Ustanovení § 12 odst. 3 z. ř. s. není možno vykládat tak, že složení jistotu k zajištění náhrady případné škody či jiné újmy vzniklé v důsledku nařízení předběžného opatření je nutno vyžadovat ve všech případech, kdy lze nařídit předběžné opatření jen na návrh (s výjimkou výslovně uvedených věcí ochrany proti domácímu násilí či výživného). V řízeních ve věcech péče o nezletilé děti po navrhovateli předběžného opatření složení jistoty požadovat nelze, ať už lze konkrétní řízení zahájit a předběžné opatření nařídit i bez návrhu či nikoli

13Co 431/2017-484 U S N E S E N Í Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Dvořákové a soudců Mgr. Martina Hrabovského a JUDr. Renaty Pospíšilové ve věci péče o nezl. Melánii P., nar. xxx, zastoupenou opatrovníkem statutárním městem Havířovem, dítě matky Kristiny K. W., nar. xxx, bytem xxx, Švýcarsko, zastoupené JUDr. Marcelou Neuwirthovou, advokátkou se sídlem v Havířově – Městě, Dělnická 434/1a, a otce Stanislava P., nar. xxx, bytem xxx, zastoupeného JUDr. Sylvou Totkovou Kolderovou, advokátkou se sídlem v Havířově - Městě, Pavlovova 586/8, o věcech pro nezletilé dítě významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout, o předběžné opatření, k odvolání otce proti usnesení Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově, ze dne 29.8.2017, č.j. 100P 391/2016-445, t a k t o : Usnesení okresního soudu se m ě n í tak, že se návrhy otce na vydání předběžného opatření neodmítají. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením byly odmítnuty návrhy otce na vydání předběžného opatření, na jejichž základě by bylo jako místo bydliště nezletilé určeno bydliště otce na adrese xxx a rozhodnuto, že nezl. Melánie nastoupí od 1.9.2017 do Základní a mateřské školy xxx, in eventum že pro případ svěření do střídavé péče rodičů bude v době péče matky navštěvovat mateřskou školu v místě bydliště matky a v době péče otce v bydlišti otce. Dále bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto usnesení podle otec včasné odvolání, v němž vyjádřil názor, že okresní soud nemohl jeho návrhy na vydání předběžného opatření odmítnout proto, že nesložil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by mohla vzniknout předběžným opatřením, protože se v řízení tohoto typu složení jistoty nevyžaduje a je nutno i na toto řízení aplikovat výjimku podle ust. § 12 odst. 3 zákona o zvláštních řízeních soudních. Otec tedy požadoval, aby bylo napadené rozhodnutí odvolacím soudem zrušeno a vráceno okresnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí. Krajský soud na základě odvolání otce přezkoumal napadené usnesení okresního soudu a dospěl k závěru, že odvolání otce je důvodné. Podle ust. § 75b odst. 1 věty prvé o.s.ř., k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve výši 10.000 Kč a ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti ve výši 50.000 Kč. Podle ust. § 75b odst. 2 o.s.ř., nebude-li jistota podle odstavce 1 složena, předseda senátu návrh na předběžné opatření odmítne. Podle ust. § 12 odst. 3 z.ř.s., složení jistoty k zajištění náhrady škody nebo újmy, která by vznikla předběžným opatřením, se nevyžaduje, jde-li o předběžné opatření, které může soud nařídit i bez návrhu, ve věci ochrany proti domácímu násilí nebo ve věci výživného. Postup okresního soudu, který oba návrhy na nařízení předběžného opatření podané otcem odmítl s poukazem na to, že otec nesložil jistotu k zajištění náhrady případné škody či jiné újmy vzniklé v důsledku nařízení předběžného opatření, je nesprávný a rozhodnutí okresního soudu je nezbytné změnit. Ustanovení § 12 odst. 3 z.ř.s. není totiž možno vykládat tak, že složení jistoty k zajištění náhrady případné škody či jiné újmy vzniklé v důsledku nařízení předběžného opatření je nutno vyžadovat ve všech případech, kdy lze nařídit předběžné opatření jen na návrh (s výjimkou výslovně uvedených věcí ochrany proti domácímu násilí či výživného). To by totiž ve svém důsledku mimo jiné znamenalo, že jistotu je povinen složit i příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí jako navrhovatel předběžného opatření podle ust. § 452 z.ř.s., což je zcela absurdní. Krajský soud je přesvědčen, že v řízeních ve věcech péče o nezletilé děti po navrhovateli předběžného opatření složení jistoty požadovat nelze, ať už lze konkrétní řízení zahájit a předběžné opatření nařídit i bez návrhu či nikoli. Tento závěr plyne ze samotné podstaty a účelu řízení ve věcech péče o nezl. děti, jímž je zajištění rychlé a účinné ochrany nezl. dítěte a jeho zájmů. Nelze připustit, aby dosažení tohoto účelu bránila či alespoň ztěžovala jakákoli překážka. To je také důvod, proč je toto řízení ze zákona osvobozeno od povinnosti platit soudní poplatek. Jak již bylo zmíněno, výše uvedené konstatování platí i pro ta řízení ve věcech péče o nezletilé děti, která si soud z úřední povinnosti zahájit nemůže, jako je kupříkladu řešení neshody rodičů ve významné věci týkající se dítěte podle ust. § 466 písm. j) z.ř.s. I zde je primárním účelem ochrana zájmu dítěte, který je ohrožován už tím, že se rodiče v podstatné věci týkající se dítěte nemohou dohodnout a nezletilému dítěti v důsledku této neschopnosti dosáhnout dohody může vzniknout újma. I v takovém případě je tedy zapotřebí, aby ve věci bylo co nejrychleji rozhodnuto; v odůvodněných případech není vyloučena ani potřeba předběžného zákroku v podobě nařízení předběžného opatření a účelu řízení by odporovalo, pokud by nemohlo být předběžné opatření nařízeno, aniž by předtím byla navrhovatelem složena jistota (tím ovšem krajský soud nemíní nikterak naznačovat, že by v projednávaném případě nařízení předběžného opatření bylo namístě). Požadavek okresního soudu na složení jistoty před nařízením předběžného opatření je tedy neoprávněný. Okresní soud z tohoto důvodu návrhy otce na nařízení předběžného opatření nemohl odmítnout, ale měl se jimi zabývat věcně. Ze shora uvedených důvodů tedy krajský soud usnesení okresního soudu změnil podle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. tak, že se návrhy na nařízení předběžného opatření neodmítají. Věc se tím vrací zpátky okresnímu soudu, který o návrzích otce na nařízení předběžného opatření znovu rozhodne, tentokráte však již věcně. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Ostravě dne 27. září 2017 Za správnost vyhotovení: JUDr. Šárka Dvořáková, v.r. Jana Švincová předsedkyně senátu 13Co 431/2017-484 U S N E S E N Í Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Dvořákové a soudců Mgr. Martina Hrabovského a JUDr. Renaty Pospíšilové ve věci péče o nezl. Melánii P., nar. xxx, zastoupenou opatrovníkem statutárním městem Havířovem, dítě matky Kristiny K. W., nar. xxx, bytem xxx, Švýcarsko, zastoupené JUDr. Marcelou Neuwirthovou, advokátkou se sídlem v Havířově – Městě, Dělnická 434/1a, a otce Stanislava P., nar. xxx, bytem xxx, zastoupeného JUDr. Sylvou Totkovou Kolderovou, advokátkou se sídlem v Havířově - Městě, Pavlovova 586/8, o věcech pro nezletilé dítě významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout, o předběžné opatření, k odvolání otce proti usnesení Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově, ze dne 29.8.2017, č.j. 100P 391/2016-445, t a k t o : Usnesení okresního soudu se m ě n í tak, že se návrhy otce na vydání předběžného opatření neodmítají. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením byly odmítnuty návrhy otce na vydání předběžného opatření, na jejichž základě by bylo jako místo bydliště nezletilé určeno bydliště otce na adrese xxx a rozhodnuto, že nezl. Melánie nastoupí od 1.9.2017 do Základní a mateřské školy xxx, in eventum že pro případ svěření do střídavé péče rodičů bude v době péče matky navštěvovat mateřskou školu v místě bydliště matky a v době péče otce v bydlišti otce. Dále bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto usnesení podle otec včasné odvolání, v němž vyjádřil názor, že okresní soud nemohl jeho návrhy na vydání předběžného opatření odmítnout proto, že nesložil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by mohla vzniknout předběžným opatřením, protože se v řízení tohoto typu složení jistoty nevyžaduje a je nutno i na toto řízení aplikovat výjimku podle ust. § 12 odst. 3 zákona o zvláštních řízeních soudních. Otec tedy požadoval, aby bylo napadené rozhodnutí odvolacím soudem zrušeno a vráceno okresnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí. Krajský soud na základě odvolání otce přezkoumal napadené usnesení okresního soudu a dospěl k závěru, že odvolání otce je důvodné. Podle ust. § 75b odst. 1 věty prvé o.s.