku. Dále, že zpochybnil objektivnost posouzení zdravotního stavu a zachované pracovní schopnosti. Navrhl napadené rozhodnutí zrušit a zavázat žalovanou k zaplacení nákladů řízení.   [3] Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky a potvrdila své rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu ze dne 22.9.2014.   [4] Z obsahu soudního spisu Okresního soudu v v Bruntále č.j. 0Nc 1/2015 se podává, že žalobce dne 8.1.2015 osobně podal u uvedeného okresního soudu žádost o bezplatnou obhajobu před podáním žaloby, předložil vyplněný tiskopis 060 – prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Poté byl písemně vyzván k doplnění své žádosti o  uvedení, proti komu žaloba bude podána a o jaký spor se jedná, k čemuž žalobce stručně dne 22.1.2015 sdělil, že žaloba bude podána proti ČSSZ ve věci odebrání částečného důchodu. Okresní soud v Bruntále usnesením ze dne 13.4.2015 č.j. 0Nc 1/2015-8 přiznal žalobci osvobození od soudních poplatků a ustanovil zástupce z řad advokátů k ochraně jeho zájmů pana Mgr. Martina Schwarze; usnesení nabylo právní moci dne 6.5.2015.   II.   [5] Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Bruntále dne 11.11.2005 v řízení z přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity žalobce uznal částečně invalidním od 21.9.2005 a při kontrolní lékařské prohlídce dne 14.12.2006 lékař Okresní správy sociálního zabezpečení žalobci oduznal invaliditu. V rámci řízení o žalobě před zdejším soudem pod sp. zn. 20 Cad 12/2007 posudkem posudkové komise MPSV ze dne 26.9.2007 bylo prokázáno, že se nadále jedná o částečnou invaliditu. Žalobce byl nadále uznán částečně invalidním i v rámci kontrolní lékařské prohlídky 21.10.2008. Stejně tak i dne 6.10.2011, kdy byl uznán invaliditou I. stupně dle kap. X, odd. B, položka 13, písm. b) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. se stanovením další KLP dne 30.9.2014. Při KLP dne 9.9.2014 lékař OSSZ Bruntál vyslovil, že nadále se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je zdravotní postižení uvedené v kap. XV, odd. B, položka 13, písm. a) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb., když za hlavní příčinu považoval stav po comminut. zlomenině patní kosti s následným rozvojem osteomyelitidy tibie po zevní fixaci s rozvojem artrózy subhtalo a se stanovením míry poklesu pracovní schopnosti o 15 % s navýšením o dalších 10 procentních bodů podle § 3 odst. 1 cit. vyhlášky. Posudkový lékař postižení hodnotil jako dlouhodobě stabilizované. S ohledem na uvedený posudek lékaře OSSZ žalovaná rozhodla dne 22.9.2014 o odnětí invalidního důchodu od 24.10.2014. K námitkám ze dne 21.10.2014 byl zdravotní stav znovu posuzován dne 21.11.2014 se shodným závěrem, že posudkově lze hodnotit podle kap. XV, odd. B, položka 13, písm. a) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. s mírou poklesu pracovní schopnosti 15 % a s ohledem k dalším postižením navýšeno o 10 % na celkových 25 %.   [6] Posudkem posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 27.5.2016, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že u žalobce k datu napadeného rozhodnutí byl prokázán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný stavem po tříštivé zlomenině patní kosti vpravo 6.9.2004, léčené osteosyntézou s poúrazovou artrózou hlezna a subtalo II.-III. st., chronickou osteomyelitidou holenní kosti po zevní fixaci, od r. 2009 v klidovém stádiu, stavem po kompresivní zlomenině laterálního kondylu holenní kosti vlevo, interkondylickou eminencí a lézi postranního vazu 1991, s rozvojem poúrazové artrózy levého kolene I.