65 A 58/2014-75 ČESKÁ REPUBLIKA  R O Z S U D E KJ M É N E M   R E P U B L I K Y     Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Radkové, Ph.D. a soudkyň JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., a Mgr. Barbory Berkové v právní věci žalobce O. V., bytem Dr. S. 106/1, H. M., zast. Mgr. Pavlem Kužílkem, advokátem se sídlem Blahoslavova 72/4, Přerov, proti žalovanému Krajskému úřadu Olomouckého kraje, se sídlem v Olomouci, Jeremenkova 40a, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 10. 2014, č. j. KUOK 89590/2014, ve věci dodatečného povolení stavby, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :    [1] Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 10. 2014, č. j. KUOK 89590/2014, kterým žalovaný zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Přerova (dále „správní orgán I. stupně“) ze dne 29. 5. 2014, jímž správní orgán I. stupně dodatečně povolil žalobcovým sousedům R. P. a Z. P., oba bytem N. Dr. M. T. 105/4, H. M., změnu stavby – stavební úpravu dvorního křídla objektu č. p. X na pozemku parc. č. X (zast. plocha) v k. ú. H. M..  [2] Žalobními námitkami žalobce brojil proti zjištění skutkového stavu a namítl neprovedení ústního jednání. Správní orgány nezjistily řádně skutkový stav a nevypořádaly se se všemi skutkovými okolnostmi, které vyšly najevo v řízení, se všemi argumenty a vznesenými námitkami. To navozuje nepřezkoumatelnost napadených rozhodnutí. Konkrétně žalobce namítal, že nebylo provedeno ústní jednání ani žádná kontrolní prohlídka ohledně dodatečně povolovaných úprav, a to i přes četné námitky žalobce, které poukazovaly na rozpor provedených stavebních úprav se záměry územního plánování. Navíc stavební úřad tím, že nespojil spolu související řízení, zapříčinil cílené provádění staveb stavebníkem bez předchozího stavebního povolení. Stavební úřad byl vždy postaven před hotovou věc a byl nepřímo nucen dodatečná povolení vydávat a předcházet situaci, aby v rámci ústního jednání nevyšlo najevo, že prováděné stavební úpravy nejsou prováděny v souladu s platnou územně plánovací dokumentací. Žalobce odůvodnil potřebu ústního jednání ve správním řízení tím, že stavební úřad vykonal prohlídku stavby dne 5. 9. 2013 (bez účasti žalobce) a zjistil, že dvě místnosti ve dvorní části jsou užívány jako sklady pro stávající prodejnu v uliční části domu. Stavebník byl vyzván ke zjednání nápravy a ke zdržení se užívání dvou místnosti ve dvorní části domu jako skladů, neboť toto užívání nebylo stavebním úřadem povoleno a je v rozporu s územně plánovací dokumentací. Následně stavebník doručil dne 10. 10. 2013 stavebnímu úřadu výkres navrhovaného stavu přízemí, podle kterého předmětné dvě místnosti sloužily jako byt. Stavební úřad po prohlídce dne 5. 9. 2013 již nezjišťoval, zda jsou ony místnosti používány jako sklady, což žalobce namítal. Proto pak nemohl řádně zjistit skutkový stav a vypořádat se náležitě s námitkou žalobce. Předložení dokumentace bylo pouze snahou obejít zákon a zastřít a zkreslit skutkový stav a to, že stavebníci se domáhají vydání dodatečného povolení na výměnu střešní krytiny na stavbě, která je zčásti používána v rozporu se záměry územního plánování. Tím, že nebylo nařízeno ústní jednání, nemohl žalobce uplatnit svá práva a námitky. Tím, že stavební úřad neprovedl ústní jednání k výměně střešní krytiny, nemohl vyvrátit skutkový závěr zjištěný dne 5. 9. 2013 při kontrolní prohlídce, tedy že část stavby ve dvorní části objektu, která je dotčena výměnou střešní krytiny, již není užívána v rozporu se záměry územního plánování. Odkaz stavebního úřadu na prohlídku konanou dne 11. 