Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:KSOS:2016:57.CO.196.2016.1
Datum rozhodnutí30.05.2016
SoudKSOS
Spisová značka57 Co 196/2016
Zdrojnsoud.cz
Typ rozhodnutíUsnesení
KategorieC
HesloPravomoc soudu

Právní věta

Pravomoc k rozhodnutí o povinnosti odsouzeného uhradit další náklady spojené s výkonem trestu v podobě nákladů na zdravotní služby a na regulační poplatky má od 1.1.2014 ředitel věznice bez ohledu na to, kdy případná povinnost uhradit náklady na zdravotní péči a na regulační poplatky odsouzenému vznikla

Odůvodnění

57Co 196/2016 - 21 U S N E S E N Í Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Lenky Severové a soudkyň JUDr. Ilony Lövyové a JUDr. Zdeňky Jurasové v právní věci žalobkyně České republiky, Vězeňské služby České republiky, se sídlem Praha 4, Soudní 1672/1a, IČ 00212423, zastoupené JUDr. Pavlem Moníkem, advokátem se sídlem Hradec Králové, Střelecká 672/14, proti žalovanému Pavlu H., nar. xxx, bytem xxx, o částku 14.464 Kč, o odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 8.2.2016, č.j. 111C 31/2016-12, t a k t o : I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud napadeným usnesením zastavil řízení, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 14.464 Kč (výrok I.), rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena řediteli Vazební věznice Hradec Králové (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Proti tomuto usnesení podal žalobce včasné odvolání, v němž namítal, že pohledávky za žalovaným vznikly v letech 2011 – 2013, tj. v období před novelou zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, konkrétně jeho § 36 odst. 1 písm. b). Úprava, nyní uvedena v § 36, odst. 1 písm. b), byla do zákona o výkonu trestu odnětí svobody vložena s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 276/2013 Sb. Podle žalobce okresní soud z tohoto nesprávně dovozuje, že pokud má ředitel věznice počínaje datem 1.1.2014 pravomoc k rozhodnutí o povinnosti odsouzeného hradit další náklady spojené s výkonem trestu v podobě nákladů na zdravotní služby a na regulační poplatky, vztahuje se tato pravomoc ředitele i na období, které spadá před 1.1.2014 bez ohledu na to, zda vznikly před účinností novely. Tento postup je nesprávný. Podle žalobce předmět tohoto řízení patří do pravomoci příslušného soudu. Odvoláním se domáhal změny napadeného usnesení tak, že řízení zastaveno nebude. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Okresní soud svůj závěr, že není pravomocný k rozhodnutí věci, odůvodnil tím, že dle § 36 odst. 1 písm. b) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, v platném znění (dále jen „zákon o VTOS“), platí, že ředitel věznice rozhodne o povinnosti odsouzeného nahradit další náklady spojené s výkonem trestu, kterými jsou mimo jiné náklady na zdravotní služby podle § 28 odst. 2 písm. k) a na regulační poplatky. Úprava uvedená nyní v § 36 odst. 1 písm. b) byla do zákona VTOS vložena s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 276/2013 Sb., který neobsahuje žádná přechodná ustanovení. Z toho vyplývá, že od 1.1.2014 má pravomoc k rozhodnutí o povinnosti odsouzeného uhradit další náklady spojené s výkonem trestu v podobě nákladů na zdravotní služby a na regulační poplatky ředitel věznice bez ohledu na to, kdy případná povinnost uhradit náklady na zdravotní péči a na regulační poplatky odsouzenému vznikla. Jelikož žaloba byla podána 14.1.2016, tedy již za účinnosti novely č. 276/2013 Sb., pravomoc k rozhodnutí o povinnosti žalovaného nahradit v rámci dalších nákladů spojených s výkonem trestu náklady na zdravotní služby a na regulační poplatky má podle § 36 odst. 1 písm. b) zákona o VTOS ředitel věznice a nikoliv soud. Podle § 7 odst. 1 o.s.ř. v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Podle § 7 odst. 1 o.s.ř jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon. Pravomoc soudu představuje zákonem vymezeny okruh věcí, které je soud oprávněn projednat a rozhodnout. Do pravomoci soudu náleží zásadně rozhodování o věcech vyplývajících z právních vztahů vyjmenovaných v § 7 odst. 1 o.s.ř. Je-li rozhodování o věci svěřeno jinému orgánu než soudu, pravomoc soudu ve věci není dána a soud nemůže věc projednat a rozhodnout o ní; takovým případem je i rozhodování ředitele věznice o povinnosti odsouzeného k náhradě nákladů výkonu vazby a trestu odnětí svobody (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR 33Cdo 2508/2011 ze dne 31.7.2012). Postup okresního soudu je správný, neboť zákon č. 276/2013 Sb. neobsahuje žádná přechodná ustanovení, z nichž by bylo možné dovodit, že rozhodování o nárocích uplatněných žalobcem patří do pravomoci soudu. Pro posouzení věci je proto nepodstatné, že nároky vznikly v letech 2011-2013, tzn. před přijetím ustanovení § 36 odst. 1 písm. b) zákona o VTOS. Nakonec i dle předchozí úpravy podle § 36 odst. 1 rozhodnutí o povinnosti nahradit zvýšené náklady na dopravu a předvedení do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb mimo objekty spravované Vězeňskou službou vynaložené Vězeňskou službou vydával ředitel věznice. Jedná se jen o rozšíření okruhu nákladů spojené s výkonem trestu v podobě nákladů na zdravotní služby a na regulační poplatky. Postup okresního soudu podle § 103 o.s.ř. je správný, proto bylo usnesení okresního soudu potvrzeno dle § 219 o.s.ř. včetně výroku o náhradě nákladů řízení. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a 224 odst. 1 o.s.ř. s tím, že žalobce nebyl s odvoláním procesně úspěšný, a žalovanému podle obsahu spisy náklady odvolacího řízení nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. V Ostravě dne 30. května 2016 Za správnost vyhotovení: JUDr. Lenka Severová v. r. Anna Krupanská předsedkyně senátu

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky