18Ad 1/2016-76     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM  REPUBLIKY      Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce P. S., zastoupeného JUDr. Jarmilou Lipnickou Pešlovou, advokátkou se sídlem Přívozská 703/10, Ostrava - Moravská Ostrava, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 6.11.2015,  o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne  13.7.2015, o invalidním důchodu,                                                t a k t o :   I.       Žaloba  s e   z a m í t á .             II.      Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.            III.     Odměna advokátky JUDr. Jarmily Lipnické Pešlové se určuje částkou 6 800 Kč, která jí bude vyplácena z účtu Krajského soudu v Ostravě ve lhůtě 60 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.                                                        O d ů v o d n ě n í :   Rozhodnutím ze dne 6.11.2015 č.j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 13.7.2015, kterým žalobci uvolnila výplatu invalidního důchodu pro invaliditu I. stupně podle ust. § 56 odst. 1 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žalovaná vycházela z posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Frýdek - Místek ze dne 10.6.2015, podle kterého je žalobce invalidní s tím, že jde u něj nadále o invaliditu I. stupně podle ust. § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona. Žalovaná při vydání napadeného rozhodnutí vycházela z posudku vypracovaného o invaliditě žalobce ze dne 22.10.2015, dle kterého míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla u žalobce určena ve výši 40% (podle kapitoly VI, položky 8h přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. byl stanoven pokles pracovní schopnosti o 30% a dále byl navýšen dle ust. § 3 odst. 2 téže vyhlášky o 10%, tj. 40%).    Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce žalobu, ve které uvedl, že ve včasných námitkách tvrdil nesprávnost posudku OSSZ ve Frýdku – Místku ze dne 10.6.2015. Byť se v tomto posudku uvádí, že bylo provedeno vyšetření při jednání, pak ve skutečnosti k žádnému vyšetření posuzujícím lékařem MUDr. D. B. provedeno nebylo a tento lékař do posudku o invaliditě pouze zkopíroval znění posudku o invaliditě MUDr. V. ze dne 18.7.2012 a texty se liší pouze v odstavci, kde mu MUDr. B. odcitoval zdravotnickou dokumentaci v období hospitalizace žalobce ve Fakultní nemocnici v Motole a z ambulance bolesti Fakultní nemocnice Ostrava. Žalobce dále namítal, že posudkový lékař vycházel z výsledků starých někdy i více jak deset let a jediným novým podkladem je zpráva FN v Ostravě ze dne 22.4.2015. Existuje proto vysoká míra pravděpodobnosti, že ani ostatní údaje v posudku o invaliditě ze dne 10.6.2015 nebudou pravdivé nebo přinejmenším budou neaktuální. Pro neustále přetrvávající bolesti je nucen denně užívat Oxytocin v množství 40 mg doplněný lékem Lyrica 75 mg. V souvislosti s užíváním léků tlumící bolest by jednal v rozporu s § 106 zákoníku práce, podle kterého je každý zaměstnanec povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Domáhal se proto zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.    Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 6.11.2015 č.j. 780 607 4947/48091-PB, připojeným posudkovým spisem žalobce                vedeným u OSSZ Frýdek - Místek, posudkem posudkové komise Ministerstva práce a  sociálních věcí ČR v Ostravě (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 7.4.2016 a doplňujícím posudkem téže posudkové komise ze dne 20.4.2017 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.    Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce pobíral invalidní důchod pro invaliditu I. stupně, přičemž výplata tohoto důchodu mu byla rozhodnutím žalované ze dne 20.2.2015 zastavena z důvodu nepodrobení se vyšetření zdravotního stavu. Na základě žádosti o uvolnění výplaty invalidního důchodu byl žalobce posouzen lékařem OSSZ ve Frýdku – Místku dne 10.6.2015 se závěrem, že u něj jde nadále o invaliditu I. stupně, neboť pracovní schopnost u něj z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla o 40%, procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena podle kap. XIII, odd. E, pol. 