4. 2014 se jeví jako zcela účelové obcházení práv žalobce, neboť stavební úřad nejenže neprovedl prohlídku ke stavebním úpravám, ale dokonce upustil od ústního jednání. Pokud stavební úřad tvrdí, že provedl kontrolní prohlídku dne 11. 4. 2014 a vydal oznámení o pokračování v řízení a dne 25. 4. 2014 vydal dodatečné stavební povolení, je nepochybné, že v daném řízení nebyla provedena žádná kontrolní prohlídka o faktickém užívání stavby dotčené výměnou střešní krytiny po dni 5. 9. 2013, zvláště když ke dni 11. 4. 2014 bylo řízení o dodatečném povolení stavebních úprav přerušeno.  [3] Dále žalobce namítal nesoulad ve skutkovém zjištění – výměně střešní krytiny nad neprojednanou a nepovolenou částí stavby, a to že podlahová výměra dříve projednávaných dvou skladů o výměře 25 m2 a 31 m2, od jejichž dodatečného povolení bylo v daném řízení upuštěno, nemají dle faktických rozměrů stavby totožnou podlahovou plochu výměru jako místnosti zakreslené v dokumentaci předložené stavebníkem. Při ústním jednání by toto musel stavební úřad zjistit a seznal by, že mezi prostorem rozšířené bytové jednotky ve dvorní části domu a prostorem v uliční části domu se nadále nachází nepovolený skladový prostor, což je v rozporu s územně plánovací dokumentací. Z dostupné stavebně technické dokumentace vyplývá, že mezi dvorní a uliční částí domu je prostor, který musel být upraven tak, aby tento prostor byl později zastřešen. Dříve byly dvorní a uliční část domu oddělené stavby. Správní orgány tedy povolily výměnu střešní krytiny nad nepovolenou a neprojednanou stavbou mezi uliční a dvorní částí domu a umožnily stavebníkovi užívání v rozporu s územně plánovací dokumentací.  [4] Třetí námitkou žalobce vyslovil nesoulad napadeného rozhodnutí s územně plánovací dokumentací. Faktické užívání stavby a souvisejících stavebních úprav je v rozporu s územním plánem H. M. a doplňky č. X, č. X a č. X a jejich přílohami. S tím se správní orgány nevypořádaly. Předmětná stavba se nachází v tzv. smíšené rodinné zástavbě, která slouží převážně bydlení venkovského charakteru. Daná stavba nesplňuje přípustné a podmíněně přípustné funkce stavby v dané lokalitě, neboť drobná maloobchodní činnost nesmí rušit hlukem, exhalací, provozem a zejména dlouhodobým odstavováním vozidel na veřejném prostranství a přípustné funkce nesmí rušit hlavní funkci, tj. rodinnou zástavbu. Splnění těchto podmínek jsou povinny stavební úřady zkoumat vždy. To v dané věci správní orgány neučinily a námitkou žalobce se tak nezabývaly. A to i přesto, že skutkový stav byl zjištěn naposled při kontrolní prohlídce dne 5. 9. 2013 v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací. S touto námitkou žalobce se správní orgány nevypořádaly, byť jim bylo známo, že podle stanoviska stavební komise ze dne 18. 7. 2011 není realizovaná činnost stavebníka v souladu se zněním územního plánu. Stavební úřad měl provést ústní jednání, zjistit řádně skutkový stav a vypořádat námitky žalobce, zvláště když užíváním části dvorného traktu může dojít k navýšení množství dováženého zboží a hlučnosti v rodinné zástavbě. Faktické užívání stavby dotčené výměnou střešní krytiny správní orgány dostatečně nezkoumaly.  [5] Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že stavebníci R. P. a Z. P. provedli výměnu střešní krytiny, kterou odůvodnili havarijním stavem původní krytiny. Dodatečné povolení se týkalo realizované části výměny části krovu dvorního křídla – vazného trámu, 5 ks krokví a pozednice v délce 5,5 m ze severovýchodní strany, s propojením nad uliční částí. Původně byla plánovaná výměna krytiny z pálených tašek, ta byla nahrazena velkoformátovými hliníkovými šablonami. K neprovedení ústního jednání žalovaný uvedl, že stavební úřad postupoval v souladu s § 112 odst. 2 stavebního zákona, umožňujícího upustit od místního šetření a ústního jednání, pokud jsou stavebnímu úřadu dobře známy poměry staveniště a žádost poskytuje dobrý podklad pro posouzení navrhované stavby a podmínek k jejímu provádění. Ohledně stavby byla provedena v minulosti řada jednání a prohlídek, naposledy na základě podnětu žalobce dne 11. 4. 2014. O výsledku kontroly uvědomil stavební úřad žalobce vyjádřením č. 198/2014 ze dne 25. 4. 2014. Týž den stavební úřad oznámil pokračování v řízení o dodatečném povolení stavby a v usnesení uvedl, že účastníci řízení mohou uplatnit námitky a stanoviska a nahlížet do podkladů rozhodnutí nejpozději do 10 dnů.  [6] K námitce nesouladu ve skutkovém zjištění k výměně střešní krytiny nad neprojednanou a nepovolenou částí stavby žalovaný odkázal na, že napadeným rozhodnutím byla dodatečně povolena již realizovaná výměna střešního krovu dvorního křídla – vazného trámu, 5 ks krokví a pozednice a výměny původně plánované střešní krytiny na velkoformátovou krytinu z hliníkových šablon, která bude propojena se střechou nad uliční částí. Současně podle rozhodnutí bude bytová jednotka rozšířena o další dva původní hospodářské prostory (původně uvažované sklady) – nově místnost č. 5 chodba a zádveří, místnost č. 6 zimní kuchyně a šatna. Tato skutečnost vyplývá i z předložené projektové dokumentace. V této části se nebudou provádět žádné stavební úpravy. Namítané dodatečné povolení projednávaných dvou skladů, které byly následně povoleny jako rozšířené bytové jednotky o dva pokoje, nebylo předmětem žalovaného rozhodnutí.  [7] K námitce nesouladu rozhodnutí s územně plánovací dokumentací žalovaný uvedl, že nedošlo k porušení § 4 stavebního zákona, neboť vydáním rozhodnutí o dodatečném povolení jako jediným rozhodnutím byly stavební úpravy povoleny. Způsob využití stavby k bydlení je v souladu s úplným zněním vyhlášky o závazných částech územního plánu sídelního útvaru H. M. se změnami č. X, č. X, č. X a č. X, a i oproti současnému stavu zůstává nezměněn.  [8] Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 14. 10. 2014.  [9] Ze správního spisu ve vztahu k souzené věci soud zjistil, že dodatečné povolení bytové jednotky ve dvorní části rodinného domu manželů P. ze dne 28. 5. 2012 nabylo právní moci dne 4. 6. 2012. Součástí stavby bytové jednotky byla výměna střechy nad celým dvorním traktem včetně poškozených částí krovu, nová krytina z pálených tašek. [10] Ze stanoviska obce H. M. ze dne 7. 12. 2012 k odvolání podanému žalobcem soud zjistil, že podle územního plánu obce H. M. je u staveb občanského vybavení uvedeno, že jsou přípustné maloobchodní zařízení do 300 m2 prodejní plochy, prodejní sklady zboží dlouhodobé spotřeby do 500 m2. Provozovna pana R. P. zdaleka nedosahuje těchto parametrů, tudíž není v rozporu s územním plánem obce. Pokud jde o rušení hlukem, exhalacemi, provozem a zejména dlouhodobým odstavováním vozidel na veřejném prostranství, stanovisko KHS k ochraně veřejného zdraví ze dne 6. 1. 2011 bylo souhlasné. Rada obce nesouhlasila s tvrzením, že jde o dlouhodobé odstavování vozidel na veřejném prostranství, neboť vozidla se zdržují na veřejné komunikaci pouze po dobu naložení a vykládky. Pan R. P. požádal o podmínku, že zásobování bude realizováno z veřejné komunikace. Ve věci samotné před povolením se vyslovila obec tak, že rada odsouhlasila své stanovisko dne 27. 6. 2011 a opětovně dne 24. 9. 2011.        [11] Dne 11. 4. 2014 se dostavili na stavební úřad manželé P. a doplnili původně podanou žádost o dodatečné povolení změny stavební úpravy dvorního křídla objektu č. p. X tak, že rozsah provedených změn oproti povolení stavebních úprav (ukončeno pravomocným rozhodnutím žalovaného) – výměna části krovu dvorního křídla, výměna střešní krytiny za velkoformátovou s propojením nad uliční částí, rozšíření bytové jednotky o další dvě místnosti (kdysi plánované sklady, upuštěno od záměru) v projektu označené jako č. 5 (chodba se zádveřím) a č. 6 (zimní kuchyně a šatna), v místnosti č. 7 vznikne oddělením části pokoj č. 14. Vše bylo doloženo projektovou dokumentací ověřenou autorizovaným architektem a popisem požárně bezpečnostního řešení.  [12] Dne 25. 4. 2014 oznámil stavební úřad pokračování v řízení o dodatečném, povolení změny stavby s tím, že popsal předmět řízení po doplnění žádosti. V oznámení stavební úřad uvedl, že se upouští od ústního jednání a místního šetření. Účastníci řízení byli současně podle § 36 odst. 1 správního řádu vyzváni, aby do 10 dnů vyjádřili svá stanoviska a námitky.  [13] Ve vyjádření ze dne 13. 5. 2014 žalobce namítl rozpor se záměry územního plánování, ve smíšené zástavbě venkovského bydlení nemohou být dle regulativů sklady. [14] Dne 25. 4. 2014 stavební úřad sdělil žalobci ve vyjádření č. 198/2014, č. j. 2014/036298/STAV/SU/Zd, že na základě podnětu žalobce provedl na předmětném objektu prohlídku dne 11. 4. 2014. Stavební úřad zjistil, že manželé P. provedli běžnou údržbu objektu (nahrazení omítek z důvodu vlhkosti, výměna výplní otvorů), což bylo projednáno se stavebním úřadem předběžně v roce 2013. Dvě místnosti, původně uvažované zázemí prodejny, nejsou využívány. Bytovou jednotku nelze s ohledem na současný stav využívat k trvalému bydlení. [15] V rozhodnutí správní orgán I. stupně dne 29. 5. 2014 dodatečně povolil změnu stavební úpravy dvorního křídla objektu č. p. X na pozemku parc. č. X v k. ú. H. M.. Předmětem dodatečného povolení byla již realizovaná výměna části krovu dvorního křídla - vazný trám, 5 ks krokví a pozednice v délce 5,5 m ze severozápadní strany a výměna původně plánované střešní krytiny za velkoformátovou krytinu z hliníkových šablon, která bude dokončena propojením se střechou nad uliční částí. Současně bude bytová jednotka rozšířena o další dvě původní hospodářské prostory (uvažované sklady) – nově m. č. 05 chodba a zádveří, m. č. 06 zimní kuchyně a šatna. V této části prostor není třeba s ohledem na jejich plánované využití provádět žádné stavební úpravy. Bude provedeno nové vymezení místností č. 014 – pokoj – sádrokartonovou příčkou z původní místnosti č. 07 – pokoj. Dle požárně bezpečnostního řešení bude objekt vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace – v obývacím pokoji bude umístěn hlásič, dále bude instalován přenosný hasicí přístroj 34A. [16] Napadeným rozhodnutím žalovaný aproboval postupy a rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Způsob využití stavby k bydlení je v souladu s územním plánem sídelního útvaru H. M. ve znění změn č. X, č. X, č. X a č. X a i dle současného stavu. Námitku neprovedení místního šetření neshledal žalovaný jako opodstatněnou, protože § 112 odst. 2 stavebního zákona umožňuje upustit od jednání a místního šetření, pokud jsou poměry staveniště stavebnímu úřadu známy. Na místě proběhla prohlídka dne 11. 4. 2014 na základě podnětu žalobce ze dne 24. 3. 2014. O výsledku této prohlídky byl žalobce vyrozuměn dne 25. 4. 2014. Téhož dne vydal stavební úřad oznámení o pokračování v řízení a stanovil účastníkům řízení desetidenní lhůtu pro podání námitek a stanovisek.  [17] Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.  [18] Námitka nezákonnosti napadeného rozhodnutí z důvodu neprovedení ústního jednání je lichá. Podle § 112 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí, od ohledání na místě, popřípadě i od ústního jednání může stavební úřad upustit, jsou-li mu dobře známy poměry staveniště a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby a stanovení podmínek k jejímu provádění. Upustí-li od ústního jednání, určí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené orgány uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky, popřípadě důkazy. Zároveň je upozorní, že k později uplatněným závazným stanoviskům, námitkám, popřípadě důkazům nebude přihlédnuto. Tomu stavební úřad v souzené věci dostál a dne 25. 4. 2014 pod č. j. 2012/081385/STAV/SU/Zd v oznámení o pokračování řízení o dodatečném povolení změn stavby na upuštění od ústního jednání a místního šetření žalobce upozornil, stanovil desetidenní lhůtu k vyjádření a poskytl i poučení podle § 112 odst. 2 stavebního zákona. Dne 11. 4. 2014 proběhla v místě stavby v souladu s § 129 odst. 2 stavebního zákona prohlídka stavebního úřadu, o čemž byl žalobce vyrozuměn vyjádřením stavebního úřadu č. 198/2014 a byl mu ve vyjádření popsán stav stavby. Tomuto postupu stavebního úřadu nelze ničeho vytknout, jelikož je zcela v souladu s citovaným ustanovením zákona. Nadto byly stavebnímu úřadu poměry staveniště v minulosti známy i z jiných řízení, a to zejména z řízení o povolení stavby bytu ve dvorní části rodinného domu. Toto řízení bylo zahájeno na základě žádosti ze dne 25. 11. 2010 a ukončeno dne 4. 6. 2012, kdy nabylo právní moci rozhodnutí žalovaného. Již v roce 2007 byla v uliční části domu povolena provozovna (sklad).  [19] Nedůvodná je námitka žalobce, že řízení o povolení změny stavby – výměny části krovu a výměny střešní krytiny mělo být vedeno současně s povolením stavby – bytové jednotky ve dvorní části. Řízení o dodatečném povolení bytové jednotky bylo zahájeno 25. 11. 2010 a skončilo dne 4. 6. 2012 nabytím právní moci rozhodnutí žalovaného o odvolání. Teprve poté, dne 25. 6. 2012 bylo zahájeno řízení na žádost manželů P. o dodatečné povolení změny stavby – výměny části krovu a střešní krytiny. Tato řízení nebyla vůbec vedena současně, a proto nebylo možné je spojit. Ve věci nešlo o společnou žádost ve smyslu § 140 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, a spojení řízení podle § 140 odst. 1 správního řádu nebylo za dané situace povinností stavebního úřadu. Podle § 140 odst. 1 správního řádu správní orgán může na požádání účastníka nebo z moci úřední usnesením spojit různá řízení, k nimž je příslušný, pokud se týkají téhož předmětu řízení nebo spolu jinak věcně souvisejí anebo se týkají týchž účastníků, nebrání-li tomu povaha věci, účel řízení anebo ochrana práv nebo oprávněných zájmů účastníků. Spojit řízení lze i v průběhu řízení za předpokladu, že tím nevznikne nebezpečí újmy některému z účastníků. Základním předpokladem pro spojení je skutečnost, že jsou řízení současně vedena. Tak tomu v souzené věci nebylo. Soudem přezkoumávané řízení o dodatečném povolení změny stavby bylo zahájeno teprve až poté, co všechna ostatní řízení o dodatečném povolení stavby byla ukončena rozhodnutími, která nabyla právní moci. Tato rozhodnutí jsou účinná a nelze je již nijak změnit, a to ani v řízení o podané žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 10. 