-II. st. Posudkově se jedná o zdravotní stav dlouhodobě nepříznivý. Rozhodující příčinou je stav po tříštivé zlomenině patní kosti v r. 2009 s rozvojem subtalární artrózy pravého hlezenního kloubu – k datu napadeného rozhodnutí ČSSZ 22.12.2014 s malým rtg  i klinickým nálezem – dokladována poúrazová artróza subtalo II. st. s omezením pohybu v hlezenním kloubu vpravo. Dále uváděny občasné bolesti v levém koleni, zde také arthrotické změny I. – II. s malým funkčním omezením. Stav po osteomyelitidě pravé kosti holenní, v klidu od r. 2008. Funkční postižení pravé dolní končetiny po zlomenině pravé  patní kosti lze hodnotit jako lehké. Rovněž funkční postižení pravé dolní končetiny po dávném úraze levého kolene s artrózou I. – II. st. je jen lehkého st. (v 10/2014 hodnocena na rtg artróza I. st., v 1/2016 artróza II. st.). Ke změně napadeného rozhodnutí došlo s ohledem na malé funkční omezení pravé dolní končetiny při dlouhodobě stabilizovaném zdravotním stavu. V současné době je čerstvě (v 5/2016) po arthrodéze pravého subtalo – nemá vliv na posouzení k datu vydání napadeného rozhodnutí, jde o stav vyžadující léčbu v dočasné pracovní neschopnosti. Posudkově odpovídá hodnocení dle kapitoly XV, odd. B, položky 13a), nebyla splněna kritéria pro hodnocení dle položek 13b) – 13c). Je omezen pro přetěžování DKK dlouhotrvajícím stáním a dlouhotrvající chůzí po nerovném terénu. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je k datu rozhodnutí ČSSZ ze dne 24.11.2014 zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, odd. B, položce 13a), přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 15 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 citované vyhlášky zvyšuje o 5 % na celkových 20 %. Není již invalidní v žádném stupni, zánik invalidity PK MPSV ČR stanovuje na den 9.9.2014.   [7] Vzhledem k tomu, že žalobce se žalobou domáhal prokázání další existence invalidity, soud vyžádal u posudkové komise MPSV v Ostravě posudek o invaliditě. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobců ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku.  Posudek posudkové komise považuje soud za stěžejní důkaz. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., neboť v komisi vedle posudkové lékařky byl i lékař z oboru ortopedie. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. na základě zdravotní dokumentace žalobce, zejména nálezů ortopedických, chirurgických, ale i mnoha dalších.  Posudková komise vyslovila posudkový závěr, který je uveden v odstavci [6] tohoto rozsudku. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit úplnost, přesvědčivost a zejména objektivnost posouzení zdravotního stavu žalobce. Na tomto místě soud opakuje, že posudková komise byla řádně odborně obsazena a soud nemá důvod zpochybňovat erudici tohoto posudkového orgánu. Posudek se vypořádává i s námitkami žalobce uvedenými v žalobě. V posudku se neobjevují vnitřní rozpory, je ucelený, přesvědčivý a krajský soud proto jeho závěry považuje za správné.  Komise se vypořádala i s důvodem odnětí invalidity, když vyslovila, že došlo ke dlouhodobé stabilizaci zdravotního stavu. Pro posouzení invalidity je rozhodující pouze schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost, jež odpovídá jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, přičemž míra poklesu pracovní schopnosti je odrazem doložených výsledků funkčních vyšetření. Soud nepřisvědčil tvrzení o rozpornosti posudku s nálezy ošetřujícího lékaře MUDr. B. Posudková komise vycházela z odborných nálezů tohoto ortopeda, vycházela i z přímo namítaného nálezu ze dne 9.10.2014, což jednoznačně vyplývá z obsahu posudku a posudková komise nezpochybnila ani omezení pro výkon práce žalobce, když zdůraznila omezení pro přetěžování dolních končetin dlouhotrvajícím stáním a dlouhotrvající chůzí v nerovném terénu. S ohledem na přesvědčivost posudku posudkové komise soud nevyhověl důkaznímu návrhu právního zástupce žalobce o vypracování revizního posudku.   [8] Jestliže byla posudkem stanovena míra poklesu pracovní schopnosti žalobce ve výši 20 %, nenaplňuje žalobce podmínku invalidity. Toto zjištění soud nezpochybnil ani přes namítaný výsledek soudního řízení v r. 2007, jak uvedeno v odstavci [5] tohoto rozsudku. PK MPSV dospěla k závěru, že k datu napadeného rozhodnutí šlo o dlouhodobou stabilizaci, což vzhledem k tomu, že předcházející soudní řízení proběhlo v r. 2007 a napadené rozhodnutí bylo vydáno v prosinci 2014, je zcela logické a soud z tohoto pohledu názor posudkového orgánu nezpochybnil. Nezpochybnil jej však ani s ohledem na operaci v květnu 2016, která nastala až po roce a půl od vydání napadeného rozhodnutí, když komise uvedla, že se jedná pouze o stav vyžadující dočasnou pracovní neschopnost.   [9] Krajský soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí vycházel z ustanovení § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), tj. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a v mezích žalobních bodů. Napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 22.12.2014, a proto soud neměl důvod zpochybňovat posudkový závěr o stabilizaci zdravotního stavu k tomuto dni ani s ohledem na operační zákrok v květnu 2016.   [10] Vzhledem k tomu, že žalovaná při vydání napadeného rozhodnutí vycházela z lékařského posudku, který odpovídal závěrům posudkové komise MPSV a nebyl dokazováním provedeným u krajského soudu zpochybněn, krajský soud žalobu  vyhodnotil jako nedůvodnou a ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl.     [11] Výrok o náhradě nákladů řízení žalobce je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný.   [12] Žalobci byl soudem ustanoven právní zástupce, který má právo na odměnu a hotové výdaje za zastupování (§ 35 odst. 8 s.ř.s.). Ustanovený advokát vyúčtoval náklady řízení v částce 7.195,- Kč sestávající s převzetí věci a přípravy zastoupení, sepsání správní žaloby, kasační stížnosti, účast u jednání krajského soudu dne 24.8.2016, cestovné, ztrátu času a 4x režijní paušál. Krajský soud přiznal odměnu za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava, sepsání žaloby, sepsání kasační stížnosti ze dne 2.7.2014, účast u jednání zdejšího soudu á 1.000,- dle § 9 odst. 2, § 7 bod 3, ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. b), d) a g) vyhl.č. 177/1996 Sb., v platném znění, bez použití ust. 12a cit vyhlášky, neboť toto ustanovení se nevztahuje na řízení dle soudního řádu správního), tj. 4.000,- Kč (4 x 1.000,- Kč), dále čtyřikrát paušál dle § 13 odst. 3 cit. vyhlášky, tj. 1.200,- Kč (4 x 300,- Kč), Advokát dále účtoval cestovné a ztrátu času v celkové výši 1.546,- Kč. Soud přiznal ustanovenému advokátu cestovní výdaje ve výši 946,- Kč (cestovné osobním vozidlem AUV BMW 730d s kombinovanou spotřebou 8,5 l/100km, při vzdálenosti 150 km, ceně motorové nafty 29,50 Kč dle vyhl. č. 385/2015 Sb. a sazby základní náhrady 3,80 Kč za 1 km jízdy). Dále byla přiznána částka ve výši 600,- Kč, náhrada za ztrátu času v rozsahu šesti půlhodin po 100,- Kč dle § 14 odst. 1, 3 vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, advokátního tarifu, když advokát vykonal cestu k ústnímu jednání ze sídla své kanceláře ke Krajskému soudu v Ostravě a zpět. Vzhledem k tomu, že advokát je plátcem daně z přidané hodnoty, byla částka 6.746,- Kč navýšena o 21 % (1.417,- Kč), na celkovou částku 8.163,- Kč. Tato částka bude vyplacena právnímu zástupci ve lhůtě, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.   [13] Výrok IV. je odůvodněn ust. § 35 odst. 8 s.ř.s, neboť náklady ustanovenému advokátovi hradí Česká republika.     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí  l z e  podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ostravě dne 24. srpna 2016                                   JUDr. Jana Záviská           samosoudkyně