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Rozhodnutím žalované ze dne 13.7.2015 byla žalobci od 6.4.2015 uvolněna výplata invalidního důchodu pro invaliditu I. stupně. Na základě námitek podaných žalobcem dne 19.8.2015 byl podán další posudek lékařem ČSSZ dne 22.10.2015, podle tohoto posudku se u žalobce jedná o zdravotní postižení uvedené v kap. VI, odd. A, pol. 8h přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Následně žalovaná vydala žalobou napadené rozhodnutí ze dne 6.11.2015, kterým námitky žalobce zamítla a potvrdila své rozhodnutí ze dne 13.7.2015.    Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace praktické lékařky MUDr. H. a z jejího nálezu ze dne 4.5.2015, ze zdravotní dokumentace ambulance léčby bolesti FN Ostrava, z neurologie nemocnice Podlesí, z úplné spisové dokumentace OSSZ Frýdek – Místek, z nálezů MUDr. B. – chirurga ze dne 12.10., 19.10., 23.10., 30.10., 6.11. a 13.11.2001, MUDr. S. – chirurga ze dne 17.10., MUDr. Ch. EMG ze dne 23.1.2002, MUDr.  H. NMR krční páteře ze dne 23.7.2002, MUDr. P. EMG ze dne 19.8., 19.12.2002, 27.4.2010, 3.11.2011 a 31.7.2012, MUDr. P. – neurochirurga ze dne 16.12., 19.12.2002, 3.11.2003, MUDr. H. EMG ze dne 14.4.2003, vyšetření evokovaných potenciálů MUDr. J. ze dne 28.4.2003, RTG LS páteře MUDr. I. 26.11.2003, CT vyšetření MUDr. C. ze dne 23.1.2004, Mgr. Z. – psychologa 12.4.2010, propouštěcí zprávy z neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol od 20.4. do 22.4.2015, MUDr. H. – psychiatra bez uvedení data, laboratorního vyšetření ze dne 7.10.2013, MUDr. M. ambulance CBL ze dne 21.11. a 28.12.2012, 15.1.2013 a 20.5.2015, Doc. MUDr. B. Ph.D. - přednosty neurologické kliniky FN Ostrava ze dne 27.5. a 19.10.2016, sdělení psychiatra MUDr. H. z psychiatrické ambulance FN Ostrava doručené posudkové komisi  30.8.2016, MUDr. J. – vyšetření SEP středních nervů a tibiálních nervů ze dne 12.10.2016, MUDr. K. PhD. MEP nervů, horních a dolních končetin ze dne 12.10.2016, MUDr. H. MR C – T2 páteře a T11 – S3 páteře ze dne 12.10.2016. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podle PK MPSV ČR byla k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí somatoformní porucha (diferenciálně diagnosticky účelová porucha hybnosti) uvedená v příloze k vyhl. č. 359/2009 Sb., v kapitole V, pol.  5b, podle které činil pokles pracovní schopnosti na horní hranici rozmezí 20%. Toto hodnocení posudková komise dále nezvýšila podle § 3 cit. vyhlášky. Pokles pracovní schopnosti nehodnotila podle položky 5c ani 5d uvedené kapitoly, neboť nebyly zjištěny příznaky tyto položky charakterizující. Posudková komise rozhodující příčinou zdravotního stavu považuje tedy somatoformní poruchu (diferenciálně diagnostickou účelovou poruchu hybnosti) a nikoliv postižení páteře, které jako rozhodující příčinu uvedl posudkový lékař OSSZ. Tento závěr je také odlišný od posudku posudkového lékaře ČSSZ, protože nová neurologická vyšetření neprokázala postižení míšních kořenů ani syndrom ochrnutí, jak bylo uvedeno v tomto posudku. PK MPSV ČR dále uvedla, že žalobce byl uznán plně invalidní při zjišťovací lékařské prohlídce dne 6.1.2003 a při kontrolní lékařské prohlídce konané dne 25.11.2003 byl žalobce nadále shledán plně invalidním podle kap. XV, odd. F, pol. 3c přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb. s poklesem schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 70% pro kontuzi zadní části míchy v úrovni segmentu C8. Toto hodnocení považuje posudková komise za posudkově a medicínsky mylné, protože dalšími vyšetřeními nebyla prokázána kontuze míchy, stejně tak za posudkový omyl považuje to, že při kontrolní prohlídne dne 30.11.2005 byl žalobce uznán nadále plně invalidní. Za posudkově mylné považuje posudková komise závěr učiněný při kontrolní lékařské prohlídce 4.12.2008 a 7.5.2010 s tím, že nebylo prokázáno těžké funkční postižení více úseků páteře. Při kontrolní lékařské prohlídce 24.11.2011 byl pokles pracovní schopnosti žalobce