Institut zúžení předmětu žádosti dle § 45 odst. 4 správního řádu se týká žádosti již podané. Je-li obsažen v právním jednání, které je samotným podáním žádosti, způsobuje zpravidla vnitřní rozpor a nejasnost této žádosti, které je třeba odstranit jako vadu podání.

22 A 127/2015 – 30   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Moniky Javorové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., v právní věci žalobce D. C. N., Vietnamská socialistická republika, zastoupeného Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalované Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, o přezkoumání rozhodnutí žalované č. j. MV-99926-3/SO-2015 ze dne 23. 11. 2015,   t a k t o :   I. Rozhodnutí žalované  č. j. MV-99926-3/SO-2015 ze dne 23. 11. 2015 se  z r u š u j e  a věc se  v r a c í  žalované k dalšímu řízení.    II. Žalovaná je  p o v i n n a  zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 228,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Marka Sedláka, advokáta se sídlem Příkop 8, Brno.   O d ů v o d n ě n í :   Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání rozhodnutí žalované č. j. MV-99926-3/SO-2015 ze dne 23. 11. 2015, jímž bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno usnesení Ministerstva  vnitra – odboru azylové a migrační politiky č. j. OAM-1549-4/TP-2015, kterým bylo dle § 66 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř.“), zastaveno řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu pro zjevnou právní nepřípustnost.   Žalobce v žalobě uvedl, že jeho žádost byla nesprávně posouzena, neboť požadoval vydání povolení k dlouhodobému pobytu, a pouze v důsledku písařské chyby zaměnil v kolonce č. 28 tiskopisu žádosti pojem „dlouhodobý pobyt“ za pojem „trvalý pobyt“. Žádost byla podána za účelem realizace společného soužití žalobce s jeho matkou T. H. L., která pobývá na území České republiky na základě povolení k dlouhodobému pobytu od  roku 2009. Ze žádosti ve spojení s připojenými dokumenty je zřejmé, že byla míněna jako žádost o povolení k dlouhodobému pobytu. Posouzení žádosti jako žádosti o povolení k trvalému pobytu a následné zastavení řízení o ní je v rozporu se základními zásadami správního řízení; správní orgány měly žalobce na zjevnou chybu upozornit a umožnit mu změnit obsah podání. Posouzení žádosti bylo formalistické, provedené bez zřetele ke zjevné vůli žadatele. Pro podání nové žádosti bude muset žalobce mnoho měsíců čekat s ohledem na nedostatečné termínové pokrytí systému Visapoint.   Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne 26. 6. 2016  uvedla, že řízení o žádosti žalobce o povolení k trvalému pobytu bylo zastaveno pro zjevnou nepřípustnost, neboť žalobce nesplňoval podmínku § 66 odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPC“); podle citovaného ustanovení se povolení k trvalému pobytu bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území vydá cizinci, který o vydání tohoto povolení žádá jako nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu, je-li důvodem žádosti společné soužití těchto cizinců. Matka žalobce L. T. H. však pobývá na území ČR na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání. Žalobce je zastoupen v řízení advokátem, který je právním profesionálem, a proto není potřeba poskytovat mu poučení v takové míře jako právnímu laikovi. Navíc dle žalované se žalobce domáhá toho, aby byl poučován o otázkách hmotného práva, což je nepřípustné.   Ve skutečnosti, že se jedná o žádost nezletilého cizince, jehož žádost sledovala účel sloučení jeho pobytu s pobytem matky, shledal soud důvod pro přednostní projednání věci ve smyslu § 56 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).   Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.   Ze správních spisů bylo zjištěno, že žalobce podal dne 7. 1. 2015 na zastupitelském úřadu ČR v Hanoji žádost číslo HANO201501080006 na předepsaném formuláři, v jehož záhlaví byly zaškrtnuty jak varianta „žádost o povolení k trvalému pobytu“, tak i „žádost o povolení k dlouhodobému pobytu“; v kolonce 28 pak byl vlepen předtištěný lístek s informací, že účastník využil objednávky v systému Visapoint, sloužícího k podání žádosti za účelem „modrá karta“ pouze proto, že objednání k dlouhodobému či trvalému pobytu za účelem společného soužití rodiny není možné; účastník nechce plnit účel „modrá karta“, nýbrž pouze sleduje účel sloučení rodiny, a proto omezuje předmět své žádosti na žádost o povolení k trvalému pobytu. V předkládací zprávě konzula Velvyslanectví ČR v Hanoji ze dne 8. 1. 2015 je uvedeno, že žádost klasifikuje jako žádost o povolení k dlouhodobému pobytu. Usnesením Ministerstva  vnitra – odboru azylové a migrační politiky č. j. OAM-1549-4/TP-2015 bylo dle § 66 odst. 1 písm. b) s. ř. zastaveno řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu pro zjevnou právní nepřípustnost. Žádost byla vyhodnocena jako žádost zúžená na žádost o povolení k trvalému pobytu, přičemž její zjevná nepřípustnost vyplývala z faktu, že matka žalobce nemá na území ČR trvalý pobyt. Rozhodnutí bylo zástupci žalobce doručeno dne 2. 