65 Ad 5/2015 - 38       ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda a Mgr. Barbory Berkové, v právní věci žalobce MUDr. R. K., bytem L. 298, zastoupeného JUDr. Lubošem Hendrychem, advokátem se sídlem Ústí nad Labem, Vaníčkova 1112/27, proti žalované České lékařské komoře, se sídlem Olomouc, Dolní náměstí 38, o žalobě proti rozhodnutí Čestné rady žalované ze dne 11. 10. 2014, č. j. 08-32-676D, ve věci disciplinárního opatření, t a k t o :   I. Rozhodnutí  České  lékařské  komory   ze  dne  11. 10. 2014,  č. j. 08-32-676D,  se  z r u š u j e  a věc se  v r a c í  žalované k dalšímu řízení.    II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11.228 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Luboše Hendrycha, advokáta se sídlem v Ústí nad Labem, Vaníčkova 1112/27. O d ů v o d n ě n í :   I. Vymezení věci    [1] Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání rozhodnutí Čestné rady České lékařské komory, kterým bylo rozhodnuto tak, že podle § 13 odst. 3 písm. a) disciplinárního řádu České lékařské komory (dále jen „disciplinární řád“) se dopustil disciplinárního provinění proti povinnostem stanoveným v § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o komorách“), tím, že během léčby pacienta pana J. L. dne 16. 11. 2007 nedostatečně vyšetřil, nenavrhl doplňující a kontrolní vyšetření a nedostatečně zhodnotil zdravotní stav pacienta, čímž porušil ustanovení § 55 odst. 1 a odst. 2a) zákona č. 20/1996 Sb., o péči o zdraví lidu, dále se provinil tím, že nevedl pečlivě a v souladu s platnými právními předpisy zdravotnickou dokumentaci, a tím jednal v rozporu s ustanovením § 67b odst. 2 písm. b) zákona č. 20/1996 Sb., o péči o zdraví lidu, za což mu podle § 18 odst. 3 písm. a) zákona o komorách bylo uloženo disciplinární opatření – pokuta ve výši 5.000 Kč.    [2] Žalobce v žalobě namítá, že provinění nebylo možné projednat, neboť uplynula prekluzivní lhůta pro jeho projednání od jeho (byť dle názoru žalobce domnělého) spáchání.    [3] Žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby, neboť dle jejího názoru skutek nebyl promlčen, protože stížnost byla přijata dne 8. 10. 2008. Stížnost tedy nebyla v době přijetí promlčena, ani skutek v ní vymezený nebyl v době přijetí stížnosti promlčen. Přijetí stížnosti stejně jako zahájení předběžného šetření i vlastní disciplinární řízení mělo za následek stavění promlčení plně v souladu s ustanovením § 2 odst. 1 písm. a) – c) disciplinárního řádu. Ve zbytku žalovaná poukázala na obsah správního spisu a obsah žalobou napadeného rozhodnutí.   II. Vymezení soudního přezkumu    [4] Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.   III. Skutková zjištění    [5] Z obsahu správních spisů soud zjistil tuto časovou posloupnost relevantních úkonů v řízení před žalovanou i soudem: a) dne 16. 11. 2007 se měl žalobce dopustit vytýkaného jednání; b) od 26. 11. 2007 do 10. 9. 2008  bylo Policií ČR prověřováno trestní oznámení paní V. M. na neznámého pachatele ve věci podezření ze zanedbání lékařské péče jejího otce pana J. L., trestní oznámení bylo usnesením ze dne 13. 8. 2008 odloženo a nabylo právní moci dne 10. 9. 2008; c) dne 8. 10. 2008  byla žalované doručena stížnost paní M. týkající se prošetření okolností, které vedly k úmrtí jejího otce pana J. L., neboť byla přesvědčena, že lékaři oddělení chirurgie nemocnice v Děčíně pochybili, a následkem toho její otec zemřel, ve stížnosti označila MUDr. N. a MUDr. O.; d)  dne 12. 5. 2011 sdělila revizní komise žalobci, že pokračuje v předběžném šetření podle § 5 disciplinárního řádu pro určení, zda se nedopustil pochybení při poskytování zdravotní péče a vyzvala jej k vyjádření se ke stížnosti. Toto sdělení bylo žalobci doručeno dne 8. 6. 2011; e) dne 3. 10. 2011 bylo revizní komisí žalované rozhodnuto o podání návrhu čestné radě žalované na zahájení disciplinárního řízení se žalobcem; f) dne 10. 12. 2011 bylo rozhodnutí ze dne 3. 10. 2011 čestnou radou žalované zrušeno pro závažnou procesní vadu, neboť stížnost paní M. byla rozhodnutími pověřeného člena revizní komise žalované vyhodnocena nesprávně jako stížnost směřující výlučně proti MUDr. N. a MUDr. O., a dále bylo vydáno rozhodnutí, že stížnost ze dne 8. 10. 2008 bude přijata i jako stížnost proti žalobci; g) dne 9. 3. 2012 sdělila revizní komise žalobci, že pokračuje v předběžném šetření podle § 5 disciplinárního řádu pro určení, zda se nedopustil pochybení při poskytování zdravotní péče a vyzvala jej k vyjádření se ke stížnosti. Toto sdělení bylo žalobci doručeno dne 13. 3. 2012; h) dne 18. 6. 2012 bylo revizní komisí žalované rozhodnuto o podání návrhu na zahájení disciplinárního řízení proti žalobci, potvrzení o doručení žalobci není obsahem správního spisu; i)  dne 5. 2. 2013 sdělila žalované Policie ČR, že bylo obnoveno trestní řízení ve věci podaného trestního oznámení na lékařský personál ve věci úmrtí pana L.; j) dne 12. 3. 2014 sdělila Policie ČR, že věc byla pro promlčení trestně právní odpovědnosti odložena; k) dne   11. 10. 2014 rozhodnutí žalované.    [6] Čestná rada žalované se v odůvodnění napadeného rozhodnutí k běhu lhůty nevyjádřila, pouze na str. 2 v prvním odstavci je uvedeno, že dne 4. 2. 2009 bylo řízení přerušeno pro řízení před jiným orgánem, a to Policií ČR a že usnesení Policie ČR o odložení věci bylo k rukám revizní komise doručeno dne 20. 8. 2008. Z tohoto, s ohledem na časovou posloupnost rozhodnutí, nepochybně mylného tvrzení, nelze učinil žádný pro věc relevantní závěr.   IV. Prejudice   [7] Povahou „promlčecí“ lhůty dle § 2 odst. 1 disciplinárního řádu se zabýval Krajský soud v Ostravě v rozsudku ze dne 28. 11. 2013, č. j. 78 Ad 6/2011-37, který byl následně potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2014, č. j. 3 Ads 106/2013-29 (dostupný na www.nssoud.cz). V tomto  rozsudku krajský soud dospěl k závěru, že podle § 2 odst. 1 disciplinárního řádu se v tomto ustanovení vyjmenovanými skutečnostmi lhůta k projednání disciplinárního deliktu staví, nikoli přerušuje, tedy lhůta, jejíž běh již započal, neběží, ale po odpadnutí překážky běží dál, přičemž úsek lhůty před překážkou a po jejím odpadnutí se sčítají. Krajský soud ve zmíněném rozsudku dále uzavřel, že pokud uplynutí lhůty v předpisech veřejného práva má za následek zánik práva (zde zánik práva disciplinární delikt projednat a o něm rozhodnout), jedná se o prekluzi (zánik práva), nikoli o promlčení (situaci, kdy právo dále existuje, v případě vznesení námitky však nepožívá ochrany rozhodujícího orgánu). Lhůta uvedená v § 2 odst. 1 disciplinárního řádu je tak svou povahou prekluzivní.   V. Zákonná a podzákonná úprava    [8] Podle § 2 odst. 1 disciplinárního řádu disciplinární provinění nelze projednat, uplynula-li od jeho spáchání promlčecí doba, jež činí jeden rok. Běh promlčecí doby se staví: a)  dnem kdy stížnost, která je podkladem pro řízení, komoře došla, b)  po dobu trvání předběžného šetření, c)  po dobu trvání disciplinárního řízení, d)  po dobu řízení dle § 14, e)  po dobu, kdy lékař, proti kterému stížnost směřuje, není členem komory, f) po dobu, kdy je v téže věci vedeno řízení u jiného orgánu, zejména u orgánu činného v trestním řízení.    [9] Podle § 1 odst. 3 disciplinárního řádu řízením podle tohoto disciplinárního řádu se rozumí projednávání stížností orgány komory (dále jen „řízení“) a sestává z: a)  předběžného šetření, jehož cílem je zjistit, zda řízení případu je v kompetenci komory, zda je přípustné disciplinární řízení a zda je důvod k podání návrhu na jeho zahájení, b)  disciplinárního řízení, jehož cílem je spravedlivě rozhodnout o návrhu revizní komise na zahájení disciplinárního řízení. V odůvodněných případech může být disciplinární řízení se souhlasem toho, kdo podal stížnost, a lékaře, proti kterému stížnost směřuje, nahrazeno smírčím řízením.    [10] Podle § 5 odst. 1 disciplinárního řádu předseda revizní komise okresního sdružení pověří některého z členů revizní komise okresního sdružení provedením předběžného šetření. Pověřený člen revizní komise okresního sdružení komory si vyžádá písemné či ústní vyjádření lékaře, proti kterému stížnost směřuje (o ústním vyjádření se sepíše zápis), pokud nebylo vyžádáno vědeckou radou komory. Byla-li podána stížnost nebo oznámení na zdravotnické zařízení nebo jeho součást, musí být v předběžném šetření určeno, kterého konkrétního lékaře či lékařů se stížnost týká. Lékař, proti kterému stížnost směřuje, má právo se do dvou týdnů od výzvy pověřeného člena revizní komise k věci vyjádřit a navrhnout provedení důkazů. Pověřený člen revizní komise okresního sdružení komory provede potřebná šetření a opatří veškeré další podklady potřebné pro rozhodnutí o dalším postupu. Nemá-li k dispozici posudek vědecké rady komory, může vyžádat posouzení případu vědeckou radou, nebo zajistit provedení odborného posudku jiným způsobem, popřípadě využít vypracovaného znaleckého posudku nebo závěry příslušné územní nebo ústřední znalecké komise.    [11] Ust. § 7 disciplinárního řádu je uvozeno nadpisem „Rozhodnutí o ukončení předběžného šetření“.   [12] Podle § 7 odst. 4 disciplinárního řádu revizní komise okresního sdružení komory projedná návrh pověřeného člena podaný po ukončení předběžného šetření a rozhodne o tom, zda návrh schvaluje, popř. o jiném postupu ve věci. Předseda revizní komise okresního sdružení komory současně zajistí, aby nejpozději ve lhůtě do 30 dnů: a)  byl podán návrh na zahájení disciplinárního řízení, nebo b)  bylo vypracováno písemné rozhodnutí o nezahájení disciplinárního řízení (...), c) bylo vypracováno rozhodnutí o přerušení řízení, d) bylo vypracováno rozhodnutí o zastavení řízení.    [13] Podle § 7 odst. 7 věty prvé disciplinárního řádu návrh na zahájení disciplinárního řízení po jeho schválení revizní komisí okresního sdružení podá pověřený člen revizní komise předsedovi čestné rady okresního sdružení komory.   [14] Podle § 14 odst. 1 disciplinárního řádu předseda nebo pověřený člen čestné rady komory může přezkoumávat všechna rozhodnutí učiněná disciplinárními orgány okresních sdružení. Na jeho návrh může čestná rada komory: a) zrušit kterékoliv disciplinární rozhodnutí orgánu okresního sdružení komory a vrátit věc k novému projednání a rozhodnutí. V takovém případě jsou orgány okresního sdružení komory vázány právním názorem čestné rady komory; b) zrušit disciplinární rozhodnutí orgánu okresního sdružení komory a rozhodnout o delegování věci orgánům jiného okresního sdružení;  c) zrušit rozhodnutí čestné rady okresního sdružení komory a rozhodnout o zahájení disciplinárního řízení před čestnou radou komory. Rozhodnout o zahájení řízení před čestnou radou komory může pouze v případě, že jde o disciplinární provinění proti povinnostem stanoveným v § 9 odst. 2 písm. a) zák.č. 220/1991 Sb. (povinnosti vykonávat povolání odborně v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony).  d) potvrdit kterékoliv disciplinární rozhodnutí orgánu okresního sdružení komory.       VI. Běh lhůty k projednání disciplinárního deliktu a rozhodnutí o něm v posuzované věci    [15] První skutečností, která dle § 2 odst. 1 disciplinárního řádu způsobuje stavění běhu lhůty, je den, kdy stížnost komoře došla. S ohledem na to, že se jedná o stavění lhůty, je důsledkem této úpravy, že lhůta neběží pouze po dobu tohoto jednoho dne. Jak uzavřel Krajský soud v Ostravě v citovaném rozhodnutí tuto úpravu stavění předmětné prekluzivní lhůty má soud za legitimní, když se jedná o skutečnost obdobnou těm, které v jiných právních předpisech způsobují dokonce přerušení lhůty.   [16]  Stížnost paní M. byla žalované podána dne 8. 10. 2008.    [17] Druhou skutečností, která běh prekluzivní lhůty podle § 2 odst. 1 disciplinárního řádu staví, je trvání předběžného šetření.   [18] Jak bylo opět výkladem disciplinárního řádu žalované dovozeno Krajským soudem v Ostravě ve věci vedené pod sp. zn. 78 Ad 6/2011, předběžné šetření podle disciplinárního řádu je ve smyslu § 46 správního řádu řízením z moci úřední a k řádnému řízení podle disciplinárního řádu je proto třeba tomu, vůči němuž má být případné disciplinární řízení vedeno, takové řízení oznámit. Dnem rozhodným pro počátek stavění běhu promlčecí lhůty dle § 2 odst. 1 písm. b) disciplinárního řádu je proto den, kdy se ten, vůči němuž má být případné disciplinární řízení vedeno, o vedení předběžného šetření dozvěděl.   [19] Tato skutečnost stavění běhu lhůty v projednávané věci mohla nastat nejdříve dne 8. 6. 2011, kdy bylo žalobci podle obsahu správního spisu doručeno sdělení revizní komise ze dne 12. 5. 2011 o pokračování v předběžném šetření ohledně předmětné stížnosti, spolu s výzvou žalobci, aby se vyjádřil ke stížnosti. Dne 3. 10. 2011 byl revizní komisí podán návrh na zahájení disciplinárního řízení se žalobcem. Následně však bylo dne 10. 12. 2011 čestnou radou žalované rozhodnuto o zrušení rozhodnutí revizní komise ze dne 3. 10. 2011, a to pro závažnou procesní vadu, neboť stížnost p. M. byla vyhodnocena nesprávně, a byla přijata pouze jako stížnost směřující výlučně proti MUDr. N. a MUDr. O.. Vůči žalobci stížnost přijata nebyla a nebyla ani postoupena příslušné revizní komisi, a proto čestná rada žalované učinila závěr, že nebylo možné podat návrh na zahájení disciplinárního řízení se žalobcem. Téhož dne tak bylo rozhodnuto i o tom, že se stížnost ze dne 8. 10. 2008 týká i žalobce a dne 13. 3. 2012 bylo žalobci doručeno sdělení revizní komise ze dne 9. 3. 2012 o pokračování v předběžném šetření ohledně předmětné stížnosti, spolu s výzvou,  nechť se žalobce vyjádří ke stížnosti. Krajský soud je tak toho názoru, že k prvnímu sdělení revizní komise ze dne 12. 5. 2011 nelze přihlížet, neboť v době jeho zaslání žalobci vůči němu nebylo řízení dle disciplinárního řádu řádně vedeno, a pro stavění běhu lhůty z důvodu předběžného šetření je účinné až sdělení žalobci ze dne 9. 3. 2012.   [20] Třetí skutečností, která běh prekluzivní lhůty podle § 2 odst. 1 disciplinárního řádu staví, je trvání disciplinárního řízení.   [21] Jak dovodil Krajský soud v Ostravě ve výše zmíněném rozhodnutí, disciplinární řízení je zahájeno až doručením návrhu na zahájení disciplinárního řízení čestné radě okresního sdružení žalované (nebo podle § 13 disciplinárního řádu čestné radě žalované). Běh prekluzivní lhůty se staví po celou dobu trvání disciplinárního řízení.   [22] Rozhodnutí o podání návrhu na zahájení disciplinárního řízení česné radě žalované se žalobcem bylo vydáno nejprve dne 3. 10. 2011, to bylo následně dne 10. 12. 2011 zrušeno, a poté bylo vydáno znovu dne 18. 6. 2012. Správní spis žalované neobsahuje doklad o doručení tohoto rozhodnutí žalobci. Nejdříve tímto dnem tak mohlo být zahájeno disciplinární řízení, které následně trvalo až do právní moci rozhodnutí čestné rady žalované.   [23] Další skutečností, která běh prekluzivní lhůty podle § 2 odst. 1 disciplinárního řádu staví, je řízení dle ustanovení § 14 disciplinárního řádu.   [24] Takovou skutečností by mohlo být období od podání návrhu revizní komise žalované čestné radě žalované dne 3. 10. 2011 na zahájení disciplinárního řízení se žalobcem, do doby zrušení tohoto rozhodnutí čestnou radou žalované dne 10. 12. 2011 pro závažnou procesní vadu, a to skutečnost, že stížnost nebyla vůči žalobci přijata podle ustanovení § 4 odst. 6 disciplinárního řádu. Čestná rada žalované tak zrušila rozhodnutí revizní komise dle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) disciplinárního řádu. Obsahem správního spisu však není potvrzení o doručení ani jednoho z výše uvedených rozhodnutí žalobci. Žalobce je jen obecně („lékaři chirurgického oddělení Nemocnice v Děčíně“) uveden v rozdělovníku rozhodnutí čestné rady žalované.    [25] Na posuzovanou věc nedopadá skutečnost dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. e) disciplinárního řádu, neboť žalobce je dle správního spisu členem okresního sdružení žalované v Děčíně, tudíž aplikace tohoto ustanovení nepřipadá v úvahu.    [26] Poslední skutečností, která způsobuje podle § 2 odst. 1 disciplinárního řádu stavění běhu promlčecí lhůty, je vedení řízení u jiného orgánu, zejména u orgánu činného v trestním řízení.    [27] Trestní řízení v této věci bylo vedeno od 26. 11. 2007 do 10. 9. 2008, po tuto dobu se tak stavěl běh lhůty. Následně, v roce 2013, bylo trestní řízení obnoveno, to však již na danou věc nemá vliv, neboť běh lhůty v této době již byl stavěn z důvodu trvání disciplinárního řízení (viz bod 22).   VII. Shrnutí    [28] S ohledem na shora učiněné závěry jsou pro běh lhůty dle § 2 odst. 1 disciplinárního řádu rozhodné tyto okamžiky: b) od 26. 11. 2007 do 10. 9. 2008  prověřování Policií ČR trestního oznámení paní V. M. na neznámého pachatele ve věci podezření ze zanedbání lékařské péče jejího otce pana J. L.; c) dne 8. 10. 2008  doručení stížnosti paní M. týkající se prošetření okolností, které vedly k úmrtí jejího otce pana J. L., neboť byla přesvědčena, že lékaři oddělení chirurgie nemocnice v Děčíně pochybili a následkem toho její otec zemřel, ve stížnosti označila MUDr. N. a MUDr. O.; g) dne 13. 3. 2012 doručení sdělení revizní komise žalobci, že pokračuje v předběžném šetření podle § 5 disciplinárního řádu pro určení, zda se nedopustil pochybení při poskytování zdravotní péče a vyzvala jej k vyjádření se ke stížnosti;   h) dne   18. 6. 2012 rozhodnutí revizní komise žalované o podání návrhu na zahájení disciplinárního řízení proti žalobci.    [29] V daném případě počala lhůta k projednání disciplinárního provinění žalobce běžet dne 17. 11. 2007 (následující den po spáchání provinění). Tato lhůta neběžela od 26. 11. 2007 do 10. 9. 2008, kdy probíhalo ve věci řízení u orgánu činného v trestním řízení [§ 2 odst. 1 písm. f) disciplinárního řádu]. Lhůta tedy dále běžela od 11. 9. 2008. Další překážkou běhu lhůty byl den podání stížnosti, tj. den 8. 10. 2008, neboť vedle konkrétních jmen lékařů stěžovatelka uvedla, že stížnost podává na postup lékařů oddělení chirurgie nemocnice v Děčíně, tedy na blíže nevymezený okruh lékařů, kteří měli v rozhodné době poskytovat péči jejímu otci. Účinné doručení sdělení revizní komise o pokračování v předběžném šetření dne 13. 3. 2012 je další překážkou běhu lhůty. Obsahem spisu však není rozhodnutí o ukončení předběžného šetření dle ustanovení § 7 disciplinárního řádu. Rozhodnutí, kterým bylo vůči žalobci zahájeno disciplinárního řízení [§ 2 odst. 1 písm. c) disciplinárního řádu], bylo vydáno dne 18. 6. 2012 (potvrzení o doručení žalobci není obsahem spisu). Jiná z překážek běhu této doby podle § 2 odst. 1 disciplinárního řádu tu dle obsahu spisu v časovém úseku od 16. 11. 2007 do 18. 6. 2012 nebyla. Dle názoru soudu lze bez jakýchkoli pochybností uzavřít, že jednoletá lhůta, která počala běžet dne 17. 11. 2007, a byla stavěna od 26. 11. 2007 do 10. 9. 2008, dne 8. 10. 2008, a následně ode dne 13. 3. 2012 bezpečně proběhla, neboť jedinými zjištěnými překážkami běhu lhůty byl den, kdy stížnost došla komoře, doba šetření věci Policií ČR, počátek vedení předběžného šetření vůči žalobci a počátek vedení disciplinárního řízení. I pokud by soud posuzoval stavění běhu lhůty z hlediska prvního úkonu, který byl vůči žalobci platně učiněn, bylo by jím první sdělení revizní komise o předběžném šetření dne 8. 6. 2011. I v tomto případě však lhůta pro projednání provinění žalobce bezpečně proběhla, když jen od podání stížnosti do tohoto úkonu uběhlo více než dva a půl roku, v nichž podle obsahu spisu žádná překážka, která by v případě žalobce způsobovala stavění lhůty, zjištěna nebyla. Ani zohlednění řízení podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. d) disciplinárního řádu v délce cca dvou měsíců, kdy z obsahu spisu nevyplývá, že by žalobce o takovém řízení věděl, neboť obsahem spisu není žádné potvrzení o doručení žalobci, by nemělo na tento závěr soudu vliv.    VIII. Závěr    [30] Krajský soud uzavírá, že námitka žalobce o tom, že lhůta k projednání předmětného skutku stanovená v § 2 odst. 1 disciplinárního řádu proběhla, proto již dále nemohl být tento skutek čestnou radou žalované (ani jiným orgánem žalované) v době vydání napadeného rozhodnutí projednáván, je důvodná.    [31] Proto krajský soud napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil a – nemaje podle s. ř. s. jiné volby – věc podle § 78 odst. 4 s. ř. s. vrátil žalované k dalšímu řízení. V něm bude na příslušných orgánech žalované, aby řádně procesně reagovaly na zánik práva předmětný skutek projednat a o něm rozhodnout.    [32] Právním názorem vysloveným v tomto rozsudku jsou orgány žalované vázány (§ 78 odst. 5 s . ř. s.). IX. Náhrada nákladů řízení mezi účastníky    [33] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého procesně úspěšnému žalobci vzniklo vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce tvoří: a) zaplacený soudní poplatek celkem   3.000 Kč b) náklady právního zastoupení advokátem       α) odměna advokáta za zastupování v řízení ve výši 3.100 Kč bez DPH /   / úkon při těchto úkonech právní služby poskytnutých po 31. 12. 2012       § 7, § 9 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění od r. 2013       1) příprava a převzetí věci       2) sepis žaloby 6.200 Kč   β) paušální  náhrada  hotových  výdajů advokáta ve výši 300 Kč bez DPH /     / úkon při úkonech právní pomoci vypočtených pod písm. )     § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.       600 Kč   γ) DPH 21% z částek uvedených            pod písm.α) – β)     1.428 Kč Celkem   11.228 Kč     X. Lhůty k plnění   [34] Vzhledem k odlišné úpravě s. ř. s. a o. s. ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s. ř. s., § 159, § 160 odst. 1 o. s. ř.), uložil soud žalované povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.     P o u č e n í :  Proti tomuto rozsudku je   m o ž n o   podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.    Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.     V Olomouci dne 30. května 2016     Za správnost vyhotovení:    JUDr. Zuzana Šnejdrlová, Ph.D., v. r. Markéta Chrudinová     předsedkyně senátu