hodnocen 40%, což je rovněž posudkově mylné, protože neurologické vyšetření MUDr. P. ze dne 3.11.2011 neprokázalo středně těžké funkční postižení jednoho nebo více úseků páteře se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficienci svalového korzetu s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem, poškozením nervu, popřípadě syntomatologii močového měchýře, se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé denní aktivity omezeny. Tento pokles pracovní schopnosti byl potvrzen i v rámci námitkového řízení dne 17.12.2012, což byl rovněž posudkový omyl. Jak shora uvedeno, stejně byl žalobce hodnocen při kontrolní lékařské prohlídce dne 10.6.2015 a  v námitkovém řízení dne 22.10.2015. I tato hodnocení považuje posudková komise za posudkově a medicínsky mylná a to proto, že provedená vyšetření neprokázala organickou lézi míchy, periferního nervového systému ani sensitivně motorickou pravostrannou hemiparézu.   Závěrem posudku PK MPSV ČR dodala, že při svém posouzení zdravotního stavu žalobce vycházela z aktuálních lékařských nálezů a veškeré dostupné zdravotnické dokumentace žalobce. Pozvala žalobce i k jednání, kde byl vyšetřen přísedící lékařkou – neuroložkou dne 7.4.2016, následně byl vyšetřen klinicky i zobrazovacími a elektrofyziologickými metodami na neurologické klinice FN Ostrava. Provedená vyšetření neprokázala organickou lézi míchy (míšních drah) nebo periferního nervového systému ani středně těžké funkční postižení páteře, které by žalobce invalidizovaly. Nebyla prokázána ani sensitivně motorická pravostranná hemiparéza, žalobce netrpí ani jiným onemocněním, které by jej invalidizovalo. Takto objektivně zjištěný zdravotní stav nemůže hodnotit jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu uvedené v kap. XIII, odd. E, pol. 1c nebo 1d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. V posudku se opakovaně uvádí, že se žalobce měl dostavit k objednanému psychiatrickému a psychologickému vyšetření ve FN Ostrava, k němuž se bez omluvy nedostavil.   Při jednání krajského soudu žalobce uváděl, že požadované psychologické a psychiatrické vyšetření nebylo realizováno jeho zaviněním, tedy tím, že by k němu byl řádně předvolán a bez omluvy se následně nedostavil. Krajský soud proto požádal posudkovou komisi o podání doplňujícího posudku po dodatečném odborném vyšetření žalobce. V doplňujícím posudku ze dne 20.4.2017 však soud zjistil, že bylo dne 12.12.2016 opětovně ve FN Ostrava vyžádáno psychiatrické a psychologické vyšetření žalobce. Téhož dne byla žalobci zaslána výzva k vyšetření zdravotního stavu včetně upozornění, že pokud se tomuto vyšetření nepodrobí, může tato skutečnost PK MPSV ČR zabránit k podání požadovaného posudku pro krajský soud. Dne 21.3.2017 bylo posudkové komisi doručeno sdělení MUDr. M. H. z FN Ostrava, že byl žalobce opakovaně vyzván k psychiatrickému a psychologickému vyšetření na den 20.2.2017, kdy se však opětovně nedostavil a téhož dne ráno se omluvil bez udání důvodu. Na to PK MPSV ČR vydala doplňující posudek ze dne 20.4.2017, kterým potvrdila posudkový závěr uvedený v posudku ze dne 3.11.2016 a to, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí žalobce nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb.    Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí  6.11.2015 žalobce nebyl invalidní.  Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o  35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně.  Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 20% a tento závěr jednoznačně vyplývá z posudku PK MPSV ČR v Ostravě ze dne 3.11.2016, který považuje krajský soud za úplný a přesvědčivý, vypracovaný ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – neurologa. Posudková komise ve svém posudku podrobně zdůvodnila svůj odlišný posudkový závěr oproti posudku lékaře OSSZ Frýdek – Místek ze dne 10.6.2015, tak i lékaře ČSSZ ze dne 22.10.2015. Oba tyto posudky považuje za medicínsky a posudkově mylné, stejně tak jako opakovaná uznání invalidity žalobce. Pro objektivizaci rozhodující příčiny dlouhodobého zdravotního stavu žalobce, za kterou