19Ad 11/2017-39   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobce Bc. M. P., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6.3.2017, o invalidní důchod,   takto:     I.        Žaloba se  z a m í t á .   II.     Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:     Žalobce se včas podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované ze dne 6.3.2017 č. j. X, kterým byly jeho námitky zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 23.12.2016, jímž byla žalobci snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, bylo potvrzeno. Žalobce považoval za nesprávné posouzení stupně invalidity, neboť se jeho zdravotní stav nezlepšil, nýbrž dochází k pomalému zhoršení. Zdůraznil, že třikrát během půl roku byl přijat na přeléčení do Fakultní nemocnice Poruba, přičemž toto přeléčení má u něj vždy pouze dočasný účinek. Uvedl, že po přeléčení ze dne 5.8.2016 mu znovu stouplo EDSS na 5 až 5,5, viz. zpráva z 4.11.2016 a musel opět kvůli atace nastoupit do Fakultní nemocnice Poruba. Dne 2.3.2017 byl MUDr. P.H., Ph.D. poslán na hospitalizaci do nemocnice na přeléčení infuzemi. Zdůraznil, že i po přeléčení má EDSS 6. Žalobce odkázal na vyšetření v posudkové komisi přísedící lékařkou MUDr. F. H. dne 14.6.2013, kdy měl EDSS 6 v kompenzovaném stavu,  ale nyní má také EDSS 6, nýbrž v dekompenzovaném stavu, viz. propouštěcí zpráva z 7.3.2017. Žalobce namítal, že se jedná o těžké funkční postižení, má špatnou pohyblivost, ujde nanejvýš 100 m s oporou, dále má významnou spasticitu na obou pravostranných končetinách a afektivní poruchu.    Žalovaná v písemném vyjádření uvedla, že se v předmětné věci jedná o dávku podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí žalované závislé především na odborném lékařském posouzení. Navrhla provést důkaz posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR, setrvala na napadeném rozhodnutí a navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou.   Ze správních spisů bylo zjištěno, že rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 23.12.2016 č. j. X bylo rozhodnuto o snížení výše invalidního důchodu od 18.1.2017 pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. d) a ustanovení § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále „zdp“). Z odůvodnění rozhodnutí plyne, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 6.12.2016 již žalobce není invalidní pro invaliditu třetího stupně, nýbrž je uznán invalidním pro invaliditu druhého stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 60 %. V posudkovém závěru posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 6.12.2016 je konstatováno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI., pol. 6, písm. c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 50 %, jenž posudkový lékař navýšil pro ostatní onemocnění o dalších 10 %, na celkových 60 %.   Proti označenému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 23.12.2016 podal žalobce námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 6.3.2017 tak, že se námitky zamítají a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 23.12.2016 se potvrzuje. Žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného lékařem LPS ČSSZ dne 20.2.2017, v jehož posudkovém závěru je uvedeno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je roztroušená skleróza EDSS 5 až 5,5 - naposledy 15.11.2016 5 relaps-remitentní forma. Ostatní onemocnění považoval posudkový lékař za méně významné. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI., pol. 6c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 50 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu zvýšil posudkový lékař podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky tuto hodnotu o 10 %, celkově na 60 %. Zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neodpovídal položce vyšší - 6d. Posudkový lékař po prostudování podkladové dokumentace v posudku konstatoval, že zdravotní stav žalobce se od prvoinstančního posouzení k dnešnímu datu nezměnil a je možné jej považovat za stabilizovaný na stávající úrovni. Závěrem je v posudku uvedeno, že posudkový lékař OSSZ vycházel ze správného použití posudkových kritérií, protože zdravotní stav a stupeň invalidity byl posouzen v souladu se zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a vyhláškou MPSV č. 359/2009 Sb. V posudkovém zhodnocení je podrobně rozvedeno, z jakých podkladů posudkový lékař vycházel při vypracování posudku.   Posudkem Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 1.6.2017, který si zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k 6.3.2017 byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., šlo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona, nešlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona. Pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činil nejméně 50 %, nedosahoval však více než 69 %. Při vypracování posudku posudková komise MPSV vycházela ze zdravotnické dokumentace praktické lékařky MUDr. H.V. a jejího nálezu ze dne 30.8.2016, z propouštěcí zprávy neurologie Fakultní nemocnice Ostrava z 15.11.2016, nálezu neurologie MUDr. P. H. Ph.D. ze dne 4.11.2016, propouštěcí zprávy neurologie Fakultní nemocnice Ostrava z 5.8.2016, propouštěcí zprávy neu centra pro demyelinizaci MUDr. Č. z 5.8.2016 a 4.11.2016, propouštěcí zprávy neu centra pro demyelinizaci MUDr. B. z 15.11.2016 a nálezu neurologie MUDr. P. H. Ph.D. z 2.3.2017 a 30.3.2017. Žalobce byl jednání posudkové komise dne 1.6.2017 přítomen. V posudkovém zhodnocení se kromě jiného dále uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je onemocnění roztroušené sklerózy s EDSS = 5, s relapsem v srpnu 2016, v remitentní formě. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI., položce 6c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., s mírou poklesu pracovní schopnosti 50 %, přičemž tuto hranici posudková komise navýšila vzhledem k dalším chorobným stavům v anamnéze, s nutností terapie o 10 %, tj. na celkových 60 %. Posudková komise MPSV ČR v Ostravě dále v posudku uvádí, že zdravotní postižení není takového stupně a rozsahu, aby umožňovalo hodnocení podle pol. 6 d, neboť nejsou závažné trvalé parézy, funkční st. „RSM“ je s hodnotou trvale 7, apod. Žalobce je schopen pracovního zařazení bez těžké fyzické zátěže, bez přenášení nadlimitních břemen, mimo riziko úrazu a nočních směn, mimo trvale nepříznivé klimatické podmínky, jako je např. práce v chladu, vlhku apod. a také je schopen rekvalifikace. Dosavadního zaměstnání prodavače by byl žalobce schopen jen v lehkém provozu za přísného dodržování uvedených podmínek. Posudková komise MPSV v Ostravě se po prostudování spisové a podkladové dokumentace a na základě vlastních zjištění ztotožnila s posudky posudkových lékařů LPS OSSZ s LPS ČSSZ, s odůvodněním, že posudkové závěry vycházely ze správného použití posudkových kritérií a stupeň invalidity, tj. pokles pracovní schopnosti, byl posouzen v souladu s příslušnými předpisy.     Soud si dále vyžádal doplňující posudek u Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě, konkrétně k závěru, že rozhodující příčinou nepříznivého zdravotního stavu žalobce je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI, položce 6c a nikoli 6d vyhlášky č. 359/2009 Sb., a to ve vazbě na obsah lékařských zpráv MUDr. H. ze dne 4.11.2016 a 2.3.2017 a propouštěcí zprávy z Fakultní nemocnice v Ostravě z 7.3.2017, z nichž kromě jiného plyne, že žalobce ujde cca 100 metrů, neboť v položce 6d, těžké funkční postižení, je uvedeno podstatné snížení celkové výkonnosti v pohyblivosti – chůze 100 m.  V posudku ze dne 9.8.2017 posudková komise uvedla, že rozsah chůze nemá či nemusí mít dominantní vliv na posouzení. Toto číslo je spíše pomyslné, neboť je dáno subjektivně slovně a nelze tedy vždy přesně poměřovat. Posudkově se hodnotí chůze s kompenzační pomůckou a s delší časovou rezervou, tedy s odpočinkem do omezené vzdálenosti. V posudku je dále uvedeno, že v položce 6d je popsána významná spasticita na dvou končetinách s ataxií, přičemž tato se u žalobce funkčně nevyskytuje a ani ev. kognitivní poruchy. Posudková komise konstatovala, že hlavním posuzovaným parametrem je funkční st. EDSS, která u položky 6c činí 5-6 a u položky 6d by hraniční již byla 6-7. Po vyhodnocení skutečností, které vedly k požadavku na doplnění posudku, neshledala Posudková komise MPSV v Ostravě důvody pro změnu již přijatého posudkového závěru, že k datu napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., šlo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona. Pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činil nejméně 50 %, nedosahoval však více než 69 %.   Žalobce se k jednání soudu dne 26.9.2017 nedostavil. Žalovaná svou neúčast u jednání omluvila a nežádala o jeho odročení. Soud v souladu s § 49 odst. 3 s.ř.s., věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.   Soud konstatuje, že stěžejní otázkou bylo posouzení zdravotního stavu žalobce. Soud byl proto povinen vyžádat si odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobce, ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi, jak plyne z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a zachované pracovní schopnosti žalobce, ale také k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován shora citovaný odborný lékařský posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Posudková komise podala posudek v řádném složení stanoveném v § 16b zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť v komisi byla vedle posudkové lékařky i lékařka z oboru neurologie. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, na základě zdravotní dokumentace žalobce. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit závěr posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě, že u žalobce šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 60 % a je tedy invalidní v II. stupni.   Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně.    Soud na základě shora uvedeného žalobu jako nedůvodnou ve smyslu § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí respektoval ust. § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů.   O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalované prokazatelně v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.   P o u č e n í :  Proti výroku tohoto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů od dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních k Nejvyššímu správnímu soudu se sídlem Brno, Moravské náměstí 6 a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud.    Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.    V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.                                                V Ostravě dne 26.9.2017                                                      Mgr. Jarmila Úředníčková                                                                    samosoudkyně