ř., k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve výši 10.000 Kč a ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti ve výši 50.000 Kč. Podle ust. § 75b odst. 2 o.s.ř., nebude-li jistota podle odstavce 1 složena, předseda senátu návrh na předběžné opatření odmítne. Podle ust. § 12 odst. 3 z.ř.s., složení jistoty k zajištění náhrady škody nebo újmy, která by vznikla předběžným opatřením, se nevyžaduje, jde-li o předběžné opatření, které může soud nařídit i bez návrhu, ve věci ochrany proti domácímu násilí nebo ve věci výživného. Postup okresního soudu, který oba návrhy na nařízení předběžného opatření podané otcem odmítl s poukazem na to, že otec nesložil jistotu k zajištění náhrady případné škody či jiné újmy vzniklé v důsledku nařízení předběžného opatření, je nesprávný a rozhodnutí okresního soudu je nezbytné změnit. Ustanovení § 12 odst. 3 z.ř.s. není totiž možno vykládat tak, že složení jistoty k zajištění náhrady případné škody či jiné újmy vzniklé v důsledku nařízení předběžného opatření je nutno vyžadovat ve všech případech, kdy lze nařídit předběžné opatření jen na návrh (s výjimkou výslovně uvedených věcí ochrany proti domácímu násilí či výživného). To by totiž ve svém důsledku mimo jiné znamenalo, že jistotu je povinen složit i příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí jako navrhovatel předběžného opatření podle ust. § 452 z.ř.s., což je zcela absurdní. Krajský soud je přesvědčen, že v řízeních ve věcech péče o nezletilé děti po navrhovateli předběžného opatření složení jistoty požadovat nelze, ať už lze konkrétní řízení zahájit a předběžné opatření nařídit i bez návrhu či nikoli. Tento závěr plyne ze samotné podstaty a účelu řízení ve věcech péče o nezl. děti, jímž je zajištění rychlé a účinné ochrany nezl. dítěte a jeho zájmů. Nelze připustit, aby dosažení tohoto účelu bránila či alespoň ztěžovala jakákoli překážka. To je také důvod, proč je toto řízení ze zákona osvobozeno od povinnosti platit soudní poplatek. Jak již bylo zmíněno, výše uvedené konstatování platí i pro ta řízení ve věcech péče o nezletilé děti, která si soud z úřední povinnosti zahájit nemůže, jako je kupříkladu řešení neshody rodičů ve významné věci týkající se dítěte podle ust. § 466 písm. j) z.ř.s. I zde je primárním účelem ochrana zájmu dítěte, který je ohrožován už tím, že se rodiče v podstatné věci týkající se dítěte nemohou dohodnout a nezletilému dítěti v důsledku této neschopnosti dosáhnout dohody může vzniknout újma. I v takovém případě je tedy zapotřebí, aby ve věci bylo co nejrychleji rozhodnuto; v odůvodněných případech není vyloučena ani potřeba předběžného zákroku v podobě nařízení předběžného opatření a účelu řízení by odporovalo, pokud by nemohlo být předběžné opatření nařízeno, aniž by předtím byla navrhovatelem složena jistota (tím ovšem krajský soud nemíní nikterak naznačovat, že by v projednávaném případě nařízení předběžného opatření bylo namístě). Požadavek okresního soudu na složení jistoty před nařízením předběžného opatření je tedy neoprávněný. Okresní soud z tohoto důvodu návrhy otce na nařízení předběžného opatření nemohl odmítnout, ale měl se jimi zabývat věcně. Ze shora uvedených důvodů tedy krajský soud usnesení okresního soudu změnil podle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. tak, že se návrhy na nařízení předběžného opatření neodmítají. Věc se tím vrací zpátky okresnímu soudu, který o návrzích otce na nařízení předběžného opatření znovu rozhodne, tentokráte však již věcně. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Ostravě dne 27. září 2017 Za správnost vyhotovení: JUDr. Šárka Dvořáková, v.r. Jana Švincová předsedkyně senátu