4. 2015, který proti němu podal téhož dne odvolání, jež bylo napadeným rozhodnutím zamítnuto.   Podle § 66 odst. 1 písm. b) s. ř. řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže byla podána žádost zjevně právně nepřípustná.   Podle § 45 odst. 4 s. ř. žadatel může zúžit předmět své žádosti nebo vzít žádost zpět; toto právo nelze uplatnit v době od vydání rozhodnutí správního orgánu prvního stupně do zahájení odvolacího řízení.   Podle § 169 odst. 14 věty prvé ZPC je zastupitelský úřad oprávněn provést kontrolu žádosti a náležitostí předložených k žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu; nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže zastupitelský úřad cizinci nedostatky odstranit na místě nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.    Krajský soud v prvé řadě uvádí k aplikovatelnosti § 66 odst. 1 písm. b) s. ř., že tento by byl aplikovatelný na daný případ, pokud by se jednalo nepochybně o žádost o povolení k trvalému pobytu žalobce. Bezpředmětnost takovéto žádosti by pak bez dalšího vyplývala ze žádosti a jejích příloh bez potřeby dalšího dokazování, a to v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 74/2007-55 ze dne 7. 5. 2008, publ. pod č. 1633/2008 Sb. r. NSS, na nějž žalovaná odkázala.    Zásadním problémem však je skutečnost, že dle názoru soudu z podané žádosti nikterak jednoznačně nevyplývá, že tato žádost je žádostí o povolení k trvalému pobytu. Předmětná žádost byla ve svém záhlaví označená jako žádost o trvalý i dlouhodobý pobyt; na to, že se jedná o žádost o trvalý pobyt správní orgány usoudily z vlepeného textu, kde se uvádělo, že žádost je ve smyslu § 45 odst. 4 s. ř. omezována na žádost o povolení k trvalému pobytu. Soud k vlepenému předtištěnému textu poznamenává, že jeho smyslem je evidentně reagovat na objednávku v systému Visapoint, nikoli reagovat na nejasnost ohledně žádosti o trvalý či dlouhodobý pobyt. Navíc institut zúžení předmětu žádosti se týká žádosti již podané. Je-li obsažen v právním jednání, které je samotným podáním žádosti, způsobuje zpravidla vnitřní rozpor a nejasnost této žádosti. O skutečnosti, že povaha žádosti byla nejasná, svědčí i to, že pracovníkem zastupitelského úřadu byla posouzena jako žádost o dlouhodobý pobyt, kdežto správními orgány, které ve věci rozhodly pak jako žádost o povolení k trvalému pobytu. Jestliže z žádosti jednoznačně nevyplývá, o jaký typ pobytu je žádáno, trpí taková žádost vadou, která měla být odstraněna postupem dle § 169 odst. 14 ZPC. Je třeba přisvědčit žalobci, že postup správních orgánů v dané věci byl v rozporu se základními zásadami správního řízení. Jestliže žádost byla nejasná a připouštěla dva výklady, je v rozporu s zásadou ochrany oprávněných zájmů dotčených osob, pokud byl zvolen výklad takový, který způsoboval zjevnou nepřípustnost žádosti. Obecně je třeba v pochybnostech vycházet z toho, že ke správním orgánům jsou podávány žádosti smysluplné, nikoli zjevně nepřípustné. Na zjevnou nepřípustnost lze usoudit jen v případě jednoznačně projevené vůle podatele, že právě takovou žádost hodlal podat.    V postupu správních orgánů, kdy neodstranily vady žádosti spočívající v její nejednoznačnosti a rozhodovaly o žádosti, jejíž předmět nebyl zřejmý, zatížily své řízení vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé.                Ze shora uvedených důvodů krajský soud napadené rozhodnutí pro vady řízení podle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. zrušil a věc podle § 78 odst. 4 s. ř. s. vrátil žalované k dalšímu řízení. Při novém projednání věci je žalovaná vázána právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).    O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že žalovaná byla zavázána k úhradě důvodně vynaložených nákladů řízení procesně úspěšného žalobce.   Náklady žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 3 000,- Kč, odměna zástupce za dva úkony právní služby – a to převzetí věci a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb., přičemž výše odměny za jeden úkon činí dle § 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. částku 3 100,- Kč, ve dvou režijních paušálech po 300,- Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 1 428,- Kč.   Vzhledem k odlišné úpravě s. ř. s. a o. s. ř. týkající se nabytí právní moci rozhodnutí, uložil soud žalované povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.   Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. zavázal soud žalovanou zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.     P o u č e n í :  Proti  tomuto  rozsudku  je  m o ž n o  podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.    Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.         Krajský soud v Ostravě dne 24. března 2016                                                                     Mgr. Jiří Gottwald                                                                předseda senátu