považuje somatoformní poruchu (diferenciálně diagnosticky účelovou poruchu hybnosti), požadovala odborné psychiatrické a psychologické vyšetření ve FN Ostrava, k němuž se však žalobce bez vážného důvodu opakovaně nedostavil. Podle potvrzení vydaných psychiatrem MUDr. M. H. a psychologem Mgr. J. V. se k těmto lékařům dostavil advokátní koncipient ustanovené advokátky žalobce nikoliv však žalobce osobně. Žalobce dodatečně zaslal krajskému soudu fotokopii svého přípisu adresovaného podle podacího lístku „Mgr. V. FNO“, podaného na poště dne 1.3.2017, že se kvůli vysokým horečkám a střevním potížím omlouvá a žádá o náhradní termín vyšetření. Tato omluva však nebyla žádným způsobem doložena rozhodnutím o pracovní neschopnosti žalobce s konkretizací důvodu, který mu bránil v účasti na požadovaných vyšetřeních. Podle ust. § 12 písm. c) zákona 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, mohou orgány sociálního zabezpečení vyzvat příjemce dávky sociálního zabezpečení podmíněné nepříznivým zdravotním stavem a žadatele o tuto dávku, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření. Podle ust. § 53 odst. 2 téhož zákona příjemce dávky důchodového pojištění podmínku nepříznivého zdravotního stavu, jakož i žadatel o tuto dávku, který byl vyzván orgánem sociálního zabezpečení podle § 12, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, je povinen této výzvě vyhovět. Svou povinnost vyplývající z těchto zákonných ustanovení žalobce v průběhu řízení nesplnil, když se opakovaně k vyžádanému odbornému vyšetření bez prokazatelného vážného důvodu nedostavil.   Žalobce svou žalobou napadl rozhodnutí žalované, jímž zamítla jeho námitky a potvrdila své rozhodnutí o uvolnění výplaty invalidního důchodu pro invaliditu I. stupně. Jak ovšem vyplynulo ze shora uvedeného posudku PK MPSV ČR žalobce, ke dni vydání napadeného rozhodnutí, tj. 6.11.2015, nebyl invalidní v žádném stupni. Za této situace krajskému soudu nezbylo, než jeho žalobu jako nedůvodnou zamítnout v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.   Po vyhlášení shora uvedeného rozsudku doručil žalobce krajskému soudu mj. přípis nazvaný „obvinit soudce z podjatosti“ datovaný dnem 14.6.2017. Uvedl v něm, že 1.12.2016, kdy bylo konáno první ústní jednání krajského soudu, se soudce zavřel do soudní místnosti s protistranou a byli tam zavřeni 30 minut. Dále v něm uvedl, že „pokud mu nebude dovoleno mít soudního znalce a změnu právního zástupce, který ho podrazil a neudělal nic, z toho pak obviňuje z podjatosti JUDr. Petra Indračeka“. Krajský soud k uvedenému poznamenává, že jde o pouhý výmysl žalobce, nicméně se touto námitkou podjatosti dál nezabýval a nepřihlédl k ní už jen z toho důvodu, že podle ust. § 8 odst. 5 s.ř.s. musí takovou námitku účastník řízení uplatnit do jednoho týdne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. Dalším podáním z téhož dne nazvaným „žádost a odvolání právního zástupce a udělení nového právního zástupce“ se žalobce domáhal v podstatě o zproštění povinnosti JUDr. Jarmily Lipnické Pešlové zastupovat dále žalobce v řízení o jeho žalobě, a aby mu byl pro toto řízení ustanoven jiný zástupce z řad advokátů. Ani tímto podáním se krajský soud nezabýval z důvodu ukončení řízení o žalobě žalobce, neboť tato otázka může být řešena toliko v řízení o případné kasační stížnosti Nejvyšším správním soudem v Brně.    Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění).   Ustanovené právní zástupkyni žalobce přiznal soud odměnu za zastupování žalobce v tomto řízení v celkové výši 6 800 Kč v souladu s § 7, § 9 odst. 2 a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění.   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu   soudu   v  Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení                     jeho písemného vyhotovení, a to písemně,  ve dvojím    vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.         Ostrava dne 8. června 2017                                                                      JUDr. Petr Indráček                                                                            samosoudce