V případě úkonu částečného zpětvzetí žaloby o peněžité plnění činí tarifní hodnota pro účely výpočtu odměny advokáta dle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, částku odpovídající výši zpětvzatého peněžitého plnění, neboť právě takového plnění se tento úkon právní služby týká.

75Co 248/2016-87 U s n e s e n í Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Vladimíry Kratochvílové a soudců Mgr. Jiřího Němce a Mgr. Michala Rendy ve věci žalobce Komerční banka, a. s., se sídlem Praha 1, Na Příkopě 969/33, IČ 45317054, zastoupeného Mgr. Lenkou Heřmánkovou, advokátkou se sídlem Praha 7, Jankovcova 1518/2, proti žalované Heleně F., nar. xxx, bytem xxx, o zaplacení částky 129.428,59 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 1. 12. 2015, č. j. 16C 165/2015-35, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 30.254,10 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobce. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 111.054,99 Kč s úrokovým příslušenstvím (výrok I.) a na náhradu nákladů řízení částku 27.938,10 Kč (výrok II.). Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že žalobce byl zcela procesně úspěšný. Na náhradě nákladů řízení žalobci přiznal částky za soudní poplatek ve výši 5.188 Kč, odměnu za zastupování dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále též jen „AT“) za dva úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby) po 6.300 Kč, za jeden úkon právní služby v poloviční sazbě (předžalobní výzva), za úkon částečného zpětvzetí žaloby po 1.860 Kč (počítáno z tarifní hodnoty odpovídající celkové zpětvzaté částce 18.373,60 Kč), 4x RP po 300 Kč a náhradu 21% DPH. Proti výroku II. tohoto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, kterým se domáhal jeho změny a přiznání náhrady nákladů řízení v celkové výši 44.488,80 Kč. Měl za to, že okresní soud měl přiznat odměnu za sepis předžalobní výzvy v plné výši a nikoliv pouze v poloviční sazbě. Uvedl, že se jednalo o úkon uvedený v ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, neboť obsahoval základní skutkový a právní rozbor nároku předcházející návrhu ve věci samé. Tímto úkonem informoval dlužníka o skutečnosti, že vůči němu věřitel eviduje pohledávku a umožnil mu její dobrovolné uhrazení ještě před podáním žaloby. Dále měl za to, že do vyčíslených nákladů řízení měly být zahrnuty další dva úkony právní služby spočívající v částečných zpětvzetí žaloby ze dne 24. 6. 2015 a 4. 9. 2015. Za chybné také považoval stanovení tarifní hodnoty pro výpočet úkonu právní služby v případě částečného zpětvzetí žaloby, když okresní soud vycházel z celkové částky, o kterou vzal žalobce žalobní návrh částečně zpět. S odkazem na ust. § 8 odst. 1 advokátního tarifu a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2014, sp. zn. 25Cdo 302/2014 uvedl, že uvedené ustanovení AT vymezuje tarifní hodnotu z hlediska věcného a časového, věcné hledisko je jednoznačně určeno plněním v rozsahu žaloby požadované peněžité částky a časové hledisko je určeno okamžikem započetí úkonu právní služby. Měl za to, že tarifní hodnotou měla být vždy aktuální výše peněžitého plnění, které bylo v okamžiku učinění právního úkonu předmětem řízení. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila. Krajský soud po přezkoumání napadeného rozsudku ve výroku o nákladech řízení včetně předcházejícího průběhu řízení dospěl k závěru, že odvolání je důvodné pouze z menší části. Z obsahu spisu se podává, že žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 8. 7. 2014 podaným svým zástupcem domáhal po žalované zaplacení dlužných částek ze smlouvy o optimální půjčce, tj. dlužné jistiny ve výši 129.428,59 Kč, běžících úroků ve výši 14,41 % ročně a zákonných úroků z prodlení z této částky od 2. 7. 2014 do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1,28 Kč za dobu od 14. 6. 2012 do 1. 7. 2014. Za návrh uhradil soudní popletek ve výši 5.178 Kč. K návrhu doložil předžalobní upomínku sepsanou zástupcem žalobce dne 21. 5. 