20Ad 67/2015-26   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně Š. B., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 10. 2015,    takto:   I.                    Žaloba  s e   z a m í t á .   II.                  Žádnému z účastníků  s e   n e p ř i z n á v á  náhrada nákladů řízení.     Odůvodnění:   Napadeným rozhodnutím zamítla žalovaná námitky žalobkyně proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 24. 7. 2015, č. j. X a toto rozhodnutí potvrdila s odůvodněním, že novým posudkem vypracovaným Českou správou sociálního zabezpečení dne 13. 10. 2015 bylo zjištěno, že žalobkyně není invalidní a její dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav představuje pokles pracovní schopnosti celkově o 20 %, z čehož 10 % je dáno rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, kterou je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI (Postižení nervové soustavy), položce 1a (Cévní postižení mozku a míchy, dětská mozková obrna – minimální funkční postižení) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška č. 359/2009 Sb.“), a dalších 10 % představuje zvýšení procentní hodnoty míry poklesu pracovní schopnosti s přihlédnutím k celkovému zdravotnímu stavu a dalším zdravotním postižením žalobkyně podle ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. Žalobkyně nesplňuje podmínky pro přiznání invalidního důchodu dle ustanovení § 38 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon č. 155/1995 Sb.“)   Žalobkyně namítala, že posudkem ze dne 13. 10. 2015 byla navýšena míra poklesu pracovní schopnosti oproti původnímu posudku ze dne 24. 8. 2015 o 10 % na celkových 20 %. Zdravotní stav žalobkyně byl nepříznivý i před vznikem mozkové příhody, což vyplývá z její zdravotní dokumentace. Navrhla, aby byl její zdravotní stav znovu posouzen, neboť jí nedovoluje plné pracovní zatížení, vzhledem ke zdravotním problémům uvedeným ve zdravotní dokumentaci, cítí se unavená a slabá a není schopna práce na plný úvazek. Navrhla proto, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k novému řízení.   Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že v otázce posouzení nároku na dávku důchodového pojištění podmíněného dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem je vázána posudkem lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení, jakož i posudkem svého lékaře, neboť se jedná o otázku odbornou, vyžadující znalosti v oboru medicíny a též v oboru posudkového lékařství. Žalovaná proto přezkoumala, zda posudek ze dne 13. 10. 2015 splňuje náležitosti upravené v ustanovení § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb. a dospěla k závěru, že je úplný, celistvý a přesvědčivý a vypořádal se se všemi rozhodnými skutečnostmi.   Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, které předcházelo jeho vydání, v rozsahu žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, ve smyslu ustanovení § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).   Z obsahu správních spisů krajský soud zjistil, že rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 24. 7. 2015 byla zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 15. 7. 2015 není invalidní. Z posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná krajský soud zjistil, že posuzující lékař hodnotil stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI., položce 1a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10 %, přičemž neshledal důvod pro další navýšení této míry. Z posudku o invaliditě ze dne 13. 10. 2015 vypracovaného oddělením lékařské posudkové služby žalované krajský soud zjistil, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI., položce 1a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10 %, a vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. zvyšuje tato hodnota o 10 %, tedy celkově činí 20 %. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že na základě tohoto nového posudku zamítla žalovaná námitky žalobkyně a potvrdila rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.  Z posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě (dále jen „posudková komise“) ze dne 18. 3. 2016 bylo zjištěno, že posudková komise vycházela ze zdravotní dokumentace žalobkyně u praktické lékařky MUDr. M., jakož i z nálezů odborných lékařů v posudku uvedených a z úplné spisové dokumentace Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné, a dospěla k závěru, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí nebyla žalobkyně invalidní, neboť pokles pracovní schopnosti žalobkyně činil 20 %, nikoli nejméně 35 % ve smyslu ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., přičemž hlavní příčinu spatřuje posudková komise ve stejném zdravotním postižení jako posudkový lékař žalované, objektivní neurologický nález je prakticky v normě a jde o minimální funkční postižení a neodůvodňuje stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Posudkově hodnoceno dle kap. VI, pol. 1 písm. a) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. s poklesem pracovní schopnosti o 10 % a navýšením dle § 3 odst. 1 cit. vyhl. o dalších 10 procentních bodů.   Podle ustanovení § 38 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu.   Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.   Podle ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“), Ministerstvo práce a sociálních věcí posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise.   Podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb. posudek o invaliditě obsahuje a) označení orgánu sociálního zabezpečení, který posoudil zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnce, jméno, popřípadě jména, příjmení a titul příslušného lékaře a jeho podpis a razítko tohoto orgánu, b) jméno, popřípadě jména a příjmení pojištěnce, rodné číslo pojištěnce, popřípadě není-li přiděleno, datum narození pojištěnce, adresu místa trvalého pobytu pojištěnce, popřípadě, jde-li o cizince, adresu místa pobytu na území České republiky a nemá-li ji, adresu bydliště v cizině, c) účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, d) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, e) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, f) výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením 1. zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 2. procentní míry poklesu pracovní schopnosti, 3. stupně invalidity, (…), g) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. Podle ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.   Podle ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů.   Posouzení otázky míry poklesu pracovní schopnosti je otázkou odbornou, medicínskou, o níž si krajský soud sám nemůže učinit závěr. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobců ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Soud proto vycházel  z posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně, a posudek hodnotil z hlediska úplnosti, přesvědčivosti a správnosti a dospěl k závěru, že tento posudek splňuje všechny požadavky, které jsou na něj kladeny ustanovením § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., neboť obsahuje náležitosti formální [uvedené pod písm. a) až c)], výčet rozhodujících podkladů, jakož i jednotlivá zjištění z těchto podkladů učiněná, zprávu o vyšetření žalobkyně u jednání posudkové komise, výsledek posouzení zdravotního stavu, stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, přičemž minimální funkční postižení odpovídající 10% snížení pracovní schopnosti je ještě navýšeno o maximální možnou hodnotu, tedy o 10 %, odůvodněnou dalšími zdravotními postiženími žalobkyně, posudek se vypořádává i s námitkami žalobkyně, jejíž subjektivní stesky se neodráží v objektivně provedených vyšetřeních a nebrání dle posudkové komise žalobkyni ve výkonu její profese. V posudku se neobjevují vnitřní rozpory, je ucelený, přesvědčivý a krajský soud proto jeho závěry považuje za správné. Soud zdůrazňuje, že nemá důvod zpochybňovat erudici posudkové komise.   Jestliže byla posudkem stanovena míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně ve výši 20 %, nenaplňuje žalobkyně podmínku invalidity pro účely přiznání nároku na invalidní důchod, neboť ustanovením § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. je vyžadována míra poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 %.   S ohledem na to, že žalovaná při vydání napadeného rozhodnutí vycházela z lékařského posudku, který odpovídal závěrům posudkové komise a nebyl dokazováním provedeným u krajského soudu zpochybněn, a vzhledem k výše uvedenému zamítl krajský soud žalobu jako nedůvodnou.   Krajský soud nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobkyně neměla ve věci úspěch a správnímu orgánu nelze náhradu nákladů přiznat s ohledem na ustanovení § 60 odst. 2 s. ř. s.     Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.     V Ostravě dne 4. května 2016                            JUDr. Jana Záviská           samosoudkyně