2014.  [20] Námitka nedostatečného skutkového zjištění a dodatečného povolení střešní krytiny nad neprojednanou a nepovolenou částí stavby není důvodná. V souzené věci soud přezkoumává rozhodnutí a jemu předcházející řízení, jehož předmětem bylo dodatečné povolení změny stavby – již realizované výměny části krovu dvorního křídla – vazného trámu, 5 ks krokví a pozednice v délce asi 5,5 m, ze severozápadní strany a výměna původně plánované střešní krytiny – tašky za velkoformátovou krytinu z hliníkových šablon. Jiné stavby a jejich změny nebyly součástí správního řízení a nemohou proto ani být součástí přezkoumávaného řízení. Bytová jednotka pod střešní částí ve dvorním traktu byla povolena v řízení, které skončilo dne 4. 6. 2012. Součástí stavby bytové jednotky byla výměna střechy nad celým dvorním traktem včetně poškozených částí krovu, nová krytina z pálených tašek. Jiné správní řízení, týkající se části stavby pod střechou, nebylo ve věci současně vedeno. Proto nebylo ani možné taková řízení spojit. Skutkový stav v souzené věci se týkal pouze předmětu řízení, tj. krovu a střešní krytiny. Předmět řízení byl vymezen žádostí, oznámením o zahájení řízení a změnou v doplnění žádosti ze dne 11. 4. 2014 a popsán pro všechny účastníky řízení v oznámení o pokračování v řízení ze dne 25. 4. 2014. Předmět řízení vymezuje rovněž přezkum odvolacího řízení a soudního řízení správního.  [21] Neopodstatněná je námitka nesouladu napadeného rozhodnutí s územně plánovací dokumentací. Soud opětovně poukazuje na to, že předmětem soudního přezkumu je žalobou napadené rozhodnutí o odvolání a jemu předcházející řízení. Toto řízení se omezuje pouze na změnu stavby – krovu a střešní krytiny. Námitka „nesouladu povolení skladu a provozovny ve smíšené rodinné zástavbě“ se míjí s předmětem správního i soudního řízení. [22] Pro úplnost soud dodává, že předmětná změna stavby se týká střechy, která hraničí s nemovitostí paní B., nikoli s nemovitostí žalobce. Na závěry správních orgánů i soudu v dané věci neměla vliv skutečnost, že podle § 126 odst. 2 stavebního zákona stavební úřad ve svém rozhodnutí povolil změnu v účelu užívání stavby – bytové jednotky ve dvorním traktu.  [23] Závěrem soud konstatuje, že v přezkoumávané věci byla předmětem řízení změna dokončené stavby (výměny části střešního krovu a záměna krytiny z tašek na velkoformátové hliníkové šablony). Při stavebních úpravách bylo zachováno vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby, jak vyplývá z předložené technické dokumentace, tudíž nebylo sporu o tom, že šlo o změnu dokončené stavby ve smyslu § 2 odst. 5 stavebního zákona. Námitky žalobce nebyly důvodné, a proto soud žalobu z výše uvedených důvodů zamítl. [24] Úspěšný žalovaný žádné náklady řízení nepožadoval a soud ze spisu žádné nezjistil, proto mu je nepřiznal, a neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, to vše podle § 60 odst. 1 s. ř. s.   Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost k Nevyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské nám. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.    Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.    Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaje o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.    V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Olomouci dne  8. 9. 2016       Za správnost vyhotovení:                                  JUDr. Martina Radkova, Ph.D., v. r. Ing. Petra Rýparová   předsedkyně senátu