2014 obsahující skutkový i právní rozbor upomínané dlužné částky. Před jednáním ve věci samé došlo opakovaně k částečným platbám žalované na požadovanou jistinu a v návaznosti na tyto platby žalobce postupně vzal částečně žalobu zpět o částku 13.230,81 Kč úkonem ze dne 24. 6. 2015, o částku 2.630,75 Kč úkonem ze dne 4. 9. 2015 a o částku 2.512,04 Kč úkonem ze dne 27. 11. 2015. Okresním soudem bylo řízení částečně zastaveno, avšak nebylo rozhodnuto o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ze žaloby. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že okresní soud správně považoval žalobce za zcela procesně úspěšného účastníka řízení, avšak pochybil při stanovení výše náhrady nákladů řízení žalobci. V prvé řadě je třeba uvést, že na základě částečných zpětvzetí žaloby mělo být při částečném zastavení řízení rozhodnuto o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ze žaloby žalobci dle ust. § 10 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, přičemž okresní soud v rozsudku chybně uvedl též výši soudního poplatku ze žaloby zaplaceného žalobcem, který činil 5.178 Kč. Při zohlednění částečných zpětvzetí žaloby tak mělo být žalobci na soudním poplatku vráceno 588 Kč (o vrácení této částky je povinen rozhodnout okresní soud) a v rámci náhrady nákladů řízení tak má žalobce nárok na zaplacení zbylé částky 4.590 Kč. Advokát žalobce ve věci vykonal šest účelných úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis návrhu, sepis tří částečných zpětvzetí žaloby ve dnech 24. 6. 2015, 4. 9. 2015 a 27. 11. 2015). Žalobce tak má na náhradě nákladů právního zastoupení nárok na odměnu advokáta ve výši celkem 19.410 Kč, která byla určena takto: - dva úkony po 6.300 Kč (převzetí a příprava zastoupení a sepis návrhu), odměna vypočtena z tarifní hodnoty 129.428,59 Kč, - jeden úkon po 3.150 Kč (předžalobní upomínka), odměna vypočtena v poloviční sazbě dle ust. § 11 odst. 2 AT z tarifní hodnoty 129.428,59 Kč, neboť předžalobní upomínka vypracovaná zástupcem žalobce sice formálně naplňovala kritéria kvalifikované výzvy dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, nicméně v daném případě se jednalo o skutkově i právně nekomplikovaný spor ze smlouvy o úvěru, u něhož pro účely informovanosti dlužníka o výši dluhu před podáním žaloby nelze považovat za účelné k vymáhání dlužné částky zpracování takto propracované předžalobní výzvy k plnění, neboť by z hlediska účelu ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. zcela postačovala jednoduchá výzva k plnění obsahující údaj o titulu pohledávky, její výši, lhůtě k plnění a poučení o následcích v případě nezaplacení dluhu včetně povinnosti hradit náklady soudního řízení (srovnej nález Ústavního soudu ČR ze dne 3. 12. 2013, sp. zn. II. ÚS 2697/13). Postup, kdy žalobce v této skutkově i právně jednoduché věci sestavil a zaslal výzvu obsahující podrobný skutkový a právní rozbor věci, kritériu účelnosti neodpovídá. Proto krajský soud uvedenou výzvu posuzoval pouze jako jednoduchou výzvu k plnění, neboť pouze v tomto rozsahu byla výzva účelným úkonem právní služby potřebným k vymáhání práva žalobcem po žalované - jeden úkon ve výši 1.660 Kč (částečné zpětvzetí žaloby ze dne 24. 6. 2015), odměna vypočtena z tarifní hodnoty 13.230,81 Kč odpovídající částce, o kterou byla tímto úkonem žaloba vzata zpět, neboť dle ust. § 8 odst. 1 AT se za tarifní hodnotu považuje hodnota výše peněžitého plnění v době započetí úkonu právní služby, jehož se právní služba týká. Nelze uzavřít, že se právní služba, jejímž předmětem je pouze částečné zpětvzetí žaloby, v době započetí úkonu částečného zpětvzetí žaloby týká celého předmětu řízení, v němž je úkon částečného zpětvzetí žaloby učiněn, neboť úkon částečného zpětvzetí žaloby má v řízení důsledky výlučně ve vztahu k částce, o kterou je žaloba vzata zpět. Zbylého předmětu řízení se tento úkon nijak nedotýká a nemá na něj žádný vliv. Tímto úkonem žalobce disponuje pouze s uvedenou částí předmětu řízení. Proto je třeba uzavřít, že v případě úkonu částečného zpětvzetí žaloby činí tarifní hodnota pro výpočet odměny advokáta dle AT vždy částku odpovídající výši zpětvzatého peněžitého plnění, neboť právě takového plnění se tento úkon právní služby týká. Aktuální výše předmětu řízení na určení tarifní hodnoty pro výpočet odměny z tohoto úkonu nemá vliv. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR citované v odvolání žalobce se pak podrobnému řešení této otázky nevěnovalo, neboť předmětem posuzování v dané věci byla otázka způsobu výpočtu odměny při zastupování více účastníků řízení s různými uplatněnými nároky jedním společným advokátem - dva úkony po 1.000 Kč (částečné zpětvzetí žaloby ze dne 4. 9. 2015 a 27. 11. 2015), odměna vypočtena z tarifních hodnot 2.630,75 Kč a 2.512,04 Kč odpovídajících částkám, o které byla těmito úkony žaloba vzata zpět. Žalobce má dále nárok na náhradu hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 odst. 3 AT v částce 1.800 Kč za výše uvedených šest úkonů právní služby po 300 Kč a náhradu 21% DPH z uvedených částek, tj. 4.454,10 Kč, neboť advokátka žalobce je plátcem DPH. Celková výše nároku žalobce na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení před okresním soudem tak činí částku 30.254,10 Kč (4.590 + 19.410 + 1.800 + 4.454,10). Proto krajský soud rozsudek okresního soudu ve výroku II. změnil a přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení uvedenou částku. Výrok o nákladech odvolacího řízení je ve smyslu ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř. odůvodněn skutečností, že žalobce byl v odvolacím řízení úspěšný pouze částečně, neboť se domáhal svou z větší části nedůvodnou argumentací výrazně vyššího navýšení částky náhrady nákladů řízení a lze jej tak považovat za méně procesně úspěšného účastníka odvolacího řízení. S ohledem na skutečnost, že žalované v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Lhůta k plnění a místo plnění náhrady nákladů řízení byly stanoveny dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. a dle § 149 odst. 1 o. s. ř. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se žalobce domáhat svého práva exekucí, popř. výkonem rozhodnutí. Olomouc 4. srpna 2016 Za správnost vyhotovení: JUDr. Vladimíra Kratochvílová v. r. Martina Malá předsedkyně senátu U s n e s e n í Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Vladimíry Kratochvílové a soudců Mgr. Jiřího Němce a Mgr. Michala Rendy ve věci žalobce Komerční banka, a. s., se sídlem Praha 1, Na Příkopě 969/33, IČ 45317054, zastoupeného Mgr. Lenkou Heřmánkovou, advokátkou se sídlem Praha 7, Jankovcova 1518/2, proti žalované Heleně F., nar. xxx, bytem xxx, o zaplacení částky 129.428,59 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 1. 12. 2015, č. j. 16C 165/2015-35, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 30.254,10 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobce. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.   O d ů v o d n ě n í : Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 111.054,99 Kč s úrokovým příslušenstvím (výrok I.) a na náhradu nákladů řízení částku 27.938,10 Kč (výrok II.). Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že žalobce byl zcela procesně úspěšný. Na náhradě nákladů řízení žalobci přiznal částky za soudní poplatek ve výši 5.188 Kč, odměnu za zastupování dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále též jen „AT“) za dva úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby) po 6.300 Kč, za jeden úkon právní služby v poloviční sazbě (předžalobní výzva), za úkon částečného zpětvzetí žaloby po 1.860 Kč (počítáno z tarifní hodnoty odpovídající celkové zpětvzaté částce 18.373,60 Kč), 4x RP po 300 Kč a náhradu 21% DPH. Proti výroku II. tohoto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, kterým se domáhal jeho změny a přiznání náhrady nákladů řízení v celkové výši 44.488,80 Kč. Měl za to, že okresní soud měl přiznat odměnu za sepis předžalobní výzvy v plné výši a nikoliv pouze v poloviční sazbě. Uvedl, že se jednalo o úkon uvedený v ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, neboť obsahoval základní skutkový a právní rozbor nároku předcházející návrhu ve věci samé. Tímto úkonem informoval dlužníka o skutečnosti, že vůči němu věřitel eviduje pohledávku a umožnil mu její dobrovolné uhrazení ještě před podáním žaloby. Dále měl za to, že do vyčíslených nákladů řízení měly být zahrnuty další dva úkony právní služby spočívající v částečných zpětvzetí žaloby ze dne 24. 6. 2015 a 4. 9. 2015. Za chybné také považoval stanovení tarifní hodnoty pro výpočet úkonu právní služby v případě částečného zpětvzetí žaloby, když okresní soud vycházel z celkové částky, o kterou vzal žalobce žalobní návrh částečně zpět. S odkazem na ust. § 8 odst. 1 advokátního tarifu a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2014, sp. zn. 25Cdo 302/2014 uvedl, že uvedené ustanovení AT vymezuje tarifní hodnotu z hlediska věcného a časového, věcné hledisko je jednoznačně určeno plněním v rozsahu žaloby požadované peněžité částky a časové hledisko je určeno okamžikem započetí úkonu právní služby. Měl za to, že tarifní hodnotou měla být vždy aktuální výše peněžitého plnění, které bylo v okamžiku učinění právního úkonu předmětem řízení. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila. Krajský soud po přezkoumání napadeného rozsudku ve výroku o nákladech řízení včetně předcházejícího průběhu řízení dospěl k závěru, že odvolání je důvodné pouze z menší části. Z obsahu spisu se podává, že žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 8. 7. 2014 podaným svým zástupcem domáhal po žalované zaplacení dlužných částek ze smlouvy o optimální půjčce, tj. dlužné jistiny ve výši 129.428,59 Kč, běžících úroků ve výši 14,41 % ročně a zákonných úroků z prodlení z této částky od 2. 7. 2014 do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1,28 Kč za dobu od 14. 6. 2012 do 1. 7. 2014. Za návrh uhradil soudní popletek ve výši 5.178 Kč. K návrhu doložil předžalobní upomínku sepsanou zástupcem žalobce dne 21. 5. 2014 obsahující skutkový i právní rozbor  upomínané dlužné částky. Před jednáním ve věci samé došlo opakovaně k částečným platbám žalované na požadovanou jistinu a v návaznosti na tyto platby žalobce postupně vzal částečně žalobu zpět o částku 13.230,81 Kč úkonem ze dne 24. 6. 2015, o částku 2.630,75 Kč úkonem ze dne 4. 9. 2015 a o částku 2.512,04 Kč úkonem ze dne 27. 11. 2015. Okresním soudem bylo řízení částečně zastaveno, avšak nebylo rozhodnuto o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ze žaloby. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že okresní soud správně považoval žalobce za zcela procesně úspěšného účastníka řízení, avšak pochybil při stanovení výše náhrady nákladů řízení žalobci. V prvé řadě je třeba uvést, že na základě částečných zpětvzetí žaloby mělo být při částečném zastavení řízení rozhodnuto o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ze žaloby žalobci dle ust. § 10 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, přičemž okresní soud v rozsudku chybně uvedl též výši soudního poplatku ze žaloby zaplaceného žalobcem, který činil 5.178 Kč. Při zohlednění částečných zpětvzetí žaloby tak mělo být žalobci na soudním poplatku vráceno 588 Kč (o vrácení této částky je povinen rozhodnout okresní soud) a v rámci náhrady nákladů řízení tak má žalobce nárok na zaplacení zbylé částky 4.590 Kč. Advokát žalobce ve věci vykonal šest účelných úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis návrhu, sepis tří částečných zpětvzetí žaloby ve dnech 24. 6. 2015, 4. 9. 2015 a 27. 11. 2015). Žalobce tak má na náhradě nákladů právního zastoupení nárok na odměnu advokáta ve výši celkem 19.410 Kč, která byla určena takto: - dva úkony po 6.300 Kč (převzetí a příprava zastoupení a sepis návrhu), odměna vypočtena z tarifní hodnoty 129.428,59 Kč, - jeden úkon po 3.150 Kč (předžalobní upomínka), odměna vypočtena v poloviční sazbě dle ust. § 11 odst. 2 AT z tarifní hodnoty 129.428,59 Kč, neboť předžalobní upomínka vypracovaná zástupcem žalobce sice formálně naplňovala kritéria kvalifikované výzvy dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, nicméně v daném případě se jednalo o skutkově i právně nekomplikovaný spor ze smlouvy o úvěru, u něhož pro účely informovanosti dlužníka o výši dluhu před podáním žaloby nelze považovat za účelné k vymáhání dlužné částky zpracování takto propracované předžalobní výzvy k plnění, neboť by z hlediska účelu ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. zcela postačovala jednoduchá výzva k plnění obsahující údaj o titulu pohledávky, její výši, lhůtě k plnění a poučení o následcích v případě nezaplacení dluhu včetně povinnosti hradit náklady soudního řízení (srovnej nález Ústavního soudu ČR ze dne 3. 12. 2013, sp. zn. II. ÚS 2697/13). Postup, kdy žalobce v této skutkově i právně jednoduché věci sestavil a zaslal výzvu obsahující podrobný skutkový a právní rozbor věci, kritériu účelnosti neodpovídá. Proto krajský soud uvedenou výzvu posuzoval pouze jako jednoduchou výzvu k plnění, neboť pouze v tomto rozsahu byla výzva účelným úkonem právní služby potřebným k vymáhání práva žalobcem po žalované - jeden úkon ve výši 1.660 Kč (částečné zpětvzetí žaloby ze dne 24. 6. 2015), odměna vypočtena z tarifní hodnoty 13.230,81 Kč odpovídající částce, o kterou byla tímto úkonem žaloba vzata zpět, neboť dle ust. § 8 odst. 1 AT se za tarifní hodnotu považuje hodnota výše peněžitého plnění v době započetí úkonu právní služby, jehož se právní služba týká. Nelze uzavřít, že se právní služba, jejímž předmětem je pouze částečné zpětvzetí žaloby, v době započetí úkonu částečného zpětvzetí žaloby týká celého předmětu řízení, v němž je úkon částečného zpětvzetí žaloby učiněn, neboť úkon částečného zpětvzetí žaloby má v řízení důsledky výlučně ve vztahu k částce, o kterou je žaloba vzata zpět. Zbylého předmětu řízení se tento úkon nijak nedotýká a nemá na něj žádný vliv. Tímto úkonem žalobce disponuje pouze s uvedenou částí předmětu řízení. Proto je třeba uzavřít, že v případě úkonu částečného zpětvzetí žaloby činí tarifní hodnota pro výpočet odměny advokáta dle AT vždy částku odpovídající výši zpětvzatého peněžitého plnění, neboť právě takového plnění se tento úkon právní služby týká. Aktuální výše předmětu řízení na určení tarifní hodnoty pro výpočet odměny z tohoto úkonu nemá vliv. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR citované v odvolání žalobce se pak podrobnému řešení této otázky nevěnovalo, neboť předmětem posuzování v dané věci byla otázka způsobu výpočtu odměny při zastupování více účastníků řízení s různými uplatněnými nároky jedním společným advokátem       - dva úkony po 1.000 Kč (částečné zpětvzetí žaloby ze dne 4. 9. 2015 a 27. 11. 2015), odměna vypočtena z tarifních hodnot 2.630,75 Kč a 2.512,04 Kč odpovídajících částkám, o které byla těmito úkony žaloba vzata zpět. Žalobce má dále nárok na náhradu hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 odst. 3 AT  v částce 1.800 Kč za výše uvedených šest úkonů právní služby po 300 Kč a náhradu 21% DPH z uvedených částek, tj. 4.454,10 Kč, neboť advokátka žalobce je plátcem DPH. Celková výše nároku žalobce na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení před okresním soudem tak činí částku 30.254,10 Kč (4.590 + 19.410 + 1.800 + 4.454,10). Proto krajský soud rozsudek okresního soudu ve výroku II. změnil a přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení uvedenou částku.   Výrok o nákladech odvolacího řízení je ve smyslu ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř. odůvodněn skutečností, že žalobce byl v odvolacím řízení úspěšný pouze částečně, neboť se domáhal svou z větší části nedůvodnou argumentací výrazně vyššího navýšení částky náhrady nákladů řízení a lze jej tak považovat za méně procesně úspěšného účastníka odvolacího řízení. S ohledem na skutečnost, že žalované v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Lhůta k plnění a místo plnění náhrady nákladů řízení byly stanoveny dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. a dle § 149 odst. 1 o. s. ř. P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se žalobce domáhat svého práva exekucí, popř. výkonem rozhodnutí. Olomouc 4. srpna 2016 Za správnost vyhotovení:                                                   JUDr. Vladimíra Kratochvílová  v. r. Martina Malá                             